Obecní, městská policie

Rádce strážníka

2011-07-24 10:04:19 | obecnipolicie.cz ©

V této rubrice uveřejňujeme Vaše otázky a odpovědi na ně z dané problematiky. Neuveřejňujeme otázky, které jsou naprosto identické s již uveřejněnými otázkami a ty, které překračují rámec morálního a etického kodexu naší společnosti. Otázky uveřejňujeme anonymně (pouze iniciály pisatele), což jest jedinou úpravou došlého textu otázky. Upozorňujeme Vás také na skutečnost, že odpovědi nejsou závazným právním výkladem jednotlivých právních předpisů (to přísluší pouze soudu), ale jde pouze o právní názor provozovatele stránek, který vychází z dané právní literatury a stanovisek orgánů veřejné správy.

Novelizace k 1. 11. 2010:
Předmět: Bezpečnostní pásy a umístění dopravních značek
Dobrý den,
Pane Roneš prosím Vás mám dotaz, zda u vozidla, které nemá na předních sedadlech bezpečnostní pásy se musí do vozidla doplnit. Jde o vozidlo UAZ r. 1960. , technickou kontrolou prošlo. Druhý a poslední dotaz, zda ve slepé ulici do které řidič vjíždí je povinen se řídit svislou dopravní značkou umístěnou na levé straně pozemní komunikace. Děkuji strážník S.
Dobrý den,
pokud jde o vozidlo, které tak bylo schválené do provozu, nemusíte. Ohledně druhého dotazu - podívejte se na § 5 a § 6 vyhl. MDaS č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, kde se mimo jiné stanoví, že stále svislé dopravní značky se podle svého významu obvykle
umísťují při pravém okraji vozovky nebo nad vozovkou... což nevylučuje, díky slovu "obvykle", umístění vlevo. Jde ovšem o netypické umístění, proto by mělo vycházet z daných okolností, které neumožňují umístění vpravo (např. pokud budete chtít v jednosměrné ulici zakázat stání pouze vlevo). A proto je také důležité, o jakou dopravní značku se jedná, v případě některých platí pouze pro stranu vozovky, kde je značka umístěna (zákaz zastavení, zákaz stání).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Propadlý zbrojní průkaz a parkování vozidla bez STK na parkovišti
Dobrý den, zajímalo by mě, jestli jsem povinen oznámit zaměstnavateli, to že mě propadl zbrojní průkaz a jestli mohu stát na parkovišti s mot. vozidlem, které má propadlou tech. kontrolu a emise.
Mějte se, V.
Dobrý den,
propadlý ZP nemáte povinnost ze zákona hlásit zaměstnavateli (pokud tak nestanoví v pracovní smlouvě, vnitřním předpisem apod.), ovšem nemůžete nosit služební zbraň podle zákona, to by si navíc měl pohlídat zbrojíř při vydávání zbraně, což je také jeho zákonná povinnost.
Co se týče parkování vozidla na pozemní komunikaci bez STK – to není v rozporu se zákonem, nejde o provozování vozidla ve smyslu zákona, ale provozovatel je povinen platit povinné ručení dle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§1 odst. 2).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Postup při zániku platnosti ZP
Dobrý den pane Roneš.
Chtěl bych se zeptat, blbec jsem si nepohlídal platnost zbrojního průkazu, skončila mu 3.10..Dá se ještě prodloužit a nebo musím podstoupit novým zkouškám. Za odpověď předem děkuji a přeji příjemný zbytek dne.
Kolega V.
Zdravím Vás!
Můžete očekávat obálku s pruhem...ZP je už pryč, abyste ho znovu získal, budete muset na zkoušku...ale pozor - musíte zajít na policii co nejdříve, abyste nedostal pokutu za přestupek (který se také počítá do spolehlivosti) dle § 76a odst. 8 písm. c) zákona o zbraních, pokud neodevzdáte ZP popř. PZ a zbraně policii do 10 pracovních dnů od data skončení platnosti ZP.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Výherní hrací přístroje a mladší 18-ti let
Dobrý večer pane Roneš,
při noční kontrole jsme přistihli mladistvého v herně při hře u automatu. To že bude potrestána obsluha je jasně dané ale, už se mi nepodařilo najít zda může být postižen i mladistvý za to že je mu zakázáno na těchto (bednách) hrát. Je tato věc ošetřena taktéž nějakým § či vyhláškou? Pokud ano, tak jakým-ou.
Díky za odpověď Š. P.

Zdravím Vás!
Tato problematika je řešena v zákoně č. 202/1990 Sb., o loteriích a podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů:
§17
8) Výherní hrací přístroje smějí být provozovány v kasinech a hernách. Dále smějí být provozovány v pohostinských zařízeních a dalších místech, která splňují podmínky zvláštního provozního režimu podle odstavce 10. Více než šest výherních hracích přístrojů smí být provozováno pouze v hernách a kasinech.
(9) Hernou se rozumí místnost (soubor místností) určená zejména k provozování výherních hracích přístrojů. V herně musí být po celou dobu provozu zajištěn dozor. Do herny je zákaz vstupu osobám mladším 18 let. Provoz herny se řídí schváleným herním řádem.
(10) Zvláštní provozní režim vyžaduje dohled osoby odpovědné za dodržování zákazu hry osob mladších 18 let, kterým je z důvodu zamezení jejich účasti na hře vstup zakázán
a) do celého prostoru provozovny, nebo
b) do místnosti v provozovně výhradně určené k provozování výherních hracích přístrojů, nebo
c) do oddělené části provozovny určené k provozování výherních hracích přístrojů.
Jelikož porušení výše uvedené povinnosti ze strany mladistvého není v tomto zákoně jako přestupek uvedeno, lze takové jednání kvalifikovat jako přestupek podle § 46 odst. 1 zákona o přestupcích:
§ 46
Ostatní přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v územní samosprávě
(1) Přestupkem je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 21 až 45, jestliže jsou stanoveny zvláštními právními předpisy včetně nařízení obcí, okresních úřadů a krajů.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Vraky resp. autovraky
Dobrý den pane Roneši, měli bychom na Vás jeden dotaz a rádi bychom věděli Váš názor na níže uvedenou problematiku.
Před půl rokem se v jedné lokalitě v P. objevil nákladní automobil – tahač, který patřil jedné firmě na P. Toto vozidlo stojí mimo komunikaci, na zpevněné odstavné ploše, dle katastrální mapy, na pozemku Města P., vedený jako ostatní plocha - využití silnice. Do dnešní doby se nepodařilo dopátrat majitele vozidla, neboť se jednalo o účelový prodej zadlužené firmy osobě, kterou se nedaří zkontaktovat. Město se rozhodlo, vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem, že vozidlo nechá odstranit. V tu chvíli nastal problém s tím, kdo rozhodne o odstranění vozidla – odbor dopravy se tomuto brání a ostatním tvrdí, že jim to nepřísluší. Vozidlo samozřejmě postupně mění svoji podobu, neboť nenechavci kradou kola, rozbijí okna atd. V současné době je z vozidla torzo. Vzhledem k tomu, že problém skončil na našich bedrech, potřebovali bychom poradit, kdo je v daném případě příslušný konat. Lhůta na odstranění vraku nám je známá. Předem děkujeme za odpověď a jsme s pozdravem. Strážníci MP P.

Zdravím Vás!
V dané kauze bych dal za pravdu odboru dopravy, neboť o vrak by se jednalo pouze v případě, že by se vozidlo nacházelo na pozemní komunikaci. V tomto případě se bude jednat o autovrak podle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů:
§ 36
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) autovrakem - každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí (dále jen "vozidlo") a stalo se odpadem podle § 3,
§ 37
Povinnosti při nakládání s autovraky
(1) Každý, kdo se zbavuje autovraku, je povinen autovrak předat pouze osobám, které jsou provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků.
(2) Vlastník vozidla před jeho předáním podle odstavce 1 je povinen umístit vozidlo na místo, kde nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí ani nenaruší estetický vzhled obce či přírody nebo krajiny.31c)
(3) Vozidlo umístěné v rozporu s odstavcem 2 (dále jen "opuštěné vozidlo"), přemístí obecní úřad bezodkladně na náklady jeho vlastníka na vybrané parkoviště. Informaci o umístění opuštěného vozidla na vybrané parkoviště zveřejní obecní úřad na své úřední desce. O umístnění vozidla písemně informuje jeho vlastníka, pokud je ho možné identifikovat.
(4) Pokud vlastník nepřevezme vozidlo z vybraného parkoviště po marném uplynutí lhůty 2 měsíců od informování vlastníka a v případě nemožnosti jeho identifikace od zveřejnění informace podle odstavce 3, má se za to, že vozidlo je autovrak. Obecní úřad naloží s autovrakem podle odstavce 1.
(5) Náklady spojené s postupem podle odstavců 3 a 4 je povinen uhradit obci poslední vlastník opuštěného vozidla uvedený v registru motorových vozidel.
(6) V případech, kdy je opuštěné vozidlo umístěno na pozemní komunikaci, se postupuje v souladu se zvláštním právním předpisem.31d)
PŘESTUPKY
§ 69
(1) Obecní úřad uloží pokutu až do výše 20 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že
a)se zbaví autovraku nebo umístí vozidlo vyřazené z registru vozidel v rozporu s tímto zákonem,
Z výše uvedeného vyplývá, že věcně příslušným orgánem je místní obecní úřad, resp. jeho odbor, pod který spadá problematika odpadového hospodářství, předpokládám odbor životního prostředí.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Propadlé osvědčení strážníka v rámci nemocenské
Dobrý den pane Roneši,
obracím se na Vás s dotazem, který se týká platnosti osvědčení. Pracuji jako strážník MP a 26.11. 2010 mi končí platnost osvědčení. Vzhledem k tomu, že jsem momentálně (od 18.02. 2010) v pracovní neschopnosti a tato neschopnost bude ještě pokračovat, nestihnu prolongaci osvědčení. Proto se na Vás obracím s dotazy. Budu po ukončení nemocenské (po 26.11.)veden jako čekatel
do té doby, než složím zkoušky? Nebo to může být důvod k výpovědi ze strany zaměstnavatele? Za odpověď předem děkuji. S pozdravem H.
Dobrý den,
to není problém, až Vám bude končit nemocenská, domluvíte se předtím se zaměstnavatelem, aby Vás přihlásil ihned poté do kursu a na zkoušku, jakmile ji uděláte, stáváte se opět strážníkem. Že se během nemocenské stanete čekatelem, jest irelevantní okolností.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Pravomoci tajemníka OÚ vůči MP
Dobrý den.
Rád bych Vás požádal o vyjádření ke vztahu Tajemník – Městská policie. Potřebuji toto vyjádření pro naší novou pí. Tajemnici.
Předem děkuji M. J. ředitel MP

Dobrý den,
Pravomoc tajemníka je obecně dána zákonem o obcích, a to v § 110:
(1) V obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností se zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu, který je zaměstnancem obce. Ostatní obce mohou zřídit funkci tajemníka obecního úřadu.
(2) Tajemník obecního úřadu je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi.
(3) Není-li v obci zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo není-li tajemník obecního úřadu ustanoven, plní jeho úkoly starosta.
(4) Tajemník obecního úřadu
a)zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce,
b)plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou,
c)stanoví podle zvláštních právních předpisů33) platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,
d)plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,
e) vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obce.
(5) Tajemník obecního úřadu se zúčastňuje zasedání zastupitelstva obce a schůzí rady obce s hlasem poradním.
(6) Tajemník obecního úřadu nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích.
Z výše uvedeného vyplývá, že tajemník je nadřazený všem zaměstnancům obce zařazených do obecního úřadu, což obecní policie není, neboť jde o jiný orgán obce podle zákona o obecní policii. Proto také strážníci jsou zaměstnanci obce zařazení do obecní policie (nikoliv obecního úřadu), a tak nemá nad nimi tajemník žádnou pravomoc. Obecní úřad a obecní policie jsou dva odlišné orgány obce, a proto v případě potřeby se musí tajemník obrátit na osobu, která řídí obecní policii (starosta, pověřený zastupitel), nebo strážníka pověřeného zastupitelstvem k plnění některých úkolů v rámci řízení obecní policie (velitel, ředitel, vrchní strážník).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Vstup do živnostenské provozovny – obstrukce ze strany provozovatele
Dobrý den.
Prosím o zodpovězení následujícího dotazu.
Občan si v nočních hodinách stěžuje na nadměrný hluk z blízké restaurace, kde se koná hudební produkce. Provozovatel provozovnu označil tabulí, že se jedná o soukromý pozemek, na který je vstup povolen pouze se souhlasem majitele. Mohou v takovém případě strážníci vstupovat do provozovny za účelem zjištění pořadatele produkce? Jaký by měl být postup strážníků, pokud by byla provozovna označena že jde o uzavřenou společnost či soukromou akci bez přístupu veřejnosti? Jaké jsou povinnosti provozovatele před konáním takových akcí potažmo před uzavřením provozovny při pořádání akce v uzavřené společnosti?
Děkuji za Váš čas a přeji úspěšný den. F. K., manažer prevence kriminality

Dobrý den,
strážník obecní policie je oprávněn vstupovat do živnostenské provozovny pouze v prodejní resp. provozní době. To, jestli je otevřeno pouze pro klubové hosty, na kartu, se souhlasem provozovatele apod., nehraje roli, protože jde pořád o provozní dobu (je otevřeno) a strážník je tedy oprávněn zde vykonávat své pravomoci. Strážník není host, pro kterého není akce určena, ale orgán veřejné moci, který zde vykonává své zákonné pravomoci. To je stejné, jako kdyby Vás nechtěli vpustit do provozovny s diskotékou s tím, že kapacita sálu je už naplněna.
Něco jiného je ale situace, kdy po zavírací době si v provozovně udělá uzavřenou oslavu jen personál podniku, např. oslava narozenin kuchaře. V takovém případě se již nejedná o provozní dobu (je zavřeno). Pokud by zde docházelo k narušování veřejného pořádku, má oprávnění za těchto okolností vstupovat do provozovny Policie ČR.
A pokud se jedná o uzavření provozovny určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům v době, kdy by měla být provozovna otevřena (provozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům musí být trvale a zvenčí viditelně označena mimo jiné také prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli), je podnikatel povinen, nebrání-li tomu závažné důvody, předem na vhodném a zvenčí viditelném místě označit počátek a konec uzavření. V případě porušení této povinnosti hrozí podnikateli pokuta za správní delikt podle § 62 odst. 1 písm. g) živnostenského zákona, a to ve výši až 100.000,- Kč. Projednává je místně příslušný obecní živnostenský úřad.
Pozn.: Pokud opravdu uplatňuje provozovatel takové praktiky (koho dovnitř provozovny v provozní době vpustí, si nahodile sám rozhoduje), porušuje i zákon o ochraně spotřebitele, kde podle § 6 prodávající nesmí při prodeji výrobků nebo poskytování služeb spotřebitele diskriminovat. Za tento správní delikt může ČOI uložit podnikateli ve správním řízení pokutu do výše 3.000.000,- Kč, příkazem na místě pak do 5.000,- Kč.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Řešení přestupků v dopravě
Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, který se týká řešení přestupků dle § 22/1/l.resp. přestupků, které nejsou výslovně specifikovány v přestupkovém zákoně.
Např. - ohrožení řidiče, při přejíždění vozidlem z jednoho do druhého pruhu
- nedovolená jízda po tramvajovém pásu
- porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem, nebo
užít bezpečnostní přílbu
-neoprávněné užití zvláštního výstražného světla modré barvy atd.
-porušení ustanovení § 32 zákona o osvětlení vozidla.

Vím, že jsou uvedeny přestupky, které může strážník MP řešit blokově, jen mě zajímá jak je to s výše uvedenými přestupky.
Předem moc děkuji za odpověď. S pozdravem L. B.

Dobrý den,
co může strážník řešit uložením blokové pokuty v rámci § 22 odst. 1 písm. l) zákona o přestupcích, stanoví tento zákon v § 86 písm. d) bod 2., kde je stanoveno, co může strážník projednávat z dopravních přestupků v blokovém řízení. Z toho, co uvádíte níže jako příklad, tam nenajdeme nic, takže bychom vše museli oznamovat příslušnému správnímu orgánu k projednání. Výjimkou by bylo jednání řidiče nemotorového vozidla (např. cyklista mladší 18-ti let bez ochranné přilby), kterého můžeme, dle výše uvedeného § 86, řešit obecně za porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Působnost mimo katastrální území
Dobrý den,
prosím o právní radu. V případě, že obecní policie působí na katastrálním území obce nebo obcí, kde se nenachází oddělení Policie ČR, jsou v takovém případě strážníci oprávněni dle ust. § 13 zák. č.553/91 Sb. předvést na policii osobu ke zjištění totožnosti ? V zákoně výslovně není stanovena
podmínka o tom, že při předvedení musí být oddělení Policie ČR na katastrálním území. Ale samozřejmě je zde věta o tom, že obecní policie vykonává své oprávnění jen na katastrálním území obce nebo obcí... Jistě se zase jedná o ten případ, kdy bude záležet na konkrétním výkladu zákona, že ? Pokud si několik obcí, kde není žádné oddělení PČR, zřídí obecní policii a ta by nemohla zjišťovat totožnost osob předvedením na PČR, ztrácelo by to smysl...
Děkuji za odpověď !
S pozdravem str. J. K.

Dobrý den,
výklad zákona v tomto případě je pouze jeden: obecní policie může vykonávat své pravomoci pouze na území své obce resp. obce, se kterou má uzavřenou veřejnoprávní smlouvu. A jednou z těchto pravomocí, je také předvedení osoby na úřadovnu PČR. Z toho jasně vyplývá, že nemůže předvádět mimo katastr obce. V takovém případě se jedná většinou o menší obce, kde lze využít ke zjištění totožnosti i jiné možnosti, např. místní a osobní znalost. Dále je možné kompenzovat tuto chybu zákonodárců i koordinační dohodou, kterou lze uzavřít podle § 16 zákona o PČR mezi obcí a policií, kde je možné stanovit koordinaci těchto složek např. tak, že na oznámení obecní policie se dostaví
hlídka policie na služebnu obecní policie v obci, čímž se stane tato služebna úřední místností policie a tam tedy může být osoba předvedena za účelem zjištění totožnosti v souladu se zákonem o obecní policii.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Orientační vyšetření na alkohol u některých osob
Dobrý den
P. Roneš měl bych takový dotaz. Chtěl bych se zeptat jakým způsobem by se mělo postupovat v případě zjištění podnapilé mladistvé osoby, kdy tato osoba nadýchala cca. 0.80% alkoholu. Neni nijak ohrožena na zdraví a na životě a trvalý pobyt má v katastru působnosti MP. Šetřením se nepodařilo zjistit, kdo alkohol této osobě podal.
Dále bych se chtěl zeptat na způsob uvedeného problému u nezletilé osoby, je-li stejný postup a jestli se tyto osoby tím, že požily alkohol něčeho dopustily.
Rovněž by mě zajímalo zda-li je strážník MP oprávněn u těchto osob provádět orientační dechové zkoušky a nebo je-li nutné aby dechové zkoušky provedla Policie ČR.
Já osobně jsem názoru, že tyto ml. nebo nezl. osoby, které samy a dobrovolně požily alkoholický nápoj se ničeho nedopustily, nic méně můj postup by byl asi takový:
U této osoby byť mladistvé nebo nezletilé bych provedl orientační dechovou zkoušku, poté bych ji převezl do místa trvalého bydliště, kde bych ji předal rodičům a následně zpracoval ÚZ, který bych dále postoupil na příslušné odbory sociální péče o dítě.
V případě zjištění silně podnapilé osoby, kde by již mohl být ohrožen život nebo zdraví této osoby ,bych zajistil lékařskou péči, zkontaktoval rodiče a o události vyrozuměl PČR, rovněž zpracoval a postoupil ÚZ.
Děkuji za Vaši odpověď.
S pozdravem P. M.

Dobrý den,
Váš postup je vcelku správný, mám k tomu jen dvě poznámky ne zásadního charakteru:
1)
Osoba nezletilá znamená osobu mladší 18-ti let, tedy nezletilcem je jak mladistvý, tak i osoba mladší 15-ti let.
2)
Podle mého názoru, s ohledem na ustanovení novelizovaného § 16 tabákového zákona, strážníci v těchto případech nemají oprávnění vyzvat k orientační zkoušce (na rozdíl od policie, která využije ještě znění zákona o PČR), nicméně MV ČR ve svém stanovisku (viz naše stránky odkaz užitečné odkazy - stanoviska MV) krkolomným způsobem uvádí, že strážníci toto oprávnění mají. Jelikož jde o orgán, který podle zákona vykonává dozor nad odbornou způsobilostí strážníků, zaštítil bych se jím v případě problémů.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Nošení soukromé zbraně ve službě
Ahoj Honzo,
chtěl bych se zeptat, zda je právně ošetřeno nošení soukromé zbraně ve službě strážníka MP. U zdejší MP služební zbraně nejsou, přesto velitel MP (starosta) nebrání vlastníkům zbraně v jejich nošení ve službě - sk. D - pro výkon povolání. Mezi kolegy panuje neshoda, zda zbraň můžou nosit
viditelně, či jen skrytě, neboť je soukromá a nikoliv služební. Je zde nějaký právní rozbor věci, který by toto objasnil?
Díky moc a pěkný den. H.

Ahoj,
zákon o střelných zbraních a střelivu stanoví v § 28 odst. 3:
"Držitel zbrojního průkazu skupiny D je oprávněn při výkonu zaměstnání nebo povolání
a) nosit nebo držet zbraň kategorie A, B nebo C, na kterou má jeho zaměstnavatel vydán průkaz zbraně k účelům, pro které byla vydána zbrojní licence; k této zbrani je oprávněn držet nebo nosit i střelivo, a
b) nosit nejvíce 2 zbraně uvedené v písmenu a) a střelivo do těchto zbraní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném; zbraň a střelivo do této zbraně nesmí nosit viditelně.
Strážník obecní policie je oprávněn nosit zbraň viditelně při plnění úkolů obecní policie. Zaměstnanec České národní banky zajišťující fyzickou ochranu objektů této banky může zbraň nosit viditelně jen v souvislosti s plněním svých pracovních úkolů."
Z výše uvedeného písm. a) jednoznačně vyplývá, že se musí jednat o služební zbraň (dle § 20 zákona o obecní policii je jejím držitelem obec, takže nemůže jít o soukromou zbraň strážníka). Pokud by tedy chtěl strážník nosit soukromou zbraň, musí ji nosit skrytě na ZP sk. E dle § 28 odst. 4:
"Držitel zbrojního průkazu skupiny E je oprávněn
a) nabývat do vlastnictví a držet, popřípadě nosit zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C,
b) nabývat do vlastnictví střelivo nebo jednotlivé díly nábojů pouze do zbraně, kterou je oprávněn držet, a to po předložení průkazu zbraně; toto střelivo je oprávněn také držet nebo nosit, a
c) nosit nejvíce 2 zbraně a střelivo do těchto zbraní; zbraně ani střelivo
nesmí nosit viditelně."
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Smíšené hlídky s PČR a úraz mimo katastr obce
Zdravím Vás Honzo.
Mám na Vás dotaz ohledně společných hlídek strážníka MP a státní policie-smíšená hlídka. Zajímalo by mne, jestli strážník městské policie při takto složené hlídce může na požádání státního policisty ho
doprovodit k zákroku mimo obec ve které má své působiště,jak je to v tomto případě s pravomocemi strážníka a jak by se v případě nějakého zranění řešil tento problém, když je tento zákrok realizován v pracovní době strážníka.předem děkuji za odpověď.
P. P. MP O.
Zdravím Vás!
Ohledně společných hlídek má docela dobré stanovisko MV ČR (na našich stránkách pod menu), odkázal bych na něj. Jinak mimo katastr obce musí strážník jednat jako řadový občan (možno KN, NO, §76/2 TŘ), pouze je chráněn jako úřední osoba při útoku, když jedná na žádost PČR. V případě úrazu resp. když by sám strážník způsobil škodu, by vše hradila policie (stát) podle zákona o PČR (pozn.: viz analogie § 24 zákona o obecní policii).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Údaje z registru řidičů
Dobrý den pane Roneši,
mám dotaz ve věci poskytování údajů z informačních systémů a to konkrétně podle zákona o obecní policii, zákona o přestupcích a zejména podle zákona o silničním provozu při projednávání přestupků v provozu na pozemních komunikacích v blokovém řízení, kdy řidič překročí nejvyšší dovolenou
rychlost v obci nad 20 km/hod. v obci, kdy potřebuji zjistit, zda tento přestupek spáchal v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců dvakrát a vícekrát.PČR odmítá tuto lustraci provádět.
Prosím o brzkou odpověď, s přáním krásného večera E.G.
Zdravím Vás !
Zákon o provozu na pozemních komunikacích v § 122 odst. 5 stanoví, že obecní policie musí mít (od 1.1.2009) přístup do centrálního registru řidičů. Každá obecní policie si přístup může sjednat s ministerstvem dopravy (podrobněji to píši ve sloupci zprávy na stránkách). Pak máte vše na svém počítači a nepotřebujete se někde dotazovat. Pokud tento přístup nemáte, musíte se obrátit se žádostí o zjištění recidivy na obecní úřad obce s rozšířenou působností a ne na policii, neboť to tak stanoví zákon o obecní policii v § 11a. Proto Vám také nechce policie dát tuto informaci, neboť to má, na
základě výše uvedeného, tak upravené rozkazem policejního prezidenta č. 206/2002.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Nezúčastněná osoba strážník versus policista
Dobrý den pane Roneši,
nevím, jestli zde již tento dotaz zazněl, ale chtěl bych vědět Váš názor na to, zda je strážníka možno brát jako nezúčastněnou osobu či nikoliv, neboť v poslední době se na obecní policii často obrací policie ČR a žádá o poskytnutí strážníků OP, aby se jako nezúčastněné osoby účastnili domovních prohlídek a dalších úkonů spadajících do trestního řízení. Dle mého názoru se mi strážník OP jako nezúčastněná osoba při tomto nejeví, zjm. pokud k takovému úkonu dochází v katastru, kde strážník slouží, neboť má osobní a místní znalost, a mohl s osobou, proti které je
úkon prováděn, již přijít do styku jako úřední osoba a provádět proti ní zákrok při plnění úkolů obecní policie, kromě toho, pokud je je strážník v pracovní době nebo i mimo pracovní dobu, je povinen
provést zákrok či úkon, nebo učinit jiné opatření, je-li páchán trestný čin nebo přestupek či jiný správní delikt, nebo je důvodné podezření z jejich páchání atd. (§ 7,odst.1,2,zák.č.553/91Sb.), tak
jakápak nezúčastněná osoba..
Děkuji a jsem s pozdravem PF

Zdravím Vás !
Strážník může vystupovat vůči policii jako nezúčastněná osoba, stejně tomu tak může být i obráceně, když bude strážník např. otevírat byt ve smyslu § 16 zákona o obecní policii a bude potřebovat nezúčastněnou osobu. Nezúčastněná osoba se v tomto smyslu rozumí osoba, která nemá právní, rodinný či obdobný (ne však úřední) vztah ani k danému bytu či osobě, ani k policii. Policie ČR je státním orgánem, kdežto obecní policie je orgánem dané obce. Ve stejném duchu vydalo metodický pokyn pro policisty policejní prezidium, proto se možná na Vás obrací policie v širším měřítku.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Zjišťování čísla OP
Ahoj Honzo, zdravím tě skoro po třech letech. Dovolil jsem si využít této mailové adresy a požádat tě o radu. Mohou strážníci při zjišťování totožnosti, zjišťovat i čísla dokladů, ze kterých byla totožnost zjištěna? Dle mého názoru toto není strážník oprávněn zjišťovat, jelikož další nakládání s těmito daty není potřebné pro účely MP, vedení tvrdí opak.
Paragraf 12 zák. o obecní policii jasně specifikuje, co se rozumí zjištěním totožnosti a číslo dokladů, tam nepatří. Mohu Tě požádat o názor na tento problém? A.A.

Ahoj,
vedení pravděpodobně vychází z názoru ministerstva vnitra, že by měli strážníci psát do úředních záznamů nejen samotná data určující totožnost dané osoby, ale i doklad, ze kterého byla totožnost zjištěna. Tady je výtah ze stanoviska MV ČR:
"Dle našeho názoru neodporuje zákonu o obecní policii, pokud strážník do úředního záznamu uvede také prostředek (druh dokladu), díky kterému totožnost osoby zjistil, neboť tento údaj dokládá právě míru věrohodnosti zjištění totožnosti osoby. Dokonce se domníváme, že by tento údaj v úředním
záznamu neměl chybět. Pokud by strážník při své činnosti nabyl důvodné podezření, že občanský průkaz nebo cestovní pas je odcizený nebo ztracený, tj. neplatný, může stejně jako kterýkoliv jiný občan využít webových stránek Ministerstva vnitra ČR, rubriky "Neplatné doklady", kde po zadání čísla dokladu obratem orientačně zjistí, zda je tento doklad platný či nikoliv."
Zákon o obecní policii nestanoví, jakým způsobem občan prokáže hodnověrně svoji totožnost; ta se odráží právě v dokladu, který za tímto účelem předloží a číslo tohoto dokladu nám to zpětně potvrzuje. Tím pádem můžeme i takový údaj zpracovávat ve smyslu § 24a zákona o obecní policii.
V tom bych problém neviděl.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Novelizace k 1. 7. 2009:
Předmět: Odtah vozidla s označením „O 1“
Ahoj Honzo, nedávno v TV sdělili, že strážníci nechali odtáhnout vozidlo invalidy, řidič si to nenechal líbit a dal to do TV, strhla se debata zda strž. může vozidlo 01 odtáhnout, někdo říkal ano někdo ne.... Já vím že mohu odtáhnout vozidla, která tvoří překážku sil. provozu, poté když vůz stojí na vyhrazeném místě / 3 min. /, a na místě pro invalidy. Tak mohu jako strážník odtáhnout auto 01, když toto tvoří překážku? Myslím si že ano, protože dále v zákoně se píše, že překážka je vše co by mohlo ohrožovat bezpečnost a plynulost sil. provozu, a pokud překážka není označena tak asi jo. Co myslíš Ty? Vím, že toho máš hodně, můžeš mě nasměrovat, kde by se našla odpověď?
Díky měj se hezky. A.
Ahoj,
shodou okolností jsem to také viděl v odpoledních zprávách ČT 1; toho advokáta invalidy by měli „pochválit“ za tvrzení, že "odtah je technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla a nelze ho tedy použít stejně jako botičku podle § 17a zákona o obecní policii na vozidlo invalidy". To by znamenalo, když nelze technický prostředek k zabránění odjezdu použít v případě, kdy vozidlo tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích, že nelze ani odtahovat. Takže blábol, jen se divím, že to vůbec redaktoři pustí do televize.... asi mají okurkovou sezónu :-) Samozřejmě lze nechat odstranit i vozidlo invalidy v situaci, kdy toto vozidlo tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích resp. neoprávněně parkuje na vyhrazeném parkovišti, neboť má výjimku ze zákona pouze na zákaz stání (a to jen v jednotlivých případech, kdy je to naléhavě nutné), ale doporučoval bych, vzhledem k označení vozidla, použít toto oprávnění jako krajní variantu, kdy už nelze situaci řešit jinak.
Ahoj Honza R.

Předmět: Formální vadnost správního aktu strážníka (blokové řízení)
Dobrý den, pane Roneši,
prosím Vás o radu jak správně postupovat v dané věci :
Byla nám zaslána písemná stížnost občanky, která dostala před několika dny blokovou pokutu, kterou zaplatila na místě za porušení zákazu zastavení. Dnes se odvolává na to, že útržek bloku, který od strážníka převzala nebyl vyplněný, doložila to kopií ze které je to zřejmé. Je mi jasné, že došlo k pochybení ze strany strážníka a v rámci interních předpisů to budeme řešit. V minulosti byl řešen podobný případ, kdy občanka souhlasila s pokutou na místě nezaplacenou, a druhý den uvedla, že nesouhlasí, protože nevěděla co podepisuje a útržek bloku, který dostala byl přepsán. Tehdy jsme poslali v rámci správního řízení celou věc k rozhodnutí krajskému úřadu, který ve věci rozhodl. Mám nyní postupovat stejným způsobem? Kolega z jiné městské policie mi doporučil se s paní dohodnout na zrušení stávající pokuty, vypsání nové pokuty ve stejné výši, protože přestupek se stal a nebo zrušení stávající pokuty a postoupení projednání přestupku správnímu orgánu, protože jinak bych podle něj měla žádat o rozhodnutí Nejvyšší správní soud v Brně.
Děkuji za Váš čas a přeji Vám hezký den. M.B.

Zdravím Vás !
Pokud byla bloková pokuta uložena v souladu se zákonem, je v díle "A" pokutových bloků vše správně uvedeno, pachatelka byla se svým jednáním naplňujícím skutkovou podstatu daného přestupku srozuměna, byla ochotna blokovou pokutu na místě zaplatit a posléze tak i učinila, nejde o takovou vadu správního aktu (útržek slouží především jako potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí resp. zaplacení pokuty - v blokovém řízení se vyhlašuje rozhodnutí ústně), kde by náprava správního aktu spočívala v jeho změně nebo zrušení (o nulitě uvažovat nelze - §77 a násl. správního řádu), jelikož nejde o správní akt, který by byl nezákonný resp. věcně nesprávný, nýbrž jde o správní akt, který je pouze formálně vadný. Náprava spočívá v bezprocedurální (neformální) písemné opravě, kterou v daném případě bude doplnění útržku o potřebná data s úředním razítkem, datem a podpisem po jeho předložení ze strany pachatelky nebo případně písemným potvrzením s výše uvedenými náležitostmi ve spojitosti s postupem podle § 175 správního řádu (vyřízení stížnosti).
Pozn.: U pokuty na místě nezaplacené může být rozdíl ve zjištění, zda byla osoba řádně obeznámena s právními důsledky podpisu, což je u výše uvedeného případu irelevantní, jelikož pachatel dobrovolně danou částku zaplatil na místě.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Urážky strážníka
Zdravím.
Mám dotaz a spíš chcu poradit, zda může strážník podat návrh ke spr.orgánu, za urážky na cti,ve službě. Dle Krajského úřadu,by měl strážník tyhle urážky snášet. Takže by se nemělo jednat o přestupek dle §49/1,a.návrhový.
Nevím jak je toto možné a většina nás s tímhle nesouhlasíme a víme,že je to problém když kdejaký opilec nás může opakovaně urážet a veřejně,vypadá to dost špatně na ulici mezi lidmi a naše prestiž jde do háje. Jsu docela naštvaný, a pokud bude možno odpovědět na mou otázku, předem děkuji. V poradně jsem nic podobného nenašel.
S pozdravem M.S.

Zdravím Vás !
Otázkou je, zda se uráží obecní policie jako orgán obce resp. přímo strážník jako osoba, zvláště v případě, kdy vykonává službu v okrsku, kde zároveň mezi těmito lidmi i bydlí, což je dnešní trend mezi OP. Pokud jde o urážky typu „ty jsi debil, když sloužíš u OP“, nemohu se s názorem krajského úřadu ztotožnit. Ale i v případě, kdy verbálně napadá přímo „majestát“, jde podle mého názoru o narušení veřejného pořádku. Dokonce do roku 1997 se mohlo za určitých okolností jednat i o trestný čin, který byl následně z trestního zákona vypuštěn pro (většinou) nepatrnou společenskou nebezpečnost. Jelikož zákonodárce (trestuhodně) nezaplnil mezeru v právním řádu adekvátním přestupkem, nabídlo se řešení buď v podobě přestupku proti občanskému soužití, nebo žaloby na ochranu osobnosti podle občanského zákoníku a v případě útoku na orgán jako celek,by připadala v úvahu podle okolností šance navléci jednání pachatele na jiný druh protiprávního jednání, např. na vzbuzování veřejného pohoršení. Rozhodnutí KÚ lze nechat přezkoumat soudem.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Převzetí odtaženého vozidla
Dobrý den pane Roneš. Chtěl jsem je Vás zeptat na postup při odtazích.
1. Co dělat v případě, že si pro odtažené vozidlo nikdo nepřijde?
2. Je v zákoně daná nějaká lhůta pro vyzvednutí odtaženého vozidla?
Je mi jasné, že pokud si po nějaké době pro vozidlo nikdo nepřijde, tak se dá z evidence mot. vozidel zjistit jeho majitel a dá se vyrozumět jej doporučenou poštou. Jde mi o to, co dělat ve chvíli, kdy se mi pošta vrátí zpět jako nevyzvednutá, nebo majitel sice výzvu k vyzvednutí převezme,ale nereaguje na ni. Co dále dělat s takovýmto vozidlem. Zda-li jej ekologicky zlikvidovat a jak v tomto případě postupovat. Je mi jasné, že náklady s tím spojené by měl hradit majitel vozidla. Poraďte mi prosím jak konkrétně v takovýchto případech postupovat.
Děkuji s úctou M. T.

Zdravím Vás !
Žádná lhůta stanovena není. Na druhou stranu se počítá za každý den parkovné, a pokud nereaguje vlastník vozidla na výzvy, nezbývá než počkat, až se v součtu částka dostane na příslušnou výši, kdy bude adekvátní ze strany obce soudně vymáhat náhradu i např. cestou exekuce vozidla. To ovšem záleží na hodně okolnostech, tam by měl už nastoupit právní zástupce obce. Pokud se nejedná o vrak resp. autovrak (podle zákona o odpadech) ani ztracenou věc, jejíž vlastnictví přechází po půl roce na obec, nelze použít postupů daných v těchto případech (např. likvidace vozidla) .
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Přestup k jiné OP
Dobrý den pane Roneši.
Jak to je když u Městské policie sloužím již od r.2002 maturitní zkoušku nemám a v současné době bych chtěl přestoupit k jiné Obecní policii?? (bez přerušení) Musí tento pracovní poměr být k obci ve které jsem současně zaměstnán, nebo mohu bez obav přestoupit do jiné obce????
§ 4
(1) Strážníkem může být občan České republiky, který
a) je bezúhonný,
b) je spolehlivý,
c) je starší 21 let,
d) je zdravotně způsobilý,
e) dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou a
f) má osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů (dále jen „osvědčení“).
Čl. VI
Přechodná ustanovení
1. Určený strážník pověřený radou obce plněním některých úkolů při řízení obecní policie podle zákona č. 553/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za určeného strážníka podle zákona č. 553/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Strážník, který je v pracovním poměru k obci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a nedosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou, je povinen tuto podmínku splnit do 31. prosince 2015. To neplatí, pokud strážník, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona dosáhl věku 45 let, třikrát úspěšně absolvoval zkoušku z odborné způsobilosti před zkušební komisí ministerstva a obec je držitelem platného osvědčení strážníka.
Děkuji za odpověď. P. D.

Zdravím Vás !
můžete klidně přestoupit i do jiné obecní policie, prodleva přestupu nesmí však přesahovat dobu 3 měsíců. Pořád ale platí podmínka, že budete muset složit do konce roku 2015 maturitu, pokud nesplňujete podmínky pro její prominutí (k 1.1.2009: věk minimálně 45 let + v minulosti 3x úspěšné absolvování zkoušky strážníka + v pracovním poměru strážníka).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Blokové čištění ulic
Dobrý den, pane Roneši, chtěla bych se zeptat - jak postupovat při komplexním blokovém čištění komunikací, které jsou řádně 7 dní předem označeny přenosnou dopravní značkou zákaz zastavení s uvedením data a
hodiny, když je za touto značkou zaparkované vozidlo označené jako vozidlo invalidy a brání provádění čištění. Ověřila jsem u některých městských policií, že takové vozidlo odtahují jako překážku provozu na pozemních
komunikacích, s tímto vyslovil souhlas i dopravní inženýr, který uvedl, že vozidlo invalidy nesmí porušit zákaz zastavení. Mohl byste mi sdělit Váš názor. Děkuji M.B.

Dobrý den,
v daném případě je opravdu možné nechat vozidlo označené "O1" odstranit z prostoru označeného přenosnou dopravní značkou "Zákaz zastavení". Pozor ale, nelze na vozidlo hledět jako na překážku provozu na pozemních komunikacích, což ve většině případů ani nebude odpovídat realitě, ale odstranění vozidla v takovém případě nařizuje vlastník místní komunikace (obec) resp. průjezdního úseku silnice na základě neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu (odbor dopravy příslušného obecního úřadu) podle § 19 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Na základě tohoto ustanovení je možné odstranění vozidla provést, což není v rozporu s ustanovením § 67 zákona o provozu na pozemních komunikacích, kde má invalida danou výjimku pouze ze zákazu stání, a to jen v jednotlivých případech, kdy je to naléhavě nutné.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Vjezd služebního vozidla do zákazu vjezdu
Dobrý den pane Roneš, zdravím Vás a chci se zeptat jak je to s vjezdem vozidla MP do zákazových značek s dodatkovou tabulkou na povolení ČSAD, popřípadě do zón apod. Je nutné míst ke vjezdu do těchto míst povolení při výkonu činnosti strážníka. Nebo stačí označené vozidlo. Děkuji P.

Zdravím Vás !
Označené vozidlo nestačí, buď bude užito světelného výstražného zařízení (majáku) v rámci plnění úkolů nebo musíte mít výjimku (umístěnou na viditelném místě ve vozidle) od obce s rozšířenou působností, která stanoví
tuto místní úpravu provozu na pozemních komunikacích.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Dechová zkouška u nezletilých
Vážený pane Roneš,
Nevím, možná už se na Váš názor někdo ptal.
Zajímalo by mne, jak se díváte z profesního hlediska a po stránce vymahatelnosti práva a zájmu o zdravý vývoj jedince na otázku provádění orientační dechové zkoušky na alkohol v dechu strážníky MP, ale i policisty ČR u osob mladistvých a nezletilých. V roce 2005 jsme velmi uvítali tzv. "tabákový" zákon č. 379/2005 o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, díky kterému bylo možno i mimo jiné účinně provádět tzv."preventivní akce" na zjišťování požívání alkoholických a jiných omamných látek u osob mladších 18-ti let. Tento zákon byl od r.2005 k dnešnímu dni dvakrát novelizován a poslední úprava nám vyrazila dech, svázala ruce a výrazně omezila činnost na poli preventivních opatření.
Původní znění § 16:
Vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky
(2) Odbornému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu nebo jiných návykových látek včetně odběru biologického materiálu k jeho stanovení je povinna podrobit se osoba, která se požitím těchto látek uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky.
Současné znění § 16:
Vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky
(2) Orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle odstavce 1 pod vlivem alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje. Spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem9a), odborné lékařské vyšetření se neprovede. V případě, že osoba tento způsob orientačního vyšetření odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření.

Podle této nešťastné formulace novelizace zkrátka není možné provést orientační dechovou zkoušku a to byť i kalibrovaným a certifikovaným přístrojem u osoby mladší 18-ti let z preventivních důvodů, protože se má za to, že si požitím, či užitím těchto jinak pro tento věk zakázaných látek neubližuje. Dále, není možné provádět zkoušku u osob, které se dopouštějí jakéhokoli přestupkového jednání, pokud tím nepřivodí jinému újmu na zdraví. Bude-li se tedy jednat o překročení §47 a 49 (vyjma újmy na zdraví) není možné tuto orientační dechovou zkoušku vykonat toliko na dobrovolnosti potencionálního přestupce...
Chápu to takto správně?!
PS: Poraďte jakým způsobem vyzrát na podnapilé mladistvé a nezletilé? Nemělo by se s tím něco dělat ? Už dnes jsou známé pokyny z Kr. ředitelství P ČR, aby policisté u mladistvých a nezletilých pro jistotu orientační dechové zkoušky raději neprováděli, pokud to není v souvislosti s přestupkem proti majetku a újmou na zdraví jinému.
Děkuji za Váš čas. H.J.

Zdravím Vás !
V daném případě není vůbec nezbytné provádět dechovou zkoušku u nezletilých v rámci preventivních akcí. Stačí, když před nezletilým bude např. stát alkoholický nápoj. Přestupkem už je totiž jednání, kdy někdo prodá, podá či jinak umožní konzumaci alkoholu ze strany nezletilého (jinak pozor na pojmy - mladistvý je též nezletilý, protože nezletilým je každá osoba mladší 18-let, tedy jak mladistvý, tak i např. 13-ti letý). Je tedy irelevantní posuzovat, zda opravdu nezletilý alkohol konzumoval nebo ne. To je to samé, když např. prodavačka prodá láhev alkoholu nezletilému. Je jedno, zda se pak nezletilý napije či nikoliv. A navíc nezletilý může sám legálně konzumovat alkoholické nápoje i kouřit podle právního řádu ČR. Žádný zákon jim to totiž nezakazuje. Platí znění Ústavy a Listiny : "Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá."
Něco jiného je evidentní ovlivnění nezletilého alkoholem, kde ovšem může být podezření na trestný čin podle § 218 TrZ, kdy je na místě věc bezodkladně předat PČR.
Pozn.: PČR má díky § 67 odst. 1 písm. b) zákona č. 273/2008 Sb., o PČR, ve znění pozdějších předpisů, oprávnění vyžadovat v případě odhalování a šetření přestupků orientační vyšetření i u nezletilých.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Vyhrazené parkování
Dobrý den, pane Roneši měla bych jeden dotaz. V Jirkově má město na veřejných parkovištích část vyhrazených parkovacích míst pro konkrétní osobu a parkování na tomto místě je za úplatu. Dopravní značka parkoviště
je s dodatkovou tabulí na které je uvedeno vyhrazeno pro držitele parkovacích karet na místech se zábranami. Já bych se chtěla zeptat, jestli tato parkoviště musí být stanovená v nařízení obce a pak je může strážník řešit nebo zda je může řešit obecně v souladu s § 86 přestupkového zákona, kde nesmí řidič zastavit a stát § 27 zák.č. 361/2000, kam spadá i to, že řidič nesmí zastavit a stát na vyhrazeném parkovišti po dobu přesahující 3 min.a strážník je projedná jako přestupek podle § 22 odst.1 písm.l) přestupkového zákona. Obecně se tedy ptám, zda nařízení obce je určující pro projednání takového přestupku, když je toto vyhrazené místo obsazené jiným řidičem, který není držitelem parkovací karty. Děkuji za odpověď a přeji hezký den. B.M.

Zdravím Vás !
Záleží jakou DZ je místo vyznačeno. Pokud jde o DZ č. IP 12 "Vyhrazené parkoviště", lze řešit tento přestupek jako porušení § 27 odst. 1 písm. o) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů. Zpoplatnění je pak na základě povolení zvláštního užívání pozemní komunikace ve smyslu § 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Pokud jde o DZ č. 13c
"Parkoviště s parkovacím automatem", jde o problematiku upravenou § 23 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (nařízení obce), což ovšem lze též řešit jako přestupek podle § 22
odst. 1 písm. l) přestupkového zákona s ohledem na porušení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích (DZ a její význam).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Katastr města
Vážení,
obracím se na Vás s problémem místní působnosti Městské policie Tábor, který máme u nás na sídlišti Nad Lužnicí. Na sídlišti ulicí Vídeňskou vede hranice mezi městy a katastry Tábora a Sezimova Ústí tak nešikovně, že část této ulice je v našem katastru a část v Sezimově Ústí. Paradoxní je i ta skutečnost, že celá Vídeňská ulice včetně přilehlých pozemků (chodníky, parkoviště i veřejná zeleň) je v majetku města Tábora. Tedy město Tábor pozemky udržuje a obhospodařuje. Mé dva dotazy zní: " Jsou uvedené pozemky z katastrálního území Sezimova Ústí v působnosti města Tábora ?" , "Jsou strážníci Městské policie Tábor oprávněni řešit přestupky v uvedených místech?". Předem děkujeme za Vaše odpovědi.

Zdravím Vás !
Tento paradox asi vznikl tím, že jedno město odkoupilo dané pozemky s tím, že následně bude upraven i katastr města, k čemuž už pak nedošlo. Samotné vlastnictví k danému pozemku je irelevantní k posouzení místní působnosti obecní policie (město Tábor si může koupit nemovitosti včetně pozemků například v Písku a neznamená to, že by tam mohli strážníci vykonávat svoji působnost). Proto by se měla striktně posuzovat místní působnost obecní policie podle působnosti obce ve smyslu výkonu veřejné správy a ne výkonu vlastnického práva (kdo by například na daném místě rozhodl o blokovém čištění ulic, povolil zábor veřejného prostranství apod.).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět:
Ahoj Honzo, pročítám knihu otázek a odpovědí ke zkoušce strážníka. Strašně by mě zajímalo, a Tebe prosím o odpověd, jak je to s tím, když nechám v době blokového čištění odtáhnout vůz, který již nemá 5 let TK,
nebylo s ním za tu dobu hnuto, má vypuštěné pneu atd., ale má RZ? Ano odtah jsme zajistili, proběhlo blokové řízení z naší strany, odtahová služba si to také vyřídila. My mysleli, že auto už majitel nechá zlikvidovat, ale ouha, on ho opět dal na místo, kde bylo a ještě řekl, do dalšího blokového čištění mám času dost. Asi pravdu má, protože se tím, že stojí na komunikaci ničeho nedopouští, jen v momentě, když by vyjel, ale on si nechal auto přitáhnout na místo. A je tu ještě jeden obdobný případ s vrakem, město jakožto správce a majitel místních komunikací, rozhodl na základě našich " skutečností" o odtahu vozidla, MY HO ODTÁHLI , jelikož se majitel k ničemu neměl. V momentě kdy jsme ho nechali odtáhnout, šel majitel k odtahovce a auto si vyzvedl a dal opět na komunikaci, a ted co s tím? TO MÁME ZAS DÁT PŘÍPAD DO SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ? ODTAHOVKA MU VŮZ VYDALA ZA ČÁSTKU ODTAHU 1500.- KČ, ale vyřešit případ majitel na MěÚ nepřišel, - nepřebíral výzvy. Auto stojí opět, jako předtím na místě kde stálo - je vrakem a co dál?
Dík A.

Ahoj,
ad 1)
S tím nelze nic udělat, pokud vozidlo není vrakem podle formulace zákona o pozemních komunikacích, šlo jen o problematiku blokového čištění, a nic nebrání provozovateli, aby ho umístil zpět na pozemní komunikaci.

ad 2)
Pokud se opravdu jednalo o vrak dle výše uvedeného zákona, vlastník vraku zaplatil za odtah a vozidlo mu bylo vráceno, on jej postavil zpět, můžete jej znovu odstranit, pokud pořád splňuje pojem vraku. Tady ale došlo k chybě ze strany města jako vlastníka místní komunikace, neboť zákon o pozemních komunikacích v § 19 odst. 3 stanoví, že má město nejen odstranit, ale i zlikvidovat vrak na náklady vlastníka vraku. Pak by se nemohla situace opakovat. Další chyba je, že zákon o pozemních komunikacích v § 42a odst. 1 písm. h) a i) stanoví toto jednání jako přestupek, kde lze ve správním řízení uložit pokutu do 300 000 Kč !!! Tento přestupek je povinen správní orgán projednat z moci úřední!

Ahoj Honza R.

Předmět: Prolongace čekatele
Dobrý den pane Roneši ,
Dovoluji se na Vás obrátit s tímto problémem. Jeden z našich strážníků byl od 3.8.2008 v pracovní neschopnosti a dne 30.10.2008 skončila platnost jeho osvědčení. Tento strážník uváděl, že z důvodu jeho zdravotního stavu údajně nebude schopen vykonávat místo strážníka MP. Nyní ukončil pracovní neschopnost k 10.6.2009 a projevil zájem nadále jako strážník působit u naší MP. Zajímal by nás Váš názor na tuto situaci, jaké školení musí strážník v tomto případě podstoupit.
Předem děkuji M.H.

Zdravím Vás !
Podle současné úpravy zákona o obecní policii se jedná o čekatele (nemá již platné osvědčení). Zákonodárce neřeší tyto případy (třeba i žena, která se vrací po mateřské dovolené), protože se nejedná podle § 4d ani o čekatele před první zkouškou (povinnost zajistit školení 6 měsíců po uzavření pracovního poměru) ani o strážníka (povinnost zajistit školení 3 měsíce před skončením platnosti osvědčení), proto tyto zákonné lhůty nelze v tomto případě uplatnit. Postup bude takový, že strážníka přihlásíte do prolongačního (týdenního) kursu u akreditovaného školícího zařízení (mám dojem, že jezdíte k nám do Polisu) a následně i k prolongační zkoušce MV ČR.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Pes
Dobrý den,
Vážený pane kolego, měl bych na Vás prosbu. V zákoně o obecní policii se se hovoří, že služební pes je přezkoušen policií. Na internetu je uveden tento zkušební řád, ale nikde jsem nenalezl, jaká je forma tohoto zkušebního
řádu. Zda je jedná o vyhlášku MV ČR, závazný pokyn policejního prezidenta nebo nějakou zcela jinou formu a její číselné označení. Ani v prováděcích vyhláškách k zákonu o obecní policii není tento předpis uveden. Chtěl bych Vás požádat o odpověď, zda nevíte o jakou formu předpisu se jedná a jaké má číselné označení. Za Vaši odpověď děkuji. M.L.

Zdravím Vás !
Tuto problematiku má na starosti Policie ČR (příslušná správa kraje). Je to upraveno závazným pokynem policejního prezidenta č. 43/2003 Sbírky interních aktů řízení Policejního prezidia ČR, částka 51 vydaná 28.3.2003.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Bezúhonnost
Dobrý den p.Roneši,
měl bych dotaz na bezúhonnost. Vykonávám zaměstnání strážníka už skoro rok, ale byl jsem před 7 lety pravomocně odsouzen pro úmyslný tr.čin který jsem za který mě byl uložen trest 300 hodin veřejně prospěšných prací, které jsem odpracoval. Podle starého znění zák.o obecní policii se na mě mělo hledět, jako bych souzen nebyl, proto jsem splnil podmínku bezúhonnosti. Mám proto dotaz, jestli takový stav mám i po 01.01.2009 ,kdy se změnil zák. o obecní policii? Ptám se proto, protože jsem úplně neporozuměl paragrafu 4. Nevím jestli se mé odsouzení považuje za narovnané.
Děkuji za odpověď M.M

Zdravím Vás !
tento stav se nemění, protože se nadále posuzuje bezúhonnost na základě výpisu z Rejstříku trestů, kde se zahlazené tresty neobjevují. Na tom se nic nemění; i nadále se na Vás bude hledět jako na bezúhonného.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Novelizace k 20.6.2008 :

Předmět : Vyhrazené parkoviště
Ahoj Honzo,
Mám na tebe jeden dotaz. Četl jsem na tvých stránkách v rádci strážníka dotaz ohledně použití TPZOV na vyhrazeném parkovišti. Je mi všechno jasné, ale potřebuji vědět když mě o montáž TPZOV požádá majitel vyhrazeného parkoviště pro O1 na danou RZ, zdali mohu tyto prostředky použít. Vyhrazené místo je označeno svislou dopravní značkou IP 12 kde je vyznačen symbol O1 a dodatkovou tabulkou E 12 s napsanou RZ. Dále je místo označeno vodorovnou dopravní značkou V 10f. I když mě majitel této rezervačky požádal, není to pořád překážka provozu na pozemních komunikacích a tudíž to nemohu zamknout? Nebo se mýlím a pokud s tím majitel souhlasí a nevadí mu, že tam neoprávněně stojící vozidlo bude stát třeba delší dobu tak ho mohu uzamknout a potom následně předat k vyřízení na OD MMO.
Děkuji Ti za Tvou odpověď M.M.

Ahoj,
Co se týče dotazu, nejlepší by bylo nechat vozidlo odtáhnout, k tomu má strážník oprávnění a vše by se tím vyřešilo. Pokud z nějakého důvodu nelze toto realizovat, bylo by možné, za podmínek které uvádíš, použít TPZOV. Samozřejmě jde o překážku provozu na pozemních komunikacích, ale vzhledem k tomu, že je toto parkoviště vyhrazeno pouze pro jednu osobu, jde o překážku pouze z její strany jelikož jiné vozidlo nemůže na toto vyhrazené parkoviště ani vjet, natož parkovat. A protože tato osoba s tím souhlasí (jako že ani ona nebude parkoviště po tu dobu používat), lze podle mého TPZOV použít.
Měj se hezky. JR


Předmět : Vrak a jeho odstranění
Dobrý den pane Roneš.
Děkuji Vám za předešlou odpověď. Měl bych ještě jeden dotaz prosím. Mohl byste mi poradit, zda existuje v rámci zákona pro strážníka nějaká možnost, jak se co nejrychleji vypořádat s vrakem vozidla? Dejme tomu, že majitele vozidla vykazující známky vraku známe. Můžu já jako strážník celou věc nějak uspíšit? Než to jen postoupit na odbor dopravy.
Pak ještě, můžu si já jako strážník udělat zkoušku k posuzování technického stavu vozidla? Stejnou zkoušku jako má úředník na odboru dopravy ( odkaz na vyhlášku MV 512/2002 Sb.)
Děkuji za odpověď.
Nashledanou. K.V.

Zdravím Vás !
Bohužel pravidla jsou striktně stanovena zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, kde se jednak stanoví, co lze považovat za vrak (pouze vozidlo, které je trvale technicky nezpůsobilé provozu na pozemních komunikacích a je bez RZ resp. zjevně trvale technicky nezpůsobilé provozu na pozemních komunikacích pokud má RZ - z toho vyplývá, že lze těžko vrak určit v případě, že má vypuštěná kola, nemá RZ atd.) a dále se pak stanoví lhůta, kterou má vlastník vozu na odstranění vraku (dva měsíce). Pokud k tomu připočteme dobu potřebnou ke zjištění majitele vraku a pak ještě dobu než obec nařídí odstranění vraku poté, co tak neučinil sám majitel, nedá se to ani o moc dříve stihnout. Přesto tady jedna cesta je - hodně obecních a městských policií zapomíná na fakt, že samotné ponechání vraku je také přestupkem podle § 42a výše uvedeného zákona a povinnost strážníka je tento přestupek zdokumentovat a oznámit příslušnému správnímu orgánu (OÚ obce), který jej pak projedná ve správním řízení. Hrozící výše pokuty pak může být impulsem pro vstřícnější přístup ze strany majitele vozidla (pokud jej ovšem známe). A ještě jedna zajímavá cesta : některé obce celou problematiku řeší tím, že na takové ulice vydají rozhodnutí o blokovém čištění ulic, a tak se následně zbaví daleko rychleji a bez problému posuzování zda jde o vrak, vozidel, které v těchto ulicích parkují a jako vraky vypadají.
Mít odbornou způsobilost v posuzování dopravně-správní problematiky by mělo pro strážníka smysl pouze tehdy, pokud by obecní policie byla tím orgánem v obci, který by v této oblasti rozhodoval, což nepředpokládám. Nejde totiž jen o rozlišování vraků, ale o celý komplex dopravně-správní agendy.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Trestný čin a přestupek v jednočinném souběhu
Dobrý den,
Strážníci městské zastaví motorové vozidlo, jelikož řidič překročil nejvyšší povolenou rychlost. Na výzvu předložit řidičský průkaz přestupce řekne, že jej nevlastní . Na místo je přivolána PČR, protože je důvodné podezření ze spáchání tr.činu. Jak to bude dále s překročením rychlosti. Musí se toto oznámit na příslušný správní orgán
jako podezření ze spáchání přestupku? Děkuji R.P.

Dobrý den,
Vzhledem k ustanovení § 66 odst. 2 zákona o přestupcích, bych postoupil věc Policii ČR s tím, že pokud nebudou shledány důvody k zahájení trestního řízení, je povinností samotné Policie ČR postoupit věc jako přestupek příslušnému správnímu orgánu k vyřízení v rámci společného řízení (rychlost + jízda bez ŘP) dle § 57 zákona o přestupcích.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Vstup do kolejiště
Dobrý den pane Roneši!
Mám na Vás takový dotaz, jaký máte názor na řešení přestupku nedovoleného vstupu do kolejiště( nejedná se mi o vstup na přejezd při rozsvícených výstražných světlech, ale mimo přejezd na koleje). Jak má v tomto případě strážník postupovat a může přestupek řešit blokově? Já vím, že dříve to bylo podle § 23, ale ten je v tomto bodě od 1. 1. 2007 zrušený, tak jak to teď je. Předem děkuji, str. J., MP Č.

Zdravím Vás !
V daném případě se jedná o přestupek podle § 50 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, který není strážník oprávněn řešit na místě v blokovém řízení, ale musí jej oznámit k vyřešení místně příslušnému drážnímu úřadu.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : OZV a psi
Vážený pane Roneši, dovolte mi poprosit Vás o názor na problematiku kontroly evidence psů po vstupu naší republiky do Schengenského prostoru. Naše město má OZV upravující pohyb psů na veřejném prostranství a vymezující prostory pro volné pobíhání psů. Od 21.12.2007 ale narůstá počet majitelů psů, kteří přecházejí hranici a venčí své psy na území sousedního města C. a naopak. Pokud na naší straně (v našem městě) dojde k porušení citované OZV, máme právo některá porušení řešit (neuklizené exkrementy, chybějící vodítko či náhubek). Jak ale kontrolovat „zahraniční“ psy z hlediska evidence. Podle citované OZV pes vedený na veřejném prostranství musí mít na obojku umístěnu známku potvrzující přihlášení psa do evidence. Tito psi to samozřejmě nemohou splňovat. Podle evropských předpisů musí splňovat tři požadavky: mít pas, mít zajištěnu identifikaci čipem nebo tetováním a mít platné očkování proti vzteklině. Na kontrolu těchto požadavků, podle mého názoru, není strážník ze zákona oprávněn a není k tomu ani vyškolen. Na polské straně je situace obdobná, jen v opačném garde. Mají rovněž obdobnou OZV a mají stejný problém kontroly evidence psů jako my. Tento problém by byl zvlášť výrazný v případě, kdyby pes na cizím státním území např. pokousal občana daného státu. Uvedená situace může nastat nejen v našem „českopolském sousedství“, ale kdekoliv, kde bude občan jiného státu pobývat se svým psem či jiným zvířetem. Děkuji a těším se na Vaši odpověď, ať už bude jakákoliv.
Ing. J.H.,MP

Zdravím Vás !
OZV má platnost pouze na území dané obce, nemůže řešit způsob evidence psů mimo svůj katastr. Z tohoto pohledu není relevantní, zda jde o psa z jiného města resp. státu. Poplatek za psa platí držitel, ne majitel. Z daného příkladu vyplývá, že držitel psa není občanem s bydlištěm v daném místě. V případě pokousání je možné řešit držitele psa, a to až pro trestný čin dle § 223 TZ. Evidenci a s tím spojené povinnosti si musí hlídat každý příslušný správce poplatků sám.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Zbrojní průkaz
Dobrý den, mám dotaz ohledně povinnosti nosit služební zbraň při výkonu povolání strážníka MP. Nikde jsem nenašel, že bych musel mít nutně služební zbraň. Jako policista jsem ji za 14 let použil pouze 1x na varovný výstřel a v místě kde se hodlám ucházet o práci strážníka ji s největší pravděpodobností ani potřebovat nebudu. Navíc ozbrojený bude kolega :)). Jak jsem pročetl vaše příspěvky, tak dosud jste toto nikde neřešil. Pochopil jsem, že je to věcí vnitřních směrnic obce, zda ozbrojí strážníky či nikoliv, ale jde mi o to, zda je to někde právně ošetřeno. Může být tedy mezi mnou a obcí sjednána dohoda, že budu sloužit neozbrojený? Vystačím si s DP :) Se starostou jsem o tom předběžně jednal a i on vítal moji ochotu sloužit beze zbraně... Děkuji A. F.

Zdravím Vás !
Jde o zákonné oprávnění, ne povinnost. Pokud se tedy domluvíte se zaměstnavatelem, pak nestojí nic v cestě. Nicméně pro strýčka příhodu bych si do zálohy zbrojní průkaz skupiny D udělal.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Pokutové bloky
Dobrý den
Pane Roneš, chtěl bych se zeptat, zda musí být při udělení pokuty na místě nezaplacené vyplněn zadní díl bloku B, který se dává přestupci. Jedná se o tu část bloku B, kde je napsáno: Uloženou pokutu zaplaťte složenkou nebo hotově.....................Pokud to není vypsáno, je to napadnutelné?
Děkuji za rychlou odpověď. V.L.

Zdravím Vás !
Pokud nemá přestupce žádný jiný údaj potřebný k zaplacení (např. složenku s číslem účtu, razítko s adresou na přední straně apod.), by se samozřejmě o problém jednalo, nicméně před vlastním vymáháním částky obecní úřad vyzve opětovně dlužníka, aby zaplatil dlužnou částku v náhradním termínu. Každopádně bych doporučoval tyto údaje vyplňovat.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Profesní osvědčení
Dobrý den pane Roneši,
chci se Vás zeptat, zda jako strážník MP musím mít OSVĚDČENÍ PROFESNÍ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČE, které je stanoveno zákonem č. 247/2000 Sb., jelikož nám bylo sděleno, že podle novelizace tohoto zákona již toto osvědčení nepotřebujeme a můžeme řídit služební vozidlo s majáky jen na normální řidičský průkaz.
Chtěl bych tedy vědět, zda je tomu opravdu tak?
Děkuji za odpověď J.K.

Zdravím Vás !
Opravdu novelizace zák. č. 247/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1.4.2008 již nepočítá s touto povinností v rámci řízení vozidel se světelným popř. zvukovým výstražným zařízením.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Odměny za pokuty
Dobrý den,
Chtěl bych Vás požádat o radu a Váš názor na finanční ohodnocení strážníka nějakým procentem z vybraných pokut. Zdali jste se s něčím takovým setkal a zkušenosti z jiných MP. Byl jsem pověřen tajemníkem úřadu abych tuhle možnost prověřil.
S pozdravem M.Z.

Zdravím Vás !
Něco podobného zkoušeli i v jiných městech a jakmile se o tom dozvěděla veřejnost, vzbudilo to mnoho emocí a strážníci si na ulici zažili své. Já osobně něco podobného jednoznačně odmítám, protože tato osobní resp. finanční zainteresovanost na výši uložených pokut vede jen k tomu, že strážníci ztrácí soudnost a snaží se ukládat pokuty za každou cenu, aby z toho měli co největší podíl. Pak místo adekvátní mírné pokuty volí horní hranici výše pokuty a případech, kde podle zákona je dostačující domluva, ji neuloží. Pak nejsou ve městě pro lidi, ale na lidi, někteří se pak opravdu chovají jako středověcí výběrčí daní. Jejich jediný cíl spočívá v tom, aby vybrali co nejvíce peněz. V postavení strážníka se toho dá opravdu zneužít. Něco jiného je taková motivace např. u revizorů MHD, kteří jsou odměňováni na podobném principu, oni však nemohou toho zneužít, neboť smluvní pokuta za černou jízdu je pevně daná přepravním řádem. Samozřejmě je možné dojednat, aby se část peněz vracela do rozpočtu obecní policie, ne však přímo do osobního ohodnocení strážníků, ale např. do investic či jiných výdajů.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Světelný signál a místní úprava provozu na pozemních komunikacích
Vážený pane Roneši
Signál s červeným světlem Stůj!
Podle § 86 bod 2. Zák. č. 200/90 Sb. (V blokovém řízení mohou projednávat) se píše, že „ vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních zakázáno“ Co je tedy „ Signál s červeným světlem Stůj!“ uvedený v § 24 odst. 1 písm. a) o úpravě provozu na pozemních komunikacích .Je to místo kde je to místní nebo přechodnou úpravou zakázáno?
Podle mého názoru to tak není, neboť v citovaném § 86 se píše nedovoleným stáním nebo zastavením vozidla na pozemní komunikaci, vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno apod. Tedy zákazové značky.
Ptám se tedy, může Městská policie na místě projednat v blokovém řízení po řádném zadokumentování „nezastavení vozidla na signál, který mu přikazuje zastavit vozidlo podle zvláštního právního předpisu nebo na pokyn „Stůj“ daný při řízení provozu na pozemních komunikacích osobou oprávněnou k řízení tohoto provozu podle zvláštního právního předpisu, přestupek podle § 22 odst.1 písm. f) bod 5. Zák č. 200/90 Sb?. Pokud ano, kde to mám hledat, s jakým odkazem na co? Nikde jsem to nenašel.
Předem děkuji za odpověď.
S pozdravem P.K.

Zdravím Vás !
Světelný signál "Stůj" je místní úpravou provozu na pozemních komunikacích ve smyslu § 61 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, kterým je zakázáno vjíždět do prostoru za světelné signalizační zařízení. Pokud tedy vjedu do tohoto prostoru, jde o vjezd do míst, kde je to místní úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno na rozdíl od řízení provozu osobou k tomu oprávněnou, kdy nejde o místní úpravu provozu na pozemních komunikacích. Nerespektování světelného signálu "Stůj" je tedy strážník oprávněn řešit na místě v blokovém řízení, a to ve výši 2500,- Kč pod podmínkou, že tento přestupek nebyl řidičem spáchán v posledních 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících dvakrát a vícekrát. V takovém případě nelze tento přestupek projednat na
místě v blokovém řízení, neboť se v řízení o přestupku ukládá zákaz činnosti.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Pálení kabelů
Přeji Vám krásný den.Mám na Vás dotaz.Jak a podle čeho řešit vypalování kabelů.Řešili jsme tento přestupek podle zákona 200/90sb.§45/1 a správní orgán nám toto vrátil,že je to špatně .Moc Vám děkuji. K.P.

Zdravím Vás !
V daném případě lze samotné jednání spočívající v pálení kabelů kvalifikovat jako jiný správní delikt podle § 40 odst. 10, zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, kdy tento zákon v § 3 odst. 5 zakazuje mimo jiné pálení těchto materiálů v otevřených ohništích. Příslušným orgánem k projednání je obecní úřad dané obce, který může ve správním řízení uložit pokutu od 500 Kč do 150 000 Kč. Jinak by nebylo od věci konzultovat danou situaci s PČR, zda se nejedná o
krádež daného materiálu.
Pozn.: Správní orgán, který Vám věc vrátil, postupoval v rozporu se zákonem, neboť podle § 12 správního řádu je on sám povinen, pokud není příslušný k projednání věci, ji postoupit rovnou tomu správnímu orgánu, který je k projednání dané věci příslušný.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Tabákový výrobek
Dobrý den,
Mám dotaz ohledně kouření vodní dýmky mladistvími a nezletilými.
Je to kouření ve smyslu zákona 379, když v nádobě jsou pouze vonné esence? A jak se vůbec může postupovat v takovýchto zjištěných případech u mladistvých a nezletilých?
Děkuji za odpověď. H.J.

Zdravím Vás !
Tabákový zákon upravuje v tomto ohledu pouze problematiku tabákových výrobků, kterými jsou podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, takové výrobky, které jsou určené ke kouření, šňupání, sání nebo žvýkání, pokud jsou vyrobeny zcela nebo zčásti z tabáku, včetně tabáku geneticky upraveného. Pokud tedy není použito tabáku, tak se tento zákon na Vámi uvedenou problematiku nevztahuje.
Otázkou pak je, jaké látky v nádobě jsou, resp. jaké se uvolňují, zda nejde o omamné a psychotropní látky nebo jiné návykové látky, což by bylo v rozporu se zákonem.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Vjezd do míst, kde je to místní úpravou zakázáno
Dobrý den,
mám na Vás jeden dotaz. Mohu na místě v blokovém řízení vyřešit řidiče, který porušil dopravní značku B24a(b) - zákaz odbočení ? V ust. § 86 přestupkového zákona je stanoveno, že mohu řešit přestupky spáchané vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou zakázáno. Domnívám se, že není podmínkou, aby do takových míst bylo zakázáno vjíždět zcela a za každých okolností. Myslím si, že v tomto případě dotyčnému řidiči z jeho směru do tohoto místa zakázáno vjíždět je a to přímo zákazem vyplývajícím z místní úpravy. Proto se domnívám, že bych takový přestupek v blokovém řízení vyřešit mohl. Je to podobné jako s řešením vjezdu do křižovatky na červený signál "stop". Také musí být splněna určitá podmínka (svítící červený signál) , jinak je do křižovatky vjezd povolen. V tomto případě zase musí být splněna podmínka, že řidič odbočí do tohoto místa ze směru, odkud není, do místa kam odbočil, povoleno vjíždět. Je moje domněnka správná ?
Děkuji Vám za odpověď a za všechny mé kolegy také děkuji za vámi provozovaný WEB !
str. J. K.

Zdravím Vás !
Dle vyjádření ministerstva vnitra se v tomto případě nejedná o vjezd do míst, kde je to místní resp. přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, neboť se nejedná o místo, kam je obecně zakázán vjezd nýbrž jde pouze o zákaz odbočení z daného směru jízdy. Naopak u světelného signálu "Stůj" je zakázán vjezd obecně. Musí se jednat o zákaz přímo daný místní resp. přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích, ne o zákaz, který z místní resp. přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích pouze vyplývá. Na druhou stranu chápu, že zákonné ustanovení je poněkud zavádějící a proto toho některé obecní policie využívají a dané přestupky projednávají v blokovém řízení.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Doprava
Ahoj Honzo, mám na Tebe pár dotazů a chci Tě požádat o tvé vyjádření.
.) Podle jakého paragrafu se řeší svislá dopravní značka IP 12 s dodatkovou tabulkou, která je v příloze. ( Viz foto 1 ). Dopouští se řidič, který zde stojí déle než tři minuty bez karty ZPS Opava přestupku podle § 22/1l, zák. 200/1990 Sb. a porušení § 4/c zák. 361/2000 Sb., nebo přestupku podle § 46/1 zák. 200/1990 Sb.?

2. ) Když bude probíhat v obci blokové čištění ulic. Na ulici je sedm dní před čištěním umístěna přenosná svislá dopravní značka B 28 s dodatkovou tabulkou. Jedná o přechodnou úpravu a lze tudíž na vozidla, které tuto značku porušují nasadit TPZOV? ( Viz foto 2 ). V zákoně 553/1991 Sb. je uvedeno, že lze použít TPZOV jen při porušení zákazu vyplývající z místní úpravy. Je přechodná úprava místní úprava? Nebo by muselo být v našem zákoně uvedeno i porušení zákazu vyplývající z přechodné úpravy? Možná se mýlím, proto bych si to rád upřesnil.

3.) podobný dotaz jako bod 1. Když stojí vozidla na parkovišti, které je upraveno svislou dopravní značkou IP 13c ( Viz foto 3 ) a nemají na viditelném místě parkovací lístek z automatu. Dopouští se řidiči těchto vozidel přestupku podle § 22/1l, zák. 200/1990 a porušení § 4/c zák. 361/2000 Sb., nebo přestupku podle § 46/1, zák. 200/1990 Sb.?

Předem Ti děkuji za odpověď
Přeji hezký den M.

Ahoj,
k Tvému dotazu :
Ad 1)
Jde o přestupek dle § 22 odst. 1 písm. l) přestupkového zákona (neoprávněné zastavení nebo stání vozidla na vyhrazeném parkovišti, které přesahuje dobu 3 minut (viz §27 zákona o provozu na pozemních komunikacích).
Ad 2)
Dle jednoho stanoviska MV ČR je to možné, byť se v současné době výslovně nejedná o místní úpravu provozu na pozemních komunikacích. Jde totiž o to, že v době, kdy byl přijat zákon o obecní policii, neexistovala samostatně formulovaná přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích (bylo to upraveno v rámci místní úpravy) v tehdejší vyhlášce FMV č. 99/1989 Sb., o pravidlech silničního provozu. K tomu došlo až později, bohužel zákonodárci zapomněli tuto změnu (jako téměř pokaždé) zapracovat též do zákona o obecní policii. Nicméně já sám bych byl opatrný a spíše TPZOV nepoužíval s ohledem na to, co se dnes děje u správních a soudních orgánů. Navíc mi tyto úvahy připadají irelevantní, neboť obec jako vlastník místní komunikace má právo za takových okolností vozidlo odstranit na náklady provozovatele a i kdyby nebyl odtah k dispozici, TPZOV situaci neřeší, neboť vozidlo bude stejně překážet, protože TPZOV mohu nasadit až v den, který je uveden na dodatkové tabulce, tedy v den, kdy probíhá čištění.
Ad 3)
V tomto případě je naplněna skutková podstata jak přestupku podle § 22 odst. 1 písm. l) (parkování je upraveno pomocí dopravní značky a textu na dodatkové tabulce resp. parkovacím automatu /místní úprava provozu na pozemních komunikacích ze které vyplývá, za jakých podmínek zde mohu stát) , tak i § 46 odst. 1 (porušení nařízení obce) přestupkového zákona. Já sám se přikláním k prvé variantě a to z toho důvodu, že jde jednak o provoz na pozemních komunikacích a proto má přednost dopravní přestupek a také proto, že se v daných případech používá TPZOV. No a zákon o obecní policii dovoluje použít tento prostředek v případě ponechání vozidla v místech, kde je to zakázáno místní úpravou provozu na pozemních komunikacích, v případě stání vozidla na chodníku,kde to není dovoleno a při neoprávněném záboru veřejného prostranství (to ale není záležitost provozu na pozemních komunikacích). Tedy žádná možnost v případě porušení nařízení obce.
S pozdravem JR


Předmět : Kamerové systémy
Dobrý den pane Roneš.
Chtěli bychom Vás touto cestou požádat o Váš názor. Naše město zakoupilo stacionární radary, které mají být rozmístěny ve vybraných lokalitách města a městská policie tyto bude obhospodařovat. Otázka zní, zda se na toto vztahuje taktéž povinnost informovat občany zveřejněním vhodným způsobem viz § 24b odst. 2 z.č. 553/1991 Sb. Zda je vhodný způsob zveřejnění tohoto zařízení sdělovací prostředky TV, měsíčník a web stránky? Nebo je nutné osadit takové místo informativní dopravní značkou? Děkuji za odpověď, s pozdravem M. C.

Zdravím Vás !
Píšete, že se nejedná o mobilní zařízení, proto v daném případě platí ustanovení § 24b odst. 2 zákona o obecní policii. Zákon způsob informace podrobněji nestanoví a ponechává na obci, aby vzhledem k místním podmínkám zvolila nejlepší způsob zveřejnění takovéto informace. Nemělo by se též zapomínat na řidiče, kteří nejsou místní. Proto je vhodné umístit toto upozornění (nejlépe s piktogramem) u silnic (nejde o klasickou DZ podle předpisů), které napojují obec na silniční síť ČR. Mělo by se mít na paměti, že hlavní význam spočívá v prevenci, ne ve snaze co nejvíc peněz na pokutách vybrat. Na co jsou obci peníze z pokut, když následkem nedodržení rychlosti přijde v obci někdo o život.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Nezletilý cyklista a ochranná přilba
Dobrý den pane Roneši.
Chci se zeptat, jestliže mladík ve věku 10 let spáchá škodu na majetku jinému a úmyslně, je jeho rodič povinen zaplatit škodu za něj,nebo se takové věci řeší jako občanskoprávní spor přes soud? Jde nám i o to, že velitel chce po nás řešit děti na kole bez přilby ale dotaz je jestli je rodič odpovědný za dítě i v tomto případě.
Děkuji za odpověď. M.

Zdravím Vás !
Jde o občanskoprávní problematiku, kde v daném případě je za způsobenou škodu odpovědný zákonný zástupce. Pokud nedojde k dohodě, musí se poškozený na základě občanského zákoníku obrátit na soud. Pokud jde o jízdu dětí na kole bez přilby v rozporu s pravidly provozu na pozemních komunikacích, už jde o problematiku správního práva, kde u přestupku musíme prokázat zavinění u pachatele ( a tím je jen cyklista podle zákona - a to za předpokladu, že je starší 15 let a příčetný). Nelze zde proto přenášet odpovědnost na jinou osobu. To je to samé, jako když půjde dítě ze školy, přeběhne někde silnici na červenou, tak také nemůžete jít domů za rodiči a dát jim pokutu. Možné je samozřejmě zjistit o jaké dítě se jedná a upozornit následně rodiče, aby zjednali nápravu.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Dožádání exekutora
Dobrý den,
Dotaz:
V poslední době ( asi tak 6 měsíců zpátky ) se značně množí žádosti soudů a exekutorských úřadů (těch je více) o poskytnutí součinnosti, kde neustále dokola žádají o poskytnutí a prošetření informací týkajících se zda se povinný zdržuje v místě svého bydliště či nikoliv, případně o zjištění současného pobytu povinného a spojení na něj.
Exekutorské úřady se odkazují na znění § 33 a 34 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů. Jenomže dle našeho laického právního názoru, po přečtení těchto paragrafů, konstatujeme, že nejsme povinni jimi žádané údaje poskytovat ani zjišťovat.

- Součinnost třetích osob § 33 (1) Soudy, orgány státní správy a samosprávy, obce a jejich orgány, notáři a právnické a fyzické osoby, rozhodují-li o právech a povinnostech, jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o majetku povinného, které jim jsou známy z jejich úřední činnosti.

Ptám se tedy,
1) je náš názor správný či nikoli?
2) v případě, že Mp je povinna některému subjektu poskytovat informace, kterému a v jakém rozsahu?

Za brzkou odpověď, případně poskytnutí odkazu na příslušný právní předpis předem děkuji a přeji hezký den.
ing. P. S.

Zdravím Vás !
V případě žádosti soudu je třeba mít na paměti § 128 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, kde se stanoví povinnost každému bezplatně sdělit na dotaz soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí.
Co se týče exekutorů, zde bych souhlasil s Vámi, že dotčené ustanovení § 33 odst. 1 a 3 a ani § 34 exekučního řádu se na obecní policii nevztahuje, neboť ta nevede ze zákona ani evidenci osob ani majetku. Dle § 33 odst. 2 by se měl exekutor přednostně obracet na PČR. Na druhou stranu exekutor může požadovat osobní údaje ve smyslu § 24a odst. 2 zákona o obecní policii. Také je zde velmi obecné ustanovení § 1 odst. 3 zákona o obecní policii. Vzhledem k ustanovení § 34 odst. 2,3 exekučního řádu, doporučuji požádat o právní názor k dané problematice ministerstvo vnitra.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Přestupky a katastr obce
Dobrý den pane Roneš,
omlouvám se že Vás opět obtěžuji, ale potřeboval bych od Vás jednu rychlou radu. Podle kterého zákona a paragrafového znění dokážu, že strážník ,pokud zjistí přestupek v katastru města, je oprávněn jej dořešit i mimo katastr?
Děkuji za odpověď
Krásný den K.V.

Zdravím Vás !
Takové oprávnění strážník zatím nemá, uvažuje se o něm v rámci novely, která je v současné době v poslanecké sněmovně ve druhém čtení.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět :
Dobrý den pane Roneš.
Obracím se na ás opět s prosbou o radu. Jedná se o následující věc:
Jak vyplývá z obecné úpravy zákona o provozu na pozemních komunikacích, na zastávce pro BUS je mimo jiné zákázáno zastavit či stát v prostoru, který je vyznačen vodorovným dopravním značením. Chápu tedy z toho, že mimo vyznačené vodorovné dopravní značení zastavit či stát můžu, pokud tím samozřejmě neporuším jinou úpravu. Chtěl bych Vás požádat, zda byste se mohl vyjádřit k dokumentaci, jež Vám posílám v příloze. Jedná se mi o stání s vozidlem před vyznačeným vodorovným dopravním značením v prostoru zastávky BUS. Pomiňme fakt, že svislá dopravní značka je chybně umístěná ( max. 2m od kraje vozovky a max. 2,5m vysoko
od vozovky - což není splněn ani jeden předpoklad); mnoho lídí to neví a neustále na tuto svislou dopravní značku poukazují, chtěl bych vědět v tuto chvíli, jaký je její výklad v daném místě.
A ještě, zda je zastávka pro BUS místo ležící mimo komunikaci nebo součástí komunikace.
Předem děkuji za odpověď. Krásný den. K.V.

Zdravím Vás !
Zastávkové pruhy linkové osobní dopravy jsou dle § 12 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů součástí pozemní komunikace.
Z dané dokumentace vyplývá, že není možné zastavit a stát ani před vyznačeným prostorem zastávky vodorovnou dopravní značkou, protože je zde umístěna od přechodu až k zastávce jiná vodorovná dopravní značka, a to č. V 12c "Zákaz zastavení" (žlutá plná čára na obrubníku). Jinak umístění dvou svislých dopravních značek "Zákaz zastavení" za sebou (tak jak to vyplývá z poslaného náčrtku - z fotek je vidět pouze jedna) je zbytečné, stačí jedna a její platnost ( a tedy i smysl) končí až na protilehlé hranici nejbližší křižovatky, pokud její význam není přerušen jinou příslušnou dopravní značkou. Tedy řeší zákaz zastavení i za zastávkou. I bez takové značky je zakázáno zastavit a stát 5m za označníkem zastávky.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Překážka provozu na pozemních komunikacích
Dobrý den pane Roneši.
Měl bych prosím na Vás jeden dotaz. Jaký máte názor na danou věc: parkuje-li vozidlo před vjezdem a majitel vozidla parkující v tomto vjezdu bude chtít vyjet, strážník nařídí odtah. Ale pokud potřebuje do toho vjezdu vjet zvenčí, jaké je řešení strážníka na místě? Děkuji za odpověď. V.K.

Zdravím Vás !
V daném případě je řešení shodné. Pořád jde o překážku provozu na pozemních komunikacích.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Radary soukromých firem
Zdravím tě Honzo !
Přeposílám Ti stanovisko k měření rychlosti (na základě kterého "prý" nemůžeme měřit rychlost) a pokud mohu... požádat tě o stanovisko k té věci. Podklady jsou určené pro místostarostu. Děkuji za tvůj odborný a fundovaný posudek i jednoznačné stanovisko. Pěkný den P.K.
Ahoj,
K dané problematice :
Prakticky existuje shoda mezi názory MV a MD i rozhodnutím Nejvyššího správního soudu v rámci kasační stížnosti, i když nad některými argumentacemi v odůvodnění jsem kroutil hlavou. Ale překonat znění § 79 odst. 8 zákona o provozu na pozemních komunikacích za daných okolností asi nepůjde. Takže tady máme quasiprecedens ( fakticky působí jako soudní precedens, ale není formálně závazný), který podle mého názoru bude využíván i v následujících shodných případech.
Má argumentace je jednodušší :
I kdyby byla připuštěna možnost měření rychlosti vozidel soukromou agenturou na základě její autorizace, stejně by nebylo přípustné v souvislosti s touto činností pořizovat fotografie řidiče, protože by to bylo v rozporu s jeho osobnostními právy, které jsou deklarovány LZPS a chráněny přímo v občanském zákoníku (ledaže by řidič k tomu dal sám souhlas). Takže z tohoto důvodu by opět takovýto důkaz byl nepřípustný. A bez něj, i když máme krásně samotné vozidlo zaznamenané při překročení nejvyšší dovolené rychlosti, nám může provozovatel při konfrontaci s tímto důkazem pořád tvrdit, že řídila osoba blízká.
Závěr :
Nejlepší by bylo, pokud nedojde ke změně legislativy resp. pokud nemá obec prostředky na vlastní radar, uzavřít dohodu s firmou o pronájmu daného zařízení. Vše může fungovat téměř shodně, jen obec vyčlení jednoho strážníka, aby byl fyzicky přítomen u tohoto zařízení se zástupcem firmy za účelem provádění měření a je vše podle zákona.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Oznamování přestupků
Zdravím Vás,
opětovně si Vás jako znalce této problematiky dovoluji oslovit ve věci názoru na problém, který se vyhrocuje mezi strážníky oznamující podezření z přestupku a orgánem úřadu, jenž má věc projednávat a vrací spisy k doplnění. Konkrétně se jedná o konflikt s referenty odboru dopravy, kterým jsou oznamováni podezřelí řidiči, se kterými strážníci jednali na místě události a kteří po příslušném poučení strážníkem využili svého oprávnění a věc odmítli se strážníkem projednat v jeho pravomoci. Krom vypsání tiskopisu vytvořeném dle současných požadavků o oznámení přestupku přímo na místě s příslušným doslovným poučením je přílohou spisu úřední záznam popisující událost, detailní rozpracovaná fotodokumentace prokazující dopravní značení ze všech míst týkající se věci a stanoviště podezřelého, plánek místa události se zakreslením jak situace podezřelého, tak dopravního značení. Dále je přílohou spisů CD nosič se záznamem z kamerového systému a barevné snímky fotodokumentace.
Přes všechny tyto dodané úkony po měsíci od data oznámení orgány odboru dopravy úřadu stále vrací celé spisy s žádostí o doplnění, kdy žádají doplnit úřední záznam o popisy vyobrazení porušených dopravních značek, fotodokumentaci ve formátu snímku větším než A4 a přesným zakreslením porušené dopravní značky do plánku tak, aby se na plánku přesně shodovala se skutečností. Tolik k oznamovaným známý podezřelým. O zaměřování a kótování plánů do spisu vozidla podezřelého, komunikací atd. pro případnou rekonstrukci dopravního přestupku se dále rozvádět nebudu.
Spisy, kde řidič není ustanoven, např. při užití technického prostředku vozidla, kde řidič po příslušném poučení uvede, že vůz neřídil on, vracejí totožným způsobem s argumentací, že událost není objasněna tak, aby bylo prokázáno, kdo vozidlo řídil.
Osobní jednání jak úředníky, tak se vedením příslušného odboru k ničemu nevedou, argumenty typu "když budu chtít, tak mi budete dokazovat i existenci města, kde pracujete, protože Vy jste povinni doložit důkaz na každé slovo uvedené v oznámení".
Z uvedených důvodů se na Vás dovoluji obrátit, zda má orgán projednávající přestupky oprávnění vracet spisy k doplnění strážníkům obecní policie a to jak v případě známého podezřelého, tak neznámého, podle kterého ustanovení zákona takto postupuje, neboť toho jsem se do dnešního dne nedopátral a zda jsme jako strážníci obecní policie povinni dokazovat úředníkům města jeho existenci, písemně existenci ulice s razítkem pracovníka z vedlejší kanceláře úřadu, katastrálního úřadu atd., neboť se jedná o letitý problém a tento způsob jednání jeví jako protizákonný. (nemá žádnou oporu v zákoně)
Děkuji Vám za zprávu. J.B.

Zdravím Vás !
Tuto problematiku najdete již zpracovanou na našich stránkách v Rádci, ale i ve stanoviscích ministerstva vnitra (odkaz je též na našich stránkách ve druhém sloupci).
Věčné problémy tohoto rázu způsobuje ustanovení § 58 odst. 1 zákona o přestupcích, kde je stanovena povinnost ze strany státních orgánů, orgánů policie a obce oznamovat přestupky, k jejichž vyřešení nejsou tyto orgány sami kompetentní. Navíc musí dané oznámení o přestupku obsahovat i jisté náležitosti, mimo jiné i konkrétní vymezení pachatele přestupku.
Jelikož obecní policie má postavení orgánu obce, vyžadují od nich některé správní orgány, aby plnily výše uvedené ustanovení přestupkového zákona. Ovšem zapomínají při tom na skutečnost, že existuje § 10 odst. 2,3 zákona o obecní policii, kde se stanoví povinnost oznamovat podezření ze spáchání přestupku, které musí být doplněno důvody a důkazy, o něž se opírá.
Pokud máme v právním řádu dva právní předpisy, které upravují danou problematiku odlišně, který z nich se užije ? V tomto případě platí pravidlo "lex specialis derogat generali" (speciální předpis má přednost před obecným). Z pohledu strážníka je speciálním právním předpisem zákon o obecní policii. Proto nepostupuje "oznámení o přestupku" ve smyslu § 58 odst. 1 zákona o přestupcích, ale "podezření ze spáchání přestupku" ve smyslu § 10 odst. 2,3 zákona o obecní policii. Z toho vyplývá, že není povinen uvádět pachatele, pokud mu není znám. Jinak by také mohla nastat absurdní situace, kdy obecní policie nezjistí pachatele, správní orgán na zjištění trvá a obecní policie nemůže sama věc odložit, jako je tomu např. u PČR. Proto by musela pachatele "zjišťovat až do soudného dne". Důkazní břemeno v tomto případě zákonodárce přesouvá na správní orgán, neboť jeho zájmem je, aby strážník především vykonával preventivní pochůzkovou činnost v ulicích města a byl tedy co nejvíce oproštěn od správní agendy, jako je tomu např. u PČR.
A co se týče případných úkonů potřebných k prověření došlého oznámení o přestupku, může se správní orgán obracet ve smyslu § 59 zákona o přestupcích jen na státní orgány nebo PČR, nikoliv na obec a tedy obecní policii. Samozřejmě by měla obecní policie na žádost správního orgánu doplnit své oznámení, ale pouze v duchu svých pravomocí z hlediska plnění svých úkolů podle zákona. Kolikrát se stane, že strážníci sami dostatečně nesplní povinnost podle § 10 odst. 3 zákona o obecní policii.
Nejlepší bude, když si opatříte dané stanovisko ministerstva vnitra, a na základě toho se pak pokusíte s příslušným správním orgánem dojednat společný postup. Pokud by ani to nebylo možné, pak by vše měla řešit obec ve smyslu správního řádu u vyššího správního orgánu. Na možných hádkách by stejně nejvíc vydělal pachatel, což předpokládám není v zájmu ani jedné strany, ani společnosti jako takové.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Novelizace k 19.11.2007 :

Předmět : Chodník
Dobrý den,
Pane Roneš, chtěl bych se pouze zeptat, zda musí být chodník v zastavěné části obce odlišen od ostatní místní komunikace (silnice) zvýšenou úrovní nad úroveň silnice, nebo bude k odlišení postačovat pouze podelná čára souvislá? Díky za vaši rychlou odpověď. M.

Zdravím Vás !
V předchozí právní úpravě (Vyhláška FMV č. 99/89 Sb.) oproti zákonu č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, kde není pojem chodník stanoven, byl pojem chodníku stanoven takto : "Chodník je pozemní komunikace učená především pro chodce, která je zpravidla oddělena od vozovky výškově nebo jiným způsobem."
Avšak v Zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve zněních pozdějších předpisů, se v § 6 stanoví rozdělení místních komunikací v obci do tříd,kde se říká, že místní komunikace IV. třídy je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz.Ve Vyhlášce č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se pak stanoví, že místními komunikacemi IV. třídy jsou chodníky, stezky pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech, odchody, lávky, schody,pěšiny, zklidněné komunikace, pěší a obytné zóny apod. Místní komunikace jsou označovány podle vyhlášky pouze evidenčně arabskými čísly počínaje číslem 1 pro každou třídu a písmenem (místní komunikace IV.třídy má písmeno d) - např.1d,2d. To znamená, že chodník jako samostatná komunikace bude nějakým způsobem odlišen od ostatních komunikací (vozovky) např. výškově, barevně, jiným podkladem ap., kde je zakázán provoz silničních motorových vozidel obecnou úpravou provozu na pozemních komunikacích (§ 53, odst.2 zákona o provozu na pozemních komunikacích). Ve sporných případech je možno zjistit z dopravní dokumentace na obecním úřadě dle výše uvedeného značení o jakou třídu resp. typ komunikace se jedná, pokud tak není stanoveno dopravním značením. A pro chodníky právě platí, dle výše uvedené vyhlášky, že se značí pouze evidenčně.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz
P.S.: Podélná čára souvislá je vodorovná dopravní značka, která nám odděluje protisměrné jízdní pruhy; k vyznačení okraje vozovky se používá vodorovné dopravní značky č. V 4, "Vodící čára".

Předmět : Spolehlivost strážníka
Dobrý den pane Roneš,
jeden z našich strážníků spáchal přestupek proti veřejnému pořádku a za tento mu byla uložena sankce. Již tedy nebude splňovat kritérium spolehlivosti podle ust. §4b z.č.553/91Sb, o obecní policii, v platném znění. Chci se touto cestou zeptat, zda-li tato skutečnost má nějaký vliv na jeho pracovní zařazení.
Děkuji a jsem s pozdravem
R.M.

Zdravím Vás !
O tom, zda nebude splňovat spolehlivost, nerozhoduje samotný fakt, že mu byla uložena pokuta za přestupek proti veřejnému pořádku, ale skutečnost, jakým jednáním a za jakých okolností byl přestupek spáchán. V § 4b odst. 1, zákona o obecní policii, se stanoví jako podmínka skutečnost, že jednání, kterým spáchal přestupek, je v rozporu s posláním strážníka (jako veřejného činitele) podle zákona o obecní policii. Např. přestupek podle § 47/1b přestupkového zákona, spočívající v rušení nočního klidu tím, že v noční době doma opravoval vybavení bytu a hlukem rušil noční klid, nebude jistě naplňovat tyto kritéria; oproti tomu např. přestupek podle § 47/1c přestupkového zákona, spočívající v jednání, kdy ve stavu vylučujícím způsobilost (alkohol či jiné návykové látky), napůl nahý a verbálním projevem na veřejném prostranství svým jednáním obtěžuje občany, lze naopak kvalifikovat jako přestupek, kde strážník přichází o svoji spolehlivost. O tom vždy, podle zjištěných okolností, musí rozhodnout osoba řídící obecní policii. Na druhou stranu však zákon se skutečností, že strážník není spolehlivý, nespojuje žádné právní důsledky (viz § 4 odst.1 zákona o obecní policii - není zde jako podmínka, vedle bezúhonnosti, stanovena i spolehlivost). Pokud by se tedy rozhodl zaměstnavatel v tomto případě rozvázat pracovní poměr, muselo by se tak stát na základě zákoníku práce (ideální je např. dohoda).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Volné pobíhání psů
Dobrý den pane Roneši,
rád bych znal Váš názor na následující problematiku.
MZ našeho města zrušilo na základě výzvy MVČR vyhlášku, která upravovala pravidla pohybu psů na území města a v současné době tato pravidla tedy nejsou nijak upravena (krom zák. č. 246/1992 Sb.).
Existuje platná právní norma, která stanoví:
a) povinnost osoby venčící psa, aby tohoto měla na vodítku ?
b) povinnost osoby venčící psa, aby tohoto opatřila náhubkem ?
c) minimální věk osoby venčící psa ?
Co si lze ve vztahu k pohybu psů na veřejném prostranství představit pod pojmem uvedeným v ustanovení §3, písm. h), Zák. č. 246/1992 Sb.: „které není pod trvalou kontrolou nebo dohledem“ a dle písm. i), „které není pod přímou kontrolou nebo dohledem“ ?
Lze tedy usuzovat, že volně pobíhající pes na veřejném prostranství naplňuje skutkovou podstatu přestupku spočívajícího v porušení povinností uvedených v ustanovení §13, odst. 1, Zák. č. 246/1992 Sb. a je tedy podle ustanovení §28, odst. 1, písm. c) přestupkem, který může projednat podle ustanovení §24a obce s rozšířenou působností (ne však obce s rozšířenou působností) ?
Za Váš názor Vám předem děkuji. J. H.
Zdravím Vás !

Ad 1)
Neexistuje právní norma, která by tak úzce specifikovala problematiku vodítka, náhubku resp. věk osoby venčícího psa. Z tohoto důvodu je v § 24 odst. 2 zákona na ochranu zvířat proti týrání stanoveno, že obec může obecně závaznou vyhláškou upravit pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství a vymezit prostory pro volné pobíhání psů. Otázkou je, zda bylo nutné vyhlášku rušit; v poslední době se často stává, že Ústavní soud v případě sporu dá za pravdu obci a ne ministerstvu.

Ad 2)
Slova "pod trvalou kontrolou nebo dohledem" plně dostačují k tomu, aby pes nemusel být na vodítku resp. mít náhubek, ale byl i pod vizuálním dohledem na místě přítomné osoby. Nelze tedy v žádném případě mluvit o toulavém resp. opuštěném zvířeti a tedy ani o přestupku.

Ad 3)
Porušení § 13 odst. 1 zákona na ochranu zvířat proti týrání lze spatřovat např. v tom, pokud se povede zvířeti uniknout z nedostatečně zabezpečeného prostoru pro zájmový chov. V takovém případě pak pobíhá zvíře samo bez dohledu např. na veřejném prostranství a jde o porušení povinnosti chovatele stanovené ve výše uvedeném § 13 odst. 1 a takové jednání naplňuje skutkovou podstatu přestupku (u fyzické osoby) podle § 28 odst. 1 písm. c) zákona na ochranu zvířat proti týrání, který projednává obecní úřad místně příslušné obce s rozšířenou působností podle § 24a odst. 1 písm. a) zákona na ochranu zvířat proti týrání.

S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Zastoupení na základě plné moci
Dobrý den, chtěl bych se Vás zeptat na věc týkající se zastupování na základě plné moci. Podle příslušného ustanovení zák.361/2000 Sb. provádíme měření rychlosti vozidel a následné přestupky projednáváme v blokovém řízení. V rámci personálních možností se snažíme případný přestupek projednat na místě, tzn. změřit a následně zastavit vozidlo. V opačném případě se zjišťuje majitel motorového vozidla, který je vyzván, aby se dostavil k podání vysvětlení z účelem objasnění skutečností
důležitých pro odhalení pachatele přestupku. V poslední době se nám začínají hromadit případy, kdy se majitelé vozidel nechají zastupovat zmocněncem na základě plné moci ( touto osobou bývá často advokát ). Často z obsahu plné moci nelze vyčíst, zda zmocněnec zastupuje osobu pouze v případě podání vysvětlení nebo pro celé případné správní řízení. Plná moc mnohdy není ani úředně ověřena.Otázka zní, zda plná moc při zastupování k podání vysvětlení musí mít úředně ověřený podpis
zmocnitele?Z ustanovení §33 zák.500/2004 Sb. nevyplývá, že musí být plná moc úředně ověřena, kromě §33 odst.2, písm.c, které se podle mého názoru vztahuje na řádné správní řízení.
S pozdravem J.K. a kolektiv

Zdravím Vás !
Pouze v případě uvedeném v § 33 odst. 2 správního řádu je zákonem vyžadováno, aby podpis účastníka řízení na plné moci byl úředně ověřen. Správní řád ve svém úvodním ustanovení § 1 odst. 2 stanoví, že se tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. Vzhledem ke skutečnosti, že zvláštní zákon (v tomto případě zákon o obecní policii resp. zákon o přestupcích) v tomto případě nestanoví jiný postup, postupuje se podle správního řádu. A tak vyjma výše uvedeného § 33 odst. 2 správního řádu není úřední ověření plné moci vyžadováno.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Vozidlo bez STK
Dobrý den pane Roneš, předem bych Vám chtěl ještě jednou poděkovat za mnohdy vyčerpávající výklad učiva, kterým jste nás připravoval na závěrečnou zkoušku strážníků MP. Tímto Vám děkuji za MP A. ( M.B., V.Č.)
Ale potřeboval bych se Vás zeptat, jak postupovat, pokud při pochůzkové činnosti zjistíme na území obce vozidlo, které spáchá přestupek ( porušení zákazu stání např.) a má propadlé STK třeba i o 4 měsíce. Vím že je potřeba zavolat stálou službu PČR a osoba musí na místě vydržet do příjezdu PČR, jenže v praxi dojde k tomu, že PČR prostě nedojede - protože má moc práce atd. Co v takovém případě dělat, nemohu ho přece jen tak pustit a zároveň mu ani nemohu zakázat další jízdu.. co v tomto případě dělat aby nedocházelo k porušení zákona a oprávnění MP??
Budu čekat na Vaši odpověď a předem děkuji. S pozdravem Bc. V.Č.

Zdravím Vás !
Ve smyslu § 118a odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích je strážník povinen přivolat policii na místo mimo jiné tehdy, pokud zjistí v provozu (ne pokud jde o stání vozidla na pozemní komunikaci) vozidlo, které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Skutečnost, že dané vozidlo je provozováno již s propadlou STK nemusí nutně znamenat, že je toto vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Přesto, že v takovém případě není Vaší povinností volat na místo policii, bude dobré tak učinit, protože na rozdíl od policisty není oprávněn strážník zakázat další jízdu. Samotné provozování vozidla bez STK je přestupkem podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, který projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v blokovém řízení pak může za tento přestupek uložit policista nebo celník pokutu až do výše 5 000,- Kč.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Doručování písemností
Přeji hezký den
Opět máme problém se kterým bych potřeboval poradit. Jde o doručování písemností pro soud. Doručenku jsme vrátili soudu s odkazem na zák.555/91Sb, aby k doručování využili vězeňskou službu nebo justiční stráž. Jako reakce nám doručenka přišla zpět přes magistrát ( zřejmě usoudili že městu doručovat musíme) i s dopisem o naší neznalosti zákona s odkazem na §8 TŘ kde jsme povinni jim písemnosti doručit. Domnívám se že však, že DOŽÁDÁNÍ a DORUČENÍ jsou rozdílné pojmy a to už jen podle toho, že jako oprávnění samosoudce k přidělování těchto úkonů čekatelům, jsou uvedeny každý zvlášť , myslím že je to v zák.150/02Sb. Dle tohoto zák. §42 ods.5 se doručování řídí občanským soudním řádem 99/63Sb a tam v ustanovení §45a nejen že není obecní či městská policie ale ani orgán obce. Nechci tento spor nijak hrotit, ale lze odmítnout s tím, že městská policie není orgán provozující poštovní služby? Dále že magistrát nemá doručovatelskou službu a každý odbor jako správní orgán zabezpečuje doručování pouze VLASTNÍCH písemností?
Děkuji Z.P.

Zdravím Vás !
Dle mého názoru nelze na doručování písemností vztahovat ustanovení § 8 TŘ, neboť dožádání (srovnej s § 53 TŘ) lze ve smyslu tohoto ustanovení chápat jako úkon vedoucí ke zjišťování dalších informací, údajů, podkladů, třeba i zjištění adresy určité osoby v dané věci, nikoli však jako samotné doručování písemností. Tuto problematiku řeší samostatně Oddíl pátý TŘ, a to v § 62-64, kde se může orgán činný v trestním řízení (nikoliv tedy Občanský soud resp. Nejvyšší správní soud) obrátit se žádostí o doručení písemnosti na orgán obce (tedy i obecní policii) tehdy, pokud by doručení ze strany tohoto orgánu nebo pošty bylo neúspěšné. Jinými slovy řečeno, nejprve by měl orgán činný v trestním řízení zkusit doručit písemnost sám nebo pomocí pošty a teprve v momentě, kdy by doručení bylo neúspěšné, může se obrátit na vás. Pokud vás tedy požádá orgán činný v trestním řízení o doručení písemnosti, můžete nejprve požadovat doložení toho, že se již neúspěšně pokoušel doručit písemnost sám nebo prostřednictvím pošty.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Dodatkové tabulky
Vážený pane Roneši.
Potřebovala bych vysvětlit význam dodatkových tabulek, JEN ZÁSOBOVÁNÍ, MIMO ZÁSOBOVÁNÍ a JEN DOPRAVNÍ OBSLUHA, MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHY. V našem městě máme DZ IP 25a s DZ B 29 a dodatkovou tabulkou „ MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHU“ a z odboru dopravy dostáváme různá rozporuplná vysvětlení.
A abych pravdu řekla – nechápu rozdíl mezi - JEN DOPRAVNÍ OBSLUHA - OMEZUJE PLATNOST ZNAČKY ….
MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHU – pro tato vozidla NEPLATÍ značka …
V podstatě chápu slovo NEPLATÍ, nechápu co znamená OMEZUJE – přesněji jak OMEZUJE?
Tedy vozidla bydlícího provozovatele v místě za kterou dodatkovou tabulkou smí stát?
A jaký je tedy rozdíl mezi Jen dopravní obsluha a Mimo dopravní obsluhu ?
Totéž je u významu: JEN ZÁSOBOVÁNÍ - jak OMEZUJE platnost značky; a pro uvedená vozidla v zákoně v MIMO ZÁSOBOVÁNÍ neplatí?
Děkuji za odpověď.
M.K.

Zdravím Vás !
Dodatková tabulka č. E 12 s nápisem "JEN ZÁSOBOVÁNÍ" omezuje platnost značky, pod kterou je umístěna, na vozidla zajišťující zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby pro oblast za značkou a na vozidla s označením č. O 1; pro tato vozidla neplatí značka, pod kterou je umístěna dodatková tabulka s nápisem "MIMO ZÁSOBOVÁNÍ".

Dodatková tabulka č. E 12 s nápisem "JEN DOPRAVNÍ OBSLUHA" omezuje platnost značky, pod kterou je umístěna, na vozidla zajišťující zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby pro oblast za značkou, na vozidla s označením č. O 1, vozidla taxislužby a na vozidla, jejichž řidiči, popřípadě provozovatelé mají v místech za značkou bydliště, sídlo nebo garáž; pro tato vozidla neplatí značka, pod kterou je umístěna dodatková tabulka s nápisem "MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHY".
Shrnutí :
Pokud je pod příslušnou dopravní značkou umístěna dodatková tabulka s nápisem "JEN ZÁSOBOVÁNÍ", platí tato dopravní značka pouze pro vozidla zajišťující zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby pro oblast za značkou a na vozidla s označením č. O 1.
Pokud je pod příslušnou dopravní značkou umístěna dodatková tabulka s nápisem "MIMO ZÁSOBOVÁNÍ", neplatí naopak tato dopravní značka pro vozidla zajišťující zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby pro oblast za značkou a na vozidla s označením č. O 1.
To samé pak platí i pro dodatkové tabulky s nápisem "JEN DOPRAVNÍ OBSLUHA" resp. "MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHY".

Ve vašem případě pokud máte DZ č. IP 25a "Zóna s dopravním omezením" (v tomto případě zákaz stání v celé této zóně mimo označená parkoviště) s dodatkovou tabulkou "MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHY", neplatí toto omezení pro vozidla zajišťující v této zóně zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby, na vozidla s označením č. O 1, vozidla taxislužby a na vozidla, jejichž řidiči, popřípadě provozovatelé mají v místech za značkou bydliště, sídlo nebo garáž.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Parkoviště pro „O1“
Dobrý den pane Roneši,
dovolte, abych se na Vás obrátil z dotazem dotýkající se vyhrazeného parkoviště pro O1 řádně označeném a vymezeném na náměstí. Takto řádně vyhrazené parkoviště v poslední době využívá oprávněný uživatel, ale způsobem, který již pohoršil více oprávněných uživatelů parkoviště a to tím, že parkuje svoje označené vozidlo (O1) na takovém parkovišti po celé dny. Ostatní oprávnění jsou tak nuceni parkovat na jiných stáních parkoviště, kde však už mnohdy nezbývá tolik potřebného místa kolem vozidla, nehledě nato, že řidiči ostatních vozidel vůbec nerespektuji povinnost vždy zachovat onen povinný odstup od vozidla přepravující osoby O1. Nemohu najít právní normu, která by upravovala takové zneužití ( v uvozovkách ) osobou O1, protože i mi to příjde jako takové malé zneužití výhody. Náš neposlušný řidič je občan města bydlící poblíž parkoviště a nikdy před tím takto parkoviště nezneužíval.
1) Upravuje právní norma provoz na vyhrazeném parkovišti pro O1 ( jedná se mi pouze o určení podmínek pro takový případ) ostatní podmínky jsou obecně známé.
Děkuji P.K.

Zdravím Vás !
V daném případě bohužel nedochází ke kolizi se zákonem. Zákon o provozu na pozemních komunikacích ve výkladu pojmu "stát" neužívá žádné časové omezení (jde o uvedení vozidla do klidu nad dobu stanovenou pro zastavení), proto může vozidlo s označením "O 1" parkovat na vyhrazeném parkovišti pro vozidla s označením "O 1" po neomezenou dobu. V případě vyhrazeného parkování např. před úřadem, je možné omezit dobu parkování na určitý čas potřebný k vyřízení záležitost pomocí dodatkové tabulky, ve Vámi daném případě a z pohledu popisovaných okolností, bych viděl jako nejlepší řešení rozšíření parkovacích míst pro invalidy na náměstí.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Společné řízení
Dobrý den, může strážník na místě vyřešit přestupek, který je oprávněn vyřešit, když se řidič dopustil více přestupků, z nichž ale některé na místě vyřešit nemůže. Bude postupovat tak, že přestupek, který je oprávněn projednat projedná a ostatní oznámí příslušnému správnímu orgánu? Uvedu příklad: překročení nejvyšší dovolené rychlosti + nezapnuté bezpečnostní pásy + nerozsvícená světla. Děkuji

Zdravím Vás !
Zákon o přestupcích v § 57 odst. 1 stanoví :
"Jestliže pachatel se dopustil více přestupků, které je příslušný projednávat týž orgán, projednávají se tyto přestupky ve společném řízení." Dle mého názoru z výše uvedeného znění vyplývá, že by strážník neměl v daném případě řešit jeden z přestupků odděleně, ale postoupit všechny přestupky do správního řízení, neboť z hlediska věcné a místní příslušnosti lze projednat tyto přestupky najednou ve společném řízení.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Řešení nedovoleného zastavení a stání na vyhrazeném parkovišti pro „O1“
Dobrý den, může strážník od nabytí účinnosti zákona 215/2007 Sb. řešit na místě v blokovém řízení neoprávněné zastavení nebo stání s vozidla na parkovišti vyhrazené pro vozidlo označené označením O1. Za tento přestupek se již neukládá zákaz činnosti a jedná se o nedovolené stání nebo zastavení vozidla na pozemní komunikaci. Použije se zde § 13 odst. 2 zák. 200/90 Sb.?
Děkuji J.B.

Zdravím Vás !
Nemůže. Sice už nelze uložit za tento přestupek zákaz řízení, na druhou stranu však zůstává nejnižší výměra pokuty za tento přestupek dle § 22 odst. 6 ve výši 5000,- Kč. A odst. 10 téhož paragrafu neumožňuje v této výši uložit pokutu v blokovém řízení, takže by bylo možno uložit v blokovém řízení dle § 13 odst. 2 přestupkového zákona pokutu maximálně ve výši 1000,- Kč, což je pod minimální výší dané sankce podle § 22 odst. 6 přestupkového zákona.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Parkování v zóně s dopravním omezením
Vážený pane Roneši,
v našem městě nám vznikl problém, na který bychom rádi znali Váš názor. Ve městě máme ulici, na které je umístěna dopravní značka Zóna zákazu stání,na tuto ulici pak navuzuje další ulice, na které je umístěná dopravní značka zákaz vjezdu, tato značka není umístěna na začátku této ulice, ale až v její části. Jedná se o neprůjezdnou ulici, která ale není označena dopravní značkou slepá ulice. Před odbočkou na tuto ulici je umístěna dopravní značka zákaz odbočení vpravo. V poslední době se nám
stává, že v místě před značkou zákaz vjezdu parkuje osobní vozidlo, které je zde nacouváno / čímž si řidič myslí, že nedošlo k porušení dopravní značky zákaz odbočení/. Nacouvá zde z ulice, která je označena jako jednosměrná. Rádi bychom věděli, podle čeho můžeme řidiče tohoto vozidla řešit. Jakého přestupku se tímto jednáním dopustil.
děkuji za včasnou odpověď str.J.K.

Zdravím Vás !
Z popisu vyplývá, že řidič parkuje v zóně zákazu stání, kde je možné parkovat pouze na místech označených jako parkoviště. Jelikož parkuje mimo místo označené jako parkoviště, jde o nedovolené stání vozidla na pozemní komunikaci a řidič se dopouští se přestupku, který je strážník oprávněn řešit na místě v blokovém řízení.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Řešení přestupků v dopravě
Dobrý den.
P. Roneš chtěl bych Vás požádat, jestli byste mi zodpověděl jeden dotaz. Týká se toho, co vše může strážník řešit v dopravě s ohledem na nedovolené zastavení a stání vozidla na pozemní komunikaci. Děkuji předem za odpověď. Z.K.

Zdravím Vás !
Samozřejmě, strážník může řešit jakékoliv nedovolené stání resp. zastavení vozidla na pozemní komunikaci. V tomto případě není rozhodující, zda zákaz vyplývá z obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích (ze zákona, např. § 25 a § 27 zákona o provozu na pozemních komunikacích), nebo z místní resp. přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích (např. DZ č. B 29 "Zákaz stání"). Jedinou výjimkou je vyhrazené parkoviště pro invalidy, kde se sice od konce srpna již neukládá zákaz činnosti, ale nejnižší sankce za tento přestupek dle § 22 zákona o přestupcích je 5 000,- Kč, kterou však nedovoluje tento paragraf uložit v blokovém řízení. Proto tento přestupek musíme i nadále oznamovat.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Zákaz vjezdu
Dobrý den. Naší obcí projíždí dnes a denně velký počet nákladních vozidel, která přijíždí z jiných sousedních obcí, kde tito řidiči porušují zákaz vjezdu nad 3,5 tuny. Přestupek je tedy spáchán na katastru jiné obce, ale nás průjezdy těchto vozidel velmi trápí. Máme sice MP, ale protože není přestupek spáchán na našem katastru, tak věc nemůže nijak řešit. Policie ČR tuto věc prakticky neřeší. Jak postupovat? Lze MP využít alespoň k zadokumentování přestupku a předání věci správnímu orgánu? Děkuji za odpověď. L. B.

Zdravím Vás !
V daném případě neznám podrobnosti, zda je to opravdu jediná možnost příjezdu přes zákaz v sousední obci (platnost DZ končí na nejbližší křižovatce). Pokud by tomu tak bylo, je splněna zákonná podmínka, že je strážník oprávněn zastavit vozidlo, jestliže řidič vozidla nebo přepravovaná osoba je podezřelá ze spáchání přestupku týkajícího se bezpečnosti silničního provozu. V takovém případě následně zjistí strážník totožnost řidiče (přestupce), vše zdokumentuje a věc postoupí do správního řízení.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Dodatkové tabulky na DZ (II.)
Dobrý den Pane Roneši.
Potřeboval bych zjistit, kde bych našel podrobný komentář k výkladu "JEN DOPRAVNÍ OBSLUHA" , MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHY", konkrétně pak k jednotlivým
slovům, "na vozidla zajišťující zásobování nebo lékárenské, opravárenské apod." Ve Vysokém Mýtě při vjezdu na autobusové nádraží máme za dopravní značkou B1 s dodatkovou tabulkou "MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHY" ordinaci praktického lékaře a jednu soukromou firmu, která brousí nástroje. Každý kdo jsem vjíždí uvádí, že jede jen k lékaři (opravdu jede, já s ním souhlasím, ale není na tom tak špatně, aby tam nedošel pěšky) a další pak, že zásobuje do firmy, která brousí nástroje, ale veze si s sebou soukromý materiál,( například dva kusy řezných kotoučí na dřevo o průměru cca 15 cm.) Jako městský strážník se s tímto jednáním setkávám denně a umím nazpamět citaci těchto dvou odstavců o zásobování a dopr. obsluhy. Existuje tedy ještě nějaký podrobný komentář - výklad k těmto pojmům? Protože už nevím jak mám
občanům, řidičům lépe vysvětlit podstatu těchto odstavců z Vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kteří této dodatkové tabulky E 12 s textem umístěné pod DZ B1 evidentně zneužívají. Děkuji za odpověď. S pozdravem P.K.

Zdravím Vás !
Dodatková tabulka č. E 12 s nápisem "JEN DOPRAVNÍ OBSLUHA" omezuje platnost značky, pod kterou je umístěna, na vozidla zajišťující zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby pro oblast za značkou, na vozidla s označením č. O 1, vozidla taxislužby a na vozidla, jejichž řidiči, popřípadě provozovatelé mají v místech za značkou bydliště, sídlo nebo garáž; pro tato vozidla neplatí značka, pod kterou je umístěna dodatková tabulka s nápisem "MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHY".
Z výše uvedeného vyplývá, že dodatková tabulka s nápisem "MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHY" znamená, že do (vašeho) zákazu mohou vjíždět pouze vozidla uvedená
výše. Pokud někdo jede k lékaři není rozhodně osobou, která zajišťuje lékařské služby (on je naopak bude potřebovat). To samé platí i pro druhý případ. Pro tento případ si není problém ověřit, zda jde opravdu o zásobování, a to buď přímo na místě nebo u správního orgánu, kam můžete oznámit podezření ze spáchání přestupku s tím, že správní orgán je oprávněn požádat o předložení potřebných dokladů o zásobování od dané firmy.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Vzdělání – požadavky na strážníka
Ahoj Honzo, chci se Tě zeptat na jednu věc. Před jedenácti lety jsme přijali strážníky bez maturity. Nyní zaměstnavatel mluví o tom, že chtějí mít v našich řadách jen středoškoláky. Mnoho z nás má teď obavy o zaměstnání, přičemž je v zákoně o obecní policii napsáno "minimálně vyučen". V krátkosti prosím o odpověď, jak tuto situaci máme vnímat a event.. řešit, zda mohou zaměstnavatelé osoby s výučním listem jen tak propustit, když s touto podmínkou byli již jednou přijati.
Díky moc A.K.

Ahoj,
ono je to trochu složitější, zákon o obecní policii nestanoví ani podmínku vyučení, vše je tedy na zaměstnavateli. Ten může ukládat povinnosti v této oblasti jen na základě Zákoníku práce. Samozřejmě není možné propustit osobu jen proto, že nemá maturitu, protože kvalifikaci podle zákona splňuje strážník tím, že má platné osvědčení. Na druhou stranu může zaměstnavatel uložit zaměstnanci povinnost prohlubovat si kvalifikaci, a to i studiem. V takovém případě však musí zaměstnavatel nést náklady spojené se studiem, neboť studium souvisí s výkonem práce. Vzhledem k tomuto a s ohledem na to, jaká kritéria odborné způsobilosti jako dostačující stanoví MV ČR prováděcí vyhláškou k zákonu o obecní policii se domnívám, že to hrozit nebude, neboť město nebude chtít do stávajících strážníků investovat další prostředky, když nemusí a případně si počká, zda to za něj nevyřeší případná novela zákona o obecní policii.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Placené parkoviště a parkování na chodníku
Dobrý den,
ráda bych se zeptala na dva problémy.
Prvním je placené parkoviště. Je možné ho řešit na paragraf 22 1 l?? Předpokládám, že správné řešení přestupků týkajících se nezaplacení parkovného na těchto místech se dá řešit jen podle par. 46 odst. 1, nařízení obce. Podle mě má speciální právní úprava přednost před obecnou, tudíž by řešení těchto přestupků na 22 1 l bylo chybné. ?
Druhý dotaz je na přestupek parkování na chodníku. Když definice veřejného prostranství zahrnuje i chodník, měl by se tedy tento přestupek řešit na zábor veřejného prostranství, tj. na 47 1 g a ne na 22 1 l.? Případně bych Vás poprosila o názor, zda by u takto špatně označených přestupků - tedy při špatné aplikaci práva - bylo možné vyhrát případný soudní spor.
Děkuji s pozdravem P.J.

Zdravím Vás !
Samozřejmě máte pravdu v tom, že speciální (resp. konkrétní) právní úprava má přednost před obecnou právní úpravou, což ale není ta problematika, kterou uvádíte. Zde jde spíše o souběh dvou odlišných alternativ přestupků. Co se týče parkování vozidla na chodníku, je sice pravda, že chodník je zmiňován v §34 zákona o obcích jako součást veřejného prostranství, zároveň je však podle zákona o pozemních komunikacích druhem pozemní komunikace (místní komunikace IV. třídy). Zásadní pro určení druhu přestupku tedy bude, jakým jednání byl přestupek na chodníku spáchán. Pokud někdo postaví neoprávněně na chodníku prodejní stánek, půjde o narušení pravidel veřejného pořádku a ne pravidel provozu na pozemních komunikacích; budeme tedy takové jednání kvalifikovat jako přestupek proti veřejnému pořádku (§ 47/1 g). Pokud někdo zaparkuje vozidlo v rámci provozu na pozemních komunikacích na chodníku, jde o porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích a budeme tedy kvalifikovat takové jednání jako dopravní přestupek (§ 22/1 l).Pozn.: Stejné rozlišení máte i v zákoně o obecní policii, a to v § 17a (TPZOV lze mimo jiné nasadit na vozidlo, které stojí na chodníku, kde to není dovoleno nebo provádí neoprávněný zábor veřejného prostranství.).
Co se týče druhého případu je to obdobné, včetně posouzení užití TPZOV. Pokud mluvíme o placeném parkování, zajisté nejde o neoprávněné stání na chodníku, ani se zde nejedná o neoprávněný zábor veřejného prostranství. Pokud je tedy použit technický prostředek, jde o poslední možný případ, kdy ho lze ze zákona použít, a to v případě ponechání vozidla na místě, kde je ponechání vozidla zakázáno zákazem vyplývajícím z místní úpravy silničního provozu. Zákon o pozemních komunikacích stanoví, že příslušná pozemní komunikace resp. její část, kde lze parkovat pouze za úplatu, musí být označena příslušnou dopravní značkou (DZ č. IP 13c). Z této dopravní značky vyplývá, že řidič je povinen řídit se údaji na značce, dodatkové tabulce nebo na parkovacím automatu. Z těchto údajů vyplývá, že zde může parkovat
pouze při zaplacení příslušného poplatku. Jinými slovy řečeno, pokud nemá zaplaceno, nesmí zde parkovat. Jde tedy o nedovolené zastavení nebo stání vozidla na pozemní komunikaci, které může strážník řešit na místě v blokovém řízení (§ 22/1 l).
Pozn.: Na jednu stranu tedy platí, že musím na území obce respektovat její předpisy, na druhou stranu ale zároveň platí, že jako řidič mám ze zákona povinnost dodržovat dopravní předpisy, mimo jiné řídit se dopravními značkami v rámci provozu na pozemních komunikacích. V tomto výše uvedeném případě bych doporučoval řešit daný přestupek jako dopravní tehdy, pokud zároveň používáme TPZOV.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Psychotesty
Dobrý den,
obracím se na Vás se žádostí o informaci ohledně psychotestů strážníků městské policie.
Jedná se o případ státního policisty, který po splnění závazku ukončil služební poměr a nastoupil jako strážník městské policie. Bohužel jsem nikde nenašel, zda musí také absolvovat psychotesty pro nové příslušníky městské policie, či zda lze uznat jeho způsobilost na základě předchozího zaměstnání - státní policista. Byl bych vděčný i za případné odkazy na právní normy, které toto řeší.
S pozdravem Ing. J.B.

Zdravím Vás !
Zákon o obecní policii v § 4 odst. 1 mimo jiné stanoví, že strážníkem může být osoba duševně způsobilá k výkonu povinností a oprávnění dle zákona o obecní policii. Dále již tuto problematiku tento ani jiný zákon nerozebírá, takže ani není předepsaný konkrétní způsob zjišťování duševní způsobilosti. Z logiky věci však vyplývá, že erudovanou osobou k tomuto zjištění bude psycholog, nejlépe forenzní. Psycholog pak používá k tomuto zjištění prověřené postupy, t.j. psychologické vyšetření. Pokud výše uvedené budeme aplikovat na případ, který popisujete, je možné brát v potaz, že jde o přechod od bezpečnostního sboru, kde také musí každý příslušník splňovat podmínku duševní způsobilosti, a tak absolvování dalšího psychologického vyšetření nebude nutné. Na druhou stranu je třeba upozornit na fakt, že nemusí být úplně zřejmé, co bylo důvodem opuštění řad policie a také to, že od vykonání posledního psychologického vyšetření u policie a nástupu k městské policii uplynul nějaký čas, kde také není vyloučena změna duševního stavu.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Společné řízení (II.)
Dobrý den. Když je jedním skutkem spáchán přestupek dle několika ustanovení, posuzuje se dle ustanovení přísněji postižitelného. Příklad: V 11.00 hod zjistím dopravní přestupek a přiložím na vozidlo TPZOV. (tj. doba spáchání dopravního přestupku) V 11.30 hod. při řešení dopravního přestupku mi přestupce nadává. Jedná se o druhý přestupek? ( urážka, neslušnost, popř. veřejné pohoršení) Jedná se o dvě události? Mohu napsat dvě oznámení o přestupku? Nebo se jedná o jednání uvedené v první větě.

Zdravím Vás !
Pokud řeším více přestupků spáchaných jedním pachatelem buď v jednočinném nebo vícečinném souběhu, projednávají se ve společném řízení, pokud tyto přestupky z hlediska věcné a místní příslušnosti projednává týž orgán. V takovém případě se může uložit bloková pokuta podle přestupku, který je ze všech nejpřísněji postižitelný.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Podnikání strážníka
Dobrý den!
měl bych dotaz ohledně toho, zda strážník obecní (městské) policie může vykonávat i jinou výdělečnou činnost. Jde o to, pokud tato činnost není v rozporu, např. strážník bude brigádně vykonávat třeba práci stolaře, zda je povinnost strážníka tuto skutečnost oznámit zaměstnavateli, či musí mít jeho souhlas. Mnohokrát děkuji za odpověď.
Děkuji. S pozdravem R.

Zdravím Vás !
Omezení se vztahuje na ryze podnikatelskou činnost vykonávanou např. na základě živnostenského listu nebo koncesní listiny. Pokud tedy půjdu někam na brigádu, toto omezení se na tuto činnost nevztahuje.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Pěší zóna
Přeji dobrý den, máme pěší zónu označenou D.Z. Pěší zóna, ve spodní části pak" vjezd povolen pro zásobování". Musí být vozidla označena tabulkou zásobování? Musí tuto tabulku mít i majitelé obchodů na svých vozech ? Co lidé, kteří zde bydlí? Děkuji. str. F.

Zdravím Vás !
Dle zákona o provozu na pozemních komunikacích ve smyslu prováděcí vyhlášky MDaS č. 30/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se pojem "zásobování" vztahuje na vozidla zajišťující zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby pro oblast za značkou a na vozidla s označením č. O 1; na rozdíl od pojmu "dopravní obsluha" neumožňuje tak vjezd vozidel taxislužby a vozidel, jejichž řidiči, popřípadě provozovatelé mají v místech za značkou bydliště, sídlo nebo garáž.
Co se týče označení samotných vozidel, výše uvedené předpisy žádné takové označení nestanoví; je tedy v zájmu samotného řidiče, aby si tak vozidlo sám označil, což ale není relevantní z hlediska posouzení, zda došlo k porušení dopravních předpisů.
Pozn.: Dle zákona o provozu na pozemních komunikacích (§ 77 odst. 5) lze udělit výjimku z místní úpravy např. lidem, kteří zde např. mají garáž apod.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Přezkumné řízení na blokovou pokutu
Dobrý den.
Rád bych se zeptal, jak má postupovat strážník, který uložil blokovou pokutu na místě nezaplacenou za přestupek (§ 22, odts. 1, písm. f), odst. 5, zák.č. 200/1990 Sb.), u kterého vyšlo později najevo, že přestupek je zařazen do bodového hodnocení se ZČ v roce opakovaně a musí být uložena částka 2500 Kč? Konkrétně se jedná o nezastavení vozidla na signál, který řidiči přikazuje zastavit vozidlo (jízda na červenou). Semafor byl umístěn přechodně po dobu opravy komunikace.
Děkuji. S pozdravem U.T.

Zdravím Vás !
Princip postihu je nastaven tak, že v případě spáchání prvního přestupku lze toto projednat i blokovém řízení, a to částkou rovných 2 500,- Kč. V takovém případě je strážník dále povinen oznámit uložení pokuty za takovýto přestupek, který spadá do bodového ohodnocení, příslušnému obecnímu úřadu obce z rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu řidiče, kde mu na základě Vašeho oznámení připíší do karty řidiče pět bodů. V případě, že řidič spáchal tento přestupek v posledním roce dvakrát a vícekrát, nelze již řešit toto v blokovém řízení, neboť se dle zákona o přestupcích v tomto případě ukládá zákaz činnosti. V takovém případě zákon o
přestupcích v § 22 a § 23 vylučuje blokové řízení.Z výše uvedeného vyplývá, že v případě, kdy nemá strážník zjištěno, zda se nejedná o recidivu, měl by postoupit přestupek do správního řízení a neřešit věc v blokovém řízení. Pokud přesto přestupek projedná, měl by věc vrátit ten správní orgán, který zapisuje body do karty řidiče. Pak by podle správního řízení pomocí mimořádného opravného prostředku (přezkumné řízení) byla blokové pokuta anulována a věc postoupena do správního řízení. To samé by mělo být uplatněno i v případě uložení pokuty na místě nezaplacené. Obecní policie jakožto orgán, který pokutu uložil, by měl v případě takového zjištění v rámci tzv. autoremedury sám zrušit své rozhodnutí (blokovou pokutu resp. body) a pak celou věc znovu zpracovat a postoupit do správního řízení. Za obecní policii by měl takové rozhodnutí vydat ten, kdo jí ze zákona řídí.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz
´

Předmět : Dožádání správního orgánu
Dobrý den pane Roneš.
Chtěli bychom Vás požádat o Váš názor. Odbor vnitřních věcí na našem MěÚ nás, městskou policii, začal žádat o místní šetření ve věci žádosti některých obyvatel, týkající se zrušení údaje o místu trv. pobytu. Žádají nás o provedení místního šetření a sdělení, zda se uvedený/á zdržuje na adrese svého trv. bydliště. Dále uvádí, že naše sdělení, formou ÚZ s uvedením jména, příjmení a datem narození osob u kterých jsme místní šetření prováděli, bude použito pro vydání rozhodnutí. Myslím si, že tento postup nemá oporu v zákoně a že strážníci nemohou v tomto případě požadovat od osoby, které se dotazují, prokázání totožnosti stejně tak se domnívám, že naše sdělení formou ÚZ o výsledku místního šetření nemůže být podkladem k vydání rozhodnutí správního orgánu.
Předem děkuji za Váš názor a jsme s pozdravem. A. P.

Zdravím Vás !
Problematiku zrušení údaje o místu trvalého pobytu řeší § 12 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů takto :

§ 12

Zrušení údaje o místu trvalého pobytu

(1) Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu,
a)
byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností,
b)
byl-li objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo
c)
zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část.
(2) Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle odstavce 1 písm. c) jen na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části nebo na návrh oprávněné osoby uvedené v § 10 odst. 6 písm. c). Navrhovatel je v takovém případě povinen existenci důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c) ohlašovně prokázat.
(3) Zrušení údaje o místu trvalého pobytu se uvede v informačním systému.

Z výše uvedeného vyplývá (odst.1 písm. a) a b) nepočítaje), že povinnost prokázat pravdivost údajů je na straně navrhovatele. Sdělení obecní policie, jakožto orgánu veřejné moci, může sice být ve smyslu § 50 odst. 1 správního řádu podkladem pro vydání rozhodnutí, nejsem si však jist, zda takovéto úkoly jsou tou pravou činností obecní policie v rámci plnění úkolů stanovených zákonem o obecní policii, a to bez ohledu, zda by bylo možné podřadit zjištění totožnosti pod § 12 odst. 2 zákona o obecní policii resp. pod souhlas dotčené osoby.Na druhou stranu však chápu i postoj obecního úřadu, který se na obecní policii obrací jako na další orgán téže obce s místními znalostmi.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Novelizace k 29.7.2007 :

Předmět : Řešení opakovaných dopravních přestupků a registr řidičů
Dobrý den,
zajímá mě Váš názor na ukládání BP 2500 Kč strážníkem za překročení max.povolené rychlosti v obci více než o 20km/hod.? Dle mého názoru zákon takovou pokutu uložit dovoluje. Problém nastává ve vyloučení recidivy- opakovaně po dobu 12 měs.V takovém případě by ale tuto pokutu nemohl uložit ani policista PČR. Ten přesto,že může nahlížet do registru řidičů, nemůže tuto recidivu 100% vyloučit. Jsem přesvědčen, že od doby spáchání přestupku do doby než se přestupek v databázi přestupků zobrazí trvá min.týden (v případě závad na systému i mnohem déle).
Celou situaci řešíme tím, že se přestupce zeptáme zda nebyl v posledních 12 měsících za stejný přestupek projednán a dáme mu podepsat (v případě, že souhlasí) čestné prohlášení s poučením o povinnosti "vypovídat" správnímu orgánu pravdu. Potom, s čistým svědomím bl.pokutu uložíme.
V případě, že si přestupce není jist, vždy oznamujeme! Po vyřešení cca 150 přestupků se nám nestalo,že by správní orgán zjistil recidivu a vrátil nám to.
Můj názor je, že i kdyby k takové situaci došlo a jak jsem již psal, může stejně dojít i u PČR, potom bych naše rozhodnutí zrušil autoremedurou (vrátil pokutu a požádal o výmaz v kartě řidiče) a následně předal příslušnému spr. orgánu k novému projednání.
Jaký je Váš názor, příp. v čem se mýlím?
S pozdravem J.S., vrchní strážník MP

Zdravím Vás !
Samozřejmě jde o spornou věc, na druhou stranu souhlasím s Vámi, že ani policie, byť má přístup do databáze, nemůže vyloučit tuto skutečnost. Za těchto okolností by tedy nebylo vůbec možné řešit tyto přestupky v blokovém řízení. V dané situaci je možné řešit otázku recidivy i pomocí zákona o obecní policii, kde v rámci oprávnění požadovat vysvětlení zjišťuji skutečný stav věci. Důležité je tedy mít o tomto úkonu písemný doklad. Za těchto okolností bych v zásadě nebyl proti tomuto postupu s ohledem na míru spolehlivosti zjištění předmětné otázky. Doporučil bych zde ještě konzultaci s místně příslušným odborem dopravy obecního úřadu obce s rozšířenou působností, kterému byste jinak postupovali daný přestupek k projednání.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz
P.S.: Výše uvedené se neshoduje s názorem věcně příslušného ústředního orgánu státní správy.


Předmět : Focení strážníka při výkonu služby občanem
Předně bych Vám rád poděkoval za Vaše dosavadní názory týkající se detailů práce strážníků, o které často žádám. Pomáhají mi v utvrzení či zpochybnění pohledu na věc.
V současné době narůstá počet stížností občanů, řidičů přestupců, na způsob odhalení jejich přestupku překročení nejvyšší povolené rychlosti při průjezdu našeho města strážníky Městské policie v případě, kdy toto provádí strážník měřením rychlosti radarem umístěným v civilním vozidle. Mezi občany panuje názor, že takto pořízená dokumentace je v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, resp. strážníkovi zákon neumožňuje použít k plnění úkolů civilní vozidlo viz. ustanovení §12, Vyhlášky č. 88/1996 MVČR a proto tuto nelze považovat za relevantní důkaz ve smyslu ustanovení §51, odst. 1, Zák. č. 500/2004 Sb. I přesto, že přestupcům vysvětlujeme, že Městská policie postupuje při měření rychlosti v součinnosti s Policií ČR obdobně a podle stanoviska Policie ČR k měření rychlosti ze stojícího vozidla v civilním provedení takové vozidlo není zapotřebí označovat ve smyslu ustanovení §7, odst. 2, Vyhl. č. 25/1998 Sb. neboť v tomto případě není zapotřebí prokazovat jeho příslušnost k Policii ČR, dochází ze strany přestupců k následnému fotografování strážníka v civilním vozidle a následnému rozšiřování této fotodokumentace mimo případy uvedené v §12, odst. 3, Zák. č. 40/1964 Sb. Rád bych znal Váš názor, zda lze toto jednání považovat za protiprávní, resp. zda může jít o narušení ochrany osobnosti podle ustanovení §12, odst. 1, téhož zákona.
Za Váš názor předem děkuji.
S pozdravem J. H., velitel MP

Zdravím Vás !
V daném případě jde o výkon oprávnění strážníka ve smyslu § 24b odst. 1 zákona o obecní policii resp. § 79 odst. 8 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Jde o výkon pravomoci veřejného činitele na místě veřejně přístupném. A s ohledem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné garantuje právo každé fyzické resp. právnické osoby žádat informace resp. mít svobodný přístup k těmto informacím týkajících se činnosti mimo jiné i orgánů územně samosprávných celků (např. obecní policie), kde se informací rozumí jakýkoliv obsah v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči (záznam písemný zvukový, obrazový apod.) se domnívám, že by bylo problematické uplatnit v tomto případě ustanovení § 12 občanského zákoníku jakožto právo fyzické osoby, když si občan fotí činnost orgánu veřejné správy a ne řadového občana. Samozřejmě v případě, kde by dokumentace byla zaměřena striktně na osobu strážníka, nevylučuji se domáhání výše uvedeného práva, ale pouze ze strany daného strážníka jako občana, tedy nikoliv obecní policie jako orgánu veřejné správy. Jelikož toto jednání není za daných okolností přestupkem resp. trestným činem, musel by se strážník jako občan domáhat svého práva soudní cestou ve smyslu občanského zákoníku, což asi bude okolnost, která za dané situace bude ovlivňovat rozhodování o podání žaloby.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : TPZOV na vyhrazeném parkovišti
Přeji hezký den
Potřeboval bych poradit se způsobem řešení vyhrazených parkovišť. Lze použít TPZOV pokud je to na žádost subjektu pro který je parkovací místo vyhrazeno, nebo jde vždy o překážku a lze řešit pouze odtahem?
Děkuji strážník MP

Zdravím Vás !
V tomto případě nevidím v daném postupu rozpor se zákonem. Pokud se tímto způsobem domluvíte, nepůjde o překážku v pravém slova smyslu, neboť daný subjekt souhlasí s tím, že parkoviště, které je pro něj vyhrazeno, nebude do vyřešení přestupku resp. odstranění TPZOV používat. Doporučoval bych však poučit tuto osobu o tom, že se tím může časový úsek zablokování vyhrazeného parkoviště prodloužit resp. nemusí TPZOV sám o sobě věc vyřešit a toto bych krátce písemně zpracoval. Avšak právě s ohledem na předchozí větu resp. místní znalost, bych v daném případě upřednostnil odtah vozidla.
Pozn.: Něco jiného je podle mého názoru u hromadných vyhrazených parkovacích míst, kdy za situace, kde máme 20 vyhrazených parkovacích míst a pouze jedno je neoprávněně obsazeno jiným vozidlem, než pro které je parkoviště vyhrazeno a není zde vůbec předpoklad, že by se ostatní stání mohla zaplnit. Zde bych o překážce provozu na pozemních komunikacích neuvažoval.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Revize uzavřeného blokového řízení
Dobrý den,
p. Roneši chtěl bych Vás požádat o radu. Stalo se toto. P. dejme tomu Žižka v silně podnapilém stavu na autobusové zastávce slovně napadl kolemjdoucího p. Honzu, ten si to ovšem nenechal líbit a udeřil p. Žižku do tváře ten upadl. Poté p. Honza místo opustil,ale byl posléze zadržen hlídkou. Ta na místě přestupek vyhodnotila jako přestupek a vyřešila ho ve zkráceném blokovém řízení. Posléze bylo
zjištěno, že p. Žižka utrpěl proražení lebky a těžký otřes mozku. To samozřejmě tento čin okamžitě překvalifikovalo na TČ. Já se ovšem nyní ptám, zda je možno p. Honzu znovu řešit pro něco, co bylo s ním již uzavřen blokově a zda může poškozený požadovat ´´ bolestné´´?
Děkuji předem za radu. Strážník J.B.

Zdravím Vás !
V daném případě by měl být postup takový, že na základě pozdějšího zjištění, že rozhodnutí v rámci blokového řízení (zkrácená forma řízení o přestupku) bylo učiněno v rozporu se zákonem, bude toto blokové řízení v rámci přezkumného řízení ve smyslu správního řádu anulováno (tento mimořádný
opravný prostředek umožňuje změnit resp. zrušit již pravomocné rozhodnutí včetně blokového řízení, pokud se ukáže, že bylo učiněno v rozporu se zákonem - trestný čin nelze řešit pokutou v blokovém řízení). V rámci tohoto přezkumného řízení může takto rozhodnout sám orgán, který ve věci rozhodoval (tzv. autoremedura) resp. jemu nadřízený správní orgán. Následně pak mohou být zahájeny úkony v rámci trestního řízení. Jiný postup není možný, neboť nelze v tomto případě dvakrát postihnout za jedno protiprávní jednání. V rámci trestního řízení pak může poškozený na základě trestního řádu mimo jiné požadovat i náhradu škody, která mu vznikla jednáním pachatele.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Evidence služebních zbraní a střeliva
Přeji hezký den,
Chtěl bych se zeptat na povinnost vést knihu střeliva ( ne výdeje zbraní a střeliva) MěPo je nebo není subjektem dle §2ods.2 písm.d zák. č.119/2002 Sb. Souvisí to s tím zda zavést záznamní a nebo evidenční knihu dle §11 nebo 12 vyhlášky 384/2002?
Děkuji P.Z., strážník MP

Zdravím Vás !
Obecní policie samozřejmě není podnikajícím subjektem, jak odkazuje znění § 2 odst. 2 písm. d) zákona o střelných zbraních a střelivu. Obecní policie navíc není vůbec subjektem, který by disponoval právní subjektivitou. Proto zde mluvíme o obci jako právnické osobě, která drží střelné zbraně a střelivo na základě zbrojní licence skupiny "J", tedy pro zabezpečování úkolů podle zvláštního právního předpisu (zákon o obecní policii), a proto se na ní nenahlíží jako na podnikatelský subjekt. Z tohoto důvodu proto vede evidenci dle § 39 odst. 1 písm. k), a to pouze bod 1. ( Záznamní kniha a Kniha výdeje a příjmu zbraní a střeliva ve smyslu § 11 a § 13 Vyhlášky MV ČR č. 384/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí výše uvedený zákon).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Kouření nezletilých
Vím,že je to pozdě,ale u nás jsme se protikuřáckým zákonem začali zaobírat až teď. Potřeboval bych radu.Když přistihneme osobu mladší 15 let (i 18 let) přitom jak kouří, zjistíme si její nacionále a poté informujeme rodiče a sociální odbor. Problém je v tom, že to nemá žádný účinek. Mohl byste nám popsat správný postup.S pozdravem vrchní strážník R.Č. DĚKUJI

Zdravím Vás !
Bohužel zákonem není zakázáno kouření samotné osobě mladší 18-ti let, proto lze postihnout pouze osoby, které této osobě mladší 18-ti let prodají, podají resp. umožní užití tabákového výrobku. Jinými slovy řečeno, za to, že kouří, nemůže být sám postižen. Něco jiného ale připadá v úvahu u mladistvého, který kouří v místech, kde je to zákonem zakázáno ( např. v areálu školy). V takovém případě lze již mladistvému blokovou pokutu na místě uložit. A co se týče oznámení tohoto závadového jednání, je povinností každého, dle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, informovat rodiče resp. orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí. Bohužel tento zákon dále moc prostředků k řešení této problematiky neposkytuje, což je určitě chyba. Více v dané situaci asi udělat nelze.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Měření rychlosti z neoznačeného vozidla
Vážený pane Roneši,
prosím o Váš názor na příspěvek pisatele našeho fóra týkající se měření rychlosti z neoznačených (civilních) vozidel Městskou policií, které je veřejností tvrdě odmítáno. Byl bych Vám vděčen za jeho přednostní vyřízení:
Moje reakce na obvinění z porušování zákona měřením z civilních vozidel:
Při měření není použito k plnění úkolů vozidlo Obecní policie (služební vozidlo), které by muselo být označené v souladu se zákonem, ale vozidlo soukromé.
Použití soukromého vozidla pro plnění úkolů Obecní policie, které nemají charakter zásahu do osobních práv a svobod a není při nich tudíž třeba prokazovat příslušnost k Obecní policii (doprava obědů na služebnu, rozvoz doporučených zásilek a jejich následné předání, doprava strážníka do místa pořízení fotodokumentace např. černé skládky, doprava strážníků na místo jednání s přestupcem ale i pořizování videozáznamů přestupků pejskařů, pořizování fotodokumentace špatně parkujících vozidel a také měření rychlosti z parkujícího soukromého vozidla mimo komunikaci, které se neúčastní silničního provozu) není ustanovením Hlavy první, Čl. 2, odst. 3, Ústavy ČR vyloučeno.
Jiná situace by nastala, kdybychom měření prováděli z vozidla, kterým bychom následně zastavovali přestupce. Ten by v případě použití civilního vozidla nebyl povinen výzvy k zastavení uposlechnout, jelikož by nebylo zřejmé, že ho zastavuje Obecní policie, která je k tomu oprávněna.

Reakce pisatele:
„Vážený pane H., jsem rád, že jste se takto otevřeně vyjádřil a ukázal, jak jste schopen respektovat ( či spíše nerespektovat) a dětinsky se pokoušet obcházet platné zákony ČR. Váš velmi, ale velmi svérázný výklad Ústavy o výkonu státní moci ( spíše se dá říci neznalost) nesvědčí o vysokém právním povědomí ( o vědomí se také nedá hovořit) nejenom Vás, ale i obecního právníka, který se Vám pravděpodobně pokusil poradit toto řešení. Činnost, při níž pořizujete fotodokumentaci osobního charakteru (lze s velmi vysokou pravděpodobností identifikovat osobu při aktivitách, jež zavdávají důvodné podezření ze spáchání přestupku či jiného protiprávního jednání) v rámci výkonu pracovních úkolů MP je zajisté činností, která jeví znaky zásahu do osobních práv a svobod jednotlivce. Jsem nyní nucen Vás upozornit, že tato písemná komunikace bude použita k dalším právním krokům, které budou mít za cíl nastolení pořádku ve Vámi řízené MP a k uvědomění si, že v první řadě Vy jste povinni respektovat a dodržovat platné právní normy. Zároveň jste jasně a jednoznačně přiznal, že nechcete v první řadě plnit preventivní úkoly, ale jde Vám jen a jen o represivní kroky, které mají za úkol znepříjemnit život lidem a hlavně přinést peníze do obecní pokladny.“

Předem Vám za Váš názor děkuji pane Roneši
S pozdravem J.H., velitel MP

Zdravím Vás !
V daném případě se plně ztotožňuji s Vaší reakcí, kterou uvádíte. Pokud provádí měření rychlosti strážník obecní policie, jedná v souladu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích. Pokud při tom nebude zasahovat do provozu na pozemních komunikacích, je irelevantní posuzovat, zda tak provádí ze služebního či jiného vozidla popř. z jakého místa, pokud zároveň používá záznamové zařízení schváleného typu.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Spáchání dopravního přestupku a trestného činu v jednočinném souběhu
Vážený pane Roneši,
chtěl bych se Vás zeptat na řešení následující situace. Strážníci MP provádějí měření nejvyšší dovolené rychlosti. Zastaví motorové vozidlo, které překročí nejvyšší dovolenou rychlost a jeho řidiči uloží blokovou pokutu. Řidič motorového vozidla ochotně zaplatí a z místa odjede. Následně je po nějaké době zjištěno, že řidiči motorového vozidla byl již v době uložení blokové pokuty uložen zákaz řízení motorových vozidel. To znamená, že v daný skutek v době jeho projednávání strážníky nebyl přestupkem, ale trestným činem. Zajímalo by mě, zda tento řidič (pachatel trest.činu) má nárok na vrácení obnosu, kterým uhradil pokutu? Prosím o uvedení příslušných právních předpisů podle kterých se bude postupovat a jak?
Děkuji J.K.

Zdravím Vás !
Dle mého názoru nárok nemá, neboť skutková podstata daného přestupku se liší od skutkové podstaty trestného činu, za který bude následně stíhán. Jinými slovy řečeno, sice řídil bez řidičského oprávnění, ale pokutu dostal za jiné porušení zákona. Něco jiného by bylo, pokud by dostal pokutu za to, že řídil bez řidičského oprávnění. Pak by nebylo možné jej znovu za to samé jednání trestat v rámci trestního řízení. Kdyby se to ale stalo, postup v takových případech je pak takový, že v rámci mimořádných opravných prostředků daných správním řádem (přezkumné řízení) je bloková pokuta zrušena, peníze vráceny, a pak nestojí nic v cestě zahájit v dané věci trestní řízení. Jinak pokud
dojde v praxi k Vámi popisovanému případu a zjistí se oboje jednání souběžně, přestupek se neřeší a věc se rovnou předá k trestnímu řízení, neboť trest znamená pro pachatele větší postih a také výchovný aspekt uloženého trestu absorbuje plně případně uloženou sankci za přestupek.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Obtěžování sousedů hlukem
Dobrý den
Mám takový problém jeden občan v naší obci neustále obtěžuje ostatní občany hudbou pouštěnou z několika přijímačů (rádia, televizory ap.) najednou a dosti hlasitě, přijímače se nachází uvnitř bytu, upozorňuji,že toto konání se odehrává jen za dne, takže to není rušení nočního klidu.Představenstvo mě nutí abych tyto věci zabral dle § 17 zák. o obec.policii, myslíte, že tyto věci mohu odejmout a jak je to se vstupem do bytu nebo jak bych měl v této věci zakročit.Můj názor je ten, že dotyčný se ničeho nedopuští, nebo dala by se tato věc kvalifikovat jako schválnost?
Spozdravem str.J.J

Zdravím Vás !
I kdyby bylo možné považovat jednání tohoto občana za schválnost, tedy přestupek proti občanskému soužití, což takto nedokáži posoudit (musel by se prokázat úmysl tímto způsobem působit sousedům schválnosti), neopravňuje toto jednání strážníka ke vstupu do bytu, takže odejmutí věci vůbec nepřichází v úvahu. Pokud máte za to, že by se mohlo jednat o výše uvedený přestupek, doporučuji vše zpracovat, řádně zdokumentovat a postoupit vše přestupkové komisi k rozhodnutí.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Přepravované dítě na kole a ochranná přilba
Prosím o váš názor, zda osoba (dítě)která je přepravovaná na jízdním kole musí mít podle zákona ochranou přilbu.Zákon 361/200Sb. totiž nespecifikuje kdo je cyklistou(pouze že cyklista mladší 18let je povinen ….mít přilbu) ale implicitně vyplývá že cyklista je řidičem.
Děkuji strážník MP

Zdravím Vás !
Dle zákona o provozu na pozemních komunikacích je cyklista řidičem nemotorového vozidla. Na druhou stranu však přepravované dítě na jízdním kole není cyklistou, tudíž se na něj nevztahuje povinnost mít ochrannou přilbu.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Použití zvláštního výstražného světla modré barvy a jízda po chodníku
Dobrý den,
umožňuje zákon, aby strážníci jeli se zapnutým majáčkem po chodníku a zaparkovali tam, když řeší přestupek občana stojícího s vozidlem na chodníku a nemají jinou možnost?
Díky předem za stanovisko. Ing. L.T. strážník MP
Zdravím Vás !
Co se týče Vaší otázky, zřejmě narážíte na § 41 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Ustanovení tohoto paragrafu opravdu neumožňuje jízdu po chodníku na základě užití zvláštního výstražného světla modré barvy. Na druhou stranu si nedovedu představit mnoho situací, kdy by to bylo nezbytné a přestupek se nedal vyřešit bez vjetí na chodník. Rozpor se zákonem by nenastal v momentě, kdy by k tomuto jednání došlo za okolností vylučujících protiprávnost, jako je například jednání v krajní nouzi.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Tabákový zákon
Dobrý den,
dovoluji se na Vás obrátit ve věci sdělení názoru k výkladu ustanovení § 15 a § 16 zákona číslo 379/2005 Sb., (tabákový zákon), kdy jsem ve sporu s úředníky města a údajně úředníky kraje. Pro ilustraci - jedná se o celodenní chlastání a povalování bezdomovců před vstupem do základní školy, močením do blízkého pískoviště pro děti. Uplatnili jsme při zákrocích porušení ustanovení § 15 cit. zákona, kdy někteří podezřelí odmítli zkoušku na alkohol. Průměr u ochotných činí kolem 2 promile. Vše jsme doložili šestihodinovým obrazovým záznamem. Úřad následně jakékoliv podezření z protiprávního jednání podezřelých odmítá s odůvodněním, že ve výkladu (judikátu) zákona k § 15 cit. zákona je uvedeno, že podezřelý musí vzbudit veřejné pohoršení u více jak dvou osob, i když je v zákoně citován obrat "by mohly způsobit". Pojem ohrožování osob chápou pouze jako fyzické násilí, nikoliv duševní apod. Močením do pískoviště dětem se nerozumí znečišťování veřejného prostranství, močit kdekoliv na veřejnosti o chození s obnaženým přirozením před malými dětmi považují na normální a proto jsme údajně zakročili protizákonně.
Z uvedeného důvodu si dovoluji na Vás obrátit ve věci především hlavní sporné záležitosti - § 15 zákona číslo 379/2005 Sb., (tabákový zákon) zda musí vzbudit veřejné pohoršení svým chováním pod vlivem alkoholu, či po prokazatelném požití tří litrů jablečného na osobu (natočeno kamerovým systémem a doloženo úřadům) či by mohl způsobit veřejné pohoršení. Děkuji za sdělení.
J. B., velitel MP

Zdravím Vás !
Podle mého názoru je třeba chápat ustanovení § 15 tabákového zákona jako preventivní, neboť spadá pod Hlavu IV, která má název Opatření k předcházení a mírnění škod působených tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. V tomto kontextu je třeba chápat ustanovení celého § 15 /včetně písm. a)/ jako preventivní, tedy není třeba čekat až dojde k veřejnému pohoršení, ale aplikovat toto ustanovení už za situace, kdy by mohlo mimo jiné dojít ke vzbuzení veřejného pohoršení. To znamená, že půjde o veřejný prostor, kde lze oprávněně předpokládat výskyt většího počtu lidí (3 a více), kterým by vadilo jednání lidí uvedených v § 15, vzbuzovalo by to jejich nelibost, pobouření; jde tedy o neslušnost, tzn. jednání, které odporuje ustáleným mravním zvyklostem obecně uznávaným. Podmínkou ovšem je, že jde o osoby, které jsou zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek a jsou zároveň ve stavu, v němž bezprostředně ohrožují sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Neuposlechnutí výzvy veřejného činitele
Dobrý den pane Roneši,
chtěla bych Vás požádat o Váš názor na následující záležitost:
Zaslali jsme osobě podezřelé ze spáchání přestupku písemnou výzvu /doporučeně do vlastních rukou/, aby se dostavila na služebnu městské policie k sepsání zápisu o podaném vysvětlení .Tato osoba dopis převzala /potvrdila převzetí podpisem/ , ale bez dostatečné omluvy nebo bez udání závažných důvodů se k sepsání zápisu nedostavila.Proto byla následně k sepsání zápisu předvedena. Je možné uložit této osobě blokovou pokutu za neuposlechnutí výzvy veřejného činitele?Domníváme se totiž, že výzva k sepsání podání vysvětlení není úkonem ve smyslu správního řízení a jedná se proto o nesplnění povinnosti uložené písemnou výzvou - dostavit se na určené místo k sepsání zápisu o podaném vysvětlení .Děkuji str. M.J.

Zdravím Vás !
Nejedná se o neuposlechnutí výzvy, je-li uložená povinnost obsahem rozhodnutí nebo procesního opatření učiněného v rámci příslušného řízení (např. předvolání v rámci správního řízení ve smyslu správního řádu). V daném případě se ale domnívám, s ohledem na znění § 11 odst. 1, 2 zákona o obecní policii, že jde o povinnost, která vyplývá z výzvy, kterou strážník jako veřejný činitel učinil při výkonu své pravomoci dané mu zákonem. Neuposlechnutí výzvy tedy spočívá v nesplnění povinnosti, která byla výzvou uložena a podle mého názoru tedy dané jednání naplňuje skutkovou podstatu přestupku dle § 47 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Odnětí jízdního kola
Zdravím a přeji hezký den.
Chtěl bych se zeptat, jak postupovat při projednávání přestupku nezletilého cyklisty, který i přes několikatero napomenutí nemá při jízdě na kole ochrannou přilbu. Je možno tomuto nezletilci kolo odejmout dle §17 zak.553/1991 Sb., zabránit mu tak v jízdě a vyzvat jej, aby si pro kolo přišel s rodiči?
Děkuji str.OP A.

Zdravím Vás !
Strážník je oprávněn odejmout věc ve smyslu § 17 zákona o obecní policii po předchozí marné výzvě tehdy, má-li za to, že v řízení o přestupku může být rozhodnuto o jejím propadnutí resp. zabrání. Pokud tedy odejme věc, je povinen ji předat správnímu orgánu, který následně bude rozhodovat o jejím propadnutí resp. zabrání. A také správní orgán nerozhodne o propadnutí resp. zabrání, pokud jde o věc, bez níž by sice nebylo možné přestupek spáchat, ale svou povahou není k páchání přestupku určena (např. motorové vozidlo nebo jízdní kolo u dopravního přestupku).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz



Novelizace k 27.4.2007

Předmět : Regulace pouliční prostituce tržním řádem obce
Přeji hezký den,
Chtěl bych se zeptat, zda může obec tržním řádem regulovat prostituci.
Děkuji str. P.Z.

Zdravím Vás!
Obec je oprávněna vydat tržní řád na základě § 18 živnostenského zákona :
§ 18
(1) Obec může v přenesené působnosti29e) vydat tržní řád formou nařízení obce. Pro nabídku, prodej zboží (dále jen "prodej") a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona29f) tržní řád vymezí:
a)
místa pro prodej a poskytování služeb, jimiž jsou zejména tržnice a tržiště (dále jen "tržiště"), a jejich rozdělení, (např. podle druhu prodávaného zboží nebo poskytované služby),
b)
stanovení kapacity a přiměřené vybavenosti tržišť,
c)
dobu prodeje zboží a poskytování služeb na tržišti,
d)
pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti na tržišti,
e)
pravidla, která musí dodržet provozovatel tržiště k zajištění jeho řádného provozu.
(2) Tržní řád se s výjimkou odstavce 1 písm. a), b) a c) vztahuje i na prodej zboží a poskytování služeb na tržištích majících charakter stavby podle zvláštního zákona.29f)
(3) Obec může nařízením obce vydaným podle odstavce 1 stanovit, že se toto nařízení obce nevztahuje na některé druhy prodeje zboží a poskytování služeb prováděné mimo provozovnu, a stanovit, že některé druhy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo provozovnu v obci nebo její části jsou zakázány.

Z výše uvedeného vyplývá, že lze tímto způsobem upravovat prodej zboží resp. poskytování služeb mimo tzv. "kamenný obchod" provozovaných na základě živnostenského zákona. Ten jako prodej resp. poskytování služeb samozřejmě provozování prostituce nezná. Nařízení se vydává za účelem výkonu státní zprávy v přenesené působnosti - v tomto případě jde o regulaci provozování živnosti (podnikání), které spadá pod státní správu (na rozdíl od prostituce !). Proto zákon o obcích dává možnost upravit tuto problematiku na základě § 10 obecně závaznou vyhláškou v rámci samostatné působnosti - jde o veřejný pořádek.

S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Donucovací prostředky
Dobrý den,
můj dotaz směřuje k použití zásahové dečky v rámci použití donucovacích prostředků dle zákona o obecní policii(zásahová dečka slouží k stržení případného pachatele na zem a to překrytím obličejové části a za využití momentu překvapení). Dle mého názoru by její použití při zákroku mohlo být
hodnoceno jako použití hmatů a chvatů. V případě, že by neobstál tento názor jsem za to, že v rámci krajní nouze by to mohlo být zdůvodnitelné. Jejím použitím se totiž předejde nasazením razantnějších donucovacích prostředků, jako například úderů a kopů, atd. Přeji krásný den a prosím o zaslání
odpovědi v co nejkratším čase.Str. M.P.

Zdravím Vás !
Donucovací prostředky, které je strážník oprávněn použít, jsou taxativně stanovené zákonem o obecní policii. Vámi uváděný prostředek mezi nimi uvedený není, proto ho nelze ve smyslu zákona jako donucovací prostředek použít. Použití v rámci krajní nouze v mezních případech nevylučuji, ovšem
ne jako náhražku za donucovací prostředky, jak uvádíte.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Osobní údaje
Přeji hezký den
Potřeboval bych poradit s termínem osobní údaje. Ve Rzích nám paní z úřadu na ochranu osobních údajů říkala, že samotný obrazový záznam bez dalších údajů nelze považovat za osobní údaj.
V příloze Vám zasílám článek ve kterém je právní názor z MV, který je zcela odlišný.
Upravuje tedy nějaká právní norma definici osobního údaje?
Děkuji str. P.Z.

Zdravím Vás !
Definice je stanovena zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, a to v § 4 písm. a). A fotografie resp. obrazový záznam, na základě něhož lze identifikovat subjekt údajů (konkrétní fyzickou osobu) je osobním údajem podle výše uvedeného ustanovení. Dokonce může být považována (fotografie) za citlivý údaj, neboť může vypovídat o národnostním, rasovém resp. etnickém původu ve smyslu § 4 písm. b), výše uvedeného zákona.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Děkuji za odpověď
Právě v definici zák.101/00Sb §4 písm.a jsem se poněkud ztratil a nechtěl jsem vedení města podávat nepřesné údaje.
Pokud tedy video záznam dle písm.b je citlivý údaj pak pořizování mimo účely pro správní řízení nemá žádný smysl, jestli tomu dobře rozumím?
Jde o to že naše město je známo tím že při hokejových utkáních zde děti ve věku okolo 12ti let tropí výtržnosti a zaměstnávají státní i městskou policii, tím že musíme fanoušky jiných týmů před těmito adolescenty chránit. Vize vedení města byla využít našeho oprávnění pořizovat videozáznamy, a po prokázání totožnosti informovat rodiče o způsobu zábavy jejich dětí. V zásadě s tím souhlasím, ale nebyl jsem si jistý jak je to s poskytováním osobních údajů v tomto případě.
Jestliže se tedy jedná o osobní údaje lze je poskytnout alespoň mediační a probační službě, která má v povinnostech informovat rodiče?

Zdravím Vás podruhé !
Úkolem obecní policie je mimo jiné i přispívat k ochraně bezpečnosti osob a majetku. Z tohoto důvodu mohou strážníci pořizovat videozáznamy ve Vámi daném případě. Další postup se bude odvíjet od specifikace jednání nezletilých. Pokud svým jednáním naplní skutkovou podstatu trestného činu, ale nesplňují věkovou hranici pro trestní odpovědnost, věc se postupuje Policii ČR, jakožto orgánu činnému dle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví mládeže, ve znění pozdějších předpisů, kde spolupůsobí i probační a mediační služba. Pokud svým jednáním naplní skutkovou podstatu přestupku, ale nesplňují věkovou hranici pro odpovědnost za přestupek a jednání se opakují je to podnět pro orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí, aby zjistil, zda se v tomto chování neodráží způsob výchovy ze strany rodičů nezletilých. To je orgán, který by za takových okolností měl vejít ve styk se zákonnými zástupci. Pokud svým jednáním navíc nezletilí způsobí škodu, která je zdokumentovaná, může poškozený uplatnit nárok na náhradu škody u rodičů podle občanského zákoníku, jinak musí být podán z jeho strany podnět k soudu, kde může videozáznam sloužit jako důkaz. Tady přeci nejde o žádné předávání osobních údajů, ale o plnění úkolů obecní policie. Problém nebude ani v případě, pokud se na vás jako obecní policii obrátí oslovení rodiče s výzvou k náhradě škody, že chtějí vidět jednání svých dětí. V tomto případě jde o zákonného zástupce. Když to shrnu, pokud půjde o jednotlivé excesy, měla by se obrátit obecní policie přímo na rodiče ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Pokud však půjde o stále se opakující jednání, měla by obecní policie postoupit celou věc orgánu vykonávající sociálně-právní ochranu dětí (příslušný odbor obecního úřadu), který může na základě výše uvedeného zákona a v kontextu se zákonem o rodině působit přímo na rodiče, resp. může uložit i výchovné opatření spočívající v omezení navštěvovat podniky a zábavy pro nezletilého nevhodné, které má zabránit škodlivým vlivům na jeho výchovu. V takovém případě už to není vaše práce.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Řešení přestupku domluvou
Dobrý den,
obracím se na Vás s žádostí o sdělení výkladu k ustanovení zákona řešící možnost projednání přestupku domluvou.
Konkrétně vedeme spor o to, zda je strážník obecní policie oprávněn řešit domluvou přestupek, který není oprávněn řešit v blokovém řízení.
S poděkováním strážník J.B.

Zdravím Vás !
Dle mého názoru není oprávněn. Blokové řízení je zkrácená forma řízení o přestupku. Platí pro něj proto obecně stejná pravidla jako na nezkrácené řízení o přestupku. A to pravidlo o věcné příslušnosti k projednání přestupku. Pokud obdrží správní orgán oznámení o přestupku, který je oprávněn z hlediska věcné příslušnosti řešit, může jej projednat, třeba i v blokovém řízení. Pokud však obdrží oznámení o přestupku, který není oprávněn z hlediska věcné příslušnosti projednat, musí jej postoupit příslušnému správnímu orgánu a nemůže si dovolit takový přestupek řešit domluvou. Pokud tedy strážník není oprávněn z hlediska věcné příslušnosti projednat přestupek v blokovém řízení, musí jej postoupit příslušnému správnímu orgánu a nemůže jej řešit domluvou. Představte si situaci kdyby mohl, pak by tímto způsobem mohl řešit téměř všechny přestupky, které jsou zákonem stanoveny. Takový rozsah oprávnění samozřejmě nemá.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Podnikání vedoucího strážníka
Dobrý den pane Roneši,
je podle Vašeho názoru strážník pověřený radou obce podle ustanovení § 3 odst. 2, Zák. č. 553/1991 Sb. plněním některých úkolů při řízení obecní policie, současně veřejným funkcionářem podle ustanovení § 2, Zák. č. 159/2006 Sb. ?
Tento dotaz kladu v souvislosti s možností takovéhoto strážníka podnikat nebo provozovat jinou samostatně výdělečnou činnost. Má takový strážník v tomto případě povinnost požádat obec o povolení, či má oznamovací povinnost ?
Děkuji str. J.H.

Zdravím Vás !
Strážník pověřený radou obce není veřejným funkcionářem ve smyslu ustanovení zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Vztahuje se však na něj ustanovení § 303 odst. 4 zákoníku práce, podle kterého může podnikat (vyjma činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké a správy vlastního majetku) jen s předchozím písemným souhlasem svého zaměstnavatele.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Příplatek za směnnost
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat v kterém zákoně najdu příplatek za směnnost a v jakých částkách.
Děkuji za Vaši odpověď.
S pozdravem strážník K. M.

Zdravím Vás !
Podle nového zákoníku práce (z.č.262/2006 Sb.) a prováděcích mzdových předpisů již není s účinností od 1.1.2007 stanoven nárokovatelný příplatek za směnnost (dříve 100-500 Kč; i když může být písemnou dohodou sjednán - jinak na něj není právní nárok), ale na druhou stranu je nově stanovena zákoníkem práce, vedle příplatku za noční práci a za práci v sobotu a v neděli (§ 125, 126), mzda za noční práci a práci v sobotu a v neděli (§ 116,118). Také došlo ke zvýšení zvláštního příplatku (tzv. rizikový) z původního 500 - 3000,-Kč na 1000 - 4000,-Kč a platového tarifu podle NV č.
564/2006 Sb.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Kouření mladistvých
Přeji dobrý den,
pane Roneš podle zákona 379/2005 je zakázán prodej tabákových výrobků osobám mladším osmnácti let. Běžně, ale kouří osoby od svých patnácti let. Od jakého věku je tedy kouření povoleno a kde je toto stanoveno. V případě, že se smí kouřit až od osmnácti let, čeho a podle jaké právní normy toto lze postihnout? Vedeme o tom debatu. strážníci MP Š.

Zdravím Vás !
Bohužel žádný zákon výslovně nezakazuje osobám mladším 18-ti let kouřit, zakazuje pouze prodej, podání resp. umožnění užívání tabákových výrobků těmto osobám. Proto nemůžeme postihnout osobu mladší 18-ti let, ale pouze toho, kdo jí to umožní. A to lze v některých případech zjistit opravdu těžko, bez spolupráce právě osoby mladší 18-ti let přistižené při kouření. Mladistvého můžete postihnout pouze tehdy, pokud např. kouří v areálu školy, na nástupišti veřejné dopravy a na jiných místech, kde je to tabákovým zákonem zakázáno.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Čtyřkolka
Dobrý den pane Roneši, mám na Vás jednu prosbu. Jaké řidičské oprávnění je třeba na řízení čtyřkolky s SPZ, zda musí mít řidič přilbu a do jaké kategorie toto vozidlo patří. Je u nás rozšířen názor, že stačí mít řidičské oprávnění na osobní vozidlo, neboť jde o dvoustopé vozidlo a
tudíž není nutná ani přilba. Dle mého názoru toto vozidlo spadá do kategorie motocyklů a tudíž je přilba povinná a je třeba mít odpovídající řidičské oprávnění dle obsahu motoru podle kategorií motocyklů. Děkuji za Váš názor a věnovaný čas. Strážník J. Z.

Zdravím Vás !
V daném případě je rozhodující o jakou čtyřkolku se jedná. Může se jednat o silniční vozidlo kategorie L (do hmotnosti 400 kg v nenaloženém stavu resp. 550 kg u vozidel určených k přepravě nákladů, do čehož se nezapočítává hmotnost baterií v případě el. vozidel a u nichž maximální čistý výkon
motoru nepřesahuje 15 kW) nebo M (v ostatních případech) podle přílohy k zákonu č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Od toho se pak odvíjí, jaká skupina resp. podskupina řidičského oprávnění bude potřebná podle § 81 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, k řízení takovéto čtyřkolky (AM, B1,B).Kategorie L se rozděluje na mopedy (kam patří i lehká čtyřkolka), motocykly
(sem nepatří naopak neboť nejde o dvoukolové vozidlo), motorové tříkolky (sem patří čtyřkolky do hmotnosti a výkonu uvedeného výše) a motokola.Co se týče přilby není zásadní dílčí rozdělení kategorie (kategorie vozidla je skupina vozidel, která mají stejné technické podmínky stanovené
prováděcím předpisem), ale druh vozidla ve smyslu § 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, kde se stanoví, že silniční vozidla se rozdělují na jednotlivé druhy a kategorie a podle odst. 2 se silniční vozidla rozdělují na tyto
základní druhy : motocykly (celá kategorie L), osobní automobily, autobusy, nákladní automobily, speciální vozidla, přípojná vozidla a ostatní silniční vozidla. Z tohoto pohledu také vyhláška č. 341/2002 Sb. o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v § 34 odst. 8 použití ochranné přilby, která splňuje dané technické podmínky, a to pro vozidla kategorie L bez rozdílu. Z toho vyplývá povinnost použít ochrannou přilbu, neboť z hlediska základního druhového rozdělení spadá čtyřkolka mezi motocykly.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Rodná čísla
Vážený pane Roneš.
Jako strážníci Městské policie jsme zaměstnavatelem nuceni psát rodná čísla do pokut na místě nezaplacených. Kdo to nenapíše, je donucen napsat vyjádření, proč nenapsal rodné číslo. Zdůvodňují to tím, že pokud občan s opsáním r.č. souhlasí, je vše v pořádku. My jsme názoru, že co není v zákoně 553/91 Sb., nelze zapisovat. Kdo má pravdu? Jak je to podle zákona na ochranu osobních dat a údajů? Děkujeme za odpověď.

Zdravím Vás !
Pokud jde o zjištění totožnosti od osoby podezřelé z přestupku, jasně zákon o obecní policii stanoví, co se rozumí zjištěním totožnosti. Na druhou stranu zjištění resp. předání rodného čísla se souhlasem dotčeného občana také není v rozporu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve
znění pozdějších předpisů. Tady nejspíš půjde o požadavek příslušného odboru resp. oddělení vašeho obecního úřadu, který následně vymáhá tyto pokuty na místě nezaplacené a je pro něj lepší mít i zjištěné rodné číslo. Z mého pohledu by bylo lepší opsat si číslo dokladu, ze kterého byla totožnost zjištěna, protože v tomto případě nejde o osobní údaj a nepotřebuji tedy souhlas dotčené osoby a plně postačí k ověření totožnosti. Samozřejmě pro obecní úřad je pořád lepší rodné číslo. Nicméně bych to alespoň zkombinoval, že v případě nesouhlasu občana uvedu číslo dokladu a nebudu muset sepisovat nějaké zdůvodnění.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Změna rozhodnutí strážníka správním orgánem
Dobrý den,
shodou okolností jsem objevil zvláštní právní vakuum. Hlídka vyřešila přestupek dle § 50 (poškození domovních dveří) "domluvou" na základě toho, že přestupce uhradil škodu a byla to osoba spíše politováníhodná. Však na základě jiného oznámení (jiného oznamovatele) přestupek Policie ČR podstoupila správnímu orgánu města, který přestupek vyřešil sankcí. Přestupce se odvolal ke kraji ve smyslu, že přestupek již byl vyřešen Městskou policií. Kraj po konzultaci s MV sankci potvrdil, protože domluva prý jako právní termín pro uzavření (projednání) přestupku neexistuje. Po různých konzultacích a pod. jsem zjistil, že strážník má pouze dvě možnosti: Buď udělit blokovou pokutu nebo usoudit, že věc není přestupkem. V reálu to tedy vypadá tak, že pokud strážník věc nevyřeší blokově, nic z právního hlediska neřešil. Tento případ je zatím jediný problém který v souvislosti s tímto nastal, ale rád bych znal názor z praxe a oboru, nejen od právníků, nepříliš se orientujících v problematice obecních policií. Děkuji W.P.

Zdravím Vás !
Neznám danou causu osobně, proto odpovím čistě teoreticky. Dle mého názoru měl správní orgán přihlédnout ke znění § 84 odst. 1 a následně k § 66 odst. 3 písm. c) zákona o přestupcích. Blokové řízení (jako zkrácená forma řízení o přestupku) je přípustné pouze tehdy, nestačí-li k projednání přestupku domluva. Jde o jednu ze zákonných podmínek pro blokové řízení. Jinak řečeno, pokud lze přestupek řešit domluvou, není přípustné blokové řízení, tedy (zkrácené) řízení o přestupku. Proto by správní orgán, poté co na základě podání vysvětlení zjistí výše dané okolnosti, měl věc odložit. Případné projednání a uložení sankce by bylo možné za předpokladu, že by správní orgán revidoval společenskou nebezpečnost přestupku, tedy že není dostačující domluva. To by pak mělo být uvedeno v odůvodnění daného rozhodnutí. To by bylo právní jednání. Nemohu však, na základě výše uvedeného, souhlasit s tím, že "domluva jako právní termín pro projednání přestupku neexistuje". Také si myslím, že v daném případě je třeba respektovat základní zásady správního řízení. Jde o to, aby rozhodnutí nebyla v žádném případě účelová; představte si obdobnou situaci, kdy řešíte bezdomovce za to, že při přebírání popelnice znečistil veřejné prostranství. Vyřešíte věc domluvou, neboť bezdomovec se omluvil a odpadky vrátil zpět. Ovšem PČR zpracuje oznámení o přestupku a postoupí věc vašemu správnímu orgánu. No a ten v duchu svého právního názoru o zákonné neexistenci domluvy jako řešení přestupku, zahájí ve věci správní řízení. Nejen, že takové jednání není podle mého názoru v souladu se zásadami správního řízení, ale nedovedu si to ani prakticky představit. Neměl by být postup správního orgánu v daných případech jednotný ?!
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Platové třídy
Dobrý den pane Roneši.
Chtěl bych Vás se zeptat:
Do jaké platové třídy by měl být zařazen strážník městské policie a zda-li je při tomto zařazení zohledněno, zda-li má strážník maturitu či ne? Děkuji za Vaši odpověď.

Zdravím Vás !
Strážník může být zařazen dle Katalogu prací uvedeném v nařízení vlády č. 469/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to pod částí 3.3.1. do platové třídy 5 až 12. V příloze Vám posílám výňatek s mým komentářem. O konkrétním zařazení rozhoduje zaměstnavatel. Maturita postačí na zařazení až do 9. třídy, kde se Vám ale odečítají z dosažené praxe 2 roky pro určení platového stupně.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Dodatkové tabulky
Dobrý den pane Roneši,
chtěl bych Vás požádat o Váš názor na následující záležitost:
lze si vysvětlit ustanovení § 15, odst. 2, Vyhl. č. 30/2001 Sb. Ministerstva dopravy a spojů tak, že dodatková tabulka s nápisem „MIMO ZÁSOBOVÁNÍ“ ruší platnost dopravní značky pod kterou je umístěna pro vyjmenovaná vozidla, pouze právě v případě zajišťování některé ze služeb v něm vyjmenované nebo i po ukončení této činnosti a např. následného parkování ? (Např. zásobování sídla firmy v případě živnostníka, které koresponduje s místem jeho trvalého bydliště a vozidlo zde po ukončení zásobování parkuje do druhého dne). Děkuji s pozdravem J.H.

Zdravím Vás !
V případě dodatkové tabulky "MIMO ZÁSOBOVÁNÍ" neplatí příslušná dopravní značka, pod kterou je tato dodatková tabulka umístěna, pro vozidla zajišťující zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby pro oblast za značkou a na vozidla s označením O 1. Zpravidla se jedná o zákazovou značku (např. zákaz stání, zákaz zastavení) a z toho důvodu lze usoudit, že v případě následného parkování nelze uvažovat o zajišťování výše uvedených činností. Na druhou stranu bych, s ohledem na okolnosti parkování Vámi uváděné, bral v potaz míru porušení resp. ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Mladiství a herny
Dobrý den pane Roneši,
Dopustí se osoba mladší 18 let přestupku podle ustanovení § 46, odst. 1, Zák. č. 200/1990 Sb. vstoupí-li do herny (§ 17, odst. 9, Zák. č. 202/1990 Sb.) ?
Děkuji za odpověď. Str. J.H.

Zdravím Vás !
Nejčastěji vyskytující se přestupky proti pořádku ve státní správě najdeme v přestupkovém zákoně v ustanovení § 21 až 45. Přesto existuje řada právních povinností fyzických osob ve státní správě, na jejichž porušení ustanovení výše uvedených paragrafů nedopadají. Proto je v § 46 odst. 1 přestupkového zákona zakotvena obecná skutková podstata přestupku proti pořádku ve státní správě, která umožňuje porušení těchto povinností postihnout. Musí však být splněny společně tyto podmínky:
porušení povinnosti stanovené obecně závazným předpisem ( porušení § 17 odst. 9 a 10 zák. č. 202/90 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
porušením povinnosti se ztíží plnění úkolů státní správy (dle výše uvedeného zákona vykonává státní dozor nad dodržováním tohoto zákona mimo jiné i obec)
porušení povinnosti není přestupkem podle § 21-45 přestupkového zákona nebo přestupkem podle jiného zákona.
Z výše uvedeného podle mého názoru vyplývá, že skutková podstata tohoto přestupku je ze strany osoby mladistvé naplněna. Na druhou stranu je také třeba připomenout, že primárně by měla být projednána osoba odpovědná za dodržování zákazu hry osob mladších 18-ti let resp. která odpovídá za zákaz vstupu osob mladších 18-ti let do herny a porušením této povinnosti se dopouští jiného správního deliktu podle § 48 odst. 1 písm. f) výše uvedeného zákona s pokutou až do 50 000,- Kč.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : DZ č. P6 a strážník
Vážený pane Roneši,
chtěl bych Vás požádat o radu. Jedná se o svislou dopravní značku „Stůj dej přednost v jízdě“ (č.P 6), zda spadá do kompetence strážníka a zda jí lze projednat v blokovém řízení i když se nejedná o neoprávněné zastavení a stání a neoprávněný vjezd. Děkuji M.K.

Zdravím Vás !
Dle vyjádření MV ČR může strážník projednávat v blokovém řízení mimo jiné vjezd do míst, kde je to místní úpravou zakázáno. Tedy přímo danou místní úpravou (např. DZ č.B 1) a ne zákazem "pouze" vyplývajícím z místní úpravy provozu na pozemních komunikacích (např. DZ č.P 6). Tedy podle vyjádření MV ČR nemůže strážník tento přestupek řešit na místě v blokovém řízení. Navíc v případě porušení DZ č. P 6 jde o přestupek, kde za situace, že byl spáchán během 12-ti po sobě jdoucích kalendářních měsících dvakrát nebo vícekrát, nelze projednávat jinak než ve správním řízení. Problém je v tom, že strážník, na rozdíl od PČR, nemá oficiálně (ze zákona) přístup do příslušné databáze, a proto ztěží může vyloučit výše uvedenou recidivu, a tak mu v těchto případech nezbývá nic jiného, než přestupek oznamovat i v případech, kdy by jinak mohl věc projednat na místě v blokovém řízení (např. jízda křižovatkou "na červenou"). Dle mého názoru jde o pochybení ze strany zákonodárců, které v konečném důsledku přidělává práci příslušným správním orgánům.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Přestávka na jídlo a nošení služební zbraně
Dobrý večer,
prosím o Váš názor ve věci, zda můžu jako strážník městské policie v přestávce na jídlo a oddech, která se nezapočítává do pracovní doby, nosit služební zbraň. Str. A.A.

Zdravím Vás !
Pokud jde o přestávku v práci na jídlo a oddech, která se nezapočítává do pracovní doby, znamená to, že není pracovní dobou a tedy strážník neplní úkoly vyplývající ze zákona. Z tohoto důvodu by podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona o zbraních a střelivu neměl nosit služební zbraň. Na druhou stranu
ale platí, že směna se v důsledku pracovní doby nedělí, protože přestávka se poskytuje v rámci stanovené pracovní směny a tato směna se prodlužuje o dobu poskytnuté přestávky. Dobré by proto bylo, upravit tuto problematiku vnitřními předpisy především v případě, kdy pracovní řád (pracovní nebo kolektivní smlouva) dovoluje resp. nezakazuje opustit pracoviště v době přestávky v práci. Doporučoval bych tuto problematiku upravit nejen pracovním řádem, ale i ve smyslu § 39 odst. 1 písm. d) zákona o zbraních a střelivu.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Vstup do živnostenských provozoven a PCO
Dobrý den pane Roneš,
prosím Vás o Váš názor na tenhle problém. Může strážník vstupovat do živnostenských provozoven, nebo soukromých či jiných objektů a do prostor, které nejsou určeny pro zákazníky mimo provozní nebo pracovní dobu, když strážníka požádá o vstup např. majitel, nebo jim pověřená osoba. Jedná se většinou o objekty, které mají majitelé napojeny na pult PCO, nebo na svůj mobilní telefon a je signalizováno narušení objektu.Hlídka po příjezdu na místo viditelně neshledá vniknutí do těchto objektů a přesto je požádána o kontrolu výše uvedených prostor. Děkuji za odpověď.
S pozdravem str. S.Š.

Zdravím Vás !
Co se týče vstupu za níže uvedených podmínek, jde o takzvané svolení poškozeného, což je vedle např. nutné obrany nebo krajní nouze další okolnost vylučující protiprávnost takového jednání. V tomto případě bych kladl také důraz na taktiku zákroku. V případě kontroly objektů, připojených
na PCO, nedoporučuji vstupovat do vnitřních prostor objektu bez přítomnosti oprávněné osoby, tzn. mít klíče od všech místností s vybavením. Stačí zkontrolovat vnější prostor, případně chodby a dveře uvnitř objektu, ale nevstupovat např. do jednotlivých kanceláří s vybavením, pokud nejde o omezení osobní svobody pachatele na místě trestného činu. I tady bych však byl opatrný, jde o rizikový zákrok, ke kterému není strážník dostatečně vyškolen a vycvičen, proto bych raději místo izoloval proti případnému úniku pachatele a na místo přivolal PČR.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Problém s řešením parkování na vyhrazeném parkovišti pro „O1“
Pane Roneš,
Mám problém s odvolací komisí projednávání přestupků krajského úřadu. Pokud se přestupce při spáchání přestupku dle §22,ods1, písm.f, bod 11, zák.200/90Sb odvolá na ustanovení vyhlášky 30/01Sb §12, ods.1, písm.m je vždy beztrestný. Naši strážníci zkusili i do úředních záznamů, které jsou přílohou oznámení citovat §34 uvedené vyhlášky, kde je stanoveno, že dopravní značení musí být v souladu do konce roku 2007, ale krajský úřad stejně viny z přestupku zprostí a když jsem chtěl vědět proč, sdělili mi že v §12/1m je že VŽDY je svislé DZ O1 doplněno vodorovným. Připadá mi to že od přestupku p.Jaromíra Jágra můžou na invalidech beztrestně stát všichni. Kde je tedy pravda? Platí ustanovení §34 nebo je tam jen na ozdobu?
Díky str. Z.P.

Zdravím Vás !
V daném případě je význam § 34 Vyhlášky MDaS č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, trochu jiný a nemá s daným přestupkem nic společného. Jde o sjednocení nového grafického provedení dopravních značek a zařízení s těmi stávajícími, které mají stejný význam. Jako příklad mohu uvést dodatkovou tabulku informující o tom, že dálnice resp. silnice pro motorová vozidla v daném úseku není zpoplatněna. Nově (od roku 2001) tato dodatková tabulka E 11 vypadá jako přeškrtnutý symbol dálniční známky. Stále se ale můžete setkat i se starším značením, kde na dodatkové tabulce je pouze text "Bez poplatku". Aby tak došlo ke sjednocení dopravních značek podle této prováděcí vyhlášky, a nebylo to finančně nákladné, dává zákonodárce jako poslední možný termín, kdy musí být všechny staré dopravní značky a zařízení vyměněny za nové, 31.12.2007. To dalo prostor pro postupnou obměnu velkého množství dopravních značek a zařízení od roku 2001 tak, aby se náklady daly rozdělit na několik let.

Co se týče odvolání proti Vámi uváděnému přestupku, jde už o obehranou písničku. Také ale vidím trochu chybu na straně obcí, protože věděly dopředu o tom, že od 1.7.2006 musí být v tomto případě svislé dopravní značení doplněno vodorovným a opačně.
Na druhou stranu si ale myslím, a to je můj právní názor, že není všechno tak jednoznačné a jednoduché. Je důležité brát na zřetel i důvod takovéto změny značení. Podle mého názoru se zákonodárce snažil zpřesnit rozsah prostoru, který byl dříve pouze nepřesně vymezen např. svislou dopravní značkou s dodatkovou tabulkou 10x stání ve směru šipky. Jak se ten prostor měl vymezit, když chybělo vodorovné dopravní značení ? S touto změnou se tak již nestane. Navíc zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, stanoví mimo jiné v § 64, že významem vodorovné dopravní značky v případě jejího použití společně se svislou dopravní značkou je, význam svislé dopravní značky zdůraznit nebo zpřesnit. V tomto duchu i výše uvedená prováděcí vyhláška stanoví v § 21 odst. 2, že označení stání a parkovišť pomocí stanovených vodorovných dopravních značek se užívá k vyznačení (místa) dovoleného zastavení a stání a případně stanovení způsobu stání ve vztahu k okraji pozemní komunikace. Proto si dovedu představit, že by bylo možné řešit v některých případech, kdy prostor vyhrazeného parkoviště sice není vyznačen příslušnou vodorovnou značkou, ale jasně vyplývá ze stavebně technické situace na pozemní komunikaci (např. jedno stání vymezené pomocí obrubníku, výškově oddělené od veřejné zeleně) u kterého je příslušná svislá dopravní značka, takové jednání jako výše uvedený přestupek. Podle mého názoru tedy nelze takto plošně odmítat řešení tohoto přestupku. To by pak znamenalo, že i když bude krásně provedeno vodorovné dopravní značení a čerstvě napadá sníh, že nebude moci být žádný takovýto přestupek projednán. Takový výklad zákona mi připadá contra ratio legis (proti smyslu, účelu zákona).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Pravomoci strážníka mimo katastr obce
Dobrý den pane Roneši, jak je to prosím v současné době se zákroky strážníků MP proti pachatelům přestupků ( řidič překročil rychlost a na pokyny k zastavení nereaguje - vyjel mimo katastr obce, a dále pak proti pachatelům tr. činů ( byla viděna osoba, jak ukradla os. vozidlo a z nějakého důvodu se
jej nepodařilo zastavit na katastru obce ). Vaše odpovědi pročítám, ale na toto téma jsem nic nenašel a názory se různí.Děkuji za odpověď . V.S. strážník MP

Zdravím Vás !
Z hlediska místní působnosti může vykonávat strážník své pravomoci jen na území své obce resp. území obce, kde mu to podle zákona dovoluje veřejnoprávní smlouva. Pokud se tedy bude jednat o zmíněný přestupek, nezbývá strážníkovi nic jiného, než přestupek řádně zdokumentovat (foto,
video, radar, RZ, svědci ap.) a postoupit do správního řízení. V případě trestných činů je oprávněn, tak jako každý jiný občan, omezit na osobní svobodě (ve smyslu § 76 odst. 2 trestního řádu)osobu přistiženou při trestném činu nebo bezprostředně poté, a to i mimo katastr obce v takových případech, který například uvádíte. Tady bych ale věnoval především pozornost taktice prováděného zákroku, aby z toho nebylo více škody než užitku.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Kvalifikace vstupu na cizí pozemek
Dobrý den pane Roneši,
není mi zcela jasná právní kvalifikace jednání, resp. vstupu neoprávněné osoby na soukromý pozemek či zařízení, jakým je například oplocená soukromá zahrada či areál firmy, lezení na komíny (např. členy Českého svazu komínářů), apod. Můžete mi prosím sdělit Váš názor k této problematice ? Děkuji. Str.J.H.

Zdravím Vás !
V daném případě mi není známo, že by existovala skutková podstata přestupku natož trestného činu týkající se pouze vstupu na soukromý pozemek. V tomto případě se může dovolávat poškozený svých práv pouze na základě občanského zákoníku. Jde tedy pouze o rovinu občanskoprávní. Něco jiného by bylo, pokud by např. v jednočinném souběhu páchal sousedovi schválnosti, působil škodu na majetku, porušil soudní nařízení apod. Pak by již naplňoval skutkovou podstatu příslušného přestupku resp. trestného činu. Jinými slovy řečeno, zásadní otázkou je proč resp. s jakým úmyslem dotyčný vstoupil na soukromý pozemek.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Nedostatečná podpora ze strany správního orgánu
Dobrý den, prosím o pomoc.
Setkali jsme se s případy a budu specifikovat situaci…
Strážníci zjistí podezření z přestupku (nemohou ho řešit blokově na místě…přestupce jej neuznává, není ochoten komunikovat se strážníky atd.) zpracujeme oznámení o přestupku v dopravě…a nastává situace kdy správní orgán řeší věc v blokovém řízení směšnou pokutou s různými odůvodněními…
Podezřelého předvolá podle správního řádu, přestupce dozná své jednání a správní orgán zastaví projednávání přestupku a celou věc projedná v blokovém řízení „směšnou pokutou“…
Já osobně si myslím, že se jedná o pomalu se rozšiřující jev, kdy strážníci někoho pošlou k projednání správnímu orgánu dle zákona a ten protože přestupek je prokázán a řádně doložen důkazy jej nemohou „shodit ze stolu“, řeší celou věc takovým to způsobem. I mě osobně to správní orgán odůvodnil slovy: „svůj postup jsem konzultoval s jinými správními orgány a dělají to stejně“…
Díky str. K.K.

Zdravím Vás !
Bohužel s tímto jednáním správních orgánů je opravdu možné se setkat dost často. Strážník s tím asi moc neudělá, neboť správní orgán postupuje v souladu se zákonem, protože zákon o přestupcích v § 84 odst. 3 dovoluje i správnímu orgánu uložit pokutu v blokovém řízení. Jediné co strážník může udělat je, aby sepsal oznámení o podezření ze spáchání přestupku s tím, že přestupci byla uložena bloková pokuta v nějaké konkrétní výši, kterou odmítl zaplatit, uvést jeho důvod(!) a také zdůvodnit tuto částku dle § 12 odst. 1 zákona o přestupcích tak, aby se hůře správnímu orgánu ukládala pokuta nižší. Pak ještě doporučuji na každém oznámení výslovně uvést, že ve smyslu § 67 odst. 2 a 4 přestupkového zákona jako oznamovatelé žádáte správní orgán o vyrozumění, jak s daným oznámením naložil. To jsou jediné zbraně, kterými můžete tlačit na správní orgán. Pak je tady ještě jedna možnost, která není ale vždy vhodná podle prostředí, a to vzít podklady získané na základě výše uvedeného a předložit je starostovi nebo zastupitelstvu s tím, že pokuty jsou neadekvátní, nemají tedy potřebný výchovný efekt a navíc obec přichází i o peníze.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Řešení psích exkrementů
Dobrý den pane Roneši,
Obracím se na Vás s prosbou o radu. Sloužím u MP potřeboval bych znát Váš názor na problém postižitelnosti neukázněných pejskařů ohledně úklidu psích exkrementů. Záměrně píši psích, protože legislativa podle mých informací nedospěla k tomu, že jsou ve městech chována i další kálející zvířata. Jedním z hlavních úkolů, kterým nás pověřilo vedení města, je postihování osob, jež vedou psa a následně po jeho vykonání potřeby nezajistí bezodkladný úklid exkrementu. Úpravou vyhlášky města není výše zmíněné jednání v této popsáno. Nadřízenými mi bylo sděleno, že lze tento přestupek řešit dle § 47, odst. d), popř. h)/!!!!!!!!!!?/ zák. 200/90 Sb. Nejsem si zcela jist, zda lze postihnout podle výše uvedeného § právě osobu vedoucí psa. Podle mého názoru v žádném případě osoba vedoucí psa neznečišťuje veřejné prostranství ( znečištění se dopouští pes, tedy VĚC, nikoli člověk) a není mi známa, mimo § 28 odst. 1 zák. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, jiná právní norma pro povinnost úklidu produktu, jež se během doby řízení o přestupku ( ve správním řízení) ekologicky rozloží a tím de facto zanikne splnění podmínky naplnění skutkové podstaty. Město zaměstnává firmu na úklid psích exkrementů u níž bych tuto povinnost hledal ve smluvním vztahu, leč osoba vedoucí psa? Za škodu způsobenou psem obecně zodpovídá majitel, neboť pes je ze zákona považován za věc. Pes mi byl následně přirovnán k osobnímu vozidlu, které lze zapůjčit a zde nese odpovědnost řidič. Je tedy stejně zodpovědná i osoba držitele psa, pokud je rozdílná s majitelem a podle jaké právní normy? Pokud štěkání psa nezadává naplnění skutkové podstaty rušení nočního klidu svým hlasovým projevem (byť splňuje potřebné množství decibelů pro naplnění skutkové podstaty), je možné, že ve stávající situaci je schopen ve svém důsledku naplnit skutkovou podstatu znečištění veřejného prostranství, popř. zanedbání povinnosti úklidu nebo neoprávněného odkládání odpadu?! Jediný právní názor, jež mám nyní k dispozici je stanovisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 2/2007. Pokud je mi známo, v sousedním městě se rozhodli řešit tento problém vždy domluvou, ale domluva je součástí blokového řízení a pokud nevím čeho se dotyčná osoba dopouští, jak ji mohu řešit blokově, byť domluvou?
Za Váš názor a odpověď předem děkuji. Str. K.M.

Zdravím Vás !
V hlavních bodech s Vámi plně souhlasím, bohužel názory na tuto problematiku se opravdu liší. Sice souhlasím s tím, že zvíře je podle občanského zákoníku považováno za věc, na druhou stranu zákon na ochranu zvířat proti týrání označuje zvířata stejně jako člověka za živého tvora. Podle mého názoru je tedy vlastník resp. držitel psa jako věci odpovědný za škody způsobené jeho jednáním ve smyslu občanskoprávního dle občanského zákoníku (znečištění a poškození veřejného prostranství, soukromého majetku apod.). Souběžně s tím, pokud se prokáže zavinění dané osoby, může být spáchán i přestupek, resp. trestný čin. A v tom právě tkví jádro sporu, zda v případě, kdy pes vykoná potřebu, je možné toto brát jako zavinění ze strany osoby, která psa venčí. Já se domnívám, vzhledem k výše uvedenému, že nikoliv. Pokud se na to podívám z pohledu skutkové podstaty daného přestupku, a to objektivní stránky, tak jedním ze znaků objektivní stránky je jednání pachatele, které spočívá buď v přímém konání nebo opomenutí konání, což ve vztahu k samotnému znečištění není naplněno, neboť konal jiný živý tvor. A ustanovení zákona o přestupcích o zavinění ve smyslu § 4 tohoto zákona hovoří stejně. Protože pak by bylo stejně tak možné pokutovat, jak správně uvádíte, jako rušení nočního klidu i štěkot psa. Pokud je zvíře podle zákona považováno jako člověk za živého tvora, lze předpokládat, že má také své fyziologické, biologické a jiné potřeby a návyky, které těžko může sám člověk ovlivnit. Jak mohu zamezit tomu, aby pes nezaštěkal v noci na cizí osobu za dveřmi nebo jiné zvíře na veřejném prostředí. Jak mám zabránit zvířeti ve vykonání potřeby na veřejném prostranství, když okolo není žádný jiný prostor (chodníky, ulice, parky a zeleně - to vše je veřejným prostranstvím). Nebo snad existují na veřejných prostranstvích dostupné zvířecí záchody ? Výše uvedené jednání by mohlo být navíc považováno za týrání zvířat. Samozřejmě pokud budu psa sám nabádat ke štěkání apod. bude to něco jiného, to ale není předmětem sporu, zde je zavinění osoby jasné. Každá obec může ukládat fyzickým a právnickým osobám povinnosti obecně závaznou vyhláškou, mimo jiné i s ohledem na čistotu obce, a to dle § 10 zákona o obcích, takže nevidím problém takovouto povinnost stanovit a vlastníka resp. držitele psa řešit za zanedbání povinnosti úklidu veřejného prostranství. Myslím si, že každá obec, která opravdu dbá na čistotu veřejného prostranství, s tím nemá problém. Proto zákonodárce dává možnost každé obci řešit konkrétní problematiku místních záležitostí veřejného pořádku pomocí obecně závazných vyhlášek, neboť zákon nemůže sám postihnout všechny specifické projevy a jednání narušující veřejný pořádek, resp. tento problém nemusí být celospolečenský, ale místní a tím také věcně odlišný. A řešení přestupku domluvou také nepřipadá v úvahu, když nemáme zjištěný samotný přestupek.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Plná čára a předjíždění
Vážený pane Roneši,
chtěl bych Vás požádat o Váš právní názor, týkající se předjíždění přes plnou čáru V1a a V1b. Zajímalo by mě, jestli se jedná o přestupek dle §22, odst.1, pís.f / 7 nebo zda-li se jedná o přestupek dle 22, odst. 1, pís. l. Jde mi o to, že v obecné části zák. o sil. provozu v §17 odst. 5 jsou taxativně vyjmenovány situace, kdy řidič nesmí předjíždět. Tyto situace bych hodnotil jako vysoce spol. nebezpečné. O plné čáře tam není ani slovo. Pouze ve vyhlášce č. 30/2001 Sb. v § 18/a je psáno, že přes tyto čáry je zakázáno přejíždět nebo ji nákladem přesahovat…atd. Na školení nám bylo řečeno, že předjíždění přes plnou čáru je nutno řešit dle §22, odst.1, pís. f / 7.
Já s tímto nemohu souhlasit, neboť se domnívám, že spol. nebezpečnost tohoto přestupku je nižší než v situacích uvedených v 17/5 zák. o sil. provozu.
Prosím o odpověď. Strážník MP

Zdravím Vás !
Bohužel znění § 22 odst. 1 písm. f) bodu 7 je velmi obecné a tudíž umožňuje takto široký výklad, který pak v konečném důsledku je velmi tvrdým vůči řidičům. Jednoduše řečeno, přejíždět plnou čáru z důvodu předjíždění vozidla je na základě zákona o provozu na pozemních komunikacích v návaznosti na prováděcí vyhlášku MDaS zakázáno, tedy jde o předjíždění vozidla v případě, kdy je to zvláštním právním předpisem zakázáno. A když si vezmete důvod užití vodorovného dopravního značení č. V 1a a č. V 1b, bude se většinou shodovat s ustanovením § 17 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Uvidíme, zda v současné době předkládané novelizaci tohoto zákona vládou, bude pamatováno i na tuto problematiku.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Nový zákoník práce a strážník
Dobrý den, chtěl bych se prostřednictvím tohoto emailu zeptat, jak se nový zákoník práce dotkl práce strážníků MP. Budu konkrétní a stručný. Může strážník, který nemá maturitu být pověřen Městskou radou k řízení některých úkolů k řízení MP ? Jak se má chovat strážník , který je podřízený tomuto a
sám má vzdělání maturitou ukončeno. Je nějaké nařízení, že by strážník na tomto vedoucím postavení si měl vzdělání dokončit. Do jaké nejvyšší platové třídy může být strážník zařazen bez maturity a s maturitou ? Nebo zde maturitní zkouška není rozhodující a záleží na rozhodnutí příslušné Městské rady. Vím, že pro přijetí strážníka maturita rozhodující není. Děkuji za zodpovězení několika mých dotazů. S pozdravem strážník MP M. H. Přeji hezký den.

Zdravím Vás !
Zařazení do platových tříd stanoví podle nového zákoníku práce nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a to tak, že s výučním listem lze zařadit do 6. platové třídy (výjimka při práci převážně manuálního charakteru možno i stejně výše
jako s maturitou, pokud jde o vyučení v oboru, který zaměstnavatel pokládá za odpovídající pro výkon požadované práce - záleží tedy na posouzení zaměstnavatele, nebo při dosažení věku 50 let, pokud se prokáže dlouholetou praxí v oboru, nebo započal studium, díky kterému by splňoval požadavek
vzdělání) a s maturitou do 9. platové třídy (výjimka při dosažení věku 50 let, pokud se prokáže dlouholetou praxí v oboru, nebo započal studium, díky kterému by splňoval požadavek vzdělání).
A co se týče městské rady, je plně v její kompetenci, koho pověří. Zákon o obecní policii nestanoví jako podmínku dosažení určitého stupně vzdělání. Předpokládám však, že v zájmu každého města je, aby velitelem byl člověk erudovaný, naopak jsou města, kde požadují pro tuto funkci VŠ.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Osoba blízká a dopravní přestupek
Vážený pane Roneš,
Zajímal by mne Váš názor na níže uvedený text:
„Provozovatel vozu může i nadále řidiče zapřít.
Dle nového silničního zákona hrozí provozovatelům vozů pokuta a body, pokud nesdělí, kdo auto řídil v době přestupku a policie nemá fotografii. Hrozbě se lze dle právníků jednoduše vyhnout. Stačí se odvolat na paragraf 60 přestupkového zákona. A policistům pak řekne: " Vím kdo s autem jel, byla to osoba blízká, proto využívám právo odmítnout vysvětlení, neboť by takové osobě hrozilo stíhání."
V tom případě se věc odloží, protože ji nelze náležitě zjistit.“
Tak trochu jsem z toho zmaten... Jak odloží?!?! MP přece ze zákona věc neodkládá a dle mého názoru (pokud je přiloženo blokovací zařízení "botička"), nemohu ji sundat, protože přestupek nebyl náležitě zjištěn právě z důvodu, že nemám přestupce, tedy toho, kdo s vozidlem spáchal přestupek. Pak tedy nám nezbývá, než majitele vozidla oznamovat do správního řízení, že se on dopustil přestupku a to tím, že nesdělil, kdo vozidlo řídil, aby tam věc odložili??
Děkuji za odpověď J.H.

Zdravím Vás !
V daném případě se myslí odložením věci postup správního orgánu, kterému je strážník povinen přestupek postoupit i v případě, že není pachatel jednoznačně zjištěn. To mu ukládá § 10 odst. 2 zákona o obecní policii. Jinak opravdu zákon o provozu na pozemních komunikacích v § 10 odst. 3 umožňuje provozovateli vozidla, s odkazem na § 60 zákona o přestupcích (osoba blízká), že nemusí za těchto podmínek sdělit totožnost takovéto osoby. Tedy totožnost zná, ale v případě osoby blízké ji nemusí sdělit. Bohužel. A v případě TPZOV, musí tento prostředek strážník bezodkladně odstranit buď po případném projednání přestupku v blokovém řízení, nebo po zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na místě ponechala (přestupce) anebo po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takovéto osoby (přestupce). Pokud se tedy osoba, která strážníka požádá o odstranění TPZOV, vymlouvá na výše uvedenou osobu blízkou, může strážník posečkat s odstraněním TPZOV, než provede výše uvedené úkony nezbytné ke zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na místě ponechala. Ale pozor, takové úkony jsou např. svědecké výpovědi kolemjdoucích, prodávajících na daném místě, což nezabere více času. Kamerový system lze podle mého názoru vytěžit posléze. A pak musí strážník TPZOV stejně odstranit. V takovém případě pak musí oznamovat přestupek i bez zjištěného pachatele (samozřejmě lze podle okolností označit za podezřelou i osobu, která o odstranění TPZOV požádala). A pokud se nepodaří získat více důkazů ani správnímu orgánu, věc odloží, aniž by zahájil správní řízení.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Výkon rozhodnutí u pokuty na místě nezaplacené
Dobrý večer,
p.Roneš chtěl bych se zeptat zda je v nějakém zákoně uvedeno kdo má dát k soudu návrh na exekuci (vymáhat ) pokuty na místě nezaplacené po uplynutí 15 ti dnů jestli městská policie , která BNPNMN vydala nebo finanční odbor příslušného městského úřadu. Hledal jsem všude možně ale bezúspěšně.
Díky za odpověď. Str. J. M.

Zdravím Vás !
Tuto problematiku řeší zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, který v § 106 odst. 2 (exekuce na peněžitá plnění) mimo jiné stanoví, že obecní úřad je exekučním správním orgánem tehdy, je-li správním orgánem, který vydal rozhodnutí v prvním stupni (pokuta NMN obecní policie), jiný orgán územního samosprávného celku (obecní policie).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Přestupky u vozidel technicky nezpůsobilých provozu
Dobrý večer.
Prosím Vás o radu v následujících situacích.....
1) Zastavím vozidlo a zjistím, že je technicky nezpůsobilé k provozu na pozem. komunikacích dle § 37 písm. c) zák. č. 56/2001 Sb. (má "propadlou technickou"). Řidič není majitelem zastaveného vozidla, má ho např. zapůjčené od kamaráda nebo od svého otce. Přestupek zadokumentuji, zakážu další jízdu.... celou věc oznámím jako přestupek dle § 22/1a bod 1. zák. č. 200/1990 Sb. Otázka zní, lze postihnout (oznámit) i vlastníka vozidla dle § 83/1d zák. č. 56/2001 Sb., jelikož provozuje tech. nezpůsobilé vozidlo? Zde by asi hodně pomohl výklad pojmu "provozovatel" dle § 2 písm. b) zák.
č. 361/2000 Sb., bohužel s komentářem jsem ho nikde nenalezl.

2) Lze postihnout provozovatele vozidla za přestupek dle § 83/1d zák. č. 56/2001 Sb., který na veřejnosti přístupném parkovišti odstaví zjevně trvale tech. nezpůsobilé vozidlo (vrak ve smyslu zák. č. 13/1997). Vozidlo je dle dostupných lustací provozováno jeho osobou, není v převodu. V případě, že by provozovatel byl za tento přestupek postižitelný, může se vymlouvat na to, že vozidlo někomu zapůjčil a že tedy není jeho starostí v jakém je tech. stavu? Samozřejmostí je tento vrak ve smyslu zák. č. 13/1997 Sb. oznámit odboru dopravy, který následně věc prošetří a vyzve provozovatele k odstranění vraku z pozem. kom.
Děkuji. M. P. - Policie ČR

Zdravím Vás !
Ad 1)
V daném případě lze podle mého názoru postihnout provozovatele vozidla za přestupek dle § 83 odst. 1 písm. d) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Provozovatel vozidla zároveň porušuje ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a to § 10 odst. 1 písm. a), kde provozovatel vozidla nesmí přikázat ani dovolit, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích užito vozidlo, které nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem (56/2001 Sb.). Jinak pojem provozovatel vozidla je stanoven jak zákonem 56/2001 Sb. (§ 2 odst. 16 - Provozovatelem silničního vozidla registrovaného v registru silničních vozidel České republiky se rozumí fyzická osoba s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného pobytu v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla a nebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla), tak i zákonem 361/2000 Sb. (§ 2 písm. b - provozovatelem vozidla je vlastník vozidla nebo jiná fyzická nebo právnická osoba zmocněná vlastníkem k provozování vozidla
vlastním jménem).
Ad 2)
Zde, podle mého názoru, lze těžko uplatnit význam slova "provozuje" i s ohledem na § 19 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. A prokázat technickou nezpůsobilost pouze zevní prohlídkou zamčeného vozidla je také problematické. U vraku je to něco jiného. A právě v těchto případech naplňuje fyzická osoba skutkovou podstatu přestupku podle § 42a odst. 1 písm. h) zákona č. 13/1997 Sb., a to s pokutou ve správním řízení až do výše 300 000 Kč.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Odchyt zvěře
Dobrý den pane Roneši,
prosím Vás o radu. Snažím se někde (zákon na ochranu zvířat proti týrání) zjistit povinnosti obce postarat se o nalezená zvířata. V našem městě běžně odchytáváme volně pobíhající psy. V poslední době se na nás občané obracejí i s volně pobíhajícími kočkami, nalezenými ježky, čí s tím že mají na svém pozemku zmiji. Má obec (městská policie)povinnost zajišťovat odchyt a umístění i těchto zvířat do útulku? Jestliže ano, tak podle jakého práv.předpisu?
Děkuji za odpověď.
S pozdravem J.S. str. MP

Zdravím Vás !
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v § 24 odst. 1, že obec může zřizovat, provozovat a rušit útulky pro zvířata. V daném případě zákon odkazuje dále na zákon o obcích, a to výkon samostatné působnosti. Tedy obec nemá povinnost, ale na druhou stranu samostatnou působnost musí vykonávat v zájmu obce a občanů obce a chránit veřejný zájem. Z tohoto důvodu obce zřizují útulky sami nebo prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby. V případě odchytu platí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., veterinární zákon, ve znění pozdějších předpisů, a to především § 42 a k výše uvedenému i § 46.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz



Novelizace k 25.12.2006

Předmět : Předávání pokut na místě nezaplacených k vymáhání
Dobrý den .Chtěli bychom se touto cestou zeptat, jak odevzdává strážník blok na pokutu na místě nezaplacenou. Doposud jsme odevzdávali pouze vyplněný ústřižek - jeho levou část. Teď po nás pracovnice, která to vyřizuje , posílá upomínky a dále vymáhá, požaduje i stručný popis nebo úřední záznam. Je to na místě, může si toto od nás takto vymáhat ? Podle nás je to jenom opisování toho, co už je na levé straně bloku vypsáno. Děkujeme za Váš názor a zůstáváme s pozdravem.
Strážníci MP.

Zdravím Vás !
I zájmem obecní policie by mělo být, že pachatel nakonec musí pokutu zaplatit. Proto není od věci, že se bude snažit pomoci příslušnému orgánu obce, který pokutu vymáhá. Na druhou stranu je třeba podotknout, že pokud strážník vyřešil věc na místě v blokovém řízení (u pokuty na místě
nezaplacené je řízení uzavřeno v momentě, kdy přestupce podepíše díl A), nesepisuje zpravidla úřední záznam, a tak jediným záznamem se specifikací přestupku je právě zmíněný díl A, který právě předáváte výše uvedenému orgánu. Pokud vezmeme dále v potaz časový odstup, je prakticky nemožné zpětně sepsat podrobný úřední záznam. A podle mého názoru to není vždy ani nutné, neboť nejde o projednávání přestupku, ale pouze o vymáhání pokuty, kterou již pachatel "odsouhlasil" svým podpisem (díl A).Zvrátit se dá rozhodnutí učiněné v blokovém řízení pouze v rámci přezkumného
řízení, které připouští za stanovených podmínek správní řád. Bylo by tedy dobré se v rámci obce domluvit, kdy to bude nezbytně nutné, abyste neprováděli zbytečnou práci.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Neuposlechnutí výzvy veřejného činitele
Dobrý den,
na základě Vašich právních rad na serveru obecní policie bychom Vás rádi požádali o Váš právní názor. Týká se stanoviska našeho přestupkového oddělení, které se odkazuje na příslušný krajský úřad. Jejich názor je takový, že přestupek podle ust. § 47 odst. 1 písm. a) zák. ČNR č.200/1990
Sb. v pozd. znění lze spáchat pouze v návaznosti na jiný (další) přestupek proti veřejnému pořádku. Jinými slovy, pokud tedy někdo páchá přestupek, např. proti občanskému soužití, nebo proti majetku apod. a strážník ho vyzve zákonnou výzvou, aby od svého jednání upustil, když pachatel neuposlechne, nedopustí se dle názoru našeho krajského úřadu přestupku neuposlechnutí výzvy veř. činitele při výkonu jeho pravomoci. Dokonce ani, když občan neuposlechne výzvu strážníka k prokázání totožnosti apod. Pouze a jen v případě, že někdo bude páchat některý z "dalších" přestupků proti veř. pořádku a bude vyzván, aby od svého jednání upustil, teprve tehdy ho lze
postihnout za "neuposlechnutí výzvy". Jako příklad nám byl zaslán případ, kdy hlídka PČR zasahovala v objektu, kde muž napadal ženu "fackami". Proto byl příslušníky vyzván,aby od svého jednání upustil. On však ve svém jednání pokračoval. Ani v tomto případě se prý nemůže jednat o přestupek neuposlechnutí výzvy, jelikož se nejedná o žádný přestupek proti veřejnému pořádku. Pokud tedy je někde nějaká právní norma, která toto upravuje, rádi bychom ji znali. Náš názor je ten, že kdykoliv občan neuposlechne výzvy veřejného činitele, dopustí se uvedeného přestupku.
Za kolektiv MP T. Vám děkuji za odpověď !

Zdravím Vás !
V případě přestupku podle § 47 odst. 1 písm. a), přestupkového zákona, musí jít o výzvu , kterou veřejný činitel učinil při výkonu své pravomoci dané mu zákonem. Výzvou se na základě zákonného zmocnění ukládá povinnost něco konat, něčeho se zdržet resp. něco strpět (např. prokázat totožnost nebo nevstupovat na určená místa podle § 12 a § 15 zákona o obecní policii). Neuposlechnutí výzvy veřejného činitele tedy spočívá v nesplnění povinnosti, která mu byla touto výzvou uložena. A tím je tedy narušen veřejný pořádek a proto se jedná přestupek zařazený do § 47 přestupkového zákona.
Výzvě nepředchází právní proces, není výsledkem řízení s adresátem výzvy. Nejde tedy o neuposlechnutí výzvy veřejného činitele, jestliže uložená povinnost vyplývá z rozhodnutí nebo procesního opatření učiněného v rámci správního řízení (např. předvolání ke správnímu orgánu, které osoba neuposlechne). Z výše uvedeného vyplývá, že postup, který popisujete, není v souladu se
zákonem.Odkázat Vás mohu např. na publikaci "Přestupkové právo", které s pravidelnými novelizacemi vydává právnické a ekonomické nakladatelství Linde Praha, a.s.
Není od věci též požádat jménem obce o právní názor MV ČR.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Aplikace oprávnění strážníka dle tabákového zákona
Dobrý den pane Roněš, chtěl bych se zeptat na takový malý případ. V našem městě jsme měli bezvýznamný fotbalový zápas. Kapitán jednoho klubu požádal, jestli bychom nemohli provést dechovou zkoušku u jednoho z pomezních rozhodčích, protože měl podezření, že je v podnapilém stavu. Zajímalo by mě jestli se pravomoc strážníků podle §16 odst. 3-4 zákona 379/2005Sb, bude vztahovat i na tohoto rozhodčího. A pokud ne, jek tento případ řešit. Děkuji za radu. K. H.

Zdravím Vás !
Nejde o osobu uvedenou v § 16 odst. 1,2 tabákového zákona, a proto věc není v kompetenci strážníka obecní policie, ale Českomoravského fotbalového svazu (pokud jde o soutěž pořádanou tímto svazem). Na místě by měl být delegát stanovený svazem, na kterého se musí kapitán příslušného družstva obracet.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Odtah z vyhrazeného parkoviště
Dobrý den, na parkovišti je jedno vyhrazené parkovací místo pro danou RZ. V případě, že zde zaparkuje jiné auto, kdo volá a platí odtahovku. Může toto řešit MP. Díky za odpověď. str. N.

Zdravím Vás !
Dle novelizovaného zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, a to § 27 odst. 1 písm. o), nesmí řidič jiného vozidla zastavit a stát na vyhrazeném parkovišti; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče vozidla, pro kterého je parkoviště vyhrazeno. V odst. 6 výše uvedeného paragrafu se pak stanoví, že o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie na náklad jeho provozovatele.
Za daných podmínek může tedy strážník rozhodnout o odtažení vozidla resp. může i věc řešit na místě uložením blokové pokuty (pokud se nejedná o vyhrazené parkoviště pro invalidy).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Blokové řízení a správní orgán
Dobrý den pane Roneši
Chtěl bych se zeptat na jeden problém, jedná se o to, když jako strážník budu řešit přestupek, který chci vyřešit v blokovém řízení a přestupce ho odmítne semnou vyřešit, tak tento přestupek sepíšu a pošlu na OVVD k řešení ve správním řízení.Jedná se mi o to že jsem zjistil , že správní orgán si pozve přestupce k podání vysvětlení a nakonec se ho zeptá jestli je ochoten tento přestupek vyřešit v blokovém řízení a když ano tak mu udělí blok. pokutu. Zajímalo by mě jestli je postup správního orgánu správný a jestli je možné jeden přestupek řešit jednou s městskou policii tam přestupce odmítne vyřešit a podruhé u správního orgánu a tam přestupce přistoupí na vyřešení přestupku v blokovém řízení.Předem děkuji B.

Zdravím Vás !
V rámci zjednodušení řízení o přestupku stanoví zákon o přestupcích v § 84 odst. 3, že i správní orgán, v jehož působnosti je projednávání přestupku, může věc takto řešit. Z Vašeho pohledu v tom nevidím žádný problém, neboť hlavní je, že pachatel bude po zásluze postižen a navíc výnos z těchto pokut jde do stejného rozpočtu (města). Nelze pouze dvakrát postihnout za totéž protiprávní jednání.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Měření rychlosti z vozidla
Dobrý den pane Roneši,
lze podle Vašeho názoru použít jako důkaz v přestupkovém řízení fotodokumentaci pořízenou radarem (splňujícím zákonné normy)umístěném v zaparkovaném soukromém vozidle, který obsluhoval strážník ve službě ? Může obec, na základě dohody s majitelem soukromého vozidla, toto označit podle §12, odst. 2, Vyhl. č. 89/1996 a užít ho ke splnění úkolu obecní policie (např. měření rychlosti projíždějících vozidel) ?
Za Váš názor předem děkuji. J. H.

Zdravím Vás !
Dle mého názoru je irelevantní, jestli je vozidlo označené či nikoliv resp. zda jde o vozidlo patřící obecní policii či nikoliv. Podstatné je, zda měření provádí dle zákona strážník obecní policie a používá přitom záznamové zařízení, které splňuje požadavky dané příslušnými předpisy. Žádný právní předpis nestanoví, pokud provádí strážník měření z vozidla, které se neúčastní silničního provozu, že musí být nějak označeno. Z hlediska důkazní stránky není důležité, co bylo použito jako nosné zařízení pro radar, ale co bylo řádně zdokumentováno.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Vyrozumění o učiněných opatřeních správním orgánem na žádost obecní policie
Vážený pane Roneš,
Mám dotaz - spíše prosbu o radu. Jak se úřední cestou domoci informace o dokončení námi postoupeného oznámení na správní orgán města? Mám konkrétně na mysli oznámení o přestupku v dopravě, oznámení o přestupku na komisi projednání přestupků. Nerad to říkám, ale velmi často se doslýcháme, že námi oznámené věci skončili pouze projednáním, či se vůbec ani neprojednali.
Děkuji za Váš čas. H.J.

Zdravím Vás !
V tomto případě lze aplikovat ustanovení § 67 přestupkového zákona. Podle 2. odstavce tohoto paragrafu je strážník resp. obecní policie oznamovatelem, a tedy má právo na základě 4. odstavce tohoto paragrafu, a to v případě vlastní žádosti (zákonná podmínka - je možné ji uvádět v příslušném tiskopise, kterým oznamujete přestupek, bez toho není správní orgán povinen informovat), být do třiceti dnů od podání oznámení vyrozuměn o učiněných opatřeních ze strany správního orgánu.
Pokud se týče správního řádu, tam má nárok nahlížet do spisů, kromě účastníků řízení, jen ten, kdo prokáže odůvodněnost svého požadavku, zejména důležitý právní zájem, což podle mého názoru není váš případ.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Postavení veřejného činitele v případě úředníka OÚ
Dobrý den,
obracím se na Vás s tímto dotazem:
zajímalo by mě, zda je pracovník městského úřadu, referent úseku projednávání dopravních přestupků "veřejným činitelem" podle ust. § 89 odst. 9 trestního řádu?
Pracovník byl v pracovní době ve své kanceláři při vyřizování stížnosti občana tímto fyzicky napaden.
Lze v této souvislosti uvažovat o podání trestního oznámení ve věci podezření ze spáchání trestného činu spočívajícím v útoku na veřejného činitele?
Děkuji, J. S.

Zdravím Vás !
Pokud se jedná o "řadového" referenta, který nemá rozhodovací pravomoc, tedy jeho prací je např. vyřizování dopravní agendy či jiná administrativní práce, přijímání podnětů a stížností občanů apod., nejde o veřejného činitele. Pokud se však jedná o referenta, který má samostatnou rozhodovací pravomoc např. v oblasti projednávání přestupků a je napaden v souvislosti s tímto rozhodováním, jde o veřejného činitele a tudíž je možné podat trestní oznámení pro podezření z trestného činu podle § 155 odst. 1 písm. a) resp. b), pokud bude také naplněna potřebná intenzita fyzického útoku (násilí).
Pozn.:
"Pravomocí" veřejného činitele se podle důvodové zprávy k trestnímu zákonu rozumí zejména oprávnění rozhodovat o právech a povinnostech občanů a organizací, právo rozhodovat vůbec, kompetence. I když pravomocí podle § 89 odst. 9 trestního zákona (ne trestního řádu) není možno vždy rozumět jenom oprávnění rozhodovat o právech a povinnostech občanů a ukládat jim úkoly, je v pojmu pravomoc obsažen vždy prvek moci, rozhodování.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Součinnost strážníků a správního orgánu
Přeji hezký den
Máme problémy s oznamováním přestupků. Dnes jsme měli jednání s odborem správních činností, při kterém jsme zjistili, že pokud by strážník oznámil dle §10 zák.553/91Sb přestupková komise není oprávněna oznámení přijmout. Dle jejich sdělení mohou přijímat jen oznámení s uvedením konkrétního pachatele dle §58 zák.200/90Sb. Existuje nějaké nařízení nebo jiná právní norma upravující rozpor těchto dvou ustanovení?
Děkuji Z.P.

Zdravím Vás !
S tímto názorem nelze souhlasit.Myslím, že jsem to v "Rádci strážníka" rozebral dostatečně. Níže Vám posílám stanovisko MV ČR, které najdete na stránkách MV ČR (na našich stránkách ve druhém sloupci zleva kliknout na odkaz "Stanoviska a právní názory k činnosti obecní policie Odboru bezpečnostní politiky MV ČR"). Ať si to váš odbor správních činností přečte.....
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz
P.S.: Stanovisko MV ČR :
Součinnost strážníků a správního orgánu
Povinnost oznamovat přestupky kompetentním správním orgánům je uložena státním orgánům, orgánům policie a obcím ve smyslu § 58 odst. 1 zákona o přestupcích, nejsou-li samy příslušny k jejich projednávání. K tomu uvádíme, že tyto subjekty v oznámení uvedou zejména, který přestupek je ve skutku spatřován, důkazní prostředky, které jsou jim známy a které prokazují, že jde o přestupek, a že byl spáchán určitou osobou. Speciální právní předpis - zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obecní policii“) je zvláštním právním předpisem, který podle zásad právního řádu České republiky má při aplikaci práva přednost před ostatními právními normami. Upravuje některé instituty přestupkového řízení zejména k přestupkovému zákonu ukládá strážníkovi povinnost, m.j. oznámit příslušnému orgánu podezření, že byl spáchán přestupek. Takové „oznámení důvodného podezření“ podle zákona o obecní policii musí být doloženo důvody nebo důkazy, o něž se podezření opírá, nemusí však, s ohledem na charakter ustanovení § 10 zákona o obecní policii, obsahovat náležitosti, uvedené v ustanovení § 58 odst. 1 zákona o přestupcích. To však neznamená, že pokud strážníkovi jsou dostatečně známy všechny podstatné skutečnosti vážící se k případnému protiprávnímu jednání, že je nemusí oznámit. Všechny fyzické a právnické osoby, včetně institucí vyjmenovaných v ustanovení § 58 odst. 1 zákona o přestupcích oznamují správním orgánům i případy, kdy není znám pachatel přestupku. V souladu se zásadami správního řízení, zejména pak se zásadou oficiality, musí i tuto věc správní orgán posoudit. Pokud do 60 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, nezjistí skutečnosti odůvodňující zahájení proti určité osobě, věc odloží.Ministerstvo vnitra upozorňuje na rozdíl mezi termínem „oznámení přestupku“ ve smyslu zákona o přestupcích a „oznámení podezření, že byl spáchán přestupek“ podle zákona o obecní policii. Z tohoto důvodu je třeba konstatovat, je jednání správních orgánů vyžadujících, aby strážník předávající oznámení, následně zjistil identifikační údaje pachatele přestupku, jehož totožnost v době spáchání předmětného protiprávního jednání nebyla známa, provedl úkony správního orgánu ke zjištění úplného skutkového stavu a požádal osoby podezřelé ze spáchání přestupku o podání vysvětlení nemá oporu v právu. Jak již bylo uvedeno, zásada oficiality ukládá přestupkovému orgánu povinnost zabývat se každým předmětem, který odůvodňuje podezření ze přestupku. V daném případě je povinností příslušného správního úřadu, případně zvláštního orgánu v rámci tzv. „přípravného řízení“ posoudit, zda oznámení o přestupku, o kterém se dozví, včetně oznámení o podezření ze spáchání přestupku učiněné strážníkem, zakládá zákonné podmínky pro zahájení řízení o přestupku. Pokud správní orgán dojde k závěru, že podání je neúplné (neobsahuje všechny potřebné skutečnosti) a neshledá zákonné důvody pro odložení věci, je jeho povinností doplnit chybějící důkazní materiál vlastním jednáním. Pokud nedisponuje vlastními silami a prostředky pro doplnění skutečností v oznámení obsažených a pro vyřízení věci podstatných požádá o součinnost orgány státu, resp. orgány Policie ČR o nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání přestupku, případně k zajištění důkazních prostředků, nezbytných pro dokazování před správním orgánem. Obsáhlost odpovědi je dána pro vyjasnění součinnosti ve smyslu § 58 zákona o přestupcích.


Předmět : Oznamování přestupků v souvislosti s bodovým systémem
Dobrý den, chtěl bych se tímto zeptat na problematiku týkající se povinnosti oznamování o uložení pokuty v blokovém řízení za přestupky, konkrétně za rychlost naměřenou radarem. Na semináři nám bylo řečeno, že oznámení máme posílat na nejbližší odbor doravy, pro nás je to v Uherském Hradišti, a tento to přepošle dále. Tak jsme to udělali, ale vše co nepříslušelo Uh. Hradišti se nám vrátilo zpět podle / píší / § 13 zákona č. 500/2004 Sb. Správní řád. Jak má tedy strážník Obecní policie správně postupovat ? Jednal odbor dopravy správně při vrácení spisů ? Pokud ne, co máme zpět odboru dopravy napsat nebo podle čeho se máme bránit. Děkuji za radu a vyjádření. S pozdravem M. H. strážník Městské policie.

Zdravím Vás !
Do Uherského Hradiště (jako obce s rozšířenou působností) budete postupovat pouze oznámení o podezření z přestupku, který nemůžete vyřešit na místě v blokovém řízení, neboť tamní odbor dopravy je místně příslušný k jeho projednání (přestupek se stal v jeho územní působnosti). Pokud se však jedná o přestupek, který byl Vámi vyřešen přímo na místě v blokovém řízení a tento přestupek spadá do bodového systému (nebo byla uložena pokuta nad 1 000,-Kč), oznamujete vyřešení přestupku ( tiskopis naleznete na našich stránkách) odboru dopravy obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu přestupce (tam je vedena karta řidiče). Tento údaj vyčtete z dokladu totožnosti přestupce. Příslušný odbor dopravy OÚ obce s rozšířenou působností podle místa bydliště pak zadá do počítače paragrafové znění zaslaného přestupku, na základě něhož se vygeneruje na kartu řidiče příslušný počet bodů. Proto je důležitá přesná specifikace. Problém je pouze s cizinci, kteří se dopustí přestupku spadajícího do bodového systému, pokud nemají na území našeho státu trvalé bydliště. V takovém případě zavede a eviduje kartu řidiče-cizince ten odbor dopravy OÚ obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodě poprvé spáchal řidič-cizinec přestupek spadající do bodového systému v ČR. Jelikož obecní policie nemá přístup do této databáze, aby si mohla zjistit, zda již není cizinec v některé obci s rozšířenou působností v ČR veden za spáchaný přestupek spadající do bodového systému (chyba zákonodárců !), oznámí vyřešení tohoto přestupku podle místa spáchání (Uherské Hradiště), neboť v případě, že jde o první přestupek na území ČR, zavedou mu zde kartu řidiče za účelem evidence bodů. Pokud by se jednalo již o recidivu, nemůže si toto strážník věrohodně zjistit, a pak musí tento správní orgán sám zjistit, kde je již řidič-cizinec veden a tam věc postoupit ve smyslu § 12 správního řádu.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Zastavování vozidel
Dobrý den pane Roneš,
chtěl bych se zeptat na způsob aplikace zastavování vozidel strážníkem MP. Jedná se hlavně o bod z novelizace silničního zákona kdy strážník je oprávněn zastavovat vozidlo jestliže řidič nebo přepravovaná osoba je podezřelá ze spáchání přestupku týkajícího se bezpečnosti silničního provozu. Je možné např., aby strážník zastavil vozidlo, které jede po silnici a svítí a pouze strážník má podezření, že řidič může být ovlivněn alkoholem byť způsob jízdy to mu nenasvědčuje a nebo je podezření, že vozidlo nemá technickou kontrolu atd. a nebo stačí to podezření. Ptám se proto, že mnohdy to vypadá, že je vše v pořádku, ale pak když vozidlo mine strážníka tak mu např.nesvítí zadní světla, dítě není v dětské autosedačce, spolujezdec nepřipoutaný a nebo řidič vůbec nevlastní řidičský průkaz, ale to se mnohdy uvidí, až když vozidlo strážníka míjí.
Předem děkuji za Vaši odpověď pane Roneš.
S pozdravem Miloš Ť.

Zdravím Vás !
Takto nelze aplikovat toto oprávnění strážníka. To už by se jednalo o preventivní dohled nad bezpečností a plynulostí provozu na pozemních komunikacích, a to je oprávnění PČR, ne obecní policie. Z pohledu strážníka musí být podezření ze spáchání přestupku týkajícího se bezpečnosti
silničního provozu patrné již v momentě, kdy se rozhodne zastavit vozidlo.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Postoupení věci
Dobrý den pane Roneši,
15. prosince 06 jsme obdržela zdejší městská policie od Okresního ředitelství Policie ČR postoupení stížnosti na základě správního řádu. Žena si stěžuje na pomluvu, které se měl dopustit dosud neznámý pachatel tím, že v příspěvku na městem provozovaných webových stránkách anonymně uvedl skutečnosti o zdravotním stavu stěžovatelky (uvedl iniciály ženy a skutečnost, že je HIV pozitivní a také nakažena pohlavní chorobou). Tato stížnost nám byla postoupena k dalšímu opatření. Není mi jasné, na základě kterého ustanovení výše uvedeného zákona nám Policie ČR tuto stížnost postoupila a jaké opatření by městská policie v této věci měla učinit.
Děkuji za Váš názor. J.H.

Zdravím Vás !
V tomto případě jde nejspíše o § 175 správního řádu, kde ale meritem věci je nevhodné chování úředních osob nebo postup správního orgánu , což ovšem tento případ není, protože stížností na chování lze napadat pouze chování pracovníka správního úřadu, které je v přímé souvislosti s výkonem jeho pravomocí a které souvisí s výkonem veřejné správy resp. na jakýkoli nesprávný úřední postup, pokud zákon k jeho napadnutí nestanoví jiný opravný prostředek či procesní úkon. A to je podle mého názoru i tento případ, kdy Policie ČR měla posoudit, zda se nejedná o trestný čin dle § 206 (Pomluva) trestního zákona, správní delikt podle zákona na ochranu osobních údajů či nejde o porušení ustanovení občanského zákoníku na ochranu osobnosti (§ 11 - 13) a tedy o občansko-právní spor, který projednává dle zákona soud na žádost poškozené osoby. Nevím, zda jde o úmysl nebo neznalost ze strany PČR, ale v každém případě bych jí věc postoupil zpět s podezřením, že se může jednat i o výše uvedený trestný čin, a je povinností pouze policie rozhodnout, případně postupovat dle výše uvedeného. Věc se městské policie v žádném případě netýká !!!
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Nezletilí a zákaz kouření
Dobrý den p. Roneši.
Chtěl bych se zeptat, jestli lze a popřípadě jakým způsobem postihovat kouření nezletilých a mladistvých na veřejnosti a v prostorách školy. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem MP V.

Zdravím Vás !
Na kterých veřejných místech je zakázáno kouřit specifikuje přímo § 8 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami (tabákový zákon). Vnější a vnitřní prostory škol sem patří, a proto lze postihovat osoby, které zde kouří za podmínky, že jde o osobu starší 15-ti let a osobu příčetnou. V takovém případě lze toto jednání kvalifikovat jako přestupek podle § 30 odst. 1 písm. l) přestupkového zákona, za který lze uložit pokutu v blokovém řízení do výše 1 000,- Kč, mladistvému pak do výše 500,- Kč. Jiná situace je tehdy, pokud osoba mladší 18-ti let kouří na místech, kde to není výše uvedeným ustanovením tabákového zákona zakázáno. Pak lze pokutovat pouze osobu, která osobě mladší 18-ti let prodala, podala či jinak umožnila užití tabákového výrobku (přestupek dle § 30 odst.1 písm. o) přestupkového
zákona), což je někdy problematické, když nezletilý odmítne podat v tomto směru vysvětlení, kde tabákový výrobek sehnal. Sám postižitelný není, neboť zákonem není přímo nezletilým zakázáno kouřit, což je paradox ve srovnání např. s dopravním přestupkem, kde 16-ti letému pokutu dát mohu, zde nikoliv. Na druhou stranu dle mého názoru strážníkovi nic nebrání v tom, aby věc projednal s rodiči, zda nezjistí podezření z přestupku na úseku školství a výchovy mládeže dle § 31 přestupkového zákona, neboť v případě, zda nezletilý kouří a rodiče o tom vědí a nic proti tomu nečiní, byť tabákový zákon jasně vymezuje, komu nelze umožnit užívání tabákových výrobků, mohlo
by se jednat o naplnění skutkové podstaty výše uvedeného přestupku(odkaz viz § 31 zákona o rodině).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Novelizace k 21.7.2006 (včetně všech níže uvedených příspěvků)

Předmět : Platnost DZ
Vážený pane Roneši,
ve městě nám umístili na jedné z ulic DZ IP 25a (zóna zákazu stání), na
tuto ulici nám v průběhu navazují další 3 ulice. Chtěl bych se proto
zeptat, jestli platí, že platnost této značky se ruší křižovatkou nebo
jestli,když jde o zónu toto pravidlo neplatí a případně kde lze najít na
toto právní výklad?
Děkuji a prosím o rychlou odpověď. K.

Zdravím Vás !
Níže uvedená DZ platí v celém úseku, a to až k DZ IP č. 25b "Konec zóny s dopravním omezením" mimo místa, která jsou příslušnou DZ vyhrazena k parkování. Tyto zóny se uplatňují nejvíce v centrech měst, kde se ještě stanoví čas omezení. Není tedy třeba uvnitř této zóny v každé jednotlivé
ulici umísťovat jednotlivé DZ s příslušným omezením. Ověřit si to můžete ve vyhlášce MDaS č. 30/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon o provozu na pozemních komunikacích, a to v § 6 odst. 3.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Prokazování totožnosti
Dobrý den,
zajímalo by mne, jakého protiprávního jednání se dopustila osoba, vůči které byl prováděn úkon, a která strážníkovi uvedla nesprávné údaje při prokazování totožnosti, což se potvrdilo po následném předvedení na oddělení P ČR.
Děkuji M.

Zdravím Vás !
Podle § 12, odst. 2 zákona o obecní policii, je strážník oprávněn vyzvat osobu, aby prokázala svoji totožnost a odst. 3 tohoto zákona stanoví, že osoba je povinna výzvě podle odstavce 2 vyhovět. Pokud tedy osoba záměrně nesdělí svoji totožnost (neřekne nic ), lze její jednání kvalifikovat jako přestupek proti veřejnému pořádku ve smyslu § 47 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona, který může strážník řešit i na místě v blokovém řízení. Pokud by osoba uvedla záměrně nesprávné údaje při prokazování své totožnosti, lze její jednání kvalifikovat jako přestupek na úseku matrik, jména a příjmení podle § 42c odst. 1 písm. c) přestupkového zákona ( úmyslně neužívá při úředním styku jméno, popřípadě jména nebo příjmení, která jsou uvedena v rodném nebo oddacím listu vydaném matričním úřadem v České republice nebo jiným příslušným úřadem). Tento přestupek není strážník oprávněn řešit na místě v blokovém řízení.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Odmítnutí podání vysvětlení ze strany provozovatele vozidla
Mám dotaz. K § 10 odst. 3, zákona o provozu na pozemních, nemůžeme se dohodnout.
Je to tak jak to bylo předtím, pokud je to osoba blízká nebudou nuceni přestupci podávat vysvětlení ?

Zdravím Vás !
V § 10 odst. 3 slova "není dotčeno" znamenají, že se touto změnou v zákoně o silničním provozu nemění ustanovení § 60 přestupkového zákona, kde je mimo jiné zaneseno právo odmítnout vypovídat proti sobě či osobě blízké. Tento dovětek ve zmiňovaném § 10 odst. 3 výše uvedeného zákona byl doplněn proto, aby zde nebylo popíráno právo na soudní a jinou právní ochranu podle Listiny základních práv a svobod. Všechny předpisy, včetně zákonů, musí být v souladu s Listinou. Takže v tomto ohledu vše zůstává při starém, jen v případě, že provozovatel vozidla bude tak hloupý a bude se vymlouvat na to, že nezná totožnost osoby, které vozidlo svěřil, bude možno ho pokutovat.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : TPZOV v pěší zóně
Dobrý den
pracuji jako strážník Městské policie a narazili jsme v práci na problém
ohledně vjezdu do pěší zóny a stání v ní. Bylo nám sděleno, že máme při objasňování těchto přestupků v zájmu zjištění totožnosti pachatele přestupku používat TPZOV. Já si ovšem myslím, že vzhledem k tomu, že "botičky" lze použít v případě, kdy je ponechání vozidla zakázáno místní
nebo přechodnou úpravou silničního provozu, nelze tady technický prostředek použít, neboť stání v pěší zóně lze dle § 39 odst. 5 zák. 361/2000 Sb. realizovat jen na místech označených jako parkoviště. To je podle mého obecná úprava a místní úpravou je zde pouze zakázán vjezd mimo vozidel vyznačených ve spodní části dopravní značky. Dostalo se mi ovšem vysvětlení, že pěší zóna je označena dopravní značkou, tedy je to místní úprava a ta se pak vztahuje na další povinnosti z tohoto značení vyplývající. Můj názor je ten, že ponecháním se myslí zastavení a stání vozidla, což v tomto případě neplatí, protože značka IP27a zakazuje vjezd, stání je ošetřeno pouze zákonem. Nerad bych se vystavil nějakému postihu za to, že nasadím technický prostředek na vozidlo neoprávněně. Chtěl bych se Vás tedy zeptat na Váš názor, kdo má v tomto případě pravdu.
S pozdravem S. M.

Zdravím Vás !
Správné znění § 17a zákona o obecní policii je, že strážník je oprávněn použít technický prostředků k zabránění odjezdu vozidla, které bylo ponecháno na místě, kde je ponechání vozidla zakázáno zákazem v y p l ý v a j í c í m z místní úpravy silničního provozu, což je splněno, neboť místní
úpravou (dopravní značkou) je označen úsek pěší zóny, kde je pak parkování na jiných než označených místech zakázáno. Tento zákaz tedy vyplývá z místní úpravy stejně tak, jako zákaz vjezdu (§ 39 odst. 4), což Vy už připouštíte. Pokud by v zákoně o obecní policii byl text takový, jak ho uvádíte Vy ("ponechání vozidla zakázáno místní nebo přechodnou úpravou"), nebylo by pak
možné TPZOV použít.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Dopravní přestupky a blokové řízení
Dobrý den pane Roneši.
Mám na Vás jeden dotaz. Prosím můžete mi říct za jaký přestupky v silničním
provozu od 1.7.2006, může strážník vybírat blokové pokuty. Zastavit mě může
za všechno to mi je jasné, ale tápu v tom za co všechno mi může dát pokutu.
Někde se píše, že za všechny přestupky uvedený v bodovém systému, jinde zas
že jen za zákazové značky, tak teď jsem z toho zmatený.
Moc dobře nechápu výklad "za vjezd do míst kde je to zakázáno místní nebo
přechodnou úpravou...
Co plná čára, zákaz předjíždění, semafory, železniční přejezd...
Předem moc děkuji za odpověď a přeji krásný den.
K. K.

Zdravím Vás !
Co může projednávat strážník v blokovém řízení stanoví § 86 písm. d) přestupkového zákona, nikoliv zákon o silničním provozu. K jediné změně vzhledem k novelizaci zákona o silničním provozu došlo u překročení nejvyšší dovolené rychlosti, kterou může strážník od 1.7.2006 také řešit blokově, a
to za podmínek stanovených zákonem ( za některé rychlosti se ukládá zákaz činnosti a nelze tedy věc projednat na místě v blokovém řízení - viz § 22 přestupkového zákona).
Co se týče pojmu "vjezd do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno", jde o výraz, který bude vždy vzbuzovat "vášně", protože není stanoven příliš šťastně z právnického (výkladového) hlediska. Pokud vezmeme v potaz stanoviska příslušných orgánů veřejné správy, lze pod tento pojem podřadit :
1) Dopravní značky :
B 1-19, B 31-33
C 7a, C 8a, C 9a, C 10a, C 11a
IP 20a, IP 27a
V 1a, V 1b, V 12 b, V 13 a, V 13 b, V 14, V 19
2) Světelné signály :
S 1a, S 2a, S 3a, S 8a, S 10a, S 11a, S 13, S 14a, S 15a
3) Dopravní zařízení :
Z 1, Z 6a, Z 6b

S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Omezení jízdy některých vozidel
Chci se zeptat, co se rozumí pod zákonem č 200/1990 Sb § 22 odst. 1 písm. g pod č. 11 a to:poruší omezení některých vozidel atd. a bloková pokuta je 2.500.- Kč.Co pod tohleto zařadit? Není to např. ohledně výkopů na silnici …. úprava omezená DZ? Ale to by neřešil správní orgán, ale silniční že?
Díky A.

Zdravím Vás !
Jde o ustanovení § 43 zákona o silničním provozu (jízda kamiónů omezená na dálnicích a silnicích I.třídy v pátek odpoledne, v sobotu ráno a v neděli odpoledne a o svátcích). Strážník toto řešit blokově nemůže a podle mého názoru ani stavět nemůže, protože neví, co v daném vozidle je přepravováno - viz výjimky ve výše uvedeném paragrafu.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Neoprávněné parkování na parkovišti vyhraném pro invalidy.
Vážený pane Roneši! Přeji Vám krásný den a prosím o radu.
Při své pochůzkové činnosti jsem zjistil vozidlo,které neoprávněně stálo na parkovišti vyhrazeném pro invalidy označeném svislou DZ , V10f.
Vypsal jsem výzvu pro nepřítomného řidiče a vše ohlásil na služebnu.Bylo mi přikázáno nasadit TPZOV-botičku.Jsem oprávněn k tomuto zákroku, nebo se jedná o překážku silničního provozu?
Předem děkuji.

Zdravím Vás !
V daném případě je podstatné, dle mého názoru, zda se jedná o jediné parkovací místo, či několik parkovacích míst. Pokud jde o situaci (např. u hypermarketů), kde je v rámci parkoviště více parkovacích míst vyhrazených pro invalidy, lze TPZOV nasadit, neboť lze k zaparkování použít jiné parkovací místo, které není neoprávněně obsazeno. V případě jediného vyhrazeného parkovacího místa, se dle mého názoru jedná o překážku provozu na pozemních komunikacích, a proto není možné použít TPZOV. Ideální řešení by v tomto případě bylo nařízení odstranění vozidla. Navíc použití TPZOV nic podstatného neřeší, neboť při tvrzení řidiče, který Vás následně požádá o odstranění TPZOV, že vozidlo na místě nezaparkoval a že tak učinila osoba blízká, vůči níž odmítá podat vysvětlení, bude výsledek stejný, jako u Vašeho původního postupu (následné oznámení přestupku).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Strážník zastupitelem
Dobrý den, chtěl bych se touto cestou zeptat, jaký je Váš názor na to, když
strážník /politicky nestranný/ Městské policie kandiduje /bude na
kandidátce/ v blížících se komunálních volbách za místní sdružení /ne
stranu/ ,ve městě ve kterém zároveň vykonává práci strážníka. Je to v
rozporu se zákonem. Doporučujete tuto kandidaturu ? Děkuji za názor

Zdravím Vás !
V současné době toto zákon umožňuje. Můj názor není důležitý, ale je pravda, že na jednu stranu může pak být problém ve vztahu k nadřízenému (veliteli MP), kde je podřízeným, ale zároveň by byl členem orgánu, který je zřizovatelem městské policie a měl tedy určitou moc vůči svému nadřízenému. Na druhou stranu by to bylo velké plus, protože by mohl přímo sám prosazovat
zájmy městské policie v zastupitelstvu města a tím vytvářet pro její činnost lepší podmínky.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Světelný signál „Stůj“ („červená“)
Vážený pane Roneši, možná se budu opakovat, ale byl bych velice rád, kdybych si mohl přečíst Váš právní názor na kompetence strážníků MěP ohledně jízdy " na červenou ". Děkuji

Zdravím Vás !
Dle názoru příslušných orgánů veřejné správy lze pokládat jízdu "na červenou" (světelný signál S 1a, S 2a, S 3a, S 8a, S 10a, S 11a, S 13, S 14a a S 15a) za vjezd do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, a tedy je oprávněn toto strážník řešit na místě v blokovém řízení. Díky novelizaci § 22 zákona o přestupcích provedenou k 1.7.2006, může strážník tyto přestupky projednávat na místě v blokovém řízení (vyjma S 8a a S 11a) pouze tehdy, pokud řidič spáchá takový přestupek poprvé. Jde totiž o přestupky dle § 22/1 písm. f) bod 5. ( nezastavení vozidla na signál, který mu přikazuje zastavit vozidlo - "Stůj") a § 22/1 písm. f) bod 9. (vjezd na železniční přejezd je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení), kde § 22/8 stanoví, že v případě, kdy byl tento přestupek spáchán v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců dvakrát a vícekrát, se ukládá zákaz činnosti. V § 22/11 se pak stanoví, že přestupek, za který se dle výše uvedeného paragrafu ukládá zákaz činnosti, nelze projednat v blokovém řízení. A v tom je ten problém. Oficiálně nemá strážník přístup do dané databáze (viz § 11a zákona o obecní policii), aby si mohl ihned ověřit, zda je přestupek spáchán poprvé a může jej tedy projednat na místě v blokovém řízení ( v takovém případě musí uložit taxativně stanovenou blokovou pokutu ve výši 2 500,- Kč), anebo se jedná o opakovaný přestupek a tudíž jej nelze projednat na místě a musí být postoupen do správního řízení. A proto pokud nebude moci strážník výše popsané ověřit (a oficiálně nemůže), musí tyto přestupky vždy oznamovat do správního řízení.
Pozn.: V případě vyřízení přestupku v blokovém řízení nezapomenout do 3 pracovních dnů oznámit tuto skutečnost do karty řidiče za účelem připsání bodů.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Význam DZ s dodatkovou tabulkou
Vážení,
obracím se na Vás s jedním problémem v dopravě a žádám Vás o Váš odborný názor.
Na pozemní komunikaci je úsek ( asi 300 metrů dlouhý ) označený z obou stran DZ B13 ( 8 tun ) s dodatkovou tabulkou E12 s textem: " Jediné vozidlo 35 t ".
Otázky zní: Za jakých podmínek smí do takto označeného úseku vjet vozidlo ( např. jeřáb ), jehož okamžitá hmotnost je 25 tun ? Dopustil se řidič nějakého přestupkového jednání, když pouze spoléhá, ale nijak nezajistí, že bude v uvedeném úseku jediným vozidlem a vjede do uvedeného úseku za plného provozu ?
Předem děkuji za Vaše názory. S pozdravem P.S.

Zdravím Vás !
Prováděcí vyhláška MDaS č. 30/2001 k zákonu o provozu na pozemních komunikacích stanoví, že DZ č. B 13 "Zákaz vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez" se u jízdní soupravy vztahuje na jednotlivá vozidla soupravy; je-li značka č. B 13 doplněna dodatkovou tabulkou (č. E 12) s nápisem "Jediné vozidlo...t", smí do takto označeného úseku vjet vozidlo, jehož okamžitá hmotnost, a jde-li o soupravu, okamžitá hmotnost všech vozidel soupravy, sice přesahuje údaj na značce, nikoliv však údaj na tabulce.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Rizikový příplatek strážníka
Vážený pane Roneši,
obracím se na Vás s dotazem zda je v zákoně uvedena přesná výše rizikového příplatku pro strážníka či alespoň jeho rozmezí ve kterém by se měl pohybovat, nebo zda je to jen na obci?
Děkuji za odpověď. Str. MP Ostrava

Zdravím Vás !
Nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v § 9, odst. 13, že strážníkovi přísluší za riziko spojené se zabezpečováním místních záležitostí veřejného pořádku příplatek ve výši 500 Kč až 3 000 Kč.
Je tedy na obci, aby určila konkrétní částku, minimálně však 500 Kč.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Jednočlenné hlídky
Dobrý den! Můj manžel pracuje už čtvrtým rokem u Městské policie a vzhledem k tomu, že mají nového ředitele, zavedl jednočlenné hlídky, což před jeho nástupem nebylo. Ptám se Vás proto, zda je v pořádku, aby byly jednočlenné pěší hlídky přes denní směnu. Vzhledem k tomu, že pracuji jako bezpečnostní technik nepovažuji toto řešení za vhodné v návaznosti na to, že zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika a přijímat opatření k jejich odstranění. Je v nějakém právním předpise stanoveno, zda je za hlídku považován i jeden strážník? Děkuji. R.

Zdravím Vás !
Bohužel žádný obecně závazný právní předpis nestanoví personální obsazení a početnost hlídek. Pro jistotu se ještě podívejte do obecně závazné vyhlášky, kterou byla Vámi zmiňovaná obecní policie zřízena. Nepředpokládám však, že by to tam bylo. Tuto problematiku by měly řešit vnitřní předpisy zaměstnavatele. Pokud tomu tak není, může samozřejmě ředitel obecní policie, který je radou obce pověřen řízením výkonu služby, rozhodnout i o jednočlenných hlídkách. Pokud máte za to, že za daných okolností existuje více argumentů proti než pro, nezbývá nic jiného, než se obrátit na osobu, která u vás ze zákona řídí obecní policii (starosta), aby tato problematika byla upravena vnitřním předpisem zaměstnavatele. Musíte však počítat s tím, že vaše argumentace nebude uznána za oprávněnou. A já k tomu nejsem kompetentní.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Povinnosti provozovatele vozidla
Dobrý den pane Roneš.
Mám jednu otázečku k § 22 zák.č. 200/1990 Sb., který teprve vyjde v platnost 1.7.2006. U nás na MP se diskutuje a narazili jsme na problém. Ukázala se opět česká vymýšlivost, jak snad obejít jedno ustanovení. A oč tedy jde?
Jedná se tedy o § 22 odst.2 (zák.č. 200/1990 Sb.) : " Přestupku se dále dopustí ten, kdo jako provozovatel vozidla nezná údaje o totožnosti osoby, které svěřil nebo přikázal vozidlo řídit. " A jak jsem uvedl, tak jeden s kolegů přišel s názorem, že toto ustanovení obejde tak, že při podávání vysvětlení, uvede, že sice údaje o řidiči zná, ale odmítne je sdělit s odkazem na ustanovení o odmítnutí podání vysvětlení kdy by jím sobě, svému příbuznému ............. ........... způsobila nebezpečí trest.stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek, a tím pádem toto ustanovení pozbývá smysl a postihu se vyhne jako provozovatel vozidla, když on údaje zná, ale neřekne. (... kdo jako provozovatel vozidla nezná údaje o totožnosti osoby ....). Proto jestli můžu poprosit o Váš názor na toto úskalí. Předem Vám děkuji za odpověď. L.S.

Zdravím Vás !
Stačí se podívat do novelizovaného ustanovení § 10 odst. 3, zákona o provozu na pozemních komunikacích, kde se říká, že provozovatel vozidla a osoba, které provozovatel svěřil vozidlo, s výjimkou, kdy provozovatelem je zpravodajská služba, jsou povinni na výzvu policie, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidiče vozidla podezřelého z porušení ustanovení tohoto zákona; tímto ustanovením není dotčeno ustanovení zvláštního právního předpisu (tímto předpisem se rozumí zákon o přestupcích, a to § 60 - podávání vysvětlení a také možnost odepřít vysvětlení za podmínek zde stanovených).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Veřejné prostory ve smyslu tabákového zákona
Vážený pane Roneši,
mohl byste uvést příklad par.15, písm.a, zák.č.379/2005 /všech veřejných prostor/.
Děkuji za odpověď. K.

Zdravím Vás !
Tento pojem není zákonem nijak definován, proto lze za veřejný prostor považovat všechny prostory přístupné veřejnosti za podmínky, že by v těchto prostorách mohla osoba uvedená v § 15 tabákového zákona způsobit sobě nebo jiné osobě škodu nebo vzbudit veřejné pohoršení. Za těchto podmínek lze jako příklad uvést např. nábřeží, pěší zóny,parky, náměstí a jiné prostory, kde lze předpokládat větší kumulaci lidí na daném místě. Zde je třeba připomenout, že se musí jednat nejen o osobu, která je zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, ale musí být zároveň ve stavu, v němž
bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek. V takovém případě je tato osoba navíc povinna se podrobit nejen vyšetření ve smyslu § 16 tabákového zákona, ale i ošetření a pobytu v záchytné stanici dle § 17 tohoto zákona.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Eskorta a strážník MP
Dobrý den pane Roneši !
Byli jsme na školení, které prováděl nejmenovaný státní zástupce a ten nám tvrdil, že předvedení pomocí vozidla je eskorta, a tu strážník ze zákona není oprávněn provádět. Pouze Policie ČR. Jak je to ? Str. MP

Zdravím Vás !
Zmíněný státní zástupce nemá pravdu, neboť pojem eskorta není kodifikován ani zákonem o PČR. Jde o metodiku PČR, která pro nás není závazná. Tato metodika říká, že eskortou můžeme chápat jako ozbrojený doprovod osoby z jednoho místa na jiné, prováděný policejní hlídkou, za účelem zajištění plnění úkolů PČR. Jinými slovy je tím stanoveno, jakým způsobem má probíhat předvedení, zajištění, zadržení, zatčení, dodání do vazby resp. výkonu trestu nebo vyhoštění, a to hlavně z hlediska bezpečnosti a splnění úkolů PČR. Navíc se pan státní zástupce plete i v tom, že eskorta je prováděna výhradně vozidlem. Metodika PČR hovoří i o pěší eskortě na kratší vzdálenosti.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Kouření v restauracích
Vážený pane Roneši, před měsícem jsem byl na školení ohledně kuřáckého zákona v Kroměříži. Ze školení jasně vyplynulo, že v restauracích a barech, diskotékách apod. je zakázáno kouřit. Totéž se nachází i v knize, kterou nám pak byla prodána. Po návratu ze školení jsme některé živnostníky, kteří provozují hostinskou činnost, upozornili na znění tohoto zákona. Nyní se však na netu objevilo, že kouření v rest. zakázáno není, dokonce že tento nový zákon zrušil původní, který zakazoval kouření v rest. alespoň během oběda. Tak jak to tedy je? Můžete mně teda vy, jakožto člověk, kterého si vážím, říct, jak to teda je? Dovoluji si Vás požádat o rychlou odpověď.
S pozdravem T.Z.

Zdravím Vás !
Tabákový zákon v § 8 jasně stanoví, že v zařízeních společného stravování provozovaných na základě hostinské činnosti se zakazuje kouřit, pokud nemají zvláštní prostory vyhrazené pro kuřáky a označené zjevně viditelným nápisem "Prostor vyhrazený pro kouření" nebo jiným obdobným způsobem, a zajištěné dostatečným větráním podle požadavků příslušné hygienické vyhlášky. Zrušení
zákazu kouření v době oběda je logické, když se zakazuje kouření po celou otevírací dobu, vyjma míst vyhrazených pro kouření označené příslušným nápisem a dostatečně odvětraných. Problém je v tom, že zákonodárce nestanovil, že tento prostor musí být stavebně oddělen. Zpravidla dochází k
tomu, že sice je prostor pro kouření vymezen dle zákona, ale není správně odvětrán. Z hlediska správního řízení by muselo být špatné odvětrání doloženo měřením orgánu ochrany veřejného zdraví (hygiena). Ne vždy tedy budete mít tento orgán po ruce. Na druhou stranu je možné se domluvit na
pravidelných kontrolních akcích s tímto orgánem u těch "nejvyhlášenějších" hospod. Jinak to tvrzení na netu, jak uvádíte, se objevilo asi na základě nepřesné informace sdělovacích prostředků, které špatně interpretovalo tabákový zákon.
Pozn.: Rozmohlo se označování celého prostoru provozovny za prostor vyhrazený pro kouření. To je v rozporu s výše uvedeným ustanovením tabákového zákona, a to i dle právního stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Strážník v politice
Vážený pane Roneš,
můj dotaz se týká působení strážníka MP v politice. Může být strážník MP členem politické strany a kandidovat v místě bydliště (jiná obec než slouží) do volených funkcí?
Děkuji, s pozdravem S.C.

Zdravím Vás !
Ano může, neslučitelnost výkonu funkce člena zastupitelstva s postavením strážníka v dané obci byla zrušena nálezem Ústavního soudu ČR vyhlášeným ve Sbírce zákonů pod číslem 283/2005 Sb., s účinností od 22.6.2005. Jelikož strážník není ve služebním poměru, nevztahují se na něj ani jiná omezení vycházející např. ze zákona o střetu zájmů.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Spolehlivost strážníka
Dobrý den! Rád bych Vás požádal o radu! Jestliže je strážníkovi uložena bloková pokuta za dopravní přestupek ( bezpečnostní pás), je třeba toto oznámit zaměstnavateli do 30 dnů jako podmínka spolehlivosti k výkonu zaměstnání? Za radu Vám velice děkuji a přeji krásný den! Jsem již
zaměstnancem MP.

Zdravím Vás !
Blokové řízení je zkrácená forma řízení o přestupku. Jednou z podmínek blokového řízení je, že přestupek je spolehlivě zjištěn. Pokud je tedy uložena pokuta v blokovém řízení, je dotyčný pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku ve smyslu § 4b odst. 3 zákona o obecní policii, neboť proti uložení blokové pokuty se nelze odvolat. Ve Vašem případě však nemusíte mít strach, neboť jde o jednání, které není rozhodně v rozporu s posláním strážníka podle zákona o obecní policii.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Pracovní doba strážníka
Dobrý pane Roneši.
Chtěl bych se zeptat, zda-li je možno velitelem MP změnit pracovní dobu strážníků. Doposud vykonáváme službu systémem dvě denní ( 12 hod. ), dvě noční ( 12 hod. ) a čtyři dny volna a doposud již několik let vše bez problému funguje. Nyní nám bez známého důvodu chce velitel tuto pracovní
dobu změnit na nepravidelné směny. Má na to právo, nebo by to měl projednat i s námi. Děkuji za odpověď. Strážník MP

Zdravím Vás !
Zákoník práce stanoví v § 83a :
(2) Délka pracovní doby zaměstnanců
b)s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem činí nejvýše 37,5 hodiny týdně.
V § 85 :
(1) Nedovoluje-li povaha práce nebo podmínky provozu, aby pracovní doba byla rozvržena rovnoměrně na jednotlivé týdny (§ 84 odst. 2), může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem (pokud u zaměstnavatele existuje) rozvrhnout pracovní dobu nerovnoměrně na určité období sjednané v kolektivní smlouvě, popřípadě nerovnoměrné rozvržení pracovní doby dohodnout se zaměstnancem. Týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit v průměru stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
(2) Délka směny nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit 12 hodin.
(3) Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak.
V § 90 :
(1) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin.
(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zkrácen až na osm hodin po sobě jdoucích během 24 hodin zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku
a)v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas.
Závěr :
Zaměstnavatel může za splnění výše uvedených podmínek rozvrhnout pracovní dobu nerovnoměrně, tedy mimo jiné za podmínky, že rovnoměrné rozvržení pracovní doby nedovoluje povaha práce.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Povinné cvičení sebeobrany
Dobrý den pane Roneši.
Chtěl bych se zeptat, zdali může být strážníkům MP nařízena velitelem MP ( str. pověřeným k plnění některých úkolů obecní policie ) a na základě čeho přímá účast na kurzech sebeobrany v jejich osobním volnu. Domnívám se, že to závisí na dobrovolnosti každého. Podotýkám, že jsem se ( jako všichni ostatní strážníci ) zúčastnil kurzu používání hmatů chvatů, úderů a kopů sebeobrany na které mi byl vydán certifikát na základním kurzu strážníka MP.

Zdravím Vás !
Samozřejmě nelze nařizovat zaměstnanci práci v době jeho osobního volna. To by připadalo v úvahu, pokud by tato doba byla započtena do pracovní doby. Na druhou stranu by mělo být zájmu samotného zaměstnance, aby rozvíjel své dovednosti, které potřebuje k plnění svých služebních povinností.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Vjezd na účelové komunikace
Zdravím Vás pane Roneš. Měl bych na Vás jeden dotaz, se kterým si nevím rady. Byl jsem požádán jako strážník o pomoc při řešení problému. Majitel soukromého areálu, kde se pořádají výstavy, má problém. Vjezd do soukromého areálu je povolen a rovněž je zde povoleno i parkování vozidel
> vystavovatelů a to pouze na určených místech. Cesty jsou zkolaudované a označené dopravními značkami. Majitelé vozidel parkují na místech, které nejsou pro tyto účely určené a na upozornění pořadatelů a majitelů areálu odmítají místa opustit. Pořadatelé a majitelé soukromého areálu požádali o pomoc policii ČR která uvedla, že toto není jejich starost a ať si to řeší sami. Pořadatelé nejsou oprávněni, ani v případě, že vozidlo tvoří překážku silničního provozu odtáhnout vozidla. Co má pořadatel v takovém případě dělat a jak může pomoci strážník, který je požádán o pomoc. Za
odpověď předem děkuji. M.Č.

Zdravím Vás !
Dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, § 7 je účelovou komunikací i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná
veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad (odbor dopravy obecního úřadu). Pokud půjde, podle vyjádření odboru dopravy OÚ, o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, projednává přestupky na těchto komunikacích (na základě dopravního značení) ve smyslu § 41 odst. 5 písm. b) výše uvedeného zákona, právě tento odbor dopravy. Co se pak týče PČR, je ze zákona povinna dohlížet na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích a účelová komunikace je jednou z pozemních komunikací, jak je stanoveno v § 2 výše uvedeného zákona ! Z tohoto pohledu
jsou pak zřejmé i pravomoci strážníka.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Prodej tabákových výrobků
Dobrý den pane Roneši,
V minulých dnech se k nám dostavil majitel heren s prosbou: chtěl by vědět jak nejlépe postupovat a jaká opatření přijmout, aby se od 1.7.2006 nedostal do problémů v souvislosti s § 4, zák. č. 379/2005, který stanoví:prodej tabákových výrobků a tabákových potřeb pomocí prodejních automatů, u nichž nelze vyloučit prodej osobám mladším 18 let věku je zakázán. Dotyčný je majitelem heren a má v nich umístěné prodejní automaty tabákových výrobků. Na vstupech a oknech heren jsou umístěny nápisy povolující vstup osobám starším 18-ti let. Vyhovují tyto nápisy dostatečně par. 4 shora uvedeného zákona či budou od 1.7.2006 povinni přijmout nějaká další opatření? Jedním z nápadů bylo i to, upravit prodejní automaty, tak aby tyto přijímaly pouze žetony, které vydá obsluha baru. Zde otázkou zůstává, do jaké míry je obsluha baru schopna zajistit, aby si tyto žetony nekoupila osoba mladší 18-ti let. (vím, že je to principově shodné s prodejem alkoholických nápojů, kdy je zakázán prodej alkoholických nápojů osobám mladším 18-ti let).
Děkuji za Vaši odpověď.

Zdravím Vás !

Pokud se jedná o herny ve smyslu ustanovení § 17 odst. 9 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, je vše vyřešeno právě tímto ustanovením, které zní :
"(9) Hernou se rozumí místnost (soubor místností) určená zejména k provozování výherních hracích přístrojů. V herně musí být po celou dobu provozu zajištěn dozor. Do herny je zákaz vstupu osobám mladším 18 let. Provoz herny se řídí schváleným herním řádem."
Z výše uvedeného vyplývá, při zákazu vstupu osob mladších 18 let, že je vyloučen prodej tabákových výrobků a tabákových potřeb těmto osobám z prodejních automatů, které jsou umístěné uvnitř herny.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz
P.S.:
Pokud by se jednalo o jiný typ provozovny, kde není omezen vstup osob mladších 18 let, bych doporučoval požádat o stanovisko k žetonům Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, která ve smyslu § 24 tabákového zákona kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem, jde-li o tabákové výrobky. Dle mého názoru by "žetonový systém" mohl být dostačující; případně za splnění dalších podmínek (např. umístění automatu na dohled odpovědného personálu ap.). Vlastní prodej žetonů by opravdu probíhal za stejných podmínek jako samotný prodej tabákových výrobků a alkoholu. Pokud by osoba, o níž lze mít pochybnost, zda splňuje podmínku věku, nepředložila doklad ověřující plnoletost, obsluha by prodej odmítla.


Předmět : Ověření vydávání se za veřejného činitele
Dobrý den pane Roneši.
Chtěl bych Vás požádat o radu. Byl jsem přivolán k vozidlu, které stálo v zákazu stání. Na místě jsem zjistil, že vozidlo má za předním sklem umístěnu kartu, jako vozidlo prezidia policie ČR, která však byla značně nečitelná. Rozhodl jsem se tedy, že nepoužiji TPZO ale počkám na řidiče. Při příchodu mi řidič předložil OP. Při vypisování údajů se zeptal , zda mi může ukázat také služební průkaz. Když jsem svolil, ukázal mi průkaz příslušníka BIS. Při bližší kontrole karty z vozidla jsem zjistil, že karta je značně opotřebovaná vybledlá a číslo RZ na kartě nesouhlasí s RZ vozidla. Řidič uvedl, že bohužel použil kartu ze staršího vozidla. Vzhledem k tomu, že jsme byli upozorněni na používání neplatných průkazů vozidel „International Police Asociation“, požádal jsem ho znovu o předložení služebního průkazu. Opět mi ho ukázal tím způsobem, že otevřel náprsní tašku, ve které ho měl umístěn. Průkaz vypadal věrohodně kromě toho, že nešel z tašky vytáhnout, neboť byl jako by lepící páskou přelepen. Údajně z důvodu poškození. Přestupek jsem vyřešil domluvou. Nedalo mi to však, a zkusil jsem zjistit u kolegů z PČR zda dotyčný opravdu u BIS pracuje. Bohužel mě nemohli vyhovět, neboť v databázi jsou schopni ověřit pouze platnost průkazu dle čísla, které jsem si samozřejmě neopsal. Zavolal jsem tedy alespoň na obvodní oddělení PČR do místa bydliště řidiče, kde jsem se dozvěděl, že řidič opravdu u BIS pracoval, ale byl již před nějakou dobou propuštěn. Domnívám se, že by se mohlo jednat o tr. čin padělání nebo pozměňování úřední listiny. Informace o platnosti průkazu kterou mám, je však neoficiální. Zajímalo by mě tedy zda se dá někde ověřit, zda konkrétní osoba u BIS pracuje či ne. Děkuji za odpověď. V.H.

Zdravím Vás !
V daném případě se o trestný čin nejedná (nejde o padělání ani podstatnou změnu), ale mohlo by jít o přestupek podle § 21 odst. 1 písm. h), přestupkového zákona, kdy se dotyčný úmyslně neoprávněně vydával za veřejného činitele. Nejlepší by proto bylo sepsat oznámení o podezření ze spáchání přestupku a věc postoupit příslušnému správnímu orgánu, který sám musí před zahájením řízení vyloučit, že se nejedná o příslušníka BIS, neboť v takovém případě by o přestupek nešlo a věc by následně byla správním orgánem odložena.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Kvalifikace přestupku
Přeji hezký den.
Potýkáme se s problémem kvalifikace jednání §15, zák 379/05Sb. Zákon sice zakazuje vstup podnapilým, ale nemůže jít o přestupek, protože k tomu je nutné aby jednání bylo za přestupek označeno v přestupkovém nebo jiném zákoně. Jakým způsobem tedy lze řešit např. opilce na veřejných prostranstvích, pokud ještě nevzbudil veřejné pohoršení nebo nezpůsobil škodu. Dle přestupkové komise §48 zák.200/90Sb nepřipadá v úvahu a §30/1c také nelze protože i když zákon se jmenuje zákon o opatřeních za opatření lze považovat pouze právoplatné rozhodnutí o přijatém opatření. Děkuji P.Z.

Zdravím Vás !
V daném případě lze přestupek kvalifikovat jako přestupek dle § 46 odst. 1 přestupkového zákona. Jde o obecnou skutkovou podstatu přestupku proti pořádku ve státní správě, kde musí být souběžně splněny tyto podmínky :
1) porušení povinnosti stanovené obecně závazným předpisem (Tabákový zákon)
2) porušením povinnosti se ztíží plnění úkolů státní správy - tu vykonávají orgány státní správy a v rozsahu svěřeném jim zákonem také obce a kraje (viz Tabákový zákon)
3) porušení povinnosti není přestupkem podle § 21-45 nebo přestupkem podle zvláštního zákona.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Měření rychlosti
Dobrý den pane Roneši.
Chtěl bych se zeptat jestli strážník MP může řešit blokově řidiče který překročil rychlost v obci. Jedná se o místní úpravu ( 30 km/h ) a toto vozidlo zastaví příslušník PČR. Překročení rychlosti bylo zjištěno pomocí radaru, který vlastní městská policie.
Dále bych se chtěl zeptat, zdali může strážník používat při výkonu zaměstnání teleskopický obušek, který je zapsán ve výzbroji městské policie ve vyhlášce města a je homologován.
Děkuji strážník J.M.

Zdravím Vás !
V současné době není oprávněn strážník obecní policie pro tento přestupek vozidlo zastavit ani nemůže řešit tento přestupek na místě v blokovém řízení (viz. § 86 písm. d) přestupkového zákona). Proto není rozhodující, zda vozidlo zastaví někdo jiný (policista). Tuto pravomoc bude mít až od 1.7.2006 za podmínek stanovených zákonem (podle výše překročení dané rychlosti).
Co se týče teleskopického obušku, za Vámi popsaných okolností bych v tomto neviděl problém. Více k této problematice najdete na našich stránkách v levém sloupci pod odkazem Rádce strážníka.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Měření rychlosti v součinnosti s PČR
Dobrý den pane Roneši,
jak si mám prakticky vysvětlit znění ustanovení §79, odst. 8, Zák. č. 361/2000 Sb. platné od 1.7.2006 (k měření rychlosti vozidel je oprávněna policie a obecní policie; obecní policie přitom postupuje v součinnosti s policií) ? To u měření musí být policista ? Nebo postačí každé měření předem nahlásit policii ? Nebo jen nahlásíme policii že jsme si zakoupili radar a že budeme provádět měření rychlosti ? Nebo jde o vyškolení strážníků policií jak a kde měřit a o taktiku a způsob zastavování vozidel ? Nebo jde o omezení možnosti měření rychlosti pro obecní policie ? Protože dosud jsme měřili rychlost i bez „součinnosti“ s policií a každému bylo jasné, že měření je oprávněné a přestupek přijal bez protestu. Nevnáší tahle „součinnost“ obyčejným lidem do věci trochu chaos a „vychytrálkům“ prostor pro diskusi a stížnosti v úmyslu vyhnout se odpovědnosti za přestupek ? V našem městě měříme rychlost již rok, někdy s policií, ale většinou sami, v tom případě podezření ze spáchání přestupku překročení rychlosti předáváme spolu s dokumentací příslušnému odboru dopravy. Kdybychom ale museli vždy čekat, až bude volný policista pro měření rychlosti, mohli bychom radar zase prodat, protože kvůli několika měřením za rok by nemělo smysl „vyhodit“ půl milionu. Pak mi tak trochu uniká, v čem vidí zákonodárce snahu o rozšíření počtu míst, kde bude sledována rychlost... Děkuji za Váš názor. J.H.

Zdravím Vás !
V žádném případě slovo "součinnost" neznamená, že bude nezbytná přítomnost PČR. Pojem součinnost je třeba chápat v kontextu pravomocí, které má PČR resp. městská policie v rámci bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Obě složky mohou provádět měření rychlosti a od 1.7. 2006 budou mít v tomto i stejné pravomoci z hlediska možnosti stavět vozidla a řešit věc v blokovém řízení. Jde tedy o to, aby se tyto složky mezi sebou domluvily a nesoupeřily spolu na úkor potřeb obce a bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Aby například tyto pravomoci nebyly vykonávány duplicitně.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Omezení osobní svobody
Dobrý den, pracuji jako strážník Městské policie. Chtěl bych poprosit o Váš názor k případu, kdy strážník provede omezení osobní svobody osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo
bezprostředně poté dle § 76 odst. 2 tr.řádu. V § 76 odst. 2 tr.řádu je mimo jiné uvedeno, že ..........smí omezit kdokoli,.............Je však povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu. Jedná se mi o výraz "předat osobu", který chápu jako předat osobu na místě, kde jsem omezení osobní svobody provedl. V souboru otázek ke zkoušce strážníka aktualizované k 30.4.2005 jsem se v modelových situacích v otázce č.43 mimo jiné dočetl (poslední odstavec), že po omezení osobní svobody a sdělení této skutečnosti PČR dále postupuje strážník podle jejich pokynů, kdy je dále uvedeno, že setrvá s pachatelem na místě nebo jej předvede na policii. Prosím Vás o názor k předvedení osoby na policii
(zák.důvod, vhodnost a zda může policie předvedení nařídit) v době kdy je osoba omezena dle 76/2 tr.řádu. V konkrétní situaci se jednalo o případ podobný tomu popsanému v modelové otázce č. 43, tedy krádež zboží v prodejně, kdy po příjezdu strážníků na místo byl vytěžen oznamovatel,... zjištěna vzniklá škoda,... zjištěna totožnost podezřelého,... šetřením zjištěno podezření z tr.činu dle § 247/1 e) tr.zákona,... vyrozuměna PČR - potvrdila podezření ze spáchání § 247/1 e), .. § 76/2 tr.řádu,... hlídka PČR na místo. Děkuji P.H.

Zdravím Vás !
Z hlediska znění § 76 odst. 2, trestního řádu, realizuje strážník povinnost "osobu předat ihned policejnímu orgánu" buď předáním na místě nebo na úřadovně příslušného policejního orgánu, to však po dohodě s ním. Prakticky však nebude, až na výjimky, tato eventualita využívána, neboť strážník má i další povinnosti přímo na místě činu. Pokud by však k tomu došlo, jde pořád
o aplikaci výše uvedeného ustanovení a ne o předvedení ve smyslu zákona o obecní policii.
Pozn.: Omezení ve smyslu výše uvedeného ustanovení se do celkové 48 hodinové lhůty pro zadržení osoby započítává, předvedení osoby ve smyslu zákona o obecní policii se do této lhůty nezapočítává, i proto je třeba umět mezi těmito instituty rozlišovat.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Prolongační zkoušky, fyzická příprava
Dobrý den pane Roneši,
chci se zeptat, jakým způsobem se řeší prolongační zkoušky, pokud je strážník dlouhodobě nemocný, jde mi přímo o tento případ: kolega je od prosince 2005 stále nemocný a jeho termín zkoušek by měl být v květnu a on bude pravděpodobně nemocen až do konce srpna 2006 (jedná se o pracovní úraz ).
Dále se chci zeptat, zda mi může zaměstnavatel nařídit účastnit se tréninků pro strážníka a to i v případě, že tento trénink vede osoba, která nemá žádné oprávnění a proto také dochází k častým úrazům. Právě z tohoto úrazu je kolega neschopen práce. Chtěl bych vědět, zda tyto tréninky by neměli být ,nebo jejich pracovní doba upravena ve smlouvě. Velice Vám děkuji za odpověď.
S pozdravem strážník L.

Zdravím Vás !
S prolongací není problém, až strážník nastoupí do práce, přihlásí se ke zkouškám a vše běží v normálních kolejích.
Co se týče fyzické přípravy, může ji zaměstnavatel nařídit v rámci odborného zdokonalování k výkonu zaměstnání, avšak pouze v pracovní době. Bez daného osvědčení není možné ani přihlásit strážníka ke zkoušce odborné způsobilosti. Ohledně erudice trenéra a četnosti úrazů, mohu asi těžko z mé
pozice něco hodnotit, ale pokud dojde k pracovnímu úrazu (nebo pokud se dokonce opakují), je zaměstnavatel povinen na základě § 133c zákoníku práce vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, a to za účasti daného zaměstnance (pokud mu to zdravotní stav dovoluje) a za účasti příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci. Podle výše uvedeného paragrafu je také zaměstnavatel povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů.Co se týče vlastní smlouvy, stačí dle mého názoru, pokud to bude uvedeno v pracovním řádu.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Předávání totožností
Vážený pane Roneši,
na základě které právní normy je strážník oprávněn sdělit totožnost osoby, tedy předat osobní data, osobě, která o to požádala podle § 12/2e. Moc děkuji P.P.

Zdravím Vás !
Toto mu dovoluje přímo ustanovení § 12 odst. 2 písm. e) zákona o obecní policii, kde se stanoví, že strážník je oprávněn vyzvat osobu, aby prokázala totožnost na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění totožnosti právní zájem. Pokud tedy strážník ověří, že existuje ze strany třetí osoby právní zájem (např. zjištění totožnosti osoby, která je dlužníkem - občanskoprávní spor), má oprávnění zjistit a předat totožnost. Samozřejmě si zjistí i totožnost této "třetí osoby" a důvod svého úkonu a vše zadokumentuje v úředním záznamu.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Dobrý den.
Děkuji za odpověď, ale úplně mě neuspokojila. Pokud se dívám do zákona, je tu jasně formulované pouze oprávnění totožnost osoby zjistit. O předávání osobních údajů třetí osobě tu není řečeno nic. Mám trochu strach, že by tohle mohl být prostor pro případnou odvetu nějakého přestupce, kterému šlápneme na kuří oko. Pokud k tomu není nějaké stanovisko ministerstva či jiný závazný dokument, připadá mi lepší a pro strážníka bezpečnější držet se dřívější praxe, tedy zaznamenat totožnost obou osob v úředním záznamu, kde si pak potřebné údaje zjistí příslušný správní orgán. Skutečně tak, jak je to v zákoně postavené, bych se bál na ulici někomu dát osobní údaje druhé osoby.
P.P.

Zdravím Vás !
Máte pravdu v tom, že znění není ideální z hlediska jednoznačného výkladu, jako je tomu ve stejné problematice v Živnostenském zákoně. Tam v § 60 se stanoví mimo jiné obsah údajů v živnostenském rejstříku. Jde i o osobní údaje živnostníků, které jsou uvedeny v neveřejné části rejstříku. A právě živnostenský zákon dovoluje vydávat výpisy z neveřejné části(tedy i osobní údaje živnostníků), osvědčí-li žadatel právní zájem. Tady je to stanoveno jednoznačně. Dle mého názoru je zde ke vztahu k naší diskutované problematice přípustný extenzivní výklad. Praxe je taková i u PČR. Vemte si příklad revizorů v prostředcích MHD. Pasažér, který si zapomněl označit jízdenku se nedopouští žádného přestupku, trestného činu či jiného správního deliktu, ani nebude věc řešit správní orgán. Sám revizor má oprávnění zjistit totožnost ze zákona, jelikož po osobě bude požadovat doplacení jízdného a smluvní pokutu až do výše 1000 Kč. Pokud nebude uhrazena pohledávka na místě, ani neprokáže černý pasažér svoji totožnost, jak bude postupovat revizor ? Bude požadovat zjištění totožnosti od PČR nebo obecní policie právě na základě diskutovaného oprávnění. To z důvodu podání žaloby u občanského soudu. Ta nejde podat bez totožnosti žalovaného. Jinak odkaz na právní názor MV ČR k dané problematice naleznete na našich stránkách. Jde o zamítavé stanovisko staršího data, které ovšem není závazné, jako rozhodnutí soudu v dané věci. Vemte si názor MV ČR, kdy před určitou dobou tvrdilo, že strážníci nemají oprávnění používat radary. Na základě plošného používání radarů ze strany větších městských policií pak po půl roce to samé MV ČR vydalo opačný právní názor ! A to nebyl jediný případ. No, konečné rozhodnutí jak budete postupovat, je tedy na Vás. Nejde přeci o povinnost, ale o oprávnění strážníka.
S pozdravem Jan Roneš,provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Postup při předávání oznámení správnímu orgánu
Přeji hezký den
Zaslali jsme na odbor dopravy a správních činností oznámení o podezření ze spáchání přestupku dle §10 zák.553/90Sb. a to včetně fotodokumentace a nákresu. Spisy nám byly vráceny s tím že jsme povinni využít svého oprávnění a vyžádat si paradoxně od jejich odboru ( ale jiného oddělení) informace o majitelích vozidel. Vím že jste se tímto problémem již zabýval, ale ODaSČ stále trvá na tom že §10 je nezajímá. Vrácené spisy jsem tedy poslal tajemníkovi MěÚ s tím že ODaSČ nám je poslal bez souhlasu krajského úřadu a tím porušil zák.500/04Sb. konkrétně §12. Nechci rozpoutávat boj mezi odborem dopravy a námi, ale myslím že jsem neměl na výběr a zajímalo by mě, jestli je náš postup dle vašeho názoru správný.
Děkuji P.Z.

Zdravím Vás !
Z hlediska náležitostí oznámení o podezření ze spáchání přestupku by bylo nejlepší vytisknout stanovisko MV ČR k této problematice, které najdete i na našich stránkách, a předložíte ho správnímu orgánu. Jde přeci jen o stanovisko ústředního orgánu státní správy v dané věci. Na druhou stranu má strážník oprávnění zjistit si totožnost provozovatele vozidla, s nímž byl na území obce spáchán přestupek. Pokud to nebude činit zásadní problémy, bylo by vhodné vycházet správním orgánům vstříc. Není to však povinností ze zákona, aby ve všech případech tak obecní policie činila.
Co se týče § 12 správního řádu, sice jde obecně o správný výklad, ale v této konkrétní problematice má správní řád pouze subsidiární (podpůrnou) úlohu, neboť § 59 přestupkového zákona říká, že správní orgány se mohou obracet pouze na státní orgány a policii se žádostí o došetřování jim došlých oznámení. To ovšem platí za podmínky upřednostnění § 10 zákona o obecní policii z hlediska náležitostí oznámení o přestupku.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

---------------------
Předmět : Odpovědnost za způsobenou újmu
Zdravím p. Roneši
Ve městě vznikl problém, že si žena způsobila zlomeninu ruky, když upadla na chodníku, který byl v tomto zimním období zledovatělý. Jak by se mělo řešit toto přijaté oznámení, jelikož oznamovatelka žádá náhradu škody a bolestné. Odpovídá na toto nějaký právní předpis.
Děkuji za rychlou odpověď.
strážník MP

Zdravím Vás !
V daném případě věc řeší zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, který v ustanovení § 27, odst. 4 stanoví, že vlastník nemovitosti, která v zastavěném území obce hraničí se silnicí nebo místní komunikací, odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve
schůdnosti na přilehlém chodníku, která vznikla znečištěním, náledím nebo sněhem, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit....
V daném případě by se jednalo o občansko-právní záležitost mezi poškozenou a vlastníkem. Pokud by nedošlo k dohodě, musela by se poškozená domáhat náhrady soudní cestou. Navíc § 27, odst. 7 výše uvedeného zákona stanoví, že obec může nařízením stanovit rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti místních komunikacích (chodník je místní komunikace IV. třídy) a průjezdních úseků silnic. Pokud máte ve vaší obci vydané toto nařízení, může se v dané věci
vlastník nemovitosti navíc dopouštět přestupku (fyzická osoba) nebo jiného správního deliktu (podnikající fyzická osoba, právnická osoba).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Čestné prohlášení
Dobrý den. Pane Roneši, mám jednu otázku. Tak jako každý rok i nyní musí strážník městské policie podat čestné prohlášení o spolehlivosti. O tom, že musí a kdy není pochyb. Jen by mě zajímalo jaké osobní údaje o strážníkovi toto čestné prohlášení musí obsahovat a příp. dle čeho. Jedná se mi konkrétně o údaj - číslo občanského průkazu. Děkuji a jsem s pozdravem . P.T.

Zdravím Vás !
Zákon o obecní policii ani jiný právní předpis nestanoví přesně, jaké konkrétní osobní údaje má obsahovat čestné prohlášení o spolehlivosti. Lze ale vycházet z toho, že zaměstnavatel zpracovává osobní údaje v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, tedy mimo jiné se souhlasem subjektu údajů, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pokud zaměstnavatel trvá na tomto údaji, měl by zdůvodnit jeho potřebnost. Na druhou stranu je zaměstnavatel povinen chránit tyto údaje, proto bych v jejich poskytnutí pro výše uvedený účel neviděl problém.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Vyhrazené parkoviště pro invalidy
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na definici VP 01. Vím, že z každé strany je nutné mít boční odstup 1,2 m. Existuje někde definice šířky parkovacího místa pro stání VP 01?? ( celková šíře parkovacího místa) Děkuji.

Zdravím Vás !
Vzhledem k tomu, že toto vyhrazené parkování je podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a to § 25 odst. 6 písm. c) bodu 4, zvláštním užíváním pozemní komunikace, je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dané pozemní komunikace, a to po případném předchozím souhlasu
příslušného orgánu PČR, pokud by toto vyhrazené parkoviště mohlo ovlivnit bezpečnost resp. plynulost silničního provozu. Vámi požadované údaje by měly být součástí tohoto rozhodnutí (povolení).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Odstraňování vozidel
Přeji příjemný den – veselé vánoce a hodně úspěchů do dalšího roku
Chtěl bych vědět jak postupovat při řešení odstavovaných vozidel, která nejsou opatřena registračními značkami. Zák13/97 Sb. §19/2g upravuje jen vozidla nezpůsobilá k provozu – lze mít za to, že pokud vozidlo není opatřeno je nezpůsobilé? Naše přestupková komise nám majitele takových vozidel vrací s tím, že neví jakým způsobem věc řešit jako zábor.
Děkuji

Zdravím Vás !
Vozidlo, které není opatřeno RZ nelze pouze z tohoto důvodu považovat za trvale nezpůsobilé provozu ve smyslu Vámi udávaného ustanovení silničního zákona. Od roku 1997 lze také opětovně přihlásit už jednou odhlášené vozidlo. Takže ani odhlášené vozidlo nelze považovat za trvale nezpůsobilé provozu. Souhlasím i s přestupkovou komisí, neboť jde o problematiku provozu na pozemních komunikacích.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Postup při oznamování přestupku
Dobrý den,
jsem strážníkem MP a měl bych dotaz týkající se zpracování úředního záznamu na podezření z porušení některé z právních norem a následné další zpracování nadřízenými a předání správnímu orgánu, který je oprávněn věc šetřit ve věci rozhodnou. Při hlídkové službě si strážník povšiml zaparkovaného motorového vozidla, které stálo v působnosti dopravní značky IP 12 (pro toto vozidlo nebylo parkoviště určeno). Toto vozidlo bylo za předním čelním sklem označeno černým nápisem POLICIE ČR a logo Policie ČR (hvězda. Lustrací bylo zjištěno, že vozidlo není vozidlem Ministerstva vnitra. Byl zjištěn lustrací přes Policii ČR majitel. Jednalo se o starší vozidlo značky Ford Siera asi 20 let staré. Neboť vozidlo parkovalo v rozporu s dopravním značením a kartičku s nápisem Policie ČR bylo užito k vyhnutí se postihu za tento přestupek byla provedena foto dokumentace a byl sepsán úřední záznam ze skutečnostmi, které byli strážníkem zjištěny ( SPZ/RZ, majitel dle lustrace, lustrace zda se jedná o vozidlo Policie ČR, místo, čas parkování vozidla). Vzniklo zde podezření z porušení zákona o Policii ČR a vyhlášky která upravuje způsob označování vozidle Policii ČR. Dle § 7 a dále dle § 10 zákona ČNR č. 553/1991 Sb. strážník provedl oznámení a zadokumentování celé
věci. Takto zpracovaný záznam byl předán dozorčímu, který jej předal dalšímu nadřízenému. Tento nadřízený však záznam vrátil a to z odůvodněním, že není známa osoba, která kartičku s nápisem za přední sklo dala a nebo vozidlo na místě zanechala. Záznam tedy nemohl být předán k dalšímu zpracování správnímu orgánu.
Otázka:
Je mnou popsaný postup strážníka v souladu se zákonem? Je obsah záznamu v souladu se zákonem? Má právo strážník (nadřízený) vrátit, pozdržet , nepředat správnímu orgánu a nebo přepisovat sepsaný záznam strážníka (podřízeného), nařizovat jeho přepsání? Pokud nadřízený postupoval v mnou popsaném případě v rozporu se zákonem jak se bránit?
Žádám Vás o rychlou odpověď a předem děkuji. Prosím spěchá to.
S pozdravem Jiří, strážník MP

Zdravím Vás !
Odpovím Vám zcela jednoduše : podle § 10 zákona o obecní policii je strážník povinen (!) oznámit příslušnému správnímu orgánu podezření, že byl spáchán přestupek. Toto oznámení je povinen doložit důvody a důkazy o než se podezření opírá. Není tedy povinen provádět dokazování, to je již věcí správního orgánu. Ve vámi popsaném případě jde jednoznačně o podezření ze spáchání dopravního přestupku (označení vozidla nápisem a logem policie by navíc mohlo být přestupkem dle §54a zákona o Policii ČR). Za těchto okolností není postup nadřízeného strážníka v souladu se zákonem(vyjma snahy využít před oznámením nejprve §11 ZOP ke zjištění osoby, která vozidlo na místě ponechala - což také některé správní orgány vyžadují). A samozřejmě, pokud je třeba oznámení resp. ÚZ pouze po věcné stránce doplnit resp. opravit, je to také něco jiného a ku prospěchu věci. Poradit Vám, jak se bránit proti postupu nadřízeného, když neznám zázemí a okolnosti je velmi těžké. Sám musíte posoudit, zda lze toto řešit konstruktivním rozhovorem či se obrátit na vyššího nadřízeného - to můžete po mně těžko chtít.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Dobrý den pane Roneš,
Vím,že kolem problematiky účasti strážníků v zastupitelstvech bylo řečeno již hodně ,ale můžete mi prosím ještě jednou odpovědět na otázku zda v současné době může být strážník MP členem zastupitelstva obce v obci v níž je zaměstnán jako strážník? Děkuji mnohokrát J.S.

Zdravím Vás !
Dne 15.7.2005 byl ve Sbírce zákonů ČR (č.283/2005 Sb.) vyhlášen nález Ústavního soudu ze dne 22.6.2005 (kdy nabyl účinnosti), kterým byl zrušen zákon č. 96/2005 Sb., a tedy i neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce s funkcí strážníka obecní policie. V současné době proto může strážník vykonávat i funkci zastupitele ve "své" obci .
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Štěkot psa
Přeji hezky den pane Roneš,
rád bych se Vás zeptal na problém , který nás trápí v poslední době. Do města se přistěhovala žena, která chová psy. Má registrovanou chovnou stanici na toto plemeno, ale problém je v tom,že více psů chová v řadovém rodinném domku ve středu města. Stížnosti obyvatel na hluk jsou oprávněné, vyhláška města tento problém nijak neupravuje. Podle vyhlášky musí chovatel psa jen přihlásit a zaplatit roční poplatek.Štěkot psů není soustavný. Požádal jsem o kontrolu Okresní veterinární správu a ta v chovu ze strany veterinárního neshledala žádné nedostatky. Rád bych se zeptal na Váš názor, jak by šel tento problém řešit. Předem děkuji za Vaší odpověď.
S pozdravem T.P., strážník MP

Zdravím Vás !
Pokud v daném případě nejsou porušovány veterinární předpisy ani zákon na ochranu zvířat proti týrání (věc nelze ani posuzovat jako rušení nočního klidu ve smyslu přestupku proti veřejnému pořádku, neboť jde o psa, který je původcem hluku), lze za takových okolností pak už jen uplatnit ustanovení § 127 občanského zákoníku, který říká, že vlastník věci je povinen zdržet se všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného..............mimo jiné v tomto duchu nesmí obtěžovat sousedy hlukem.................
Při porušení těchto povinností se lze obrátit mimo jiné na orgány místní samosprávy, které dle § 3, odst. 2 občanského zákoníku dbají o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů a aby případné rozpory mezi účastníky byly odstraněny především jejich dohodou. Jinak už nezbývá než se podle § 4 občanského zákoníku obrátit na soud.
Tolik možnosti ze zákona, ale praxe je kolikrát složitější. Doporučoval bych do toho co nejvíce zatáhnout orgány místní samosprávy, dle výše uvedeného, a tak vyvinout obecný a hlavně veřejný tlak. Proto by bylo dobré, aby podnět vycházel od více sousedů.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Blokové řízení
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na ustanovení § 86 přestupkového zákona, konkrétně na citaci :
" v blokové řízení mohou projednávat obecní policie přestupky, jejichž projednávání je v působnosti obce a ...", popř., zda byl k věci vydán judikát (ve vztahu k pověřené obci III. typu). Podle ustanovení § 53 přestupkového zákona "... obce projednávají přestupky proti pořádku ve věcech, které jsou jim svěřeny..." Projednává-li obec všechny přestupky a v obci je obecní policie, činím dotaz směřující především na přenesenou působnost státní správy na obec - zda může obecní policie v blokovém řízení tyto přestupky projednávat ?? Jaký význam má pak spojka "a" ? (.... v působnosti obce "a" přestupky proti pořádku ve státní správě... jenž jsou následně taxativně vyjmenované.)
Děkuji za sdělení, strážník MP

Zdravím Vás !
Předem je třeba říci, že není možné zaměňovat pojem "obec" a "obec s rozšířenou působností" (obec III.typu). Strážník může projednávat v blokovém řízení jen ty přestupky, jejichž projednávání je v působnosti obce (ne tedy obce s rozšířenou působností), a to dle § 53, odst. 1 zákona o přestupcích. Zde se říká, že obec může mimo jiné projednávat přestupky proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou jim svěřeny. Svěřeny obcím obecně, ne jen některým (obce s rozšířenou působností). Například přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu mohou projednávat jen obce s rozšířenou působností a ne každá obec. A proto přestupky proti pořádku ve státní správě uvedené za spojkou "a" (až na bod 1.) jsou ty, které nemohou projednávat obce obecně.Doporučuji se podívat na našich stránkách v druhém sloupci zleva také na odkazy na právní názory MV.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Poskytování informací
Dobrý den pane Roneši, děkuji Vám za odpověď. Rád bych ještě znal Váš názor na to, zda-li má strážník možnost zjistit totožnost osoby, která požaduje podání informace, resp. svědka, který je přítomen podávání informací a dostavil se spolu se žadatelem (lze využít § 12, zák. 553/91 Sb.).
Může žadatel, který si poskytnutou informaci zaznamená (nahraje) využívat k tomu, že ji bude prezentovat před třetí osobou?
Ještě mám dotaz, který se týká řešení přestupků u správního řízení. Myslíte si, že je vhodné, aby osoba podezřelá ze spáchání přestupku, která nahlíží do spisu věděla totožnost strážníků (jejich osob. údaje)? Není to v rozporu např. se zák. 101/2000 Sb.??
Předem děkuji za odpověď. M.O., strážník

Zdravím !
Strážník plní podle zákona o obecní policii i další úkoly podle zvláštního zákona. Tedy i ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. Dle mého názoru lze tedy využít § 12, odst. 2, písm. a), zákona o obecní policii vůči žadateli. Zjišťování totožnosti "svědka" mi připadá bezpředmětné.
Pokud podáváte informace, na které má občan ze zákona právo, nevidím problém s jejich zpřístupněním další osobě.
Ohledně správního řízení správní řád stanoví, že správní orgán je povinen učinit opatření, aby nahlédnutím do spisů nebylo porušeno státní, hospodářské nebo služební tajemství, nebo zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. Je tedy na správním orgánu, aby posoudil přípustnost dostupnosti osobních údajů.
Zákon o ochraně osobních údajů stanoví v § 21, že subjekt údajů (fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují), pokud se domnívá, že jde o nakládání s jeho osobními údaji v rozporu se zákonem, může požádat správce resp. zpracovatele například o blokování těchto údajů. Pokud mu nebude vyhověno, může se obrátit přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Odchyt zraněného zvířete
Dobrý den,
Prosil bych o Váš názor na odchyt zraněné zvěře v katastru města. Popis situace:
Občan města najde zraněnou labuť na břehu rybníka a zavolá Městskou policii. Otázka:
Je povinna přijet? Je povinna se o labuť postarat? Kdo hradí výdaje spojené s ošetřením?
V našem případě byla situace řešena tak, že po upozornění na tuto skutečnost byly náklady spojené s odchytem a ošetřením přeúčtovány oznamovateli této události. Je to tak dobře????
Děkuji Vám za odpověď. L.M.

Zdravím Vás !
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v § 14, odst.6):
Každý, kdo se ujal péče o jedince volně žijícího druhu zvířat, který není v důsledku zranění nebo z jiných okolností schopný existence ve volné přírodě, je odpovědný za jeho zdraví a stav a je povinen zajistit o něj péči v souladu se zvláštními právními předpisy; za takovou péči se považuje i oznámení místa nálezu obci nebo předání zvířete do záchranné stanice, anebo pokud se jedná o zvěř, mysliveckému hospodáři. Jde-li o zvíře zvláště chráněného druhu, postupuje se v souladu se zvláštním právním předpisem.
Pokud se tedy občan obrátí na obecní policii jako orgán obce, provede strážník odchyt za předpokladu, že má k tomu osvědčení ve smyslu § 42 veterinárního zákona (č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tento paragraf dále stanoví, že pouze v případě, kdy je znám chovatel zvířete, se mu účtují náhrady za odchyt a následnou péči. Pokud není znám chovatel, jdou náklady za obcí. Váš postup z hlediska účtování tedy není v souladu se zákonem, neboť se jedná o zvíře žijící ve volné přírodě, tedy bez chovatele.
Nejlepší by bylo v takových případech se obrátit pro více informací na místně příslušný orgán ochrany přírody obce.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Zákroky na nádraží
Vážený pane Roneši
Mám na Vás dotaz. Ten spočívá v tom, že na vlakovém nádraží se nám začala scházet mládež.
Tato se zde v odpoledních hodinách chová hlučně. Pracovnice ČD nám neustále volají. Toto zdůvodňují
tím, že na peróně a nástupišti se nesmí zdržovat nikdo, kdo nemá platnou jízdenku. Je možné za toto
nějak tuto mládež postihnout a vykázat je? Je na toto nějaký právní výklad? Zda se jedná o přestupek,
který bychom jako strážnici MP mohli řešit?
Děkuji za odpověď strážník MP

Zdravím Vás !
Kontrola platných jízdenek na nástupištích, ve vlacích a prostředcích MHD není v pravomoci (ani úkolem) strážníka obecní policie. Toto je věcí provozovatele dráhy. Strážník může být přivolán v případě akutního narušení veřejného pořádku, podezření ze spáchání přestupku atd. Preventivně by zde měla působit PČR.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Veřejnoprávní smlouva
Dobrý den pane Roneš.
Kde lze získat vzor Veřejnoprávní smlouvy mezi obcemi o výkonu pravomocí obecní policie na území jiné obce ? Děkuji.S. MP

Zdravím Vás !
Co se týče Vašeho dotazu, klikněte si na www.vestniky.cz , kde si můžete kliknout na příslušný kraj a zobrazí se Vám všechny veřejnoprávní smlouvy, a to platné - schválené krajským úřadem. Mezi nimi naleznete i veřejnoprávní smlouvy dle zákona o obecní policii.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Použití teleskopického obušku
Přeji krásný den, pane Roneš.
Chtěl bych znát Váš názor na použití záložního teleskopického obušku při zákroku strážníka městské policie. A použití teleskopického obušku u městské policie vůbec.
Děkuji.
S pozdravem J.R.

Zdravím Vás !
Strážník může použít jen donucovací prostředky stanovené zákonem o obecní policii, které má ta či ona obecní policie oficiálně ve své výzbroji. Tedy nemůže použít při výkonu své pravomoci nějaké své náhradní resp. záložní prostředky či jejich napodobeniny.
Co se týče zavedení teleskopického obušku do výzbroje obecní policie, muselo by se jednat o takový prostředek, který je oficiálně povolen u nás k prodeji, má tedy příslušnou homologaci pro dané použití. A samozřejmě by jej ta či ona obecní policie také musela zařadit do své výzbroje.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Podávání informací občanům
Dobrý den,
Je povinen strážník poskytovat na žádost občanů informace z ÚZ a může si nahrávat rozhovor se strážníkem? Dík.

Zdravím Vás !
Dle § 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, je obecní policie (jakožto orgán územní samosprávy) povinným subjektem, který má povinnost poskytovat informace vztahující se k její působnosti. Informace lze omezit na základě tohoto (např. § 11) resp. i jiného zákona (§ 12). Při konkrétní žádosti o poskytnutí ÚZ je tedy potřeba posoudit přípustná omezení. Nelze, dle výše uvedených ustanovení, podat informace z ÚZ, které poskytla třetí osoba (pokud k tomu nedala souhlas - např. podání vysvětlení občana), osobní údaje týkající se třetích osob, včetně jména a příjmení strážníků, údaje zakládající povinnost mlčenlivosti ve smyslu § 73 zákoníku práce a § 26 ZOP. Pokud žadatel podává žádost ústně a není s podáním informace spokojen (nepovažuje ji za dostatečnou) resp. mu není poskytnuta, musí ji podat písemně (§13 výše uvedeného zákona). § 5 tohoto zákona stanoví, že povinný subjekt musí zveřejnit (v tomto případě to obec musí mít stanoveno) způsob podávání žádostí, komu atd., včetně postupu, který musí povinný subjekt (tedy i obecní policie) při podávání informací dodržovat; také i sazebník úhrad za poskytování informací. Závěr : Pokud tedy občan požaduje neustále informace (ÚZ), strážník mu je poskytne ve výše uvedeném rozsahu při dodržení postupu, který stanoví ve smyslu § 5 výše uvedeného zákona obec. Na druhou stranu by měl být obcí stanoven sazebník úhrad za poskytnutí údajů a také může být předání informací podmíněno zaplacením úhrady (samozřejmě pouze do výše nákladů spojených s vyhledáváním informace, pořízením kopií, poštovného apod.). To by mohlo napomoci tomu, aby někdo takto záměrně neztěžoval práci orgánu veřejné správy.
Co se týče pořizování zvukového záznamu občanem při rozhovoru se strážníkem, je sice pravda, že občanský zákoník v § 12 stanoví jako podmínku souhlas fyzické osoby, nejsem si však jist, zda lze toto uplatnit i u strážníka jako veřejného činitele při výkonu pravomocí. Občanský zákoník zde totiž hovoří o právu na ochranu osobnosti života, zdraví, občanské cti, lidské důstojnosti, soukromí,jména a projevů osobní povahy. Pokud se tedy záznam týká výhradně výkonu pravomoci strážníka jakožto veřejného činitele, nelze podle mého názoru v tomto případě toto omezení uplatnit. Lze však vnitřním předpisem stanovit, že za takových podmínek bude informaci poskytovat k tomu určená osoba, např. velitel, tiskový mluvčí ap., která bude pro to dostatečně erudovaná.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Parkovací automaty a PČR
Dobrý den. Setkala jsem se s názorem, že podle § 86 přestupkového zákona v blokovém řízení nemohou údajně Policisté PĆR blokově řešit přestupek, když někdo nezaplatí za parkování na parkovacích automatech. Údajně je to výhradně věc Městské policie / " nařízení " obce /. Myslím, ale že PČR toto řešit může, ale nechce se jí. " Prý" to není začleněno do zák. 361/ 2000 Sb!! Nechtěla jsem se přít, ale policie ĆR přeci může řešit - zpracovávat všechny přestupky a tento podle § 22 1/f že?

Zdravím Vás !
Je pravda, že § 86, písm. a) přestupkového zákona stanoví, že policie v blokovém řízení projednává mimo jiné i přestupky proti § 46,odst.1(na úseku státní správy), přestupkového zákona, ale pouze v jejich působnosti, což opravdu není, neboť zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že výkon státní správy na tomto úseku vykonávají obce. Na druhou stranu však výše uvedený zákon říká, že takto vyhrazená místa pro parkování musí být označena příslušnou dopravní značkou (IP č.13c - parkoviště s parkovacím automatem). Ve vyhlášce MDaS č. 30/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích se k významu výše uvedené značky říká, že řidič se musí řídit údaji na značce, dodatkové tabulce nebo parkovacím automatu. Pokud vezmeme v potaz povinnost řidiče řídit se mimo jiné dopravními značkami, lze toto jednání kvalifikovat jako § 22 odst. 1, písm. l) přestupkového zákona, a to už v kompetenci PČR je.....
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Předání zadržené osoby policii
Přeji hezký den.
Zajímalo by mě jak postupovat při zadržení osoby, která je v pátrání. Strážníci naší MěPo při kontrole zadrželi osobu, která je v pátrání kvůli útěku z výchovného ústavu, ale při předvedení na PČR ( v přítomnosti soc.pracovnice) jim bylo sděleno že je takovéto záležitosti nezajímají, protože nejde o osobu v pátrání kvůli spáchání TČ. Má potom smysl dávat do pátrání osoby jiné?
Děkuji P.Z.

Zdravím Vás !
Strážník je oprávněn ve smyslu § 13 odst. 2, zákona o obecní policii, předvést na policii osobu hledanou policií, tedy včetně nezletilců, kteří uprchli z výchovného ústavu. A co se týče jednání policie, které popisujete, je třeba upozornit na zákon o PČR, a to konkrétně § 2 odst. 1, písm.o), kde se říká, že policie má za úkol zadržovat svěřence s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou, kteří jsou na útěku, a spolupůsobit při jejich vyhledávání. Postup policistů, který popisujete, je tedy v rozporu se zákonem.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Předání přestupku správnímu orgánu
Přeji dobrý den, potřebuji radu v níže uvedené věci. Správní orgán (přestupková komise) od nás odmítá převzít přestupek s tím, že není věcně příslušný k projednání. Jedná se o přestupek pytláctví. Co si z vašeho výkladu pamatuji, tak správní orgán je povinen věc převzít a v této dále rozhodnout, kdo je místě nebo věcně příslušný. Náš správní orgán tvrdí, že vydat toto rozhodnutí a přestupek postoupit jinam není oprávněn. Když už jej převezme, tak nám jej vrátí zpět. Prosím o radu.
S úctou R.

Zdravím Vás !
Přestupek dle § 35, odst.1, písm. f) zákona o přestupcích z hlediska věcné příslušnosti projednává příslušný odbor obecního úřadu obce z rozšířenou působností. V tom má přestupková komise pravdu. Chápu i případ, kdy osobně odmítne převzít oznámení z důvodu, že není věcně příslušným orgánem za podmínky, že Vás poučí, který orgán je k projednání příslušný. Něco jiného ovšem je, pokud oznámení již převezme. V takovém případě musí postupovat dle § 71 zákona o přestupcích a v ostatních případech, které nejsou taxativně uvedeny v tomto paragrafu pak podle § 20 správního řádu, neboť správní řád plní v tomto případě subsidiární (podpůrnou) roli. Přestupkové řízení je totiž zvláštním druhem správního řízení a pokud nestanoví přestupkový zákon jinak, vztahuje se na řízení o přestupcích správní řád.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Úřední záznam o přijetí oznámení
Zdravíme Vás !
Prosil bych o Váš názor ve věci ÚZ o přijetí oznámení - viz. vzor .
Nemělo by být před textem samotné "výpovědi" oznamovatele poučení dle § 11 z.č.553/1991 ? Podle mne by tam kromě tohoto mělo být uvedeno i poučení o tom, že svojí nepravdivou výpovědí, nebo nepravdivým obviněním jiného, se může sám oznamovatel dopustit přestupku. ( § 47b - ?? ) nebo jinak ?
Děkuji za Váš názor . S pozdravem V.O.

Zdravím !
V dané situaci se jedná ze strany občana o podnět, který Vám sám oznamuje a není k tomu vyzván veřejným činitelem ve smyslu § 11, zákona o obecní policii. V takovém případě není poučení ve smyslu tohoto ustanovení povinností. Pokud ovšem sám strážník v návaznosti na oznámení využije svého oprávnění ve smyslu §11 ZOP, musí tak učinit.
Co se týče nepravdivého obvinění z přestupku, musí se prokázat úmysl lživě někoho obvinit z přestupku. V ostatních případech se o přestupek nejedná. Muselo by se tedy jednat o úmysl - promyšlené jednání, a proto ani v tomto případě není dána ze zákona povinnost strážníkovi takto osobu poučit. To ale neznamená, že tak strážník nemůže učinit a tedy si příslušný tiskopis tomu upravit.
S pozdravem Jan Roneš


Předmět: Přestupek na úseku dopravy a silničního hospodářství
Dobrý den pane Roneši.
Obracím se na Vás s žádostí o posouzení názoru, na který jsem narazil při školení na prolongační zkoušky. Jedná se o §23, odst.1, písm. a) zákona č.200/1990 Sb., konkrétně o poškozování,
odstraňování a přemísťování dopravních značek. Dle názoru, který zazněl, by mělo být možno porušení tohoto ustanovení, pokud se týká místních či účelových komunikací, tedy komunikací, které vlastní či zřídí město nebo obec, vyřešit na místě strážníkem v blokovém řízení. U komunikací, které vlastní či spravuje okres nebo kraj, potažmo stát samozřejmě řešit oznámením o podezření z přestupku příslušnému správnímu orgánu. Lze tedy tento přestupek vyřešit blokovou pokutou, nebo bez ohledu na vlastníka nebo správce komunikace pouze oznamovat? Předem díky za odpověď.
S pozdravem R.D.str. MP

Zdravím Vás !
Tento Vámi uváděný právní názor vychází ze znění první části věty § 86, písm. d) zákona o přestupcích, kde se říká, že v blokovém řízení mohou projednávat obecní policie přestupky, jejichž projednávání je "v působnosti obce". Ve Vašem případě pak zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění pozdějších předpisů, v § 40 odst. 5, písm. b) stanoví, že obce "projednávají přestupky ve věcech místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikací podle zvláštního předpisu" (odkaz na § 23 přestupkového zákona). Existují ovšem i opačné právní názory, podle nichž může strážník projednávat v blokovém řízení přestupky proti pořádku ve státní správě uvedené pouze v bodech 1. - 2. § 86, písm. d) přestupkového zákona. Doporučuji brát v potaz i názory příslušných ústředních orgánů státní správy (MV,MD). Např. na stránkách MV ČR najdete právní názory vztahující se k problematice obecní policie. Přímý odkaz na tyto právní názory najdete přímo na našich stránkách. Avšak ani právní názor těchto orgánů není závazným výkladem zákona.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Spolupráce mezi OP
Zdravím Vás pane Roneš.
Chtěl bych Vás požádat o radu, jak vyřešit ani ne tak problém jako spíš nedostatek v zákoně o Obecní policii. Naše obec je tak trochu specifická. Jsme tady dva strážníci, což nadmíru postačuje pro plnění úkolů v období mimo turistickou sezónu, tedy od října do března. Od května však začíná příliv turistů a náš počet je tím pádem nedostačující. Cesta navýšení stavu strážníků je však přes zastupitelstvo neprůchodná, neboť v zimě bychom tady o sebe doslova zakopávali. Obec má zhruba 2200 obyvatel. Nejjednodušší řešení by bylo, využít pomoci strážníků z okolních měst, ale bohužel zákon o obecní policii s touto situací nepočítá. Neumožňuje uzavření společenské smlouvy dvou obcí v nichž je zřízena Obecní nebo Městská policie.
Například s kolegou z vedlejší obce udržujeme vztahy na úrovni společných tréninků sebeobrany nebo střeleb. Také říkal, že časově by byl schopen nám v sezóně vypomoci. Zajímalo by mě, zda by to bylo za současných podmínek možné.
I když podle zákoníku práce je možné pracovat na vedlejší pracovní poměr, nevím jak by se řešila otázka oprávnění strážníka , které je vázáno na konkrétní obec. Nebo je pouze možnost zřízení vedlejšího pracovního poměru na funkci pořádkového inspektora a s tím také odpovídajícího snížení pravomocí.
Předem děkuji za Váš drahocenný čas, který budete věnovat mému problému.
V.H. str. OP

Zdravím Vás !
V tomto případě Vám bohužel neporadím. Osvědčení strážníka je v současné době vázáno na obec, která strážníka ke zkoušce přihlásila. Zároveň s novelizací zákona o obecní policii k 1.1.2003, díky níž je mimo jiné možné za podmínek stanovených zákonem působit na základě veřejnoprávní smlouvy na území jiné obce, bylo z těchto důvodů ze zákona o obcích vypuštěno ustanovení § 86, které umožňovalo pověřit zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu úkoly k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce. To znamená, že dnes není možné ustanovit ze zákona "pořádkového inspektora". Ostatně u Vás by to nešlo ani před rokem 2003, neboť podmínkou bylo, že v dané obci není zřízena obecní policie. Ani ustanovení § 84 odst. 3, zákona o přestupcích, mi za daných okolností nepřipadá využitelné.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Strážník pověřený radou obce
Vážený pane,
prosím o radu, která se týká vzniku pracovního poměru strážníka městské policie (vrchního strážníka, velitele, ředitele).
Pokud se přihlásím do výběrového řízení na funkci vrchní strážník městské policie( nesplňuji předpoklady podle § 4, zákona č. 553/1991 Sb.), bude můj pracovní poměr založen pracovní smlouvou nebo jmenováním? V případě jmenování budu jmenován radou města, která podle § 3 zákona č.553/1991 Sb., může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka nebo budu jmenován pouze starostou a rada města mě pověří plněním některých úkolů podle zmiňovaného § 3?
Děkuji za odpověď.
R.P.

Zdravím Vás !
Dle § 3 odst.2, zákona o obecní policii pověřuje rada obce plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka, měl by tedy splňovat podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona o obecní policii. Osvědčení podle § 4 odst. 4 tohoto zákona není podmínkou uvedení do funkce, lze jej získat posléze, což je podle mého názoru potřebné pro výkon této funkce. Pracovní poměr bývá v těchto případech založen pracovní smlouvou na funkci strážníka a na základě výsledků výběrového řízení je pak strážník pověřen radou plněním některých úkolů při řízení obecní policie. Jelikož tato problematika spadá do samostatné působnosti obce, nevylučuji i jiný postup v mezích zákona.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Odložení věci
Přeji krásný den.
Měl bych dva dotazy.
1. Přijal jsem oznámení od občana X ve věci schválností. Po provedeném šetření a sepsání několika zápisů o podání vysvětlení vyšlo najevo, že není dáno podezření ze spáchání přestupku občana Y. Stál jsem před problémem, jak věc ukončit. Jako bývalému policistovi je mi jasné, že přestupek, není-li dáno podezření z jeho spáchání odkládá policejní orgán.
V tomto případě se nabízely se dvě možnosti :
První možnost byla, věc založit u nás na služebně do desek s ÚZ, s tím že "není na místě opodstatněnost zavedení přestupkového jednání".
Druhá možnost byla věc oznámit přestupkové komisi - správnímu orgánu s" návrhem na odložení". Zvolil jsem možnost druhou.
2. Paní X ( ve vysokém věku) po mozkové příhodě má utkvělou představu,že jí ze zahrádky stále někdo něco krade. Paní je svéprávná a tak bylo z její strany přijato oznámení. Šetřením se ukázalo, že k žádným krádežím nedošlo a ani nedochází. Soused paní X uvedl, že si už těchto jejích napadání nevšímá. Věc je mu sice nepříjemná, ale protože je paní X nemocná, tak s tím nechce nic dělat.
K tomuto případu jsem napsal ÚZ o šetření se závěrem :
" Z výše uvedeného je zřejmé, že ze strany MP není na místě opodstatněnost zavedení přestupkového jednání " a věc jsem na služebně založil do desek s ÚZ.
Nejsem si však jist, jestli jsou moje uvedená řešení možná a v souladu se z.č.553/1991 Sb. o Obecní policii či z.č.200/1990 Sb. o přestupcích.
Děkuji za Váš názor
s pozdravem V.O. str. MP

Zdravím Vás !
Ad 1)
Samozřejmě je možné postupovat tímto způsobem, na druhou stranu tím zbytečně zatěžujete přestupkovou komisi, neboť Vaší povinností dle zákona o obecní policii je oznamovat podezření, že byl spáchán přestupek. Pokud tedy z dané věci ani v nejmenším nevyplývá podezření ze spáchání přestupku (ani jiného protiprávního jednání), není Vaší povinností to oznamovat a stačí za daných okolností věc vyřídit sepsáním ÚZ, případně s tím seznámit zúčastněné strany pro případ, že by se např. mohla věc dále projednávat v občanskoprávní rovině. Pozor však na správnou kvalifikaci. V případě pochybností raději věc oznamte, tím nic nezkazíte ! Něco jiného například je, pokud máte podezření ze spáchání přestupku, ale je neznámý pachatel. V takovém případě je Vaší povinností věc předat přestupkové komisi, neboť ona na rozdíl od Vás je oprávněna za podmínek stanovených zákonem věc odložit, byť se jedná o přestupek.
Ad 2)
V daném případě mi není jasné, zda z krádeží je obviňován neprávem soused této paní. V takovém případě bych raději postupoval cestou oznámení správnímu orgánu, byť je zde podmínkou pro přestupek prokázat úmysl nepravdivě obvinit jiného ze spáchání přestupku, což asi zde naplněno nebude. Správní orgán však má více času i možností věc posoudit z celkového hlediska i ve spolupráci s orgány poskytujícími sociální a zdravotní péči. Pokud by nešlo o osočování souseda či jiné osoby, postupoval bych jako v bodě 1).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Zjišťování totožnosti
Dobrý den,
zajímalo by nás, zda je strážník obecní policie povinen při výzvě k prokázání totožnosti občana podle ust. § 12 zákona č. 553/1991 Sb. tomuto sdělit, z jakého důvodu prokázání totožnosti požaduje?
Je občan povinen doklad totožnosti předložit, když mu strážníkem nebyla sdělena oprávněnost této výzvy? Rovněž by nás zajímalo, zda je naplněna skutková podstata přestupku podle ust. § 47 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona v případě, když občan předloží doklad totožnosti až po opakované výzvě strážníka. Občan se hájí tím, že mu strážníkem nebyl sdělen důvod k prokázání totožnosti.
Děkujeme. J.S., A.B.

Zdravím Vás !
Zákon o obecní policii taxativně stanoví, ve kterých případech je strážník oprávněn požadovat prokázání totožnosti. V jiných případech není oprávněn tímto způsobem zasahovat do práv a svobod občana, neboť Listina základních práv a svobod deklaruje, že zasahovat do práv a svobod lze jen na základě zákona, způsobem a v mezích, které stanoví zákon. Je tedy logické sdělit občanovi důvod pro zjišťování totožnosti, pokud má tento pochybnosti o zákonnosti jednání strážníka. Pokud se tedy zeptá na svá práva, měl by být poučen s ohledem na § 6, odst. 2, zákona o obecní policii, kdy je povinen výzvě strážníka vyhovět. Pokud ani poté výzvě nevyhoví, pak lze mít důvodné podezření ze spáchání přestupku dle § 47, odst.1, písm. a) přestupkového zákona.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Rušení nočního klidu
Dobrý den,
můj dotaz se týká rušení nočního klidu. Dá se za rušení nočního klidu považovat to, když jeden nájemník obtěžuje hlukem druhého nájemníka (po 22 hod.), ale tento hluk (hlasitá hudba, křik, dupot, mejdany opilých sousedů apod.) je slyšet pouze v panelovém domě – na chodbě a obtěžuje pouze bezprostřední sousedy. Je chodba panelového domu, kde bydlí větší počet nájemníků veřejným místem? Dá se v tomto případě hovořit o rušení nočního klidu jak je to uvedeno v Přestupkovém zákoně v § 47 odst. 1 písm. b).
Děkuji za Váš názor. S pozdravem J.D.

Zdravím Vás !
Sice nelze považovat prostor chodeb panelového domu za veřejné prostranství, avšak skutková podstata přestupku proti veřejnému pořádku dle § 47, odst. 1., písm. b) nestanoví podmínku, že k rušení nočního klidu musí docházet na veřejném prostranství. Šíření hluku a jeho zjištění je objektivní, není tedy podstatné odkud vychází, ale koho a kde ruší nepřiměřeně v noční době.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět: Poskytování údajů z informačních systémů
Obracím se na vás s prosbou o radu k aplikaci § 11a zák. o obecní policii. Jedná se o to, že PČR na základě "údajného" rozkazu policejního prezidenta odmítá sdělit totožnost provozovatele vozidla (písm.c) s tím, že na tyto informace nemáme "nárok" - vyjma pátrání. Toto mi bylo sděleno velitelem pro uniformovanou policii OŘP K. Tato situace nastala pouze u MěP v Č.B. a u nás. Na jiných součástech vše funguje normálně. Existuje nějaká možnost domoci se zákonného oprávnění? Z vlastní zkušenosti vím, že značná část nařízení a rozkazů jsou vydávány v rozporu se zákony.
R.G.

Zdravím Vás !
V tomto případě je vše v pořádku. Jde o rozkaz č. 206 z 31.12.2002, který vychází přímo z § 11a zákona o obecní policii. Ten totiž stanoví, že strážník může vyžadovat příslušné informace od orgánů, které v dané problematice vedou informační systém. PČR tuto problematiku nevede (na rozdíl od databáze hledaných a pohřešovaných osob a odcizených vozidlech a registračních značkách), pouze má do tohoto systému ze zákona on-line přístup. Registr vozidel vede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností. Ten je povinen sdělit tuto informaci obecní policii. Je to ovšem pomalejší, proto se některé obecní policie obrací rovnou na PČR, která by správně neměla tuto informaci dle výše uvedeného rozkazu poskytovat. Pokud ji poskytne, jak se někde děje, je to projev "dobré vůle" příslušného
policisty a není na to právní nárok.
S pozdravem Jan Roneš


Předmět : Odstranění vraku
Dobrý den pane Roneši. Prosbička na Vás.
Pokud strážník MP sepisuje výzvu k odstranění vraku / autovraku /, musí mít zplnomocnění od starosty, či od zastupitele, který řídí MP? Jelikož v zákoně se vždy píše " vlastník komunikace". Problém jsme zatím neměli, ale když v záhlaví výzvy píšeme Město D. atd. zastoupené Městskou policií, tak bychom asi nějaké to " lejstro" asi potřebovali že?
A ještě jednu věc, pokud majitel vraku vozidlo neodstraní do 2 měsíců, musí město objednat nějakého odborníka, který by řekl, že je to opravdu vrak? Máme tu problém s jedním pánem..... evidentně vozidlo je nepojízdné, propíchlé pneu, celkově zkorodované, ale on říká, že to vrak není. My jsme mu, ale dali možnost, / 2 měs. /, aby dokázal, že to vrak není. Bohužel auto stojí bez známek pohybu na stejném místě a hyzdí vzhled města. Vozidlo má SPZ, ale nemá TK, ani emise, ani povinné ručení. A za další, v tomto případě musí nařídit odtah i likvidaci asi město ? Je to vlastník komunikace, nebo strážník MP pokud by měl zplnomocnění? No a za poslední, pokud se tedy rozhodne o odtahu - může se vozidlo nechat zlikvidovat ihned a nebo se má zatím odstavit někam na záchytné parkoviště.
Víte v tomto případě se raději jistíme, jelikož pan "milý" vyhrožuje", že pokud vozidlo odtáhneme dá to k soudu. Většinou majitelům autovraků stačí ústní domluva od nás, a vrak sami poté, ani ne v 2 měs. lhůtě odstraní, ale toto výše napsané je specifický případ.
Zákon 13/1997 mám prostudovaný, ale ani z komentáře si nedokáži odpovědět na otázky, které jsem Vám vypsala. Prosím poradíte mi, nebo mě navedete správným směrem?
Jsem s pozdravem A.K. str.MP.

Zdravím Vás !
Dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, rozhoduje o odstranění vraku vlastník pozemní komunikace. V případě místních komunikací je vlastníkem obec. Ta by tedy měla prostřednictvím příslušného orgánu, který má na starosti problematiku místních komunikací v obci (odbor dopravy a silničního hospodářství OÚ ), rozhodnout o tom, zda se jedná o vrak, a to na základě podnětů ze strany obecní policie. Strážník by měl vystupovat maximálně v roli prostředníka a ne v roli zmocněného orgánu k rozhodování v dané věci. Navíc § 44 výše uvedeného zákona stanoví, že se na tuto problematiku vztahuje správní řád, tedy rozhodnutí o odstranění a likvidaci vraku a náhradě výdajů s tím spojených by mělo být vydáno v souladu se správním řádem. Podle mého názoru činnost strážníka by měla spočívat především v tom, že v rámci pochůzkové činnosti shromažďuje informace o odstavených vozidlech, jejichž stav odpovídá pojmu vraku, případně provádí doručování a výlepy na vozidla na základě rozhodnutí příslušného orgánu obce. Samozřejmě by měla obec v rámci řízení v dané věci zpracovat řádnou dokumentaci, případně požádat PČR o posouzení technické způsobilosti, neboť ta ze zákona provádí kontrolu technické způsobilosti vozidel(za působnosti okresních úřadů tyto vyžadovaly posouzení ze strany Policie ČR; obec může postupovat stejně). Samozřejmě dokumentace musí prokazovat, že vozidlo bylo trvale technicky nezpůsobilé provozu (je tomu opravdu tak u Vámi popisovaného vozidla ?). Důležitá jsou slova "trvale" a "technicky". Pokud je vozidlo opatřeno registrační značkou, musí být navíc "zjevně" trvale technicky nezpůsobilé provozu.
Tip : Odstavení vraku na pozemní komunikaci je přestupkem dle § 23, odst. 1, písm. j), zákona o přestupcích. Co tedy zkusit řešit věc nejprve tímto způsobem a pokud rozhodnutí v rámci přestupkového řízení Vám dá za pravdu (že se jedná o vrak), je možno se o něj opřít i při následném rozhodnutí o odstranění vozidla.
Pozn.: Co se týče zákona o odpadech, řeší problematiku autovraků nacházejících se i mimo pozemní komunikaci a samozřejmě i způsob nakládání s autovraky. Stanoví tak § 37 tohoto zákona.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Železniční přejezd
Dobrý den pane Roneš,
srdečně Vás zdravím a teď k mému problému. Strážníci zastavili občana, který přecházel přes železniční přejezd v době, kdy byly závory staženy a svítilo červené signalizační zařízení. Moje otázka je, zda můžou strážníci občana zastavit, zjistit totožnost a popřípadě uložit blokovou pokutu a podle jakého § ?
Děkuji za Váš názor.
Str. MP

Zdravím Vás !
§ 86, písm. d) , bod 2. zákona o přestupcích stanoví, že strážník je oprávněn projednávat v blokovém řízení mimo jiné přestupky spáchané pohybem chodce na pozemní komunikaci odporujícím pravidlům provozu na pozemních komunikacích. V tomto kontextu stanoví § 55, odst. 2, zákona o provozu na pozemních komunikacích (č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), že chodec nesmí vstoupit na železniční přejezd mimo jiné v případech, které uvádíte. Tím se tedy chodec dopouští přestupku dle § 22, odst. 1, písm. l), přestupkového zákona a strážník může uložit na místě blokovou pokutu až do výše 2000 Kč.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Neúplný odtah vozidla
Dobrý den nevím jestli Vám muj dopis došel ,nebo na něj nechcete reagovat.Posílám Vám ho tedy ještě jednou.A děkuji za jakoukoliv odpověď.
Vážený pane Roneš, chtěl bych vědět,jestli existuje nějaké oficiální právní stanovisko, kde se upřesňuje, co je a co není neúplný odtah vozidla.
-Postačuje jen to,když odtahovka přijede na místo aniž by prováděla jakýkoliv jiný úkon?
-Musí v takovémto případě řidič vozidla,který se dostavil k tzv. započatému odtahu jeho vozidla zaplatit částku stanovenou pro započatý odtah?
-Jestliže se jedná o započatý odtah, má možnost řidič zaplatit tuto částku na složenku?
-Může provozovatel odtahové služby respektive osoba,která vydává vozidla z parkoviště odtažených vozidel po majiteli odtaženého automobilu chtít za každou cenu částku v hotovosti jinak mu vozidlo nevydá?
-Jestliže někomu někdo blokuje majetek v nápadném nepoměru k vážnosti přestupku /zaplať hotově nebo nebude vydáno vozidlo/, nejedná se o protiprávní jednání? Jestliže ano k jakému protiprávnímu jednání dochází?
-Když je ve obci prováděno blokové čištění postačují k důvodu odtahu dopravní značky B 29 zákaz stání s dodatkovou tabulkou například "středa od 6:00 do 19:00 hodin blokové čištění neuposlechnutí ,odtažení ?Ptám se protože u nás v obci se toto praktikuje.
Dle mého názoru musí být na přenosné značce tyto náležitosti: značka B 28 zákaz zastavení /ze zákona se jedná o překážku silničního provozu, jestliže to není překážka není nikdo oprávněn nejedná-li se o vrak odtáhnout vozidlo/, na dodatkové tabulce musí být napsáno např." Dne 20.5.2005 od 6:00 do 19:00 hodin,blokové čištění hrozí odtah vozidla."
Tyto dotazy mám proto,abych předešel případnému nedorozumění a nerad bych se dostal do nějakých problémů týkajících se prace strážníka.
Předem děkuji za odpověď straznik F.

Zdravím Vás !
Snažím se odpovídat, ale musíte pochopit, že mi chodí z celé republiky den co den několik žádostí o právní názor a není v mé moci všem obratem odpovědět. Tuto práci dělám zdarma a tudíž pouze ve svém volném čase a úplně sám !
K Vaší problematice :
Důležitý je Výměr MF č. 01/2003, který byl vydán v Cenovém věstníku Ministerstva financí ČR již na podzim roku 2002. V tomto předpise MF najdete, jaké si může obec stanovit maximální ceny pro odtah vozidel. Konkrétní ceny (možno i nižší) pak musí obec stanovit nařízením obce ! Zde tedy najdete rozpis jednotlivých plateb. Ohledně způsobu placení uplatňuje většina obcí ustanovení § 175 - 180 občanského zákoníku, tzv. zadržovací právo. Byť na tuto problematiku "placení proti vydání" existují i jiné právní názory, není mi znám případ, kdy by došlo k soudnímu sporu a tedy konkrétnímu soudnímu rozhodnutí.
V případě blokového čištění ulic nemáte úplně pravdu, neboť tuto problematiku stanoví zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to v § 19, odst. 5 a 6. Na základě tohoto ustanovení lze provést odstranění vozidla bez splnění podmínek, které uvádíte. Co se týče dopravního značení, dle výše uvedeného ustanovení jde o vyznačení "dočasného zákazu stání silničních vozidel", čemuž odpovídá DZ B 29.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět: Dotaz na autovrak
Vážený pane Roneši,
obracím se na Vás s problémem.Kdo určí, kdy je vozidlo považováno za autovrak.Myslím si, že při případném soudním sporu bych neobhájil, že si vozidlo za autovrak určila sama městská policie.Podle přípisu z OkÚ Liberec-referátu dopravy platného do 31.12.2002 "si vlastník komunikace vyžádá u PČR provedení kontroly technického stavu vozidla v provozu(stojícího na pozemní komunikaci), které má zjevně znaky silničního vozidla technicky nezpůsobilého k provozu podle zákona č.56/2001" konec
citace. Nyní, kdy je v platnosti nový zákon o odpadech a zákon o pozemních komunikacích my není jasné,kdo může určit vozidlo jako autovrak.Při dotazu na PČR v místě bydliště, zda můžou vozidlo určit jako autovrak se moc netvářili.Také mají obavy z případného soudního sporu o neoprávněném určení
autovraku a případném zlikvidování.Jinak samozřejmě §19 odst.3 a 4 zák.č.13/1997ve znění pozdějších předpisů znám. Předem děkuji za odpověď, K.F. str. MP

Zdravím Vás !
Dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, rozhoduje o odstranění vraku vlastník pozemní komunikace. V případě místních komunikací je vlastníkem obec. Ta by tedy měla prostřednictvím příslušného orgánu, který má na starosti problematiku místních komunikací v obci (odbor dopravy a silničního hospodářství OÚ ?), rozhodnout o tom, zda se jedná o vrak, a to na základě podnětů ze strany obecní policie. Podle mého názoru činnost strážníka by měla spočívat
především v tom, že v rámci pochůzkové činnosti shromažďuje informace o odstavených vozidlech, jejichž stav odpovídá pojmu vraku. Samozřejmě by měla obec zpracovat řádnou dokumentaci, případně požádat PČR o posouzení technické způsobilosti, neboť ta ze zákona provádí kontrolu technické
způsobilosti vozidel. Samozřejmě dokumentace musí prokazovat, že vozidlo bylo trvale technicky nezpůsobilé provozu. Důležitá jsou slova "trvale" a "technicky". To pro případ následné žaloby. Jinak přípis z OkÚ je z hlediska nezměněné legislativy pořád využitelný. Právní výklad se dá použít i dnes,
zanikly pouze okresní úřady samotné. Co se týče zákona o odpadech, řeší problematiku autovraků nacházejících se i mimo pozemní komunikaci a samozřejmě i způsob nakládání s autovraky.
Stanoví tak § 37 tohoto zákona.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Hluk z provozoven
Dobrý den,
prosím o Váš názor na řešení následujícího problému, se kterým se často setkáváme. Při konání plesu, či jiné kulturní akce na sále zdejšího kulturní domu se stává, že si obyvatelé okolních domů stěžují na hluk. Obvykle se nám daří po domluvě s pořadateli snížit výkon reproduktorů ke spokojenosti stěžovatelů, ale při posledním plese se pořadatel hájil tím, že podle jeho názoru hladina zvuku nepřesahuje zákonem stanovenou hladinu a výkon reproduktorů nesnížil. Jakým způsobem tedy lze prokázat rušení nočního klidu a účinně zajistit jeho dodržení ? Jak v mezích zákona postupovat proti skupině lidí, kteří se na lavičce v parku o půlnoci baví tak, že to ruší okolní obyvatele domu a při upozornění na porušování § 47, odst. 1, písm. b), zák. č. 200/1990 Sb. se obdobně hájí tvrzením, že podle jejich názoru nepřekračují povolenou hladinu zvuku ?
Za Váš názor děkuji. J.H.

Zdravím Vás !
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v § 32, že hluk z provozoven a hluk z veřejné produkce hudby nesmí překročit hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem. U veřejné produkce je za splnění této povinnosti odpovědný pořadatel. Orgánem ochrany veřejného zdraví, který dohlíží na plnění povinností stanovených tímto zákonem, je příslušná krajská hygienická stanice. To znamená, že ve Vámi udaném případě nezbývá nic jiného, než se obrátit na tento orgán, aby na Váš podnět provedl kontrolní měření hluku veřejné produkce. Pokud hluk překročí stanovené limity, jedná se o přestupek dle § 29, odst.1, písm. o), přestupkového zákona, pokud je pořadatelem fyzická osoba. Za předpokladu, že pořadatelem je právnická nebo fyzická podnikající osoba, jedná se o jiný správní delikt dle výše uvedeného zákona. V obou případech je příslušným správním orgánem krajská hygienická stanice.
V druhém Vámi udávaném případě nezbývá strážníkovi nic jiného, pokud osoby neuznají svůj přestupek, postoupit věc přestupkové komisi. Každé oznámení musí strážník doložit důvody resp. důkazy o něž se oznámení opírá. V tom může být problém, jak doložit, že hluk osob již rušil noční klid, pokud by přestupkové komisi nestačilo z objektivního hlediska např. svědectví přítomných občanů.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Parkování vozidla na chodníku před vjezdem do garáže
Dobrý den pane Roneš. Chtěl bych se Vás zeptat na kvalifikaci přestupku. Řidič parkuje vozidlo na vjezdu do své garáže. I když však najede co nejblíže k vratům, zadní část vozidla stále zasahuje do chodníku tak, že stěží okolo projde chodec. Matka s kočárkem nemá šanci.
Podle mého názoru se nabízejí dvě možnosti. Za prvé přestupek proti veřejnému pořádku § 47 ods. 1 g) zák. 200/1990 Sb. o přestupcích s odkazem na § 34 zák. 128/2000 o obcích, kde je uvedeno, že za veřejné prostranství se považuje mimo jiné také chodník.. Řidič tedy provádí neoprávněný zábor veřejného prostranství. (Parkování vozidel na chodníku neodpovídá charakteru obecného užívání veřejného prostranství.) V případě neochoty řidiče přestupek řešit na místě, by se tento oznamoval do přestupkové komise Obecního úřadu.
Za druhé by se mohlo jednat o přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu § 22 ods. 1 f) zák. 200/1990 Sb. o přestupcích s odkazem na § 53 ods. 2 zák. 361/2000 Sb. podle kterého jiní účastníci provozu na pozemních komunikacích než chodci nesmějí chodníku nebo stezky pro chodce užívat, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak. V tomto případě by se však přestupek oznamoval komisi odboru spr. věcí a dopravy pověřeného městského úřadu.
Zajímalo by mne, zda je možné přestupek řešit oběma způsoby, popřípadě které parametry určují první nebo druhý způsob.
Děkuji za radu. Strážník V.H.

Zdravím Vás !
Dle mého názoru by měl mít přednost přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, neboť chodník je též pozemní komunikací (místní komunikace IV.třídy) a navíc byl přestupek spáchán s motorovým vozidlem, tedy v rámci provozu na pozemních komunikacích. Strážník toto může řešit na místě v blokovém řízení. V rámci správního řízení je pak věcně příslušným správním orgánem odbor dopravy místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Pokud tedy nemá Vaše obec toto postavení, přichází o příjmy z pokut uložených ve správním řízení. Naopak v případě přestupku podle § 47 odst. 1, písm. g), který spadá do kompetence přestupkové komise Vaší obce, by příjmy z pokut uložených ve správním řízení byly příjmem této obce. To z pohledu obce někdy vede k upřednostnění této kvalifikace. Kvalifikace přestupku v rámci správního řízení je pak plně v kompetenci i odpovědnosti této přestupkové komise.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Trestný čin dle § 257b trestního zákona
Vážený pane Roneš,
pracuji jako strážník Městské policie teprve asi 2rokem, ale často se setkávám s problémém při řešení TČ sprajerů. Občas nás kamerový system upozorní a následně dispečer vyšle na mladíky, > kteří fixou popisují sloupy veřejného osvětlení, rozvaděče a apod. Z mého hlediska se jedná o výše jmenovaný trestný čin, neboť zákon mluví jasně, alespoň já to tak chápu. Přivolaná hlídka PČR však tvrdí opak. Je mi vždy řečeno, že pokud fix je smyvatelný o TČ se nejédná. Nechají proto mladíky aby si po sobě nápisy uklidili a nám řeknou že se jedná o přestupek . Pro mě to znamená , že i když se naplnila skutková podstata přestupku i trestného činu a tento mi PČR vyvrátila jedná se tudíž o přestupek. Mohu proto mladíky vyřešit v blokovém řízení na místě za přestupek znečištění veřejného prostranství? nebo tímto zakryji trestný čin?? Co v tomto případě dělat?Mnohokrát děkuji za odpověď.
S pozdravem O.T.

Zdravím Vás !
Trestný čin je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně.
Aby se jednalo o trestný čin, musí být naplněny nejen znaky uvedené v trestním zákoně (znaky obecné a typové - SPTČ), ale musí být naplněn též potřebný stupeň společenské nebezpečnosti (vyšší než nepatrný, u mladistvých vyšší než malý). Ten je určován zejména významem chráněného zájmu, na který
pachatel útočí, způsobem provedení činu, okolnostmi a jeho následky, osobou pachatele, mírou zavinění a pohnutkou. Jinak se o trestný čin nejedná a připadá v úvahu podpůrný přestupek. Tím, že strážník zjistí naplnění skutkové podstaty TČ trestně odpovědným pachatelem, má důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin a jeho povinností je bez zbytečného odkladu věc oznámit policii. Je pak na ní, aby posoudila stupeň společenské nebezpečnosti a případně zahájila trestní řízení, resp. věc překvalifikovala na přestupek. V takovém případě nic nebrání tomu, aby věc byla řešena jako přestupek. Ve Vašem případě však nejde o znečištění veřejného prostranství, ale veřejně prospěšného zařízení.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Fyzické testy u MP
Dobrý den pane Roneš
1.Chtěl bych se zeptat,zda existují nějaké tabulky,které stanovují fyzické testy MP.Nikde na internetu jsem to nenašel.Našel jsem jen fyz. testy PČR.
2.Jak často musí strážník tyto fyzické testy absolvovat .
3.Je možností zaměstnavatele strážníka za nesplnění fyzických testů propustit ?
Předem děkuji za vaši odpověď.
Str. V.F.

Zdravím Vás !
Co se týče problematiky fyzických testů, neexistují jednotné tabulky, je to plně v kompetenci samotného města jako zaměstnavatele. Musíte se ptát u konkrétní městské policie. Některé ani fyzické testy nemají. Pokud ano, moc se neliší od testů PČR. Dát strážníkovi výpověď ve smyslu § 46, odst. 1, písm. e) zákoníku práce z důvodu nesplnění požadavků stanovených zaměstnavatelem pro řádný výkon práce je v tomto případě dle mého názoru problematické (obecně to stanovit).
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Soukromá zbraň a výkon služby
Vážený pane Roneši, dovolte abych Vás požádal o radu.
Jsem držitelem zbrojního průkazu pro výkon zaměstnání i pro ochranu zdravi.... vlastním soukromou zbraň. Naše Městská policie nevlastní žádné služební zbraně a v současné době ani zbrojní licenci. Do služby nosím svojí soukromou zbraň, kterou nosím viditelně.Je mi jasné, že ji mohu použít pouze jako občan (§13,14 tr.zák.),nikoli jako strážník. Dle názoru PČR (správní činnosti-zbraně) mohu ve službě nosit soukr. zbraň viditelně.
Do současné doby jsem zbraň nosil s vědomím starosty, ale jak se říká "na hubu". Starosta mi dal za úkol připravit smlouvu (příp.dohodu) o tom, že budu svojí soukromou zbraň nosit do služby a zaměstnavatel mi bude přispívat na náboje,případně jiné výdaje.
Zajímal by mě Váš názor na situaci a podle jakého zákona mám smlouvu formulovat. V Zákoníku práce jsem našel pouze §131 Náhrady výdajů poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce.
Děkuji za odpověď. S pozdravem J.S.

Zdravím Vás !
Dle mého názoru je stanovisko policie v rozporu se zákonem, neboť § 28, odst.3, zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních, ve znění pozdějších předpisů stanoví, že držitel zbrojního průkazu sk. D (pro výkon zaměstnání nebo povolání - podle předchozího zákona sk. E) je oprávněn při výkonu zaměstnání nebo povolání nosit nebo držet zbraň kategorie A,B nebo C (Váš revolver nebo pistole patří do kategorie B), na kterou má jeho zaměstnavatel vydán průkaz zbraně k účelům, pro které byla vydána zbrojní licence. Pouze v takovém případě (dle tohoto odstavce) a za podmínky, že je zbraň nošena jen v souvislosti s plněním pracovních povinností (§ 20 zákona o obecní policii hovoří pouze o služební zbrani v držení obce), může být zbraň nošena viditelně.
Vidíte sám, že toto nesplňujete, neboť se jedná o čistě soukromou zbraň, tudíž ji musíte při výkonu služby nosit skrytě jako každý jiný držitel zbrojního průkazu sk. E (pro ochranu života, zdraví nebo majetku - podle předchozího zákona sk. G).
Dohoda se starostou nemůže měnit zákon, pouze řeší materiální stránku věci, že jde o Vaše náklady, které Vám obec bude nějakým způsobem hradit. V takovém případě se však náhrady dle § 131 zákoníku práce poskytují pouze na základě kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele a ne na základě smlouvy. Místo smlouvy tedy připravte např. "Vnitřní směrnici zaměstnavatele pro používání soukromých zbraní při výkonu služby strážníka obecní policie " (uvést v ní podmínky a výši náhrad) a předložte ji starostovi ke schválení. Pokud bude směrnice schválena a podepsána, nic nebrání k vyplácení náhrad. Ještě chci připomenout, že tyto náhrady nejsou považovány pro účely daně za příjem ze závislé činnosti.
Možností by bylo udělat zbrojní licenci, zbraň smluvně převést po dobu trvání pracovního poměru do držení obce, ustanovit Vás zbrojířem a místem uložení zbraně uvést místo Vašeho bydliště. Obec nemusí zbraň kupovat ani jí zabezpečovat ve vlastních prostorách a tedy pořizovat trezor ap. Pak však musíte vést příslušnou evidenci a plnit další povinnosti zbrojíře podle zákona a pak také zbraň nesmíte používat pro soukromé účely.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Pokousání psem
Pane Roneš , mám na Vás specifický dotaz ohledně pokousání psa jiným psem (rottwailer versus pudl) , kdy vznikla majiteli pudla celková škoda na majetku -léčení pokousaného psa cca 5 550 Kč.Žádám o radu , jak v dané situaci pokračovat.Za Vaší odpověď, pokud možno na stránky Rádce strážníka předem děkuji.

Zdravím Vás !
1. Pokud byl útočící pes za tímto účelem úmyslně poštván a způsobená škoda je nikoli nepatrná ( 5 000 Kč a více) - je naplněna skutková podstata trestného činu poškozování cizí věci dle § 257 trestního zákona (poštvaný pes se bere jako živý nástroj v rukou člověka-pachatele) a věc by měla být předána PČR.
2. Stejná situace jako v bodě 1., pouze způsobená škoda je nepatrná (menší než 5 000 Kč) - je naplněna skutková podstata přestupku proti majetku dle § 50 přestupkového zákona a věc by měla být předána přestupkové komisi (neřešit blokově, neboť přestupková komise může vedle sankce uložit pachateli také povinnost uhradit poškozenému škodu způsobenou přestupkem), navíc nelze vyloučit souběh s přestupkem dle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (týrání zvířat) a přestupkem dle bodu 3.
3. Pokud útočící pes nebyl úmyslně poštván a v obci je v účinnosti obecně závazná vyhláška regulující volný pohyb psů na veřejném prostranství (určená místa kam pes vůbec nesmí či pouze na vodítku, s košíkem ap.) a ta byla tímto jednáním porušena - je naplněna skutková podstata přestupku dle § 46/2 přestupkového zákona a věc by měla být předána přestupkové komisi (neřešit blokově, neboť přestupková komise může opět vedle sankce uložit pachateli také povinnost uhradit poškozenému škodu způsobenou přestupkem).
4. Pokud útočící pes nebyl úmyslně poštván a v obci není v účinnosti žádná obecně závazná vyhláška upravující tuto problematiku resp. nedošlo k jejímu porušení - jde o občansko-právní záležitost, a pokud se obě strany dobrovolně nedohodnou na náhradě škod, nezbývá poškozené straně nic jiného, než podat žalobu o náhradu škod u občanského soudu.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Nahlížení do spisů
Vážený pane Roneši,
máme jako oznamovatelé přestupků či jiných správních deliktů právo nahlížet do spisů a požadovat vyrozumění o tom, jak správní orgán rozhodl, a na základě čeho? Nebo jsme odkázaní jenom na § 38, ods. 2 Správního řádu?
Děkuji

Zdravím Vás !
Na základě § 23, odst. 2, správního řádu, může správní orgán umožnit nahlédnout do spisu i jiným osobám než účastníkům řízení za předpokladu, že prokáží důležitý právní zájem. Posouzení tohoto aspektu přísluší správnímu orgánu a není na něj právní nárok.
Dle § 67, odst. 4, přestupkového zákona, je správní orgán povinen na žádost oznamovatele jej do třiceti dnů ode dne, kdy mu oznámení došlo, vyrozumět o tom, jaká opatření v dané věci byla učiněna.
Více není z právního hlediska nárokovatelné.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Úklid sněhu
Přeji hezký den.
Měl bych jeden dotaz týkající se blížící se zimy. Možná že zase napadne sníh a opět se rozpoutá diskuse ohledně odklízení následků sněžení z chodníků. Na TV NOVA zase budou právníci říkat že je protizákonné lidi k tomu nutit a budou vznikat rozpory. V našem městě je OZV o úklidu a domnívám se že kdyby byla proti zákonná, byla by pozastavena její platnost. Zajímalo by mě tedy, jestli tuto věc budeme moci řešit a pokud ano tak dle jakého paragrafu. Jestli dle §46/2 a nebo §47/1,d.
Děkuji strážník MěPo

Zdravím Vás !
Podle § 27, odst. 7, zákona č. 13/1997, o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, může obec stanovit nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti místních komunikací (chodník je místní komunikací IV. třídy) a průjezdních úseků silnic. Nedodržení povinnosti vyplývající z tohoto nařízení ze strany fyzické osoby je přestupkem podle §46/1, zákona o přestupcích (strážník může řešit blokově); ze strany právnické osoby správním deliktem podle § 42, odst. 1, písm. b) výše uvedeného zákona o pozemních komunikacích, který projednává příslušný silniční správní úřad (pokud jde o místní resp. veřejně přístupnou účelovou komunikaci vykonává tuto funkci obec prostřednictvím příslušného odboru obecního úřadu) .
S pozdravem Jan Roneš, www.obecnipolicie.cz


Předmět : PCO
Vážený pane Roneš máme jen velmi stručný dotaz, zajímalo by nás zda městská či obecní policie je oprávněna provozovat střežení komerčních objektů( PCO) za úhradu či nikoliv. Nejedná se o objekty města ale o různé firmy, byty atd. Za odpověď na rádci strážníka předem děkujeme. Strážník S.L.

Zdravím Vás !
Záleží na obci - pokud tato činnost bude provozována komerčním způsobem, musí si obec (obecní policie nemá právní subjektivitu)zažádat o koncesi, neboť se jedná podle živnostenského zákona o koncesovanou živnost. Jakmile jí bude vydána koncesní listina, může tuto činnost obec prostřednictvím svého orgánu (obecní policie) začít provozovat.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Hlídková služba
Vážený pane Roneši,
rád bych se Vás zeptal na Váš názor, zda strážníci při hlídkové službě pochybili . Strážníci projížděli služebním automobilem kolem parkoviště , kde je zakázán vjezd dopravní značkou B1 s dodatkovou tabulkou ,, Mimo MěÚ ", toto parkoviště je hned za budovou městského úřadu . Na parkovišti stálo ,v nočních hodinách ,odstavené auto, ve kterém seděli pachatelé trestného činu loupežného přepadení i s poškozeným. Jeden z pachatelů vybíral z odcizené bankovní karty poškozeného, finanční hotovost v bankomatu umístěném ve vestibulu budovy městského úřadu. Strážníci projeli kolem a vozidla zaparkovaného v zákazu vjezdu si nevšimli. Silnice po které jeli je rušná mezinárodní komunikace, na které je hustý provoz i v nočních hodinách.Parkoviště je vedle mezinárodní komunikace a je neosvětlené. Strážníkům je dáváno za vinu, že je jejich povinností odhalovat přestupky a jiné správní delikty podle zákona č. 553/1991 Sb.
S pozdravem T.P.

Zdravím Vás !
Asi těžko rozsoudím, bez místní znalosti, zda pochybili či nikoliv. Je pravda, že jedním z úkolů obecní policie je odhalovat přestupky a jiné správní delikty. Pokud tedy záměrně přehlédnou nějaký přestupek a není to z důvodu neodkladnosti jiného úkonu, nejednají v souladu se zákonem. Pokud ale vozidlo nebylo dostatečně osvětleno z hlavní komunikace, může se lehce stát, že jej přehlédli a tedy nemohli přestupek odhalit. U motorizované hlídky to není nic neobvyklého, musíme totiž počítat s rychlostí vozidla, terénu se může věnovat pouze jeden strážník a jen z jedné strany, druhý jako řidič se musí věnovat řízení motorového vozidla apod. Pěší hlídka je v tomto případě ve výhodě, její kontakt s okolím je lepší. Chybou by tedy bylo, pokud strážníci zjistili výskyt daného vozidla a ani alespoň neprověřili okolnosti výskytu daného vozidla v zákazu vjezdu v nočních hodinách a navíc ne před bytovým domem ale před úřadem, kde se v nočních hodinách lidé nenacházejí, a to s odůvodněním, že takovýto přestupek a navíc v nočních hodinách není třeba řešit. Znovu ale připomínám, že neznám všechny souvislosti a okolnosti Vámi popisované situace.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Odnětí věci
Dobrý den,
mám dotaz: Strážník sloužící na ulici opakovaně řeší přestupek stejné osoby a pokuta je zjevně neúčinná a osoba se opakovaně dopouští přestupku. Strážník na ulici tedy přistoupí k odnětí věci a sepíše potvrzení o odnětí věci a úřední záznam s návrhem na správní řízení( vše pod č.j.). Náhle se po
několika dnech dostaví zmiňovaná osoba a strážník který sedí celé dny v kanceláři vrátí odňatou věc a stopí záznam spolu s návrhem na zahájení správního řízení. Udělí blokovou pokutu v kanceláři. Strážník na ulici je pak za blbce a zbytečně píše papír. Osobu pak opakovaně potkává jak se dopouští přestupku - stejného a používá k tomu již jednou odňatou věc. Druhý případ je že osoba odmítá přestupek řešit na místě protože si to vyřídí jinde a tak postup sepsání a odnětí je stejný. Pak zase nastává kolečko v
kanceláři a jsme tam jako u první případu. Dotaz na Vás všechny: Jedná se o porušení zákona a nebo jenom o drzost kancelářských?

Zdravím Vás !
Podle mého názoru je tento postup v rozporu se zákonem, pokud nejde o nápravu nesprávného rozhodnutí strážníka. Ze znění § 17, odst.3), zákona o obecní policii vyplývá, že v případě odnětí věci nelze přestupek vyřešit v blokovém řízení. O přestupku a případném propadnutí resp. zabrání věci může rozhodnout pouze ten správní orgán, který je příslušný k projednání přestupku v nezkráceném řízení o přestupku.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz



Předmět: Výjezdy v rámci PCO
Dobrý den,
dovoluji si Vás požádat o názor na následující záležitosti:
v poslední době narůstá počet hlášení od operačních středisek soukromých bezpečnostních agentur, které mají své klienty v našem městě o důvodném podezření z vloupání do objektů připojených na PCO (pult centralizované ochrany), na základě signálů EZS z těchto objektů a žádají nás, abychom tyto objekty v rámci své činnosti prověřovali. Stáváme se tak zásahovou jednotkou bezpečnostních agentur a to bez náhrady na náklady s tímto zásahem souvisejícími. Podle § 2, písm. a) Zák. č. 553/1991 Sb. městské policie přispívá k ochraně majetku a osob. Je naše povinnost takovéto oznámení prověřovat a provést zásah v objektu ? Máme nárok na náhradu škody v případě, že půjde o „planý poplach“ ?
V rámci webu města provozuji stránky městské policie. Na žádost starosty zveřejňuji mimo jiné i aktuální informace o naší činnosti, při čemž používám zkratky jmen osob, které se dopustili protiprávního jednání včetně jejich věku stejně jak používají redaktoři tisku. Je toto v pořádku ? Nedopouštím se tím protiprávního jednání ?
Kde naleznu výklad § 47, odst. 1, písm. b), Zák. č. 200/1990 Sb. ? (vzbudit veřejné pohoršení)
Děkuji J.H.

Zdravím Vás !
ad 1) Jedná se o klasické zneužívání orgánů veřejné správy z oblasti soukromé sféry, kdy bezpečnostní agentury uzavřou se soukromým subjektem smluvní vztah s finančním plněním za úkony, které se pak snaží přenést na bedra např. obecní policie -samozřejmě bez náhrad. Dle mého názoru musí při signálu z EZS nejprve sama bezpečnostní agentura splnit podmínky smluvního vztahu s klientem (dostavení se na místo do požadované doby dle příslušné smlouvy a ověření stavu objektu) a teprve pak se může obrátit s důvodným podezřením popř. žádostí o pomoc na policii resp. obecní policii.
ad 2) Pokud používáte pouze iniciály pachatele bez dalších údajů, které by mohly osobu ztotožnit (např. foto), je vše v pořádku. Pozor od 1.1.2004 na nový § 26 přestupkového zákona.
ad 3) Co se týče výkladu k ustanovení § 47, odst. 1, písm. c) /ne b)/ přestupkového zákona, "vzbudit veřejné pohoršení", lze za takovou formu jednání označit čin, který vyžaduje nelibost většího počtu osob (minimálně tři - srovnej § 89, odst. 4 trestního zákona). Zpravidla se jedná o neslušnost nebo výtržnost narušující veřejný pořádek (např. oplzlé řeči, močení na veřejnosti ap.).
Výklad najdete pouze v rámci komentáře k příslušnému zákonu.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Služební poměr a strážníci
dobrý den pane Roneš, měl bych jeden dotaz, slyšel jsem, že bychom jako strážníci měli přejít do služebního poměru, můžete mi sdělit co je na tom pravdy? Děkuji za odpověď L. Š.

Zdravím Vás !
Nic takového se v dohledné době nechystá.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Pokuty za bezpečnostní pásy
Vážený pane Roneši,
rádi bychom se zeptali na Váš právní názor na vybírání blokových
pokut. Je strážník městské policie oprávněn ukládat v blokovém
řízení pokuty řidičům motorových vozidel za to, že není přepoután
bezpečnostním pásem? Děkujeme za Vaší odpověď.
Strážníci MP D.

Zdravím Vás !
Zákon o přestupcích ve znění § 86, písm. d) neumožňuje strážníkům toto řešit
v blokovém řízení.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Poskytování záznamů z kamerového systému
Zdravím Vás pane Roneš.
V našem desetitisícovém městě byl v loňském roce zřízen městský kamerový systém. Od letošního roku se na naši služebně množí žádosti soukromých osob o poskytnutí záznamu z kamer. Zajímalo by mě, jestli je možnost tyto záznamy poskytnout a pokud ne , tak na základě jakého paragrafu. V našem zákoně jsem nic k dané věci nenašel.
Děkuji strážník J.V.

Zdravím Vás !
V první řadě je třeba si uvědomit, že kamerový systém slouží ze zákona k plnění úkolů obecní policie, tedy především přispívá k ochraně bezpečnosti osob a majetku. Není určen pro potřeby občanů a neexistuje tedy ani žádný zákonný nárok na předávání záznamů občanům. V případě, kdy kamerový systém zachytí (byť na veřejném prostranství) "choulostivé" situace, kterých by pak nějaký občan mohl využít resp. zneužít, mohl by se poškozený obrátit se žalobou proti Vám. Strážník naopak musí dle zákona zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů obecní policie nebo v souvislosti s nimi a které mimo jiné v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Navíc mi není znám obhajitelný důvod, který by občan v tomto případě uvedl (alespoň z Vašeho mailu nic takového nevyplývá). Pokud by se mělo jednat o důkazní materiál např. pro správní řízení, předávala by obecní policie tyto materiály na podnět takovéhoto občana rovnou příslušnému správnímu orgánu či jinému kompetentnímu orgánu nebo také na jeho žádost.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Dodržování provozní doby
Přeji hezký den
Chtěl jsem se Vás zeptat, kdo řeší nedodržování provozovací doby v restauracích. Pokud provádíme kontroly provozoven, tak neoznačení provozní doby předáváme živnostenskému úřadu. Ten toto dle §17, ods.8, písm b/ živnostenského zákona, řeší jako JSD. Ale teď nám odepsali, že řeší jen označení p.d. a ne její nedodržování. Znamená to, že pokud nedochází k rušení nočního klidu nelze toto závadové jednání řešit? Pokud ne, tak proč potom je provozovatel povinen mít ne provozovně provozní dobu označenou?
Děkuji P.Z. strážník

Zdravím Vás !
Pokud je provozní doba prodloužena nad rámec té, která je uvedena na provozovně, bere se to jako služba občanům navíc a opravdu toto není postižitelné, pokud nedojde k porušení jiných právních předpisů (rušení nočního klidu ap.). Něco jiného by podle mého názoru bylo, když by podnikatel uzavřel provozovnu svévolně dříve, než stanoví provozní resp. prodejní doba. To by se dalo brát z hlediska zákazníka jako uzavření provozovny a tím i nesplnění povinnosti označit na vhodném a viditelném místě počátek a konec uzavření dle zákona o živnostenském podnikání alespoň 3 dny předem. Tím by vzniklo podezření ze spáchání jiného správního deliktu, který projednává příslušný živnostenský úřad.
Pozn.: Provozní resp. prodejní doba se uvádí pro potřeby zákazníků, při jejím prodloužení to zákazníky nijak nezasáhne, v opačném případě ano.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Záškoláctví
Zdravím Vás.
V součastné době se potýkáme s přestupkem § 31 Zk. 200/90 Sb. a to přestupky na úseku školství a výchovy mládeže.
Máme tu žáky ,kteří mají i 77 neomluvených hodin.Konkrétně tento případ jsme předali OOPČR s podezřením na trestní čin.
PČR se vyjádřila že to TČ není a že je nemáme „ s blbostma „ zatěžovat. Chtěl bych vědět mají-li pravdu. Můj názor je , že se o TČ jedná a to , zanedbání povinné péče.
Budete-li mít trochu času prosím o Váš názor.
Děkuji

Zdravím Vás !
Počet zameškaných hodin je pouze orientačním hlediskem. V praxi se sice udává 100 zameškaných hodin, ale to nemusí vždy platit. Vzhledem k potřebné výši společenské nebezpečnosti trestného činu ( § 217 - ohrožování výchovy mládeže) bude třeba posoudit, zda za daných okolností byla osoba mladší 18-ti let již vydána nebezpečí zpustnutí (tady nemusí hrát roli pouze počet zameškaných hodin), a to je oprávněna zjišťovat pouze PČR. Má to dané jako úkol zákonem. Pokud tedy strážník přijme podezření, že byl spáchán trestný čin, je povinen toto bez zbytečného odkladu oznámit PČR. Ta by měla posoudit zda se opravdu jedná o TČ. Pokud neshledá důvody pro zahájení trestního řízení, je povinna sama věc předat příslušnému správnímu orgánu s podezřením na přestupek.
Ve Vašem případě jste postupovali správně, neboť Vámi udávaný počet zameškaných hodin se již blíží k výše uváděné hranici (nejde o jednorázovou nepřítomnost ve škole) a ostatní aspekty rodinné výchovy není oprávněn strážník zjišťovat.
Pokud se tedy k Vám bude chovat PČR tímto způsobem, oznamte tedy věc jako podezření z přestupku dle § 31 PZ příslušnému správnímu orgánu, který buď věc projedná sám nebo předá policii pro podezření z TČ. Při posuzování oznámeného přestupku se může správní orgán obracet na policii se žádostí o prověření došlého oznámení o přestupku.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět: Pravomoci kontrolního výboru zastupitelstva
Vážení pane ,
prosím o Váš názor na následující problematiku:
1. aplikace pojmu "jiné okolnosti" uvedeného v § 26, odst. č. 1, Zák. č. 200/1990 Sb.
2. při zajišťování důkazů přestupků páchaných majiteli psů, zejména neodklízení psích výkalů z chodníků či trávníků používáme podle § 24b, odst. č. 1, Zák. 553/1991 Sb. videokameru, z jejichž záznamu lze ztotožnit přestupce. Při kontrole činnosti městské policie provedené kontrolním výborem zastupitelstva města jsem byl předsedkyní tohoto výboru vyzván k předložení těchto videozáznamů k prohlídce. Má kontrolní výbor zastupitelstva města právo seznámit se všemi okolnostmi přestupků včetně ztotožnění přestupců ?
S pozdravem J. H.

Zdravím Vás !
Co se týče aplikace pojmu "jiné okolnosti" - jde o všechny indicie mimo jména a příjmení, které by mohly vést ke ztotožnění této osoby.
K druhé problematice :
Pokud kontrolní výbor provádí kontrolu činnosti obecní policie, musí mít k tomu pověření zastupitelstva obce dle § 119 odst. 3, písm. c), zákona o obcích. Z toho by mělo být patrné jakým směrem se kontrola bude odvíjet. Na základě toho by bylo možné předložit i videodokumentaci. Rozhodně však nemůže kontrolní výbor suplovat postavení správních orgánů resp. orgánů činných v trestním řízení. Kontrola by měla být především zaměřena na dodržování vnitřních předpisů, hospodaření s prostředky ap.. Připadá mi sporné požadovat údaje či záznamy, které s tím evidentně nesouvisí. Hlavně pokud půjde o osobní údaje.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Požádání o pomoc občana
Vážený pane Roneš,
dovolte abych se na Vás obrátil s dotazem.
v § 24, odst.2,3 a v § 26,odst.2, zák.č.553/91 Sb. je zmíňka o osobě,
která poskytuje pomoc na žádost strážníka. Podle jakého zákona,přpadně §
mohu jako strážník požadovat po občanovi pomoc? U PČR to jednoznačně vyplívá
ze zákona o policii, ale v našem zákoně ani v trestním řádu jsem to nenašel.
Děkuji za odpověď. S pozdravem strážník J.S.

Zdravím Vás !
Na rozdíl od Policie ČR, které je každý povinen ve smyslu § 47 resp. § 48
zákona o PČR požadovanou pomoc poskytnout, nemá obecní policie takovou oporu
v zákoně. Pokud tedy strážník jako veřejný činitel požádá o pomoc občana,
není možné ji vymáhat na základě zákona. A výzvy veřejného činitele může
strážník použít pouze způsobem a v intencích stanovených zákonem.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Služební poměr
Dobrý den.
Obracím se na Vás s dotazem, zda by v budoucnu mohli být strážníci MP
zařazeni do služebního poměru, nebo jestli se o tom alespoň jedná.
Strážníci MP jsou v pracovním poměru k obci a jsou velmi znevýhodněni vůči
ostatním složkám, které jsou ve služebním poměru. Jak víme, tak tyto
složky jako PČR, celníci, hasiči, nebo armáda ČR mají podle dosavadního
služebního zákona nárok po deseti letech na tzv. výsluhu. Pracuji u MP již dvanáct
let a tato otázka tíží i hodně našich kolegů, protože když ukončíte po letech
pracovní poměr u MP, tak od této společnosti nedostanete po sociální
stránce vůbec nic. O co horší práci vykonává strážník MP pro společnost než např.
celník, nebo PČR? Samozřejmě by tyto výsluhy vyplácel asi stát, ale
domnívám se, že nás strážníků MP není v republice zase tak mnoho, kteří slouží více
jak deset let. Určitě si těchto výhod zasluhujeme za tuto práci stejně
jako ostatní, i když zařazení do služebního poměru je náročnější. V dnešní době
odchází hodně lidí z armády, nebo od celníků k MP, kteří pobírají výsluhy
a jsou tzv. "za vodou".
Děkuji za předem zodpovězený dotaz a jsem s pozdravem. Strážník J.B.

Zdravím Vás !
Bohužel nevím o žádném takovém náznaku. Největším problémem je, že obecní
policie je orgánem samosprávy - obce, tedy veškeré náklady by ležely pouze na
bedrech obcí. Nelze předpokládat, že by od státu chodila nějaká účelová
dotace. A jelikož ani obce nemají na toto peníze, nelze v nejbližší době
očekávat v této problematice nějakou pozitivní změnu, byť práce strážníka je
srovnatelná s jinými ozbrojenými složkami jako je např. PČR.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Školení psovodů
Dobrý den,
chtěla jsem Vás požádat jestli nevíte jaký zákon nebo vyhláška upravuje
kurzy a atesty pro psovody MěP. (PČR). Marně se ji snažím na internetu najít.
Děkuji K.B.

Zdravím Vás !
Žádný zákon ani prováděcí předpis, který by výcvik psů MP upravoval,
neexistuje. Proto bylo stanoveno zákonem o obecní policii, aby způsobilost
psů MP osvědčovala PČR, neboť je jediným orgánem v rámci ČR, který potřebným
způsobem cvičených psů k plnění svých úkolů používá a má s jejich výcvikem
odpovídající zkušenosti. Proto je tato problematika upravena pouze rozkazem
policejního prezidenta. Bohužel neznám číslo tohoto rozkazu, ale pokud se
obrátíte na kynologa Správy Policie ČR v kraji, který má na starosti
ověřování způsobilosti psů MP, měl by Vás s tímto rozkazem seznámit.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Blokové řízení
Přeji dobrý den.
Chtěl jsem se zeptat, jak je to s řešením §49 v blokovém řízení, myslím že v §86 není že by toto mohl strážník řešit blokově ale v testech jsem měl že §49 lze řešit blokově.
Děkuji strážník MP.

Zdravím Vás !
V § 86, písm. d), přestupkového zákona, je přece uvedeno, že obecní policie projednává v blokovém řízení přestupky, jejichž projednávání je v působnosti obce. O jaké přestupky jde zjistíte, když se podíváte do § 53, odst. 1, tohoto zákona. A uvidíte, že jsou tam mimo jiné uvedeny i přestupky proti občanskému soužití. Proto je můžete řešit blokově.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Vrak
Dobrý den
Vážený pane Roneš,
Chtěl bych se zeptat co dělat v případě a to :
Motorové vozidlo stojí cca 5 měsíců na parkovišti , má 1 (zadní ) SPZ ,vypuštěné kola,
z vozidla odpadává rez.Po lustraci byl zjištěn majitel , kterému byl doručen dopis o odstranění tohoto vozidla,na který nereaguje.Prosím o radu jak dále postupovat
Děkuji a s pozdravem
J.B. strážník MP

Zdravím Vás !
Zásadní otázkou je, zda lze Vámi uvedené vozidlo označit dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, za vrak. V § 19, odst. 2, písm. g) výše uvedeného zákona se stanoví, že pokud je vozidlo označeno RZ, musí být zjevně trvale technicky nezpůsobilé k provozu.
Podmínkou tedy je, aby vozidlo bylo v takovém stavu, že je z technického hlediska zjevně trvale nezpůsobilé k provozu, což např. z hlediska vypuštěných kol splněno nebude (korozi karoserie nemohu posoudit). Pokud by však byly zjištěny další závady technického rázu, kde by bylo splněno výše uvedené, jednalo by se vrak a pak je vlastník vraku povinen na výzvu vlastníka pozemní komunikace odstranit vrak do dvou měsíců od doručení výzvy k odstranění. Neučiní-li tak, odstraní a zlikviduje vrak vlastník pozemní komunikace na náklady vlastníka vraku(§ 19, odst.3 výše uvedeného zákona) . Musí přitom postupovat v souladu s § 37 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Náhrady v rámci podání vysvětlení
Dobrý den.
Zajímalo by mě, jak postupovat, jestliže si pozvu osobu k podání vysvětlení a ona bude uplatňovat náhradu za výdaje které jí tím vznikly a ušlý výdělek. Pozvu li si např. podnikatele, podezřelého z přestupku v dopravě a on se dostaví, využije možnosti odepřít vysvětlení a bude požadovat náhradu všech náležitostí, které mu vznikly. Přestupek nebude spolehlivě zjištěn a domnívám se tudíž, že to nelze vidět tak, že se dostavil na výzvu pro své protiprávní jednání. V případě podnikatelů by tak mohlo dojít k dožadování se vcelku vysokých sum a městu by se pak asi naše řešení přestupků moc nezamlouvalo.
Děkuji strážník MěPo

Zdravím Vás !
Gratuluji, že přemýšlíte i tímto způsobem. Je na strážníkovi, aby určil vzhledem ke zjištěným skutečnostem, zda je nezbytně nutné sepisovat s danou osobou zápis o podaném vysvětlení resp. vyzvat osobu, aby se za tím účelem dostavila . Podle mého názoru ne vždy je to nutné. Nejde o povinnost, ale o oprávnění strážníka. V některých případech je možné věc vyřešit na místě, nebo se rozhodnout rovnou věc sepsat a předat správnímu orgánu. Někdy právě strážníci zcela bezúčelně "tahají" osoby k sepisování zápisu, zatěžují se administrativou a pak schází v ulicích. A pak také obec zbytečně vyplácí peníze z obecní kasy.Ale i kdyby to bylo nezbytné a nastala Vámi uvedená situace, je na obci, aby postupovala v souladu se zákonem. Pokud by tedy dotyčný podezřelý nebyl ani v následném správním řízení (předpokládám, že by věc byla postoupena) uznám vinným, měl by nárok na náhradu. Avšak ani u podnikatelů by to ve většině případů nemuselo být s tou náhradou tak zlé, neboť se v tomto případě vychází z daňového přiznání.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Fond pracovní doby
Zdravím Vás pane Roneš.
Mám takový dotaz, který přímo nesouvisí s přímým výkonem funkce strážníka městské policie. U nás na městské policie je nepřetržitý provoz, kdy ke střídání jednotlivých směn dochází po 12-ti hodinách. V zákoníku práce v § 83a, odst.2, písm. b, se píše, že týdenní pracovní fond u nepřetržitého provozu činí 37,5 hod. Podle starého zákoníku práce jsme byli na směně 12 hodin a do mezd se nám započítávalo 11 hodin z důvodu dvou přestávek. Podle novely zákoníku práce, je přestávka nejdéle po šesti hodinách a tudíž si myslím, že by se mělo do mezd započítávat 11,5 hodiny. Nejsme schopni s vedením městské policie sdílet stejný názor.
Za odpověď předem děkuji.
Strážník MP J.V.

Zdravím Vás !
Bohužel Vás musím zklamat, zaměstnavatel neporušuje zákon. Sice s účinností od 1.3.2004 se změnou § 89 upravil časový limit pro poskytnutí pracovní přestávky nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce, avšak odst. 4) výše uvedeného § 89 stanoví, že nelze poskytnout tuto přestávku na začátku a konci pracovní doby(např. u 12 hod. směn). A protože zaměstnavatel může přestávku na jídlo a oddech poskytnout i dříve než po šesti hodinách nepřetržité práce, je jeho postup v souladu se zákonem.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Autovraky
Zdravím Vás.
Měl bych opět jeden dotaz, ve věci ve které nemám zcela jasno. Jedná se mi o autovraky. §19, ods.2, písm g, říká co je vrak, ale úplné znění výlepek, které dáváme na vozy je trochu jiné. Zajímalo by mě zda vozidlo které má SPZ, ale evidentně není v momentálním stavu schopné provozu, lze považovat za vrak. Jde mi třeba o vozy odstavené na sídlištích, které majitel momentálně/třeba i delší dobu/ opravuje a které má SPZ-přesto není schopné provozu.
Děkuji strážník M.P.
Zdravím Vás !
Dle zákona o pozemních komunikacích se u vozidla s registrační značkou jedná o vrak pouze tehdy, jestliže je "zjevně trvale technicky nezpůsobilé k provozu". Tomu asi nebude odpovídat Vámi popsaný případ.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Řešení více přestupků v blokovém řízení
Dobrý den,
zajímalo by mne, jak má strážník postupovat v případě, že odhalí více přestupků, které jsou spáchané jedním jednáním. Např. stání vozidla dvěma koly na chodníku, dvěma koly na komunikaci a v křižovatce. Přičemž pachatele přestupku ztotožnil ihned na místě. Uplatní v tomto případě řešení přestupků v blokovém řízení? Upřesňuje postup strážníka nějaká právní norma, podle které se musí řídit? Uloží tedy jednu pokutu nebo dvě? (v zákoně o přestupcích se hovoří v souvislosti s blokovým řízením vždy o přestupku, ne o přestupcích)
Dále by mne zajímalo jak bude strážník postupovat v případě, že odhalí několik přestupků, které nejsou spáchány jedním jednáním. Např. při řešení přestupku proti majetku neuposlechne osoba výzvy VČ a neprokáže svoji totožnost nebo např. ruší noční klid v přítomnosti strážníků.... Prosím o popsání zákonné opory.
Můj další dotaz směřuje k tomu, zda může strážník uplatnit institut "společného řízení", dle zák. o přestupcích. Dle mého soudu ne, jelikož se nejedná o formu blokového řízení, ale o způsob řízení o přestupku, které provádí správní orgány.
Posledním dotazem je, zda existují vozidla, u kterých strážník nesmí nařídit odtah. Jsou taková vozidla taxativně vyjmenována v některém právním předpisu?
Děkuji za odpověď.
S pozdravem T.T.

Zdravím Vás !
Blokové řízení je tzv. zkrácené řízení o přestupcích. Vztahují se na něj tedy podmínky společného řízení, stanovené zákonem o přestupcích. Pokud se pachatel dopustil svým jednáním více přestupků, které může projednat v blokovém řízení tentýž orgán, postupuje se dle zásad stanovených v § 12, odst. 2. přestupkového zákona : "Za více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží sankce podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji postižitelný." Jedná se o tzv. souběh přestupků, který může být jednočinný (pachatel jedním činem naplní více skutkových podstat přestupků) nebo vícečinný (více činy naplní více skutkových podstat přestupků). Při stanovení výše blokové pokuty je také třeba přihlédnout ke skutečnosti, že se jedná o společný postih za více přestupků.
Co se týče nařízení odtahu vozidla strážníkem, tuto problematiku bez výjimek řeší § 45, odst. 4, zákona o provozu na pozemních komunikacích. Lze tedy (s přihlédnutím k daným okolnostem) nařídit odtah jakéhokoliv vozidla, které tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích (např. i vozidla s označením "O 1").
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Oznamování přestupků
Žádám Vás o názor!
Je strážník městské policie oprávněn oznamovat správnímu orgánu přestupek, kterého se dopustil neznámý pachatel, aniž by využil jemu zákonem dané pravomoci. Zejména dle ustanovení § 11a odst. 1 písm. c) obecní policie je k plnění svých úkolů oprávněna vyžadovat od příslušný orgánu z jejich
informačních systémů poskytnutí údajů, a to mimo jiné o totožnosti provozovatele motorového vozidla, kterým byl na území obce spáchán přestupek a dále dle § 11 odst. 1 je strážník oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností pro odhalení pachatele
přestupku. V případě, že strážník vylustruje majitele vozidla, tohoto může předvolat k podání vysvětlení a věc vyřešit sám blokově, nebo teprve pak postoupit správnímu orgánu. Děkuji.
Zdravím Vás !
Při oznamování přestupků postupuje strážník podle § 10 zákona o obecní policii. Z tohoto pohledu je tento zákon zvláštním (speciálním) právním předpisem, který podle zásad našeho právního řádu má při aplikaci práva přednost před ostatními právními normami. Ukládá m.j. strážníkovi povinnost, oznámit příslušnému orgánu podezření, že byl spáchán přestupek. Toto oznámení podle zákona o obecní policii musí být doloženo důvody nebo důkazy, o něž se podezření opírá.Nemusí však obsahovat náležitosti, uvedené v ustanovení § 58 odst. 1 zákona o přestupcích (tedy i totožnost pachatele, pokud mu není známa). Pokud tedy strážník na základě zjištěných skutečností se rozhodne sepsat "Oznámení o podezření, že byl spáchán přestupek" a doloží jej příslušnými důvody a důkazy, o něž se podezření opírá (fotografie vozidla s uvedením registrační značky, totožnost provozovatele vozidla, plánek místa spáchání
přestupku, úřední záznam sepsaný strážníkem k dané problematice ap.) a oznámí jej příslušnému správnímu orgánu, jedná v souladu se zákonem. Je pak povinností příslušného správního orgánu posoudit, zda oznámení o podezření ze spáchání přestupku oznámené strážníkem, zakládá zákonné podmínky pro zahájení řízení o přestupku. Pokud správní orgán dojde k závěru, že oznámení je neúplné (neobsahuje všechny potřebné skutečnosti) a neshledá zákonné důvody pro odložení věci, je jeho povinností doplnit chybějící důkazní materiál vlastním šetřením. Pokud nedisponuje vlastními prostředky pro doplnění těchto skutečností, požádá dle § 59 zákona o přestupcích o součinnost státní orgány resp. orgány Policie ČR.Obracet se v těchto případech na obecní policii nemá oporu v právu. Na druhou stranu samozřejmě může strážník využít své oprávnění a vyzvat provozovatele motorového nebo přípojného vozidla, kterým byl spáchán na území obce přestupek, aby se dostavil za účelem sepsání zápisu o podaném vysvětlení, nesmíme přitom však zapomenout na skutečnost, že úkolem strážníka je pouze stručně zadokumentovat podezření, že ke spáchání přestupku došlo (mezi úkoly obecní policie patří pouze odhalování přestupků) a ne provádět dokazování přestupku, které je realizováno příslušným orgánem až ve správním řízení(výjimkou je pouze blokové řízení). Proto sepisování zápisu
o podaném vysvětlení by v takových případech nemělo být vždy pravidlem.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Čipování psů, výherní hrací přístroje
Přeji hezký den
Chtěl bych vědět jestli nějaká norma upravuje čipování psů. Dále kdo řeší pokud v provozovně kde jsou umístěny výherní automaty není uvedena osoba zodpovědná za jejich provoz. Živnostenský úřad z našich kontrol zajímá jen označení provozovny, ale zodpovídá vždy osoba zodpovědná za provozovnu i za provoz VHP ?
Děkuji P.Z. strážník
P.S.:Váš server je dost dobrej nápad a dost nám pomáhá.

Zdravím Vás !
Trvalé označování psů (např. tetováním nebo čipováním) může provádět s účinností od 1.3.2004 obec na základě obecně závazné vyhlášky. Dovoluje jí to poslední novelizace zákona na ochranu zvířat proti týrání (viz rubrika "Co je nového" na našich stránkách), kde se navíc stanoví, že se tak provádí takovými prostředky a způsobem, který způsobuje při aplikaci jen mírnou nebo přechodnou bolest.
Co se týče druhé problematiky, postup živnostenského úřadu je správný, neboť tato problematika se řídí speciálním zákonem, a to zákonem č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. Pokud pomineme herny a kasina, povolení pro provoz výherních hracích přístrojů v ostatních provozovnách (např. restaurace) v obci vydává obecní úřad, a to vždy na jeden kalendářní rok. Povolení se vydává na žádost provozovatele výherních hracích přístrojů, kde mimo jiné musí být uvedena osoba, která odpovídá za zákaz hry osob mladší 18-ti let v místě schváleném pro stálé umístění výherního hracího přístroje. V takovéto provozovně může být provozováno maximálně 6 přístrojů a musí být umístěny tak, aby byly odděleny od ostatních prostor provozovny, kam má přístup osoba mladší 18-ti let.Obec vydá v rámci povolení provozovateli známku, kterou musí být každý takovýto přístroj viditelně označen. Dle vyhl. MF č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích, ve znění pozdějších předpisů, tato známka velikosti 15x7 cm mimo jiné obsahuje název provozovatele s úplnou adresou, datum, kulaté razítko obecního úřadu a podpis oprávněné osoby. Provozování výherních hracích automatů v rozporu s výše uvedeným zákonem je správním deliktem, který projednává obec v přenesené působnosti. Strážník se tedy při zjištění porušení výše uvedeného zákona neobrací na živnostenský úřad, ale sepíše oznámení o podezření ze spáchání správního deliktu na provozovatele výherního hracího přístroje a věc předá obecnímu úřadu, pokud by se již nejednalo o podezření ze spáchání trestného činu ve smyslu § 217 trestního zákona, kde musí vyrozumět PČR.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Oznamování přestupků
Přeji hezký den pane Roneš, nedávno jsem narazil na problém "oznámení přestupku". Do této doby jsem veškeré přestupky oznamoval dle §10 zák.553/91Sb. Ovšem nedávno se oznámení od správního orgánu vrátilo s tím, že přestupek mám přepracovat a oznámit dle §58 zák.200/90Sb.Jedná se mi o to zda mohu dle §58 zák.200/90Sb. oznamovat přestupky.
Děkuji předem za Váš názor a jsem s pozdravem L. Z.,strážník MP.

Zdravím Vás !
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, je zvláštním (speciálním) právním předpisem, který podle zásad našeho právního řádu má při aplikaci práva přednost před ostatními právními normami. Ukládá m.j. strážníkovi v § 10 povinnost, oznámit příslušnému orgánu podezření, že byl spáchán přestupek. Toto oznámení podle zákona o obecní policii musí být doloženo důvody nebo důkazy, o něž se podezření opírá.Nemusí však obsahovat náležitosti, uvedené v ustanovení § 58 odst. 1 zákona o přestupcích (pokud nejsou strážníkovi známy). Takže pozor na rozdíl mezi termínem "oznámení přestupku" ve smyslu § 58 zákona o přestupcích a "oznámení podezření, že byl spáchán přestupek" podle § 10 zákona o obecní policii. Proto jednání správních orgánů vyžadujících, aby strážník předával oznámení dle § 58, odst. 1 zákona o přestupcích, a tedy byl povinen zjistit všechny náležitosti zde uvedené, nemá oporu v právu. Naopak, je povinností příslušného správního orgánu posoudit, zda oznámení o přestupku, o kterém se dozví, včetně oznámení o podezření ze spáchání přestupku oznámené strážníkem, zakládá zákonné podmínky pro zahájení řízení o přestupku. Pokud správní orgán dojde k závěru, že oznámení je neúplné (neobsahuje všechny potřebné skutečnosti) a neshledá zákonné důvody pro odložení věci, je jeho povinností doplnit chybějící důkazní materiál vlastním šetřením. Pokud nedisponuje vlastními prostředky pro doplnění těchto skutečností, požádá dle § 59 zákona o přestupcích o součinnost státní orgány resp. orgány Policie ČR.Obracet se v těchto případech na obecní policii nemá taktéž oporu v právu. Váš postup je tedy správný, naopak jednání správního orgánu odporuje právním předpisům.
Pozn.: V tomto duchu vydalo právní názor MV i MD ČR.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Opakování psychologického vyšetření
Zdravím Vás,
pracuji jako strážník a zajímalo by mě jestli je nutné, abych musel podstoupit psychologické vyšetření, protože jsem u MP již více jak pět let. V přijímacím řízení jsem testy absolvoval s výsledkem - schopen. Nemám žádné kázeňské postihy, ani nejsem řešen pro jakékoliv agresivní nebo jiné jednání, které by vedlo k tomu, abych byl podroben takovémuto vyšetření. Není problém v tom, že bych jej nezvládl, jen se mi to zdá zbytečné. Dále by mě zajímalo, zda mě může za odmítnutí podstoupit psychotesty mohl
zaměstnavatel postihnout.
Děkuji L.S.
I já Vás zdravím !
Jednou z podmínek pro výkon práce strážníka je vedle tělesné způsobilosti i duševní způsobilost. V souladu se zákoníkem práce tedy může zaměstnavatel požadovat i absolvování psychologického vyšetření. Nerespektování pokynu podrobit se příslušnému vyšetření může pak zaměstnavatel posuzovat jako porušení pracovní kázně. Na druhé straně Vám dávám za pravdu, že duševní způsobilost se mění
podstatně méně než tělesná, a proto není obecným pravidlem vyžadování periodických psychologických vyšetření, nehledě na finanční stránku věci. Většinou se tyto opakovaná vyšetření nařizují až na základě příslušného podnětu, vyplývajícího většinou z výkonu služby.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Evidence údajů
Dobrý den pane Roneši,
rád bych se Vás zeptal na údaje z informačních systémů příslušných orgánů. Obecní policie podle zákona je oprávněna požadovat informace od příslušných orgánů, ale může mít tyto informace ve své vlastní databázi. Mám namysli databázi o přehlášených psech,katastru nemovitostí apod., v dané obci.
S pozdravem J.V.
Zdravím Vás !
Obecní policie není ze zákona zmocněna vést tyto evidence. Proto je dle zákona o obecní policii oprávněna vyžadovat poskytnutí údajů nezbytných k plnění svých úkolů z informačních systémů příslušných orgánů. A navíc, pokud se jedná o osobní údaje, mohou být poskytnuty obecní policii jen v rozsahu § 12, odst. 1, zákona o obecní policii. Takto nabyté informace ( včetně osobních údajů) si může obecní policie dále zpracovávat, je-li to nezbytné pro plnění jejích úkolů.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Veřejné pohoršení
Přeji hezký den
Mohl by jste mi poradit co strážník může dělat s feťáky tzv.čichači? Nejsem si totiž jistý, zda se bude jednat o přestupek protože organická rozpouštědla nejsou na seznamu omamných a psychotropních látek. Může se, pokud to bude na veřejném místě, jednat i o veřejné pohoršení ?
Děkuji P.Z.

Zdravím Vás !
Sice lze organická rozpouštědla zařadit mezi návykové látky ve smyslu § 89, odst. 10, trestního zákona, ale na druhou stranu není možné postihovat jejich držení, neboť se jedná o volně prodejné látky. Co se týče veřejného pohoršení, domnívám se, že samotná "konzumace" nestačí, bylo by potřeba, aby takové jednání na veřejnosti pohoršovalo resp. vyvolávalo nelibost u většího počtu lidí (srovnej § 89, odst.4 TZ), a také bude záležet za jakých okolností se tak děje, na jakém místě, jaký to má účinek na chování dotyčného (neslušnosti resp. výtržnosti)ap.
S pozdravem Jan Roneš, www.obecnipolicie.cz

Předmět : Odpovědnost tajemníka obecního úřadu
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, kam lze poslat oznámení o podezření z přestupku na tajemníka městského úřadu. A kdo je vlastně nadřízený tajemníkovi. Díky.
S pozdravem strážník MP.
Zdravím Vás !
Tajemník městského úřadu nepatří ve smyslu osobní působnosti přestupkového zákona (§ 9 až 10) mezi osoby, jejichž jednání mající znaky přestupku se projednává podle zvláštních právních předpisů či požívají výsad a imunit. Proto v případě, že spáchá přestupek tajemník, oznamujete podezření ze
spáchání přestupku příslušnému správnímu orgánu stejně, jako u jiného občana. Jinak nadřízený tajemníkovi je starosta, který ho také dle zákona o obcích do funkce ustanovuje.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Obecně závazné vyhlášky
Přeji hezký den. Při přípravě obecně závazných vyhlášek funguje něco jako odbor dozoru pod ministerstvem vnitra (myslím, že se to tak jmenuje). S těmi konzultujeme všechny návrhy textů vyhlášek. Musím říci, že jsou toho názoru, že vyhláška nejen že nesmí být v rozporu se zákonem, ale ani nesmí upravovat to, co již upravuje zákon. Informační charakter jednotlivých citací zákona prý lze uvádět pouze jako odkaz pod čarou, nikoliv jako vlastní text vyhlášky. Chtěli jsme např. stanovit zákaz používání pyrotechnických předmětů na veřejných prostranstvích mimo Silvestra. Řekli nám, že to není možné, protože to na základě zákona upravuje vyhláška Báňského úřadu, která stanoví zákaz používání v blízkosti kostelů nemocnic, dětských zařízení, domovů důchodců, škol, ozdravoven a při sportovních akcích. Chtěli jsme vlastně upravit jejich používání na všech VP, protože to lidi obtěžuje a zvířatům působí zdravotní problémy. Bylo nám ale řečeno, že jakmile oblast již jednou upravuje vyšší právní norma, nemůžeme ji upravit vyhláškou, i když naše ustanovení nebylo v rozporu s ní a jedná se jistě o záležitost veřejného pořádku. Takhle bohužel musíme občanům říkat, že s tím nemůžeme nic dělat a pokud se to náhodou stane v blízkosti školy, tak kompetentní k řešení věci je Báňský úřad a těm jsme to zaslali jen jednou a už to neuděláme. Tolik z praxe. Strážníci jsou na ulici první, na koho nespokojení občané narazí a věřte, že tyto lidi nepřesvědčíte, že nemůžete postihnout mladýho kluka, který se baví tím, že se pod jejich okny předvádí před holkama házením petard, zatímco lidem doma šílí pes a oni nemají klid. Zejména starší občané to nechápou.
S pozdravem J.S.

Zdravím Vás !
Samozřejmě není od věci konzultovat tvorbu obecně závazných vyhlášek s úředníky ústředního orgánu státní správy. Mají pravdu v tom, že obec musí postupovat při vydávání obecně závazných vyhlášek v souladu s § 35,odst. 3, písm. a), zákona o obcích. Tedy nesmí být v rozporu se zákonem. Pokud dojde k zapracování určité pasáže textu zákona do vyhlášky z důvodu potřebné právní kontinuity, není podle mého názoru vyhláška v rozporu se zákonem.
A teď konkrétně k pyrotechnickým předmětům :
Je pravda, že tuto problematiku částečně upravuje Vyhláška Českého báňského úřadu o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi č. 174/1992 Sb., vydaná na základě § 21 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o ostatní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Když se podíváte do § 8, odst. 8 této vyhlášky, zjistíte, že je zde sice zakázáno používání pyrotechnických předmětů v blízkostí kostelů, škol, domovů důchodců atd., ale zde se hovoří pouze o pyrotechnických předmětech třídy II a III a podtřídy T1 (podle přílohy této vyhlášky se jedná např. o předměty s hvízdavou náplní a rakety, vystřelovací efekty, dělové rány, signální rakety, dýmovnice aj.). Jedná se tedy o takové předměty, které by mohly v určitém okolí způsobit těžší následek, a proto ty kostely, školy, nemocnice, sportoviště ap. jinými slovy místa, kde je předpoklad výskytu většího počtu lidí v určitém prostoru. Tyto předměty je navíc zakázáno prodávat osobám mladším 18 let a u třídy III je dovolen prodej dokonce jen osobám s příslušnou kvalifikací. Vůbec zde není upraveno (zakázáno) používání pyrotechnických předmětů třídy I a podtřídy T0 (podle přílohy této vyhlášky se jedná např. o prskavky, třaskavé proužky, bouchací kuličky ap.), tedy předměty, které se týkají Vaší problematiky. Co z toho vyplývá ? Že pokud si upravíte používání těchto předmětů obecně závaznou vyhláškou ve smyslu § 10, písm. a) zákona o obcích (zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku), podle mého názoru neupravujete to co je již stanoveno zákonem, a ani to není v rozporu se zákonem.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Vstup na cizí pozemek
Vážený pane Roneš.
Potřebovali bychom poradit ohledně jednoho problému. Jedná se nám o to, když osoba přeleze plot a tím se dostane na cizí pozemek a na tomto pozemku se ničeho nedopouští. (krádež, ničení cizího majetku atd.) Zajímala by nás právní kvalifikace čeho se tato osoba dopustí, když pouze přeleze plot.
Děkujeme za odpověď.L.S.
Zdravím Vás !
Obecně k této problematice nestanoví přestupkový ani trestní zákon konkrétní skutkovou podstatu. Proto je nezbytné v rámci dané situace zjistit skutečný stav věci(podání vysvětlení), mohlo by se např. jednat o schválnosti vůči sousedovi (a nejen jemu) a pak by zde bylo podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití (§ 49, odst.1, písm. c, přestupkového zákona). Nebo by důvodem bylo např. vzetí si vlastní věci (např. zakopnutý míč), pak by o přestupek nešlo. Pozor však na osoby, které neudají žádný rozumný důvod. Mohlo by se jednat o potenciálního pachatele, který byl včas zpozorován. Pak není od věci tuto podezřelou okolnost neprodleně nahlásit PČR, která si ověří, zda se nejedná o osobu s příslušnou kriminální minulostí a sama pak rozhodne, jaká učiní opatření.
S pozdravem Jan Roneš, www.obecnipolicie.cz

Předmět : Podávání alkoholických nápojů nezletilým
Vážený pane Roneši.
Chtěl bych Vás požádat o radu. Jedná se mi o podávání alkoh.nápojů osobám mladších 18 let. U přestupku §30 1a je kdo prodá, podá atd.... a u trestního činu to je kdo soustavně nebo ve větší míře podává osobám mladším než osmnáct let alkoholické nápoje, atd....a já tu mám konkrétní situaci. 10 osobám mladších 18 let, byli obsluhou restaurace podávány alkoholické nápoje. (obsluha nezjišťovala věk osob) S toho jednu osobu odvezla rychlá záchranná služba do nemocnice z důvodu totální opilosti.(nereagovala na okolí,nepravidelné dýchání atd..) Proto by mě zajímalo, zda se u této obsluhy restaurace jedná ještě o přestupek podle §30 1a, nebo by se mohlo jednat o podezření z trest.činu
§218 tres.zákona. Podávání alkoholických nápojů mládeži.
Předem Vám děkuji za odpověď. P.N.
Zdravím Vás !
Vzhledem k uváděným okolnostem lze mít důvodně zato, že alkohol byl podán ve větší míře, neboť byl podáván většímu počtu osob mladších 18 let během krátkého časového úseku a navíc u jednoho z nich došlo k požití do té míry, že to mělo dopad i na jeho organismus a vyžádalo si to lékařské ošetření. Je zde tedy důvodné podezření ze spáchání trestného činu.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz


Předmět : Zjišťování osobních údajů
Dobrý den pane Roneši,
chtěla bych Vás poprosit o radu, zda strážník může při zjišťování totožnosti žádat i číslo občanského průkazu, případně zda správní orgán může požadovat po strážnících, aby čísla občanského průkazu uváděli na oznámení o přestupku. Děkuji za odpověď, str. M.P.

Zdravím Vás !
Listina základních práv a svobod stanoví v hlavě I., čl. 4., odst. 1), že povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích........... . Strážník obecní policie může na základě zákona o obecní policii zjišťovat pouze jméno, příjmení, datum narození a bydliště. Více mu zákon nedovoluje zjišťovat. Navíc dle zákona o občanských průkazech již není stanovena povinnost mít občanský průkaz u sebe. Jak v těchto případech zjistíte číslo OP, když dotyčný prokáže totožnost jiným způsobem ? Pokud tedy nesdělíte toto číslo správnímu orgánu, nemá tento orgán žádnou oporu v zákoně, aby číslo OP po Vás požadoval.
Pozn.: Něco jiného je dobrovolné předložení - zjištění čísla dokladu (mělo by se jednat především o veřejnou listinu), který neobsahuje všechny výše uvedené osobní údaje (např. ŘP, tedy ne OP), a to z důvodu zajištění následného ztotožnění osoby např. pro správní řízení.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Jízda na koních
Zdravím Vás pane Roneš.
V našem osmitisícovém městě se rozmohla novinka , a to jízda na koních.Pokud jezdci na koních jezdí po veřejných komunikacích ,je to v pořádku.V poslední době ale začali používat i veřejnou zeleň,parky a trávníky na větších sídlištích.Mám na to svůj právní názor,ale chtěl bych vás požádat i o ten váš.
Děkuji za odpověď, strážník MP J.V.

Zdravím Vás !
Zákon o provozu na pozemních komunikacích stanoví povinnosti pouze pro jízdu na pozemních komunikacích. Za pozemní komunikaci lze pokládat i chodník, kde v § 53, odst. 2 výše uvedeného zákona se stanoví jiným účastníkům provozu na pozemních komunikacích než chodcům zákaz užívání chodníku resp. stezky pro chodce, pokud není stanoveno tímto zákonem jinak (např. povolené parkování). Jezdec na zvířeti se považuje za řidiče, tedy musí respektovat toto ustanovení, jinak se dopouští přestupku, který je oprávněn strážník projednat v blokovém řízení. To platí i pro porušení § 60 výše uvedeného zákona, kde se stanoví jezdci na zvířeti povinnost užít pruh pro jezdce na pozemní komunikaci či stezku pro jezdce na zvířatech označené DZ "Stezka pro jezdce na zvířeti", jsou-li v obci zřízeny.
V případě parků, veřejné zeleně a ostatní zeleně v zástavbě se jedná o veřejné prostranství, které je v § 34 zákona o obcích definováno jako prostor přístupný každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Jediná možnost omezení je vydání obecně závazné vyhlášky obcí, a to ve smyslu § 10, písm. a),c) zákona o obcích.
S pozdravem Jan Roneš,provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Placené parkoviště
Pane Roneši, dobrý den, jak je to prosím s odtahem vozidel, když stojí os. vůz na placeném parkovišti, o vyhrazeném jste již psal.... to je srozumitelné, ale mohu nařídit odtah vozidla, když placené parkoviště není plné? Nebo čekat do okamžiku, až bude plné? / plynulost /? Je to dopravní značka IP13C
/ parkoviště s parkovacím automatem /. Dohadujeme se tu stále s Odborem Dopravy - Ti sdělují, že odtahovat nemůžeme, můj názor je také totožný, myslím si totiž,
že bych mohla nechat nařídit odtah až v okamžiku, až by parkoviště bylo zcela zaplněné, ale jak to poté dokazovat. Jiní strážníci, zase na druhou stranu, by odtah nařídili. Myslím si, že v tomto případě, se o překážku sil. provozu nejedná, prosím utvrdíte mě v mém názoru, nebo mi ho vyvrátíte ? Přeji Vám pěkný den. A.K., strážník MP.

Zdravím Vás !
Ve Vašem případě se ztotožňuji s názorem, který uvádíte. Podle mého názoru by se v těchto případech těžko prokazovala překážka provozu na pozemních komunikacích. Z právního stanoviska MD ze dne 22.1.2003 také nevyplývá, na rozdíl od vyhrazeného parkoviště, možnost obecně tuto problematiku řešit jako překážku provozu na pozemních komunikacích. Naopak MD odkazuje na možnost použití TPZOV.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Znečišťování komunikací na území města
Přeji hezký den,
pane Roneš naše město mělo dříve ve své OZV ustanovení, které upravovalo znečišťování komunikací na území města. Přestupek jsme psali na 46/2 zák. 200. OÚ, ale toto ustanovení zrušil s odkazem na zákon 361/2000. Přes město jezdí auta z lomu se štěrkem a dále na skládku odpadů, jak to občas vypadá Vám nemusím líčit. Můžete mi prosím poradit, zda existuje možnost na základě 361/2000 tyto řidiče pokutovat na místě, nebo zda je možno postupovat podle jiné právní normy? Jedná se o vysypaný štěrk a odlétavající plasty a papíry. Pokusil jsem se věnovat problému se znečišťováním komunikací a prosím o potvrzení, zda mám pravdu - blokově podle §22/1l zák 200/90 tím, že poruší ustanovení §52/2 nebo 52/6 zák 361/2000. Děkuji, strážník MP

Zdravím Vás !
Máte pravdu v tom, že v § 52, odst. 2,6 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je stanovena povinnost při přepravě nákladu jej na vozidle umístit a připevnit tak, aby mimo jiné nedocházelo ke znečišťování pozemní komunikace a při přepravě sypkých substrátů zajistit náklad tak, aby nedocházelo k jeho samovolnému odlétávání.
Pokud dojde k porušení této povinnosti, nabízí se přestupek dle § 22, odst. 1, písm. l) přestupkového zákona. Problém ovšem spočívá v tom, že tento přestupek na základě ustanovení § 86, písm. d), přestupkového zákona, nemůže strážník projednat v blokovém řízení. Pokud se však ve Vašem případě jedná o znečišťování pozemní komunikace v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti, lze aplikovat přestupek dle § 23, odst.1, písm. j), přestupkového zákona(Ostatní přestupky na úseku dopravy a přestupky na úseku silničního hospodářství), neboť zde byl porušen zákaz stanovený při obecném užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace. Tyto zákazy jsou stanoveny v § 19, odst. 2, zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Projednávání tohoto přestupku, dle § 40,odst. 5, písm. b) tohoto zákona, spadá přímo do působnosti Vaší obce za předpokladu, že se jedná o místní komunikace resp. veřejně přístupné účelové komunikace (to bude asi i Váš případ). Lze tam také uložit ve správním řízení větší pokutu. A také existují právní názory, že v tomto případě se tedy jedná o přestupek, jehož projednávání je v působnosti obce (viz uvozující věta § 86, písm. d/ přestupkového zákona), a proto jej strážník může projednat na místě v blokovém řízení. Pokud se však jedná o výkon činnosti právnické osoby (vozidla firmy), nejde již o přestupek, ale o správní delikt ve smyslu § 42, odst.1, písm. d),zákona o pozemních komunikacích, kde lze uložit pokutu až 200 000 Kč. Pokud se opět jedná o místní komunikaci resp. veřejně přístupnou účelovou komunikaci, ukládá tyto pokuty Vaše obec, neboť v tomto případě dle § 40, odst. 5, písm. c) zákona o pozemních komunikacích, vykonává funkci silničního správního úřadu v přenesené působnosti.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět: Odtahy
Zdravím Vás
Chtěl jsem se zeptat, když provádíme odtahy, zda lze za křižovatku
považovat i vyústění na parkoviště.Dále zde na sídlištích jsou považovány za
účelové komunikace cesty které vedou za panelovými domy.Domnívám se že tam
parkující vozy tvoří překážku, jelikož brání případnému vjezdu hasičům či záchranné službě.
Str. P.Z.

Také zdravím !
Co se týče parkoviště, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve
znění pozdějších předpisů, stanoví v § 12, odst. 4, že veřejné parkoviště,
pokud není samostatnou místní komunikací, je součástí místní komunikace.
Odst. 6 pak stanoví, že veřejné parkoviště je stavebně a provozně vymezená
plocha místní nebo účelové komunikace anebo samostatná místní nebo účelová
komunikace určená ke stání silničního motorového vozidla. Vyústění účelové
komunikace se za křižovatku nepovažuje (to bude asi i Váš případ). V
takových případech pak nemluvíme o jízdě křižovatkou, ale o vjíždění na
pozemní komunikaci ve smyslu § 23 zákona o provozu na pozemních
komunikacích. Také u komunikací za panelovými domy není rozhodující, zda se
jedná o místní komunikaci III.třídy resp. veřejně přístupnou účelovou
komunikaci(v obou případech se totiž jedná o pozemní komunikaci). Z hlediska
odtahování vozidel je ale směrodatné, aby vozidlo tvořilo překážku provozu
na pozemních komunikacích, t.j. mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost
provozu na pozemních komunikacích. Je na Vás, abyste toto posoudili v dané
situaci, zda při porušení např. § 25 resp. §27 zákona o provozu na pozemních
komunikacích by mohlo dojít též k ohrožení bezpečnosti nebo plynulosti
provozu na pozemních komunikacích a případně ve smyslu § 45 tohoto zákona
rozhodli o odstranění vozidla.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Stání v křižovatce
Zdravím Vás
Chtěl jsem se zeptat jakým způsobem zjistím , zda řidič který parkuje na
křižovatce ve tvaru T, dodržuje 3metry pro každý směr jízdy, jestliže
parkuje přímo naproti výjezdu/popř.vjezdu / do křižovatky.
Dále by mě zajímalo, zda parkování v protisměru je parkování vyplývající z
místní úpravy a zda lze řešit blokově.
Děkuji P.Z.-strážník

Zdravím Vás !
Parkování v protisměru je sice obecnou úpravou, ale to nevadí, neboť dle §
86 přestupkového zákona může strážník řešit v blokovém řízení nedovolené
stání nebo zastavení vozidla na pozemní komunikaci (tedy i stání v
protisměru) - to znamená, že už nemusí v těchto případech rozlišovat, zda se
jedná o obecnou či místní úpravu provozu na pozemních komunikacích.
Co se týče stanovení 3 metrů pro každý směr jízdy, musíte si pomyslně
představit takto vymezené jízdní pruhy i v průběhu křižovatkou. Jinak řečeno,
pokud by stálo to samé vozidlo u stejného kraje o kus dále mimo křižovatku a
nebyl tam prostor 3m pro každý směr jízdy, lze předpokládat, že tomu tak
bude i v případě,když bude stát v rámci "T" křižovatky. Pak by tam stát
nemohl.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Rušení nočního klidu
Pane Roneš, dobrý den, zdravíme Vás.
Dotaz – řešíme rušení nočního klidu v bytovém domě (které je dle nájemníků denně), kde hlukem, hlasitou zábavou, hudbou, boucháním a neustálým chozením po schodech přicházejících a odcházejících návštěvníků z vrchního bytu v době nočního klidu jsou rušeni ostatní nájemnici v domě. Když se dostavíme na přivolání, zazvoníme na dveře bytu, vždy nám přijde otevřít nám neznáma osoba, v bytě je samozřejmě po našem zazvonění klid, na otázku, zda je přítomna majitelka bytu, je nám vždy odpovězeno, momentálně se v bytě nenachází, jelikož se jedná o soukromý byt, nemůžeme bez
přivolení oprávněné osoby do bytu vstoupit a určit osobu, která a jakým způsobem noční klid ruší.
Nájemníci domu nás napadají, že nejsme schopni pro ně nic udělat a zabezpečit jim v domě klid. Přestupková komise, se kterou jsme záležitost konstatovali, nám sdělila, že pokud neurčíme konkrétní osobu, která se rušení nočního klidu dopouští, jakým způsobem, den a hodinu, nemůže přestupek rušení nočního klidu dle ust. § 47 1b) z.č. 200/1990 Sb. projednat a určit viníka. Nájemníky jsme odkázali na občanský zákoník, § 127 , upravující tzv. sousedské vztahy, že si mohou podat žalobu u soudu. Nájemníci nám řekli, že nemají peníze a čas ,aby touto cestou záležitost řešili, a že jsme tady od toho my, příslušníci Městské policie, abychom jim pomohli.
Prosíme o Váš právní názor na tuto záležitost. Domníváme se, že jde o hodně řešený případ – rušení nočního klidu a že Váš názor bude pomocí i ostatním, kteří tento problém řeší.
Děkujeme – J.H. a R.S – strážnici městské policie.

Zdravím Vás !
Ve Vašem případě, pokud Vám někdo otevře dveře a nejedná se o majitele bytu, lze zjistit jeho totožnost na základě žádosti o podání vysvětlení za účelem zjištění, kdo v bytě ruší noční klid. Pokud sdělí o koho se jedná, je další postup víceméně jasný. Pokud to nesdělí a ani jinak to nelze zjistit, nezbývá než sepsat Oznámení o podezření ze spáchání přestupku proti veřejnému pořádku, kde sice nebude uveden konkrétní podezřelý, ale bude tam uvedena osoba, která se v době páchání přestupku v bytě nacházela. Je pak povinností přestupkové komise, aby v rámci zákona si předvolala tuto osobu a případně též majitele bytu a pod hrozbou pořádkové pokuty požadovala vysvětlení. Další postup je plně v kompetenci tohoto orgánu.
Na druhou stranu občanům pomůžete již tím, že po příjezdu zjednáte klid.
Asi Vám neřeknu nic nového, když budu konstatovat, že žádné preventivní opatření nepřichází v úvahu.
Jedná se o obecný problém, kde ani PČR nemá pravomoci nad rámec těch Vašich.
Pozn.: Strážník může za těchto okolností podat oznámení i bez určení konkrétního pachatele a je naopak povinností přestupkové komise toto v rámci své kompetence zjišťovat i za pomoci jiných orgánů,např. PČR. Vy neoznamujete hotový přestupek ve smyslu § 58, odst. 1 přestupkového zákona, ale podezření ze spáchání přestupku dle §10, odst. 2,3 zákona o obecní policii, který Vám nestanoví povinnost vždy uvádět pachatele přestupku!
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Osobní údaje přestupců
Zdravím Vás
Pane Roneš,rád bych se zeptal, zda neporušujeme zákon, když sdělujeme veliteli směny osobní údaje
přestupce/jméno, datum narození, místo bydliště/ do vysílačky na nekódované, veřejně přístupné frekvenci. To samé děláme i když kontrolujeme majitele psů, jejichž údaje si přes vysílačku zpětně ověřujeme. Osobně si myslím že je to přinejmenším neetické, jestliže strážníci MP zařazeni jako územní pracovníci cestují prostředky MHD/přeplněnými cestujícími/, kde lidé poslouchají osobní údaje svých
spoluobčanů. Stal se i případ, kdy se na ZŠ posmívali spolužáci chlapci, jehož otec dostal pokutu a díky nám věděli i kde a za co. Děkuji pokud budete mít čas odpovědět.Zaráží to totiž nejen všechny strážníky MP v našem bývalém okr.městě. P.Z.
Zdravím Vás !
Na jednu stranu předpokládám, že nepoužíváte veřejně přístupné frekvence, ale máte příslušným radiokomunikačním úřadem přidělenou frekvenci samostatnou. V tom by problém nebyl, i když šikovný radioamatér by Vás mohl odposlouchávat, když nepoužíváte kódování. Na druhou stranu by se asi někdo měl zabývat tím, jaká protiopatření udělat při nezbytném hlášení osobních dat, aby nedocházelo k situacím, které popisujete. Slovo nezbytné používám záměrně - umět posoudit (případně závazným pokynem velitele stanovit), kdy je to třeba a jakým způsobem to provést(např. ověření totožnosti, povinnost ztlumit radiostanici v prostředcích MHD) a kdy stačí věc vyřídit (resp. ověřit) následně na služebně. Aby se pak nestalo, že ve Vašem případě se otec dítěte, jehož spolužáci se dozvěděli jeho osobní data včetně toho, že byl řešen pro přestupek (pozn.: ani přestupkový zákon z tohoto důvodu nedovoluje doručovat rozhodnutí správního orgánu ve věcech přestupků formou veřejné vyhlášky), obrátí na příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů s podezřením pro porušení příslušného zákona (o ochraně osobních dat). Myslím si, že je zbytečné čekat na nějakou podobnou reakci a snažit se např. výše uvedeným opatřením minimalizovat takováto rizika, a to zvlášť, když máte poznatky tohoto druhu.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Spolupráce s PČR
Vážený Pane Roneš,
Lze při spolupráci s PČR při plánované dopravní akci, ukládat blokové pokuty jako strážník i mimo rozsah paragrafu 86 zák. 200/90 Sb.
Děkuji L.S.
Zdravím Vás !
Nelze ! To, že se jedná o součinnostní akci s PČR, na Vás nepřecházejí pravomoci PČR. Pravomoci na Vás deleguje pouze zákon a ne policista.
S pozdravem Jan Roneš, www.obecnipolicie.cz

Předmět : Maják na vozidle
Vážený pane Roneši,
zdravím Vás ! Obracím se na Vás s dotazem ohledně způsobilosti vozidla městské policie a to hlavě co se týká oprávnění mít na vozidle maják. Co je potřeba k tomu, aby mohl být maják oficiálně používán... Je potřeba nějaké osvědčení, příp. záznam v technickém průkazu...
Za zodpovězení dotazu předem děkuji, s pozdravem str. M.M.

Zdravím Vás !
Vaší problematiku řeší § 41, odst.2, zákona o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde se říká, že o vybavení vozidel obecní policie zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněním zvláštním výstražným světlem modré barvy rozhoduje obec.
Vyhláška MDaS č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 56/2001 Sb., o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, stanoví jaká kritéria musí toto zařízení splňovat, včetně homologace i např. montáže resp. umístění na vozidle. Pokud bude toto splněno, je možné se obrátit na příslušný obecní úřad s rozšířenou působností, kde je vozidlo registrováno, o zápis do technického průkazu. Pak už jen je třeba dávat pozor na zneužívání v provozu a bezpečnou jízdu s tímto aktivním zařízením.
S pozdravem Jan Roneš, provozovatel www.obecnipolicie.cz

Předmět : Zařazování strážníka do platových tříd
Vážený pane Roneš
Prosil bych o vaše vyjádření ve věci zařazování strážníků obecních,respektive městských policií do platových tříd podle nového právního nařízení od 1.1.2004.
Dle dikce zákona je zaměstnavatel povinen zařadit strážníka do nejvyšší platové třídy podle vykonávané práce dle katalogu prací.Ve sbírce zákonů pod číslem 469/2002 je v bodě 3.5.1 uvedeno v platové třídě 6 :Plnění úkolů obecní policie při ochraně veřejného pořádku,osob,majetku a zařízení v obci podle přesně stanovených postupů.V sedmé platové třídě je uvedeno :Zajišťování veřejného pořádku v obci,ochrany bezpečnosti osob a majetku.Z mého hlediska zákonodárce pochybil,jelikož v zákoně 553/92 Sb.se uvádí,že strážník zabezpečuje záležitosti veřejného pořádku a spolupůsobí při ochraně osob a majetku.Jaký je rozdíl ve slovech zajišťuje a zabezpečuje ?.U nás jsou strážníci v běžném výkonu služby zařazení do šesté platové třídy a velitelé směn na místních služebnách do třídy sedmé.Dle mého názoru by měli být řadoví strážníci,kteří vykonávají faktickou práci,být zařazení do sedmé platové třídy a velitelé směn,jelikož řídí směnu do platové třídy osm dle 3.5.1.bod 2 v 8.Toto je první dotaz a druhý je zda by strážníci kteří řídí služební vozidla,plní funkci zbrojíře dle zvl.zákona,používají donucovací prostředky,neměli být rovněž zařazení do osmé platové třídy.
Doufám,že budete mít čas a chuť se mým dotazem zabývat.Zástupce strážníků MP O.

Zdravím Vás !
Samozřejmě i já bych Vám přál co největší platové třídy, avšak záleží na zaměstnavateli, jaký druh práce s Vámi sjedná v pracovní smlouvě, a zejména na pracovní náplni. Tomu může odpovídat vaše současné zařazení, kde znění 6. platové třídy "Plnění úkolů obecní policie......." odpovídá náplni práce řadového strážníka, kdežto znění 7.platové třídy "Zajišťování veřejného pořádku v obci......" předpokládá širší náplň práce než jen plnění dílčích úkolů obecní policie. Znovu však zdůrazňuji, že záleží na pracovní náplni, kterou asi máte stanovenou vnitřním předpisem. Od toho se bude odvíjet zařazení strážníka do příslušné třídy.
Co se týče druhé otázky, neviděl bych to jako odpovídající Katalogu prací. Spíše bych to ocenil formou zvláštního nebo osobního příplatku.
Na závěr bych chtěl zdůraznit, že finanční ohodnocení práce strážníka je plně v rukou zaměstnavatele. Pokud bude chtít, vždy si v rámci právních předpisů najde cestu jak přilepšit. Samozřejmě na to musí mít odpovídající finanční fond.
S pozdravem Jan Roneš

Předmět : Vstup do živnostenských provozoven
Zdravím Vás !
Jak je to prosím se vstupem v rámci § 17c zákona o obecní policii, když nás do provozoven nechtějí pouštět např. na diskotéku s odůvodněním, že se jedná o soukromý dům, nebo o soukromý klub apod. ?
Děkuji A.P., strážník MP

Zdravím !
Z hlediska zákona jsou pro Vás důležité dvě věci. Aby se jednalo o živnostenskou provozovnu a vstup byl realizován v době prodejní nebo provozní, která je zvenčí viditelně vyznačena (§ 17, odst. 1 a odst.8 živnostenského zákona).
Ve Vašem případě je tedy jedno, zda je vstup nějak regulovaný, důležité je, jaká činnost je v domě resp. klubu provozována. Jestli se jedná o živnost(např. hostinská činnost, pořádání tanečních zábav a diskoték), pak je prostor domu resp.klubu,kde je tato činnost provozována, byť soukromý, živnostenskou provozovnou a strážník je oprávněn tam v prodejní resp. provozní době vstupovat. To je, jako kdyby při vstupu na diskotéku chtěli po strážníkovi platit vstupné. Strážník nejde se bavit, ale plní úkol dle zákona o obecní policii, a tedy nepotřebuje ani vstupenku ani průkazku nebo souhlas provozovatele. Na druhé straně je také potřeba přemýšlet o nezbytnosti vstupu do takovýchto prostor.
S pozdravem Jan Roneš

Předmět : Chodník
Vážený pane Roneši,
potýkám se s odpovědí na otázky kolegů, co je to chodník, jak lze chodník rozeznat od jiných pozemních komunikací a která právní norma se touto součástí zabývá. (strážníci se setkávají s nedovoleným stáním " na chodníku" s vjetím " na chodník" s cyklisty "na chodníku" atd). A musí (chtějí) přestupci definovat pojem chodníku. Děkuji P. K., strážník MP.

Zdravím !
V dřívější právní úpravě bylo stanoveno, že "Chodník je pozemní komunikace určená především pro chodce, která je zpravidla oddělena od vozovky výškově nebo jiným způsobem". V současné době pojem "chodník" není upraven v Zákoně o provozu na pozemních komunikacích. Avšak v Zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve zněních pozdějších předpisů, se v §6 stanoví rozdělení místních komunikací v obci do tříd,kde se říká, že místní komunikace IV. třídy je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz.Ve Vyhlášce č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se pak stanoví, že místními komunikacemi IV. třídy jsou chodníky, stezky pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech, odchody, lávky, schody,pěšiny, zklidněné komunikace, pěší a obytné zóny apod. Místní komunikace jsou označovány podle vyhlášky pouze evidenčně arabskými čísly počínaje číslem 1 pro každou třídu a písmenem (místní komunikace IV.třídy má písmeno d) - např.1d,2d. To znamená, že chodník jako samostatná komunikace bude nějakým způsobem odlišen od ostatních komunikací (vozovky) např. výškově, barevně, jiným podkladem ap., kde je zakázán provoz silničních motorových vozidel obecnou úpravou provozu na pozemních komunikacích (§ 53, odst.2 zákona o provozu na pozemních komunikacích). Ve sporných případech je možno zjistit z dopravní dokumentace na obecním úřadě dle výše uvedeného značení o jakou třídu resp. typ komunikace se jedná, pokud tak není stanoveno dopravním značením. A pro chodníky právě platí, dle výše uvedené vyhlášky, že se značí pouze evidenčně.
S pozdravem Jan Roneš

Předmět : Schůdnost místních komunikací
Co nejsrdečněji zdravím.
Rada města vydala v r. 2001 nařízení obce o zabezpečení schůdnosti
místních komunikací a chodníků v zimním období na území města (z. č. 13/1997
§27 odst.7 -zákon o pozemních komunikacích). V tomto nařízení je krom jiného
stanovena povinnost vlastníků přilehlých nemovitostí závady ve schůdnosti
odstranit nebo zmírnit do 7. hodiny ranní. § 53 odst. 1 zákona o přestupcích
stanoví, že obce projednávají přestupky proti pořádku ve státní správě ve
věcech, které jsou jim svěřené (§27odst. 7 z.č.13/1997). § 86 stanoví
možnost obecní policie projednávat v blokovém řízení přestupky, jejichž
projednávání je v působnosti obce a přestupky proti pořádku ve státní správě
spáchané 1 - 4..
Je mi znám Tvůj právní názor, že se spíše přikláníš při řešení přestupků
blokovou pokutou obecní policií ve státní správě v taxativně vyjmenovaných
případech (§86písm.d) 1 - 4).
Zajímalo by mně však, zda porušení tohoto nařízení lze aplikovat jako
porušení §47 odst. 1 písm. d) přestupkového zákona ....zanedbá povinnost
úklidu veřejného prostranství.
Stránky, které jsi zavedl jsou bezvadné a domnívám se i velice prospěšné.
Domnívám se však, že není potřebné se vždy "držet při zdi" a je třeba i
zdravě "riskovat".
S úctou Honza L., strážník MP
Zdravím,
samozřejmě existuje i možnost výkladu § 86, písm. d), přestupkového zákona, a to ve smyslu § 53, odst. 1 tohoto zákona tak, že § 40, odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, svěřuje obcím výkon státní správy v přenesené působnosti ve věcech místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích. Pokud v přenesené působnosti obec nařízením stanoví rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic(§ 27, odst. 7, silničního zákona), pak ten, kdo jedná v rozporu s tímto nařízením, naplňuje skutkovou podstatu přestupku dle § 46, odst. 1, přestupkového zákona. Strážník by pak mohl toto projednat v blokovém řízení s odkazem na výše zmíněný § 53 přestupkového zákona, kde se v odst. 1 stanoví, že obec mimo jiné projednává přestupky proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou ji svěřeny - a tedy se jedná o přestupek, jehož projednávání je v působnosti obce (§ 86, písm. d) přestupkového zákona).
Podle tohoto výkladu by pak ale nemusel být v § 86, písm. d) přestupkového zákona bod 1.
S pozdravem Jan Roneš


Předmět : Zpoplatnění reklamního poutače na vozidle
Dobrý den pane Roneši,
chtěl bych Vás požádat o radu. mám takový problém. V našem městě stojí v křižovatce osobní vozidlo Trabant pomalovaný reklamou a na zahrádce má umístěný poutač se šipkami a firmou. Nejde mi o stání v křižovatce, zde je vše jasné stojí dva metry od hranice křižovatky,již bylo sepsáno oznámení o podezření z přestupku a zasláno správnímu orgánu. Ale jde mi o tu reklamu, toto vozidle zde stojí již více jak půl roku. Dle obecně závazné vyhlášky města se, cituji za umístění reklamních poutačů,reklamních zařízení apod. účtuje za každý i započatý m2 30,-Kč denně. Toto vozidlo vyjíždí zhruba tak jednou za dva měsíce,kdy má firma někde jakousi akci a opět se vrátí na zmiňované místo. Firma samozřejmě nechce o žádném poplatku ani slyšet, obhajuje se tím že i ostatní auta jsou pomalovány reklamou a též nic neplatí,ale určitě nemají na zahrádce poutač směrovaný k firmě. trabant zde slouží výhradně k reklamnímu účelu, proto si myslím , že by firma měla platit za užívání veřejného prostranství - za umístění reklamních poutačů,reklamních zařízení apod. 30,-kč za m2. Naše právnička mi ale toto nedokázala potvrdit a ani poradit jiné řešení. Proto Vás žádám o radu zda se tento problém dá řešit touto cestou přes obecně závaznou vyhlášku,nebo jiným způsobem.
Velice Vám děkuji s pozdravem str.MP

Zdravím Vás !
Vámi zmíněnou problematiku řeší přímo Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších změn, a to v nově koncipovaném § 4. Vyplývá z něj, že za reklamní zařízení je třeba považovat veškeré "reklamy" bez ohledu na to, zda se jedná o stavbu nebo jiný druh veřejného oznámení obrazem či textem. Rozhodná pro vznik platební povinnosti je skutečnost, že tato reklama je umístěna na veřejném prostranství a část tohoto prostranství zabírá. Reklamním zařízením je např. i reklamní stojan, který je denně umísťován před prodejnou a který obsahuje výčet prodávaného zboží. Za reklamní zařízení na veřejném prostranství se naopak nepovažuje reklama, která je umístěna na plochách zdí budov, ohrad, veřejném osvětlení, je nošena nebo vozena (což je Váš případ - pozn.: pokud tato vozidla používají dálnice, silnice nebo místní komunikace čistě k jízdě, zastavení nebo stání, jedná se ve smyslu silničního zákona o obecné užívání a nejedná se o zvláštní užívání tohoto veřejného prostranství a nelze ho zpoplatnit. Něco jiného by bylo, kdyby v rámci stání byl uskutečňován přímý prodej např. z ložné plochy vozidla, z okolních přepravek ap. - tam je možné poplatek požadovat).
Takže Vám nezbývá než možnost postihu za porušování dopravních předpisů.
S pozdravem Jan Roneš

Předmět : Pravomoci v dopravě
Vážený pane Roneš,
nejprve bychom Vám rádi popřáli Vše nejlepší do Nového roku a poděkovali za otevření Rádce strážníka.Pravidelně sledujeme problémy, které zde zveřejňujete a Vaše odpovědi nám již mnohokrát usnadnily řešení situací, které s sebou přináší práce strážníka.
Když dovolíte, měli bychom také jeden dotaz:
- vodorovné dopravní značky V 1a " a V 1b se užívají k oddělení jízdních pruhů na komunikacích s protisměrným provozem, je zakázáno ji přejíždět, pokud to není nutné k objíždění či odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci
chtěli bychom se zeptat zda strážník v případě, že přestupce poruší toto ustanovení a přejede tuto dopr.značku za účelem předjetí jiného vozidla, může vozidlo zastavit a přestupek projednat v blokovém řízení, neboť se domníváme, že v tomto případě vjel do míst kde je to zakázáno místní úpravou silničního provozu.
Za odpověď předem děkujeme A.V. a M.P.
strážníci MP

Zdravím Vás !
Děkuji za přání, i já Vám přeji do roku 2004 vše nej, nej......
Co se týče Vašeho dotazu, odpověď je jednoduchá - i já zastávám stejný právní názor, že toto spadá do kompetence strážníků obecní policie.
S pozdravem Jan Roneš

Předmět : Vzájemné působení dopravního značení
Přeji dobrý den,
potřebuji Vaše stanovisko k přestupku . Řidiče jsme vystřihli za
porušení DZ V 13a (šikmé rovnoběžné čáry). Je to správně, když si stoupnul
za zákaz zastavení? Můžou ty dvě značení takhle spolu fungovat a navzájem se
nepopírat? Přednost má svislé značení, ruší tím pádem vodorovné komplet?
Nebo platí ta část vodorovného značení za svislým?
Stačí mi stručně, jenom prosím odpovězte obratem. Moc děkuju, L.T.
Zdravím Vás !
Ve Vašem případě byl postup správný, jelikož ze zákona o provozu na
pozemních komunikacích ani z prováděcí vyhlášky nevyplývá žádné pravidlo
vzájemného působení těchto DZ. Pouze obecně platí, že svislé DZ mají
přednost před vodorovnými DZ. Avšak u "šikmých rovnoběžných čar"(DZ V 13a)
to úplně neplatí, neboť tato vodorovná DZ dle § 76 odst. 7, zákona o provozu
na pozemních komunikacích, je nadřazena svislé DZ "Parkoviště" a "Zóně s
dopravním omezením" upravujícím zastavení,stání a parkoviště. Z toho
vyplývá, že při použití této vodorovné DZ se již nemusí používat svislé DZ
jako zákaz stání, zastavení, neboť do míst vyznačených šikmými rovnoběžnými
čarami je zakázáno vjíždět, natož pak zastavovat resp. stát.
Navíc ve Vašem případě řidič stojí již mimo úsek zákazu zastavení, takže se
dopouští přestupku tím, že vjel do míst, kde je to místní úpravou provozu na
pozemních komunikacích zakázáno(DZ V13a).
S pozdravem Jan Roneš

Předmět : Zábavná pyrotechnika
Dobrý den. Měla bych na Vás prosbu. Existuje nějaké nařízení, jak řešit problematiku " házení dělbuchů"? Máme tady velký problém s tímto. Děcka to prakticky každý den praktikují a nám na MP volají občané , že s tím nic neděláme. To víte, denní služba se skládá ze dvou strážníků! A proto nemůžeme být všude. Jak toto řešíme ? Domluvou. A když se hlídka vzdálí tak to začne nanovo. Občané města nás za to kritizují, ale opravdu více dělat nemůžeme. Jsou to děti 11 - 12 leté, v každém obchodě se tato technika volně prodává.
Prosím co s tím, poraďte. Myslím na obecně závaznou vyhlášku, myslíte, že by to zachránila? A co důkazy - když je "chumel " dětí pohromadě?
A. K., strážník MP

Dobrý den,
problematiku pyrotechnických předmětů pro zábavné účely řeší Vyhláška Českého báňského úřadu č. 174/1992 o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi, kde se mimo jiné říká, že pyrotechnické předměty pro zábavné účely se zařazují podle stupně nebezpečnosti do tříd I,II a III.
Třída I : např. prskavky,pistolové kapsle, třaskavé bonbony a proužky, malé tyčinky s barevnými plameny, ohňopády, blikavky, malá ohnivá kola a fontány, létající motýli, bouchací kuličky a vystřelovací konfety.
Třída II : např. římské svíce, fontány,gejzíry, petardy, minivýbušky, vystřelovací pouzdra, rakety s náplní barevných světlic nebo výbuškové slože, barevné dýmy a bengálské ohně.
Třída III : např. malé italské pumy, dělové rány, ohňopády, různé druhy raket a vystřelovacích efektů, velké japonské slunce.
Dle § 4 této vyhlášky musí být třída stupně nebezpečnosti mimo jiné také vyznačena na obalu pyrotechnického předmětu.
Dle § 8 této vyhlášky je možné prodávat ve stánkovém prodeji jen pyrotechnické předměty třídy I. Prodávat osobám mladším 18 let je možno pouze pyrotechnické předměty třídy I, pokud to není v návodu k používání zakázáno. Pyrotechnické předměty třídy III mohou být prodávány jen osobám s kvalifikací odpalovače ohňostrojů, které je rovněž mohou používat. Toto je povinen ověřit prodavač při prodeji.
Z toho vyplývá, že se osobě mladší 18 let může legálně dostat do ruky nějaký pyrotechnický předmět I. třídy a pak už je jen krůček k tomu, aby byl, k nelibosti občanů, vyzkoušen na veřejném prostranství.
A právě proto města pamatují na tento problém ve svých obecně závazných vyhláškách o veřejném pořádku, kde obec na základě § 10 zákona o obcích
může zakázat používání pyrotechnických předmětů pro zábavné účely v určitém čase a na určitém veřejně přístupném místě. To pak lze pokutovat na místě v rámci blokového řízení. Neřeší to však úplně problém osob mladších 15 let, které nelze pokutovat. Sice by pak bylo možno v případě, že osoba má ještě další pyrotechnické předměty je odejmout jako věc dle § 17 zákona o obecní policii a předat je správnímu orgánu k rozhodnutí o zabrání, ale z praktického hlediska by to asi ne vždy strážník realizoval; nebylo by však v některých případech od věci písemnou formou upozornit zákonné zástupce o porušování veřejného pořádku ze strany jejich dítěte.
S pozdravem Jan. Roneš

Předmět : Předložení ŘP
Dobrý den, pane Roneš!
Chtěl bych se vrátit k dotazu od A.N. ve věci předložení řidičského průkazu na výzvu strážníkovi.
V odst.1, §11 zákona č. 553/1991 Sb. o obecní policii je uvedeno, že strážník je oprávněn
požadovat potřebná........,a v případě ji vyzvat , aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené
místo k sepsání zápisu o podaném vysvětlení nebo předložila potřebné doklady.
Jaký je tedy význam věty " ..a v případě ji vyzvat, aby......předložila potřebné doklady."
Dle mého názoru se může jednat o níže uvedený příklad:
Strážník zastaví vozidlo jehož řidič se dopustil přestupku tím,že porušil dopravní značku
B2. Při kontrole totožnosti zjistí, že se jedná o osobu o které se ví, že nemá řidičský průkaz.
Může v tomto případě strážník vyzvat řidiče, aby předložil potřebné doklady.
Děkuji V.D.

Zdravím Vás !
Vyžadování předložení potřebných dokladů musí být v souladu s úkoly, které strážník plní dle zákona o obecní policii resp. jiného zákona ( v tomto případě zákona o provozu na pozemních komunikacích). Z tohoto zákona vyplývá tato pravomoc pouze policistovi. Něco jiného bude případ vyžadování dokladu o zaplacení poplatku za psa nebo zábor veřejného prostranství.
Ve Vašem případě je strážník oprávněn projednat přestupek spočívající v porušení zákazu vjezdu. Pokud navíc je mu známo, že osoba nemá ŘP, měl by ihned na místo zavolat PČR, a ta při řešení tohoto přestupku, který spadá do jejich kompetence, si sama tuto skutečnost ověří. Navíc mu může zabránit pokračovat v jízdě.
S pozdravem Jan Roneš

Předmět : Překážka provozu na pozemních komunikacích
Vážený pane Roneši,
chtěli by jsme se Vás touto cestou zeptat na Vaše stanovisko ohledně možnosti nařízení odtahu vozidla, popř. nasazení TPZOV v prostoru nástupiště zastávky MHD.
V příloze Vám zasílám naši žádost o zaslání stanoviska k řešení dopravní situace adresovanou na odbor dopravy MM a odpověď na tuto žádost včetně katastrální mapy.
Předem děkuji za Vaši odpověď.
S pozdravem H.K., strážník MP

Zdravím Vás !
Dle vyjádření příslušného odboru DaSH MM dovozuji, že prostor nástupiště zastávky MHD je situován v rámci chodníku přilehlého k zastávce MHD. V takovém případě stojí vozidlo na chodníku, kde to není dovoleno, a proto je možno dle § 17a zákona o obecní policii použít TPZOV. Nařídit odtažení vozidla připadá v úvahu pouze v případě, pokud by tím byla ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích, což si myslím, že nebude vzhledem k typu komunikace vždy připadat v úvahu. Při posuzování těchto okolností je tedy nezbytné vycházet z konkrétní situace, která platí v danou chvíli v provozu na pozemních komunikacích. Například vozidlo stojí v prostoru nástupiště takovým způsobem, že přímo brání v nástupu resp. výstupu z vozidel MHD. Tím je pak také ohrožena plynulost obslužnosti zastávky MHD, která je dle § 12 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, součástí pozemní komunikace. Naproti tomu v případě, kdy sice vozidlo stojí v prostoru nástupiště (na chodníku), ale nebrání přímo v nastupování resp. vystupování, nelze nařídit odtah, ale je možno použít TPZOV.
Jiná situace je pak u nástupních ostrůvků, kde § 14 zákona o pozemních komunikacích stanoví, že nástupní ostrůvky, označníky zastávek a čekárny linkové osobní dopravy a hromadné veřejné dopravy nejsou součástmi ani příslušenstvím pozemní komunikace. Nelze tedy uvažovat o překážce provozu na pozemních komunikacích. V tomto případě jde, dle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, o věc příslušného dopravce (Dopravní podnik ), který dbá o označení zastávky, přístřešky ap., a o věc příslušného dopravního úřadu (příslušný odbor městského úřadu, magistrátu), který má pravomoc zjišťovat a případně odstraňovat zdroj ohrožování provozu veřejné linkové dopravy osob a také za to ukládat pokuty ve správním řízení.
S pozdravem Jan Roneš

Předmět : Poskytování pomoci PČR
Vážený pane Roneš.
Chtěli bychom Vás poprosit o radu, jak máme postupovat v případě
spolupráce hlídek MP a PČR, které v našem městě (10.tis. obyvatel)v nočních
hodinách slouží jako dvoučlenné. Rajón PČR je daleko větší než katastrální
území našeho města a proto dochází k situacím, kdy hlídka PČR požádá
strážníka ve výkonu služby, aby s nimi jel do obce mimo náš rajón. Při tomto
operují ustanovením jejich zákona, kde je uvedeno že policista je oprávněn
vyzvat osobu ke spolupráci a tato je povinna uposlechnout. K tomuto dochází
např. při výtržnostech na zábavách (nebo při jejich oznámení), dopravních
nehodách atd... Proto bychom chtěli požádat o odpovědi na následující
otázky, nebo nasměrování na příslušný právní předpis:
1 - je policista oprávněn vyzvat strážníka ve výkonu služby ke spolupráci
při zákroku, nebo při ohledání MTČ a to i mimo rajón strážníka? (je někde
uvedeno, koho vyzvat nemůže? - např operující lékař, hasící hasič...nebo to
záleží pouze na policistovi?)
2 - pokud strážník s policistou pojede, dopouští se protiprávního jednání
tím, že viditelně nosí zbaň, a to navíc služební zbraň obce (a přitom může
být 15 km od ní), popř. tím že má na sobě stejnokroj strážníka?
3 - lze k jízdě s policisty mimo náš rajón použít pomalované služební
vozidlo MP se zapnutým majákem(což se taky někdy stává)?
4 - pokud by při takovém výjezdu došlo k našemu zranění, nebo ke škodě na
majetku, hradilo by to MV ?
Jinak přes tyto drobné právní nesrovnalosti máme s policisty dobré
zkušenosti a funguje mezi námi spolupráce na nejvyšší úrovni.
Předem Vám děkujeme za Vaši odpověď.
V.H.,T.H strážníci MP

Zdravím Vás !
Zákon o Policii ČR č. 283/1991Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoví v §
47 odst. 1) oprávnění policejních útvarů požadovat od státních orgánů,
orgánů obcí, právnických a fyzických osob pomoc při plnění svých úkolů,
zejména potřebné podklady a informace.
Odst. 2) výše uvedeného paragrafu pak stanoví povinnost osobám uvedeným v
odst. 1) požadovanou pomoc poskytnout, pokud jim v tom nebrání plnění nebo
dodržování povinností podle jiných zvláštních právních předpisů.
V § 48 odst. 1) je pak policista oprávněn v případě nebezpečí
bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o
pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout; nemusí tak
učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké
anebo brání-li tomu jiné závažné okolnosti.
V § 45 odst. 2) se říká, že vláda ČR stanoví nařízením podrobnější úpravu
vztahů policie k orgánům obcí a obecní policii.
Z výše uvedeného vyplývá, že PČR může požadovat pomoc, především však ve
smyslu podání vysvětlení. Ostatní pomoc může také požadovat, jednoznačně je
však myšlena pomoc jednorázová a ne opakovaná a plánovaná. V takovém případě
se nejedná o pomoc, ale o spolupráci resp. součinnost. Ta je pak dána výše
zmiňovaným nařízením vlády ČR č. 397/1992 Sb., kde je stanoveno, že
spolupráci uskutečňují okresní ředitelství policie s orgány obcí a obecní
policií. Policie přitom samozřejmě musí respektovat pravomoci obecní
policie. Jinými slovy řečeno, jedná se o rovnocenné postavení všech výše
uvedených stran, kde se spolupráce uskutečňuje na základě dohody a ne
jednostranného rozhodnutí.
Takže policista si může vynucovat po Vás pomoc a ne o spolupráci. V tom je
dost podstatný rozdíl, jak je výše uvedeno. Proto nevidím důvod, aby
strážník nepomohl policistovi při zákroku v rámci teritoria obce, kde lze,
díky přítomnosti v ulicích, rychle reagovat na nebezpečí bezprostředního
ohrožení života a zdraví nebo majetku a může plně použít své pravomoci.
Avšak pomáhat pravidelně policii při zabezpečování jejich úkolů a navíc mimo
území Vaší obce si nemůže policista nijak vynutit. Ze zákona o Policii ČR
jednoznačně vyplývá jaké úkoly plní. Pokud na příslušném obvodním oddělení
je málo policistů, musí si vyžádat pomoc z vlastních řad, od toho mají
operačního důstojníka v rámci OŘ. Výjimkou mohou být jen opravdu mimořádné
situace, kdy hrozí nebezpečí z prodlení.
Navíc lze pomoc odmítnout z důvodu plnění nebo dodržování povinností podle
jiných zvláštních právních předpisů (hasič, lékař, strážník). Výjimkou je
pouze případ bezprostředního ohrožení zdraví, života a majetku, kde právě
hrozí nebezpečí z prodlení. V takovém případě lze odmítnout pomoc jen tehdy,
pokud by tím byla osoba požádaná o pomoc nebo jí osoba blízká vystavena
vážnému ohrožení anebo brání-li tomu jiné závažné okolnosti(např. zdravotní
stav osoby požádané o pomoc).
Pokud by v případě poskytnutí pomoci vznikla této osobě škoda resp. újma na
zdraví, dle § 49 zákona o PČR odpovídá za tuto škodu stát.
Zvláštní výstražné světlo modré barvy může strážník použít v provozu na
pozemních komunikacích jen při plnění úkolů obecní policie dle § 41 zákona
č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Je zřejmé, že mimo
teritorium obce neplní strážník žádné úkoly, takže nemůže použít ani toto
světelné výstražné zařízení. Výjimkou by pak mohlo být pouze jednání v
intencích krajní nouze.
Samotné opuštění teritoria obce ve stejnokroji resp. označeném vozidle
obecní policie nezakládá skutkovou podstatu žádného protiprávního jednání.
Co se týče služební zbraně, zde by mohlo dojít ke kolizi se zákonem o
zbraních(č.119/2002 Sb.), kde se v § 28 odst. 3 říká, že strážník obecní
policie může nosit krátkou zbraň viditelně jen v souvislosti s plněním svých
pracovních povinností. To nepřipadá v úvahu mimo katastr obce.
S pozdravem Jan Roneš

Předmět : Řešení přestupku na účelových komunikacích
Vážený pane Roneši,
obrátili se na nás z místní nemocnice se žádostí o řešení dopravních přestupků v jejich areálu, kde se jedná zejména o nerespektování zákazu vjezdu a zákazu zastavení před centrálním příjmem. Jelikož se jedná o uzavřený objekt, do kterého se jezdí přes vrátnici, myslíme si, že problém leží na straně organizace, kdy vrátní neplní dostatečně svoji povinnost a do areálu pouští přes otevřenou závoru každého.
Ze strany obecní policie by šlo řešit tyto přestupky podle § 86, písm.d, odst.4, zák. 200/ 1990 - ...kdy se jedná o nedovolené stání nebo zastavení na pozemní komunikaci
Pozemní komunikací je podle § 2, zák. 13/ 1997 Sb i účelová komunikace podle § 7, odst.2 o kterou by se mohlo v tomto případě jednat.
Pokud se ovšem vrátíme k zákonu o obecní policií, hlavním cílem by mělo být zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, což objekt za závorou asi nebude.
Můžeme Vás tímto požádat o Váš názor k uvedené problematice?
S pozdravem R.Z.

Zdravím Vás !
Ve Vašem případě by se mohlo jednat o veřejně přístupnou účelovou komunikaci(raději si to ověřte na odboru dopravy vašeho OÚ o jaký typ účelové komunikace se jedná). V takovém případě Vaše obec zde vykonává působnost silničního správního úřadu (může např. na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s PČR upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci) a také projednává přestupky ve věcech veřejně přístupných účelových komunikací podle silničního a přestupkového zákona(§23). V takovém případě nevidím problém, aby strážník, jako orgán obce, Vámi uvedené přestupky řešil, neboť v rámci zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a při plnění dalších úkolů stanovených zákonem o obecní policii a jinými zákony, přispívá k bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích(§2 ZOP). Pokud by se však jednalo o neveřejnou účelovou komunikaci, zde nevykonává obec správu ani dozor - jedná se o věc vlastníka komunikace, a proto ani strážník by zde neměl vykonávat svoji činnost.
S pozdravem Jan Roneš

Předmět : Vzájemné rušení významu dopravního značení
Vážený pane Roneši,
byl bych velice rád, kdyby jste mi právně osvětlil vzájemné rušení platnosti dopravních značek "Parkoviště" a "Zákaz stání a zastavení". Z vyhlášky 30/2001, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úpravách a řízení provozu na pozemních komunikacích, si §12 odst.1 písm.l a §9 odst.1 písm.hh a ii navzájem odporují.
Dále bych Vás požádal o vysvětlení, jaká dopravní značka nebo obecná úprava ruší platnost svislé dopravní značky "Parkoviště".
S poděkováním a pozdravem strážník J.N.

Zdravím Vás !
Vámi uvedená ustanovení zmíněné vyhlášky nejsou vůbec v rozporu. Jednoduše řečeno záleží, která dopravní značka je z pohledu řidiče umístěná v daném úseku komunikace jako první. Jestliže je to zákazová značka a pak dále za ní informativní (Parkoviště), tak od toho místa, kde je informativní značka, tato značka ukončuje platnost zákazové značky a naopak. Jinými slovy od této značky už mohu u kraje komunikace parkovat, před ní nikoliv a v opačném postavení značek tomu bude naopak.
Platnost informativní značky (Parkoviště), resp. úsek ve kterém platí, může být ukončen pomocí dodatkové tabulky E 8c "Konec úseku"(na této značce na konci úseku). Platnost svislé dopravní značky také může být ukončena obecnou úpravou dle § 6, odst. 3, zmiňované vyhlášky, a to na vzdálenější hranici nejbližší křižovatky, pokud není ukončena dříve.
S pozdravem Jan Roneš


Předmět : Odchyt psů
Vážený pane Roneši,
chci se Vás zeptat na problematiku odchytu zatoulaných psů a jakým
způsobem ji provádíte u Vás.Existuje nějaká legislativní úprava? Děkuji P.H.

Zdravím Vás !
Odchyt psů může provádět oprávněná osoba(např. s veterinárním vzděláním)
podle veterinárního zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších změn a
doplňků. Dle § 42, odst. 2 tohoto zákona může provádět odchyt toulavých psů
aj. zvířat také fyzická osoba (tedy i strážník), která absolvovala odborný
kurs pro odchyt toulavých zvířat a po úspěšné zkoušce před komisí krajské
veterinární správy získala osvědčení k odchytu.
Pokud tedy máte špatnou zkušenost s osobami provádějící odchyt, je toto
jedna z cest, ale je třeba myslet kam umístit odchycenou zvěř. Bližší
informace Vám může podat příslušná krajská veterinární správa.
S pozdravem Jan Roneš


Předmět : Stání v protisměru
Dobrý den pane Roneš
Můžete mi prosím poradit jak postupovat, když řidič zaparkuje v protisměru
na silnici, která není jednosměrná. Zda se jedná o přestupek, který můžem
řešit blokově nebo postupovat? Názor několika právníku se rozchází jední
tvrdí že se jedná o § 26 ti druzí 27/1r Zák.č.361/2000 Sb.
Tak jsem z toho zmatený.
Předem Vám moc děkuji a zdravím Vás !

Také Vás zdravím !
Ve Vašem případě se jedná o přestupek, který může strážník řešit v blokovém
řízení, protože jde o nedovolené stání, ke kterému došlo porušením obecné
úpravy provozu na pozemních komunikacích, vyplývající z § 25 zákona č.
361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.
S pozdravem Jan Roneš


Předmět : Zapisování rodných čísel
Vážený pane Roneš,
chtěli bychom se Vás zeptat na zapisování rodného čísla do bloků na pokuty
na místě nezaplacené. Jelikož nejsme podle zákona o obecní policii oprávněni
rodné číslo zjišťovat, naši nadřízení po nás požadují toto RČ zapisovat ve
tvaru: datum narození /číslo za lomítkem; např. 13.3.1969/4712. Podle našeho
názoru se stále jedná o rodné číslo, ikdyž v jiném tvaru. Zajímal by nás
proto Váš názor. Za Vaši odpověď Vám předem děkujeme.
Strážníci MP.

Zdravím Vás !
Zákon o obecní policii taxativně stanoví, jaká osobní data je strážník
oprávněn od osoby zjišťovat a jaká osobní data mohou na vyžádání jiné orgány
ze svých informačních systémů strážníkům sdělovat. Rodné číslo (ani jeho
část) tam uvedené není. Obecní policie nemá ani postavení správního orgánu
resp. orgánu činného v trestním řízení. Obecně strážníci spoléhají na
skutečnost, že si občan ničeho nevšimne. Takové jednání ovšem odporuje
zákonu, protože číslo za lomítkem není součástí datumu narození, ale rodného
čísla.
S pozdravem Jan Roneš


Předmět : Spolupráce s PČR
Potřebuji poradit. Kde bych mohl sehnat informace o formách a rozsahu
spolupráce obecní policie a Policie ČR?
T.N.

Zdravím Vás !
Zákon o obecní policii stanoví, že obecní policie spolupracuje při plnění
úkolů s PČR, což také vyplývá z některých povinností a oprávnění strážníka
dané tímto zákonem.
Nejkonkrétnější právní předpis v oblasti spolupráce je nařízení vlády č.
397/1992 Sb., o spolupráci mezi PČR, orgány obcí a obecní policií.
S pozdravem Jan Roneš


Předmět : Zaměstnání na vedlejší pracovní poměr
Vážený pane Roneš,
dovolte abych měl ještě jeden dotaz. Jsme malá městská policie a
zaměstnáváme na vedlejší pracovní poměr dva strážníky z jiné městské
policie. Mají platné osvědčení vydané pro jejich městskou policii a u nás
jsou v pracovním poměru /částečném/. Jejich zaměstnavatel s vedlejším
prac.poměrem strážníka souhlasí. Lze aby u nás vykonávaly oprávnění a
povinnosti dle zák.č.553/91 Sb.?
Děkuji za odpověď.
S pozdravem J.S.

Zdravím Vás podruhé !
Vámi uvedení strážníci mohou u Vás sloužit za předpokladu, že mají osvědčení
strážníka vydané též pro území Vaší obce. To znamená, že by museli mít dvě,
což určitě nemají. Takže jsou pouze řadovými občany bez pravomocí, protože
jejich osvědčení je vydáno pouze pro teritorium obce, která je přihlašovala
ke zkoušce. A na základě veřejnoprávní smlouvy u Vás také sloužit nemohou,
protože máte vlastní obecní policii.
S pozdravem Jan Roneš


Předmět : Vstup do živnostenské provozovny
Vážený pane Roneš,
mám na Vás dotaz.Strážníci provádí kontrolu nalévání alkoholu mladistvým v
restauraci v provozní době, v místech určených pro zákazníky.provozovatel
restaurace jim vstoupí mezi dveře a nechce je vpustit dále.Je strážníky
upozorněn, že mají oprávnění dle § 17c zák.č.553/91 Sb ke vstupu do
živnostenských provozoven. Je vyzván, aby zanechal protiprávního jednání.
Lze v tomto případě použít k dokončení zákroku donucovací prostředky?
Děkuji za odpověď.
J.S.

Zdravím Vás !
V tomto případě je třeba brát ohled na všechny okolnosti. Pokud by Vám
provozovatel tímto přímo bránil v odvrácení protiprávního jednání (např.
rvačka, konzumace alkoholu nezletilými ve větší míře aj.), lze použití
adekvátních donucovacích prostředků připustit. Pokud se však jedná pouze o
namátkovou kontrolu, tedy klidový stav, radil bych nejprve řešit věc
předáním přestupkové komisi jako neuposlechnutí výzvy veřejného činitele. S tím bych i provozovatele předem poučil.
S pozdravem Jan Roneš


Předmět : Předávání přestupků správnímu orgánu
Dobrý den,
mám na Vás jednu otázku, sloužím u MP již 2 roky. Posledního půl roku se věnuji veškeré agendě a předávání přestupků správním orgánům. Mám však problém s přestupkem vozidlo na chodníku, slyšela jsem dva názory, za prvé, že se jedná o přestupek dle § 47 odst. 1 písm. g) přestupkového zákona, tedy o zábor, pak druhý názor, že jde o dopravní přestupek. Můžete mi poradit, jak správně se tento přestupek má řešit? Děkuji

Zdravím Vás !
Dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších změn, se jedná o nedovolené stání vozidla na chodníku (§ 53, odst. 2), chodník pak je podle zákona č. 13/1997, o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších změn, pozemní komunikací, takže tento přestupek se projednává jako dopravní (§ 22, odst. 1, písm. f, přestupkového zákona).
S pozdravem Jan Roneš


Předmět : Pracovněprávní zařazení strážníka
Dotaz : Pracuji u městské policie již 8 let jako administrativní pracovník
městského úřadu,v nepřítomnosti velitele ho zastupuji,
jsem na služebně "na stálé",vedu veškerou korespondenci,...
Již 2x jsem úspěšně složila zkoušky strážníků na Ministerstvu vnitra.
Nyní mám opět platné osvědčení po složených zkouškách.
Mohu např. při psaní úředních záznamů a jiné korespondenci užívat před
jménem označení str. ?
Děkuji Vám L. V.

Zdravím Vás !
Co se týče Vaší otázky, strážníkem obecní policie je podle § 1, odst. 3,
zákona o obecní policii zaměstnanec obce zařazený do obecní policie. Jestli
tomu tak je, najdete ve Vaší pracovní smlouvě, kde musí být dle § 29
zákoníku práce sjednán mimo jiné druh vykonávané práce. Pokud z tohoto druhu
vykonávané práce vyplývá zařazení do obecní policie, je vše v naprostém
pořádku, a i vzhledem k Vašemu osvědčení strážníka můžete se podepisovat
jako strážník. (Mělo by tomu tak být, protože podle prováděcí vyhlášky
Ministerstva vnitra ČR č. 88/1996 Sb.,k zákonu o obecní policii, je možno
přihlásit ke zkoušce pouze strážníka - předpokládám tedy, že splňujete
podmínky dle § 4, odst.1, zákona o obecní policii).Pokud z Vaší pracovní
smlouvy vyplývá, že jste zaměstnanec obce, zařazený do obecního úřadu, není
nic snazšího než jednoduchým administrativním úkonem podle zákoníku práce
Vám rozšířit druh vykonávané práce, pochopitelně s Vaším souhlasem (jedná se
o tzv. částečné převedení zaměstnance na jinou práci, než byla dohodnuta v
pracovní smlouvě).
S pozdravem Jan Roneš


Předmět : Stání na chodníku
Pane Roneši posílám pozdrav. Prosím o Váš názor: dnes jsem se setkala s přestupcem, který řekl, že přestupek " stání na chodníku" MP řešit nesmí atd.
a že nikde v zákoně myslel tím 361/2000 Sb. není o chodníku , stání na chodníku ani zmínka. Vím, že dle našeho zákona v §17a můžeme tento přestupek řešit blokově. A nyní ta prosba: v jakém ustanovení a jakém § bych našla přímo větu, že stání
na chodníku není dovoleno? Je to snad v § 25 odst. 1 zák. 361/2000 Sb. ? Děkuji za odpověď. Chci mít totiž vždy jistotu při řešení dopravních přestupků.
A. K.

Zdravím Vás !
Co se týče např. nedovoleného stání vozidla na chodníku, jedná se o obecnou úpravu provozu na pozemních komunikacích, a to podle § 53, odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích, ze kterého vyplývá zákaz užívání (např. stání) chodníku nebo stezky pro chodce jinými účastníky provozu na pozemních komunikacích než chodci (např. řidič vozidla), pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak ( to se týká např. povoleného stání na chodníku dle příslušného dopravního značení).
Takže ve Vašem případě je možno řidiče pokutovat na místě, jelikož to umožňuje strážníkovi § 86, písm. d), bod 4. přestupkového zákona (nedovolené stání nebo zastavení vozidla na pozemní komunikaci).
S pozdravem Jan Roneš

Předmět : Odtah vozidel
Vážený pane Roneši, zajímá mě problematika odtahu vozidel pro městskou
policii. Po výběrovém řízení, kde byla vybrána odtahová služba, řešíme, zda
existuje nějaký předpis nebo sazebník ceny za odtah, zda existuje nějaká
hranice, nebo zcela záleží na odtahové službě, jakou si stanoví cenu. Dále
by mě zajímalo, zda tato cena musí být stanovena ve vyhlášce města nebo ji
musí stanovit nějaký vnitřní předpis nebo pouze smlouva mezi městem a
odtahovou službou. Také nemůžeme vypátrat nějaké podrobnosti o odtazích
/např. vzdálenost, do které se může odtah provést, zda může být odtaženo
vozidlo invalidy.../, existuje nějaký takový předpis? Děkuji za pomoc.
S.L.

Předpisem, po kterém se ptáte, je Výměr MF č. 01/2003, který byl vydán v
Cenovém věstníku Ministerstva financí ČR již na podzim roku 2002.
V tomto předpise MF najdete, jaké si může obec stanovit maximální ceny pro
odtah vozidel. Může si stanovit i nižší. Konkrétní ceny pak musí v obci
stanovit nařízením obce !
Co se týče vzdáleností, omezena je působností (katastrem) obce, což obecně
vyplývá ze zákona o obcích (nařízení obce je platné pouze v teritoriu obce).
A vozidlo označené O1 můžete nechat také odtáhnout, jelikož to umožňuje § 45
zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů, kde je dovolen odtah jakéhokoliv vozidla, které tvoří
překážku provozu na pozemních komunikacích. Invalidé sice mají stanoveno v §
67 tohoto zákona, že v jednotlivých případech, je-li to naléhavě nutné,
nemusí po dobu nezbytně nutnou dodržovat obecný zákaz stání a DZ "zákaz
stání", ale nesmí při tom ohrozit bezpečnost a plynulost provozu na
pozemních komunikacích (překážka provozu na pozemních komunikacích). Asi by
však bylo dobré, aby před nařízením odtahu takového vozidla strážník zvážil
všechny okolnosti.
Jinak by možná bylo dobré se obrátit na nějakou bližší velkou MP, kde již to
funguje(např. MP Praha), mohou Vám do začátku sdělit i potřebné zkušenosti
resp. poslat své nařízení obce, které Vám může posloužit jako muster.
S pozdravem Jan Roneš


Předmět: Nasazení TPZOV v zákazu vjezdu
Přeji dobrý den,
potřeboval bych zjistit, zda lze nasadit TPZOV v zákazu vjezdu, a to jako donucovací prostředek za účelem zjištění totožnosti přestupce.
Poradíte?
L.T.
Pokud se jedná o klasický zákaz vjezdu (např.B1) nelze užít TPZOV dle § 17a zák. o OP, protože řidič sice porušil zákaz vjezdu což je možno vyřešit v blokovém řízení, ale vozidlo nebylo ponecháno na místě, kde je ponechání vozidla zakázáno zákazem vyplývajícím z místní úpravy. Něco jiného by to bylo třeba u zákazu vjezdu do pěší zóny, kde z dopravního značení vyplývá zákaz ponechat vozidlo mimo vyznačené parkoviště. Tam by bylo možné TPZOV nasadit.
TPZOV nelze ve vašem případě nasadit ani podle § 18 jako donucovací prostředek, protože se nejedná o odvrácení nebezpečí pro zdraví, život, majetek ani se nejedná o vážné narušení veřejného pořádku ve smyslu §18 odst. 2 zák. o OP.
Jan Roneš
Předmět: Výklad zákona o zbraních a střelivu-lékařská prohlídka u ZP sk. E při přechodu na sk. D
Dobrý den,
měl bych dotaz na správný výklad § 20 odst. 2 zák.119/2002 Sb. o střelných zbraních a střelivu.
Jedná o dvojí výklad, kdy jeden počítá začátek doby třiceti měsíců od počátku planosti tohoto zákona (1.1.2003) protože zákon nemá zpětný účinek a druhý výklad počítá začátek doby třiceti měsíců od datumu vydání zbrojního průkazu i když byl vydán před 1.1.2003.
Děkuji za odpověď
P.S. zbrojíř MP
Samozřejmě vím o jaký problém se jedná. Já jsem to konzultoval i přímo s policejním prezidiem a oni sami si nejsou jisti. On totiž ze zákonodárců nikdo o tento problém nezakopl. Já to dělám v rámci školení tak, že strážníkům doporučuji tento postup, který bude v souladu se zákonem, ať už je výklad takový či jinaký. Takže, pokud má někdo ZP sk. E získaný do konce loňského roku :
1. dne 1.1.2003, kdy nabyl účinnosti nový zákon o střelných zbraních a střelivu, má tento zbrojní průkaz již déle než 30 měsíců - na prohlídku nejde, protože zde nelze uplatnit zpětnou účinnost zákona a novou prohlídku bude muset absolvovat před vystavením nového zbrojního průkazu,
2. dne 1.1.2003 má tento zbrojní průkaz kratší dobu než 30 měsíců, takže se uplynutí této doby přesouvá do roku 2003 a dále, takže zde lze uplatnit nový zákon a po uplynutí této doby (30 měsíců) musí na zdravotní prohlídku, jelikož se jeho skupina již přeměnila z E na D.
Jinak také pozor z Vašeho pohledu zbrojíře na novou skutečnost, že pokud máte více míst uložení zbraní (více služeben), musíte mít na každé zbrojíře.
Závěrem bych Vás chtěl ještě informovat, že dávám dohromady právní názory od příslušných ústředních orgánů státní správy na takovéto nejednoznačné ustanovení právních předpisů a pak je zveřejním na webu.
Jan Roneš

Předmět: Vypisování pokutových bloků
Dobrý den pane Roneš
Byl byl jste tak laskav a sdělil mi Váš názor na vpisování skutkové
podtstaty přestupku do pokutových bloků, nebo oznámení v případě, že
udělím BP za přestupek, kdy zjistím, že plnoletá osoba prodala,
podala nebo jinak umožnila požití alkoholického nápoje osobě mladší
osmnácti let. Jak je známo § 30 Zák.č.200/90 Sb., nám byl odebrán a
ponechán pouze jeden odstavec, týkající se podávání alkoholických
nápojů osobám mladší 18-ti let. Toto bylo dáno v § 86/d Zák.č.200/90
Sb., jde mi tedy o to co vepsat do již zmíněných pokutových bloků,
nebo oznámení. Jední tvrdí /ač právnicky vzdělaní /, že § 30/1a
Zák.č.200/90 Sb., a jiní, že pod § 86/d Zák.č.200/90 Sb. Vím, že
zákon v některých případech jde vykládat několika způsoby. Proto Vás
moc žádám o Váš názor. Já myslím, že jde o § 86/d.
Moc děkuji.V.Ž.
§ 86/d přestupkového zákona stanoví pouze jaké přestupky může řešit strážník v blokovém řízení a ne jejich popis (skutkovou podstatu). Při vypisování pokutových bloků musíte uvádět u příslušné kolonky popis (druh) přestupku, takže jednoznačně musíte uvádět § 30/1 a.
Jan Roneš

Předmět: Živnostenská provozovna, uzavřená společnost a noční klid
Váženy pane Roneš.
Opět se na Vás obracím s žádosti o vysvětlení, jaké osoby se
považují
za uzavřenou společnost. Máme zde problém s jedním podnikatelem,
kterému byla městem upravena provozní doba do 24:00 hod., z důvodů
stížnosti občanů na rušení nočního klidu, který vychází z jeho
provozovny. Naše vyhláška hovoří, že je po této době zákaz, veškerých
hudebních, kulturních a jiných podniků.
Náš milý podnikatel uzavírací dobu sice dodržuje, ale na vchod do
provozovny umístil plakát s nápisem "Uzavřena společnost, v případě
zájmu volejte na tel. /ten je do jeho provozovny/, vám příjdem
otevřít". Na našem městě si myslí, že je toto v pořádku. Ja si
myslím, že není, ale s tím já a mí kolegové nic nemůžem udělat.
Nepůjde hlavou proti zdi.
Děkuji Vám za vaší ochotu.V.Ž.
Z Vašeho popisu mám dojem, že jednání podnikatele není v souladu s vyhláškou, protože provozuje dál svoji výdělečnou činnost, byť pouze pro zvané. Kdyby po zavíračce tvrdil, že pouze "sedí" s přáteli, pak by to bylo něco jiného.
Ovšem pokud objektivně ruší noční klid, je jedno, zda tak činí uzavřená společnost po uzavírací době nebo produkce v provozní době. Rušit noční klid nelze tak ani tak. Řešit rušení nočního klidu po uzavírací době je nejlepší ze strany PČR, která má možnost za tímto účelem vstupovat do živnostenských provozoven i po uzavírací době.
Jinak vím, že se jedná o známý problém.
Jan Roneš
Předmět: Bezúhonnost pro získání ZP, vraky
Dobrý den,
zdraví Vás MP V.P. .Nejprve bych Vám a všem tvůrcům chtěl
poděkovat za vynikající nápad zřídit tento server.
Dále mám na Vás otázku. Můj známý by chtěl vykonat zkoušku odborné
způsobilosti k vydání zbrojního průkazu,ale před dvěma lety byl pravomocně
odsouzen za úmyslný trestný čin a peněžité pokutě 5.000Kč,-.
Nemůžu mu nikde zjistit po jaké době si může vykonat zkoušku k vydání
zbrojního průkazu.Po tel.informaci na Okr.ředitelství PČR my bylo zděleno
že podle starého zákona až po deseti letech,ale podle nového již dříve s tím
že si to musí pohlídat dotyčný sám že momentálně neví po jaké době.Proto se
na Vás obracím s tímto problémem, protože už nevím kam se obrátit.
Dále bych se ještě chtěl zeptat na otázku týkající se MP.Momentálně máme
ve městě několik automobilů bez platné STK , a my se v naší literatuře
nemůžeme dopídit jestli je tento automobil možné považovat za autovrak. Je
automobil bez platné STK trvale nespůsobilé k jízdě? M.D.
Děkuji za dopis. K dotazům mohu sdělit asi toto :
1) Váš známý získá bezúhonnost (možnost udělat si zbrojní průkaz) po 5 letech od nabytí právní moci rozsudku. Tak stanoví Zákon o střelných zbraních a střelivu č. 119/2002 Sb., § 22, odst. 1), písm.c), bod 1. Je možné si to najít na našich stránkách v rubrice "Zákony a novely".
2) Co je vrak stanoví §19, odst.2, písm. g) silničního zákona (č.13/97
Sb.), a to :
- silniční vozidlo, které je trvale technicky nezpůsobilé provozu na pozemních komunikacích a není opatřeno registrační značkou (SPZ)
- silniční vozidlo, které je zjevně trvale technicky nezpůsobilé provozu na pozemních komunikacích - v tomto případě může být opatřeno i registrační značkou.
Takže na značce nezáleží, ale na konkrétním stavu vozidla. Nezpůsobilost vozidla k provozu (slouží k orientaci) je stanovena v §22 vyhl. MDaS č. 301/2001 Sb. U vraku musí být ta nezpůsobilost trvalá.
Jan Roneš

Předmět: Povinnosti majitele objektu při zajišťování schůdnosti přilehlých
chodníků
Doufám, že Vás nebudu moc zneužívat, ale máte o hodně větší pojem o
problémech spojených s činností strážníků. Ukládá nějaký zákon povinnost
majitelům domů, případně provozoven, uklízet si např. sníh v zimním období
před "svým prahem"? Četl jsem teď článek z Loun, kde se strážníci
odkazovali na obecně platné povědomí o povinnosti majitelů, ale obratem jim to napadl
právně fundovaný čtenář s tím, že ¨povinnosti "uklízet" má správce
komunikace, tj. např. město.
Předem dík za Váš čas i názor.T.
Tuto problematiku řeší Zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon) č.13/1997 ve znění pozdějších změn a doplňků, a to §27, odst.4 : "Vlastník nemovitosti, která v zastavěném území obce hraničí se silnicí nebo s místní komunikací, odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti na přilehlém chodníku, která vznikla znečištěním, náledím nebo sněhem, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit; u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit." Odst. 7 : "Obec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti místních komunikací..."(Chodník je místní komunikací IV.třídy).
Jan Roneš

Předmět : Pravomoci v dopravě
Vážený pane Roneš
Předem mé žádosti Vás srdečně zdravím, přeji do Nového roku pevné
zdraví a síly. V novelizaci zákona 553/91 Sb, se upřímně řečeno
nevyznám, ač práci strážníka vykonávám již 11let. Tolik zmatků, dohad
a nevím jak to ještě vyjádřit se jen tak nevidí. Právní názory na
otázky, které jsem položil dvěma školitelům se rozcházejí a kdo jiný
by měl přesně vědět, na ně odpovědět než oni. Zajímalo by mně tedy
zda vy nemáte přístup k přesnému výkladu našeho zákona a co tím
vlastně chtěl zákonodárce říct.
Pokud je to ve vaších silách prosím tedy o názor i Vás.
- červennou STOPKU na služebním vozidle můžem používat k zastavení:
ANO, NE
Předem Vám děkuji za Vaši ochotu a jsem s pozdravem P. Ch.
Dle Zákona o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb. §79, odst. 2, je oprávněn zastavovat vozidla rozsvícením nápisu "STOP" pouze policista.Do konce roku 2002 bylo uvedeno v §17b Zákona o obecní policii, že strážník při zastavování vozidel postupuje obdobně jako příslušník policie. To znamenalo, že mohl používat i nápisu "STOP". Od 1.1.2003 však bylo ustanovení tohoto §17b v Zákoně o obecní policii zrušeno a oprávnění zastavovat vozidla je dnes uvedeno ve výše zmíněném §79 Zákona o provozu na pozemních komunikacích. Tento §79, jak již jsem výše citoval, neumožňuje používat nápis "STOP" ze strany obecní policie. To znamená, že od 1.1.2003 nemají strážníci oprávnění používat nápisu "STOP".
Jan Roneš





Autor: obecnipolicie.cz ©